Prohlášení o ukončení politické aktivity

Protože se vynořují různé fámy, prohlašuji tímto, že nebudu kandidovat do žádné pozice ve vedení Alternativy pro ČR ani žádného jiného politického tělesa. Nebudu ani za žádnou stranu či hnutí kandidovat ve volbách. Politickou kapitolu svého života tímto pokládám za uzavřenou.

Dění v politickém prostoru jsem se účastnil původně jako analytik, komentátor a ideolog. Troufám si s určitou neskromností tvrdit,  že jsem řadě lidí pomohl pochopit, jaké procesy v současné společnosti probíhají a jaké to může mít důsledky. Snad jsem některé lidi i motivoval, aby začali zápasit o svou zemi, udržení občanských svobod a přežití svobodného světa.

Když jsem před pěti lety přišel s myšlenkou třídního konfliktu mezi elitou a prostým pracujícím lidem, dívali se na mě mnozí jako na vyšinutého exota. Tento názor, že v jádru našich problémů je chování elit izolovaných od pracujících lidí, se od té doby stal standardní a v zásadě povinnou součástí jakékoliv politické diskuze.

Oprášená idea občanských svobod jakožto protikladu k lidským právům nebo abstraktně pojaté libertariánské svobodě  se zpožděním kopíruje – jak alespoň doufám – stejnou dráhu.

A zcela jistě je mou ambicí prosadit do českého politického diskurzu i další určující prvky:

  • Oprášenou myšlenku společenské smlouvy jakožto prazákladu, na kterém stojí naše soužití i veškeré politické hodnoty.
  • Vlastenectví (či chcete-li nacionalismus) jako dominantní ideologii, která je jako jediná schopná čelit neomarxistickému multkulturnímu  běsnění (a bez níž nedokáže přežít její ideologický bratříček – klasický liberalismus)
  • Napomoci všeobecnému uvědomění toho, že jsme ocitli ve válce civilizací, že taková válka z principu nemůže skončit kompromisem a že v případě porážky nás čeká totální vyhlazení.

Jestliže mohu o své práci jakožto jednoho z ideologů vlasteneckého hnutí odporu mluvit s určitým uspokojením, svou politickou aktivitu nemohu hodnotit pozitivně. Od samého začátku ji provází řada chyb a nesprávných rozhodnutí – od podpory předsedy Svobodných Petra Macha přes spojenectví s Janou Volfovou až po určité věci, které se staly při zakládání Alternativy pro ČR a které dnes hodnotím jako školácké chyby. V takové situaci má mít člověk odvahu podívat se pravdě do očí, připustit, že se neosvědčil a udělat prostor někomu vhodnějšímu. Právě to dělám.

Vlastenectví (či chcete-li nacionalismus) jako dominantní ideologii, která je jako jediná schopná čelit neomarxistickému multikulturnímu  běsnění...

Budu podle možností podporovat všechny rozumné vlastenecké projekty a každého, kdo najde odvahu postavit se na obranu svobodného světa proti islámské hrozbě. V případě, že bude mít o mou podporu zájem – jako řečníka, autora či třeba majitele dvou rukou schopných fyzické práce. Do role politického vůdce se však už nevrátím.  Alespoň ne v budoucnosti tak vzdálené, jakou si dnes dokážu představit.

Děkuji všem, kdo mě podporovali – finančně, prací, nápady, sdílením myšlenek a čímkoliv jiným. Pokud mne budete podporovat dál, rozhodně to uvítám. V nejbližší době totiž představím projekt, ve kterém se pokusím spojit sociology, psychology, antropology a další ke společnému přemýšlení o mechanismech, které působí sebevražedné chování národů (a o tom, jak tyto zvrácené zpětné vazby zastavit). Především ale prosím, abyste nepřestali bránit Českou republiku, její lid i svobodný svět. Je to to nejlepší, co se v dějinách lidstva objevilo.

Petr Hampl, 11. 12. 2016

RSS kanál

Přihlásit se k odběru RSS kanál