Představení sociologa

PhDr. Petr Hampl, Ph.D. je nejčtenější český sociolog a český nacionalista (všimněte si provokujícího výrazu už v první větě. Pokud hledáte ten typ konformního intelektuála, jaké najdete třeba na fakultě humanitních studií, v centrech gender studies nebo redakci Respektu, doporučuji obrátit se jinam). Na druhou stranu ale nepěstuje fantazijní vyprávění, někdy označovaná jako „konspirační teorie“. Řečeno s Hannah Arendtovou, mýty se vytvářejí pro elitu, ideologie pro lid a konspirační teorie pro lůzu. Myšlení Petra Hampla se pohybuje v prostoru mezi suchým vědeckým přístupem a ideologií.

Je zakladatelem a programovým ředitelem Jungmannovy národní akademie, která organizuje celodenní semináře s nejlepšími českými nezávislými vzdělanci, jako jsou Ivo Budil, Petr Drulák, Martin Konvička, Oskar Krejčí, Ilona Švihlíková, Michal Téra, Petr Žantovský atd.

Inicioval založení Sdružení bílých heterosexuálních mužů a jejich obdivovatelek a účastnil se i řady dalších aktivit, které spojuje naprostá politická nekorektnost. Pečlivě se ale vyhýbá davovému primitivismu. Je přesvědčen, že normální pracující lidé si zaslouží programy srovnatelné úrovně jako akademické publikum.

Redaktor, ředitel marketingu a elektrikář

Petr Hampl se skoro celý život živil v normálním komerčním zaměstnání. V 90. letech působil jako novinář, pak pracoval v podnikovém marketingu (v korporaci se vyšplhal až na židli ředitele marketingu pro region střední a východní Evropy), vedl vlastní firmu a je plně kvalifikovaným elektrikářem. V současné době se věnuje nezávislému bádání, psaní a organizaci vzdělávacích aktivit.

Žádný názor nemůže být brán vážněji jen proto, že pochází od psychologa, sociologa či ekonoma.

Nonkonformní sociolog

V roce 1998 získal titul Mgr. Na Univerzitě Karlově. Nastoupil do běžného komerčního zaměstnání, ale nepřestával studovat a přemýšlet. Zajímaly ho zejména otázky rozdělení společnosti na pracující třídy a na samozvanou elitu, která se snaží životy běžných pracujících regulovat, která se je snaží převychovávat (a v posledních letech se je snaží dokonce nahradit). Jeho sociologickými hrdiny jsou Peter L. Berger, Fridrich A. Hayek, Charles Murray, Petr Matějů, Ivo Možný, Karl R. Popper, Christina Hoff Sommers, Josef Schumpeter a Rodney Stark. A samozřejmě Edmund Burke, který jako jeden z prvních upozornil, že předsudky lidu (zdravý rozum) jsou spolehlivějším vodítkem pro uspořádání soukromého života i života společnosti než tvrzení filosofů, umělců, analytiků, psychologů… a konec konců i sociologů. Pokud společenští vědci tvrdí něco jiného než dlouhodobá zkušenost, je na nich, aby své tvrzení jasně a jednoznačně prokázali. Žádný názor nemůže být brán vážněji jen proto, že pochází od psychologa, sociologa či ekonoma.

V roce 2005 začal o těchto poznatcích psát články. Jeho texty si rychle získaly desetitisíce čtenářů. Začaly je přebírat a objednávat časopisy, deníky. Začal být zván do televize a rozhlasu. Pozvánky na besedy přicházely z celé republiky. Přišla i nabídka z Vysoké školy ekonomie a managementu, kde několik let přednášel, a později z Univerzity Karlovy, kde po tři roky působil jako výzkumný pracovník specializovaný na alternativní formy lidského kapitálu. Tam také postupně obhájil rigorosum (tzv. „malý doktorát“) a získal titul Ph.D. (tzv. „velký doktorát“).

Působil jako člen výzkumného týmu, který se pod vedením profesora Petra Matějů věnoval vlivu erotické přitažlivosti na životní šance, a různým souvisejícím problémům (včetně politického feminismus). Výsledkem tohoto bádání je kniha Moc krásy. Jako sociolog pracoval i na výzkumech dárcovství orgánů a třídních rozdílů. Byl také několik let šéfredaktorem vědeckého časopisu Data Security Management. V letech 2021-23 působil na Jihočeské univerzitě, kde se podílel na výzkumu motivace dárců tkání a orgánů.

Věnuje se také seligmanovské psychologii. Je řádným členem Mezinárodní asociace pozitivní psychologie.

Autor bestsellerů

V roce 2018 vydal svou první knihu Prolomení hradeb: Proč západní civilizace podléhá islámu a jaké jsou šance na její záchranu. Tato kniha se rychle stala bestsellerem, je nejprodávanější českou sociologickou knihou a teorie v ní obsažená je široce akceptována jako smysluplný výklad vývoje západního světa posledních desetiletí. Navzdory tomu, co o této knize píšou servery pana Bakaly, není to kniha o rasách a rasismu, a není to ani kniha o islámu. Zabývá se převážně tématy jako byrokracie, moc a třídní konflikty. Předmluvu ke knize napsal profesor Jan Keller. V současné době je k dispozici přepracovaná a prodloužená verze s názvem Prolomení hradeb dvojka: Jak západní elity ničí vlastní civilizaci a napomáhají její islamizaci

V roce 2019 vyšel soubor sociologických úvah pod názvem Poctivost a kreativita: Kapitoly z buranské sociologie.

V roce 2020 publikoval knihu Cesta z nevolnictví: Jak získat další generaci pro obranu západní civilizace. Jak už z názvu vyplývá, dílko se zabývá převážně současným generačním konfliktem a která rozvíjící sociologickou teorii vyloženou v Prolomení hradeb. Předmluvou knihu opět opatřil Jan Keller. Cesta z nevolnictví je zároveň rozchodem s liberální teorií nulového nebo minimálního státu – jak opět vyplývá z názvu, který je polemikou s Hayekovou Cestou k nevolnictví.

V roce 2021 vyšel anglický překlad Prolomení hradeb (Breached Enclosure: Why the West Is Being Defeated by Islam but Might Still Come Out Okay). Vyšel v britském nakladatelství Arktos, kde svá díla publikují autoři jako Benoist, Evola či Dugin, tedy špičky současného konzervativního myšlení. V současné době se připravuje německé a dánské vydání téže knihy.

Následovaly další knihy. V roce 2022 Poznámky o elitách, válce a míru a v roce 2023 Střízlivění: O českých národních rozcestích v době hroucení liberální hegemonie a nadvlády Západu.

Veterán antimigračního hnutí a islamofob

V roce 2013 – u vědomí toho, že současné politické struktury nemají zájem ani schopnost řešit nadcházející střetnutí západní civilizace s islámem a že zánik svobodného světa začíná být velmi reálnou možností – se pokusil o vlastní vstup do politiky. Vedl frakci ve Straně svobodných občanů, byl místopředsedou Bloku proti islámu a předsedou dnes již zaniklé Alternativy pro Českou republiku. Při zpětném pohledu souhlasí s Václavem Klausem starším, že  tyto politické aktivity bez odpovídajícího finančního zázemí byly „dětinské“ a snaží se raději podporovat všechny, kdo hájí podobné myšlenky a mají větší šanci je prosadit. Prohlášení o ukončení politické činnosti najdete zde. Je nicméně aktivní v řadě spolků i neformálních skupin a je hrdý na to, že se v roce 2015 podařilo zabránit již téměř jistému přijetí opatření, která by znamenala zaplavení České republiky muslimskými migranty a stejný osud, jakým dnes procházejí Německo, Francie či Švédsko.