Petr Hampl je nezávislý sociolog a český nacionalista (všimněte si provokujícího výrazu už v první větě. Pokud hledáte ten typ konformního intelektuála, jaké najdete třeba na fakultě humanitních studií, v centrech gender studies nebo redakci Respektu, doporučuji obrátit se jinam).

Je výkonným ředitelem České společnosti pro civilizační studia, která se zabývá zkoumáním vztahů mezi civilizačními okruhy primárně na základě paradigmatu Huntingtonova Střetu civilizací.

Inicioval a byl předsedou organizačního výboru Dne bílého heterosexuálního muže.

V roce 2010 přinesl do české debaty téma zostřujícího se třídního konfliktu mezi úzkou globalistickou multikulturní elitou a normálními pracujícími lidmi. Z počátku byl pokládán za magora, nicméně myšlenku později přejaly i další osobnosti napříč politickým spektrem, až byla všeobecně akceptována. V současné době pracuje na prosazení dalších podobně podvratných témat.

Živobytí

Petr Hampl se živí v normálním komerčním zaměstnání, takže neztrácí kontakt s běžným každodenním životem. Ve svém občanském životě působí jako expert na prodej, marketing a některé bezpečnostní záležitosti.  Největší část kariéry takto působil převážně ve sféře informačních technologií, v posledních třech letech se věnuje hlavně nanotechnologiím. Když obědvá, nesedí u vedlejšího stolu antropolog ani psycholožka, ale skladník, operátor výroby nebo technolog. O tom se můžete více dočíst zde.

Žádný názor nemůže být brán vážněji jen proto, že pochází od psychologa, sociologa či ekonoma.

Sociologie

V roce 1998 získal titul Mgr. Na Univerzitě Karlově. Nastoupil do běžného komerčního zaměstnání, ale nepřestával studovat a přemýšlet. Zajímaly ho zejména otázky rozdělení společnosti na pracující třídy a na samozvanou elitu, která se snaží životy běžných pracujících regulovat, která se je snaží převychovávat (a v posledních letech se je snaží dokonce nahradit). Jeho sociologickými hrdiny jsou Peter L. BergerFridrich A. HayekCharles Murray, Petr Matějů, Ivo Možný, Karl R. PopperChristina Hoff Sommers, Josef Schumpeter a Rodney Stark. A samozřejmě Edmund Burke, který jako první upozornil, že předsudky lidu (zdravý rozum) jsou spolehlivějším vodítkem pro uspořádání soukromého života i života společnosti než tvrzení filosofů, umělců, analytiků, psychologů… a konec konců i sociologů. Pokud společenští vědci tvrdí něco jiného než běžný zdravý rozum, je na nich, aby své tvrzení jasně a jednoznačně prokázali. Žádný názor nemůže být brán vážněji jen proto, že pochází od psychologa, sociologa či ekonoma.

V roce 2005 začal o těchto poznatcích psát články. Jeho texty si rychle získaly desetitisíce čtenářů. Začaly je přebírat a objednávat časopisy, deníky. Začal být zván do televize a rozhlasu. Pozvánky na besedy přicházely z celé republiky. Přišla i nabídka z Vysoké školy ekonomie a managementu, kde několik let přednášel, a později z Univerzity Karlovy, kde po tři roky působil jako výzkumný pracovník specializovaný na alternativní formy lidského kapitálu. Tam také postupně obhájil rigorosum (tzv. „malý doktorát“) a získal titul Ph.D. (tzv. „velký doktorát“).

Politika

V roce 2013 – u vědomí toho, že současné politické struktury nemají zájem ani schopnost řešit nadcházející střetnutí západní civilizace s islámem a že zánik svobodného světa začíná být velmi reálnou možností – se pokusil o vlastní vstup do politiky. Vedl frakci ve Straně svobodných občanů, byl místopředsedou Bloku proti islámu a předsedou Alternativy pro Českou republiku. Při zpětném pohledu souhlasí s Václavem Klausem starším, že  tyto politické aktivity bez odpovídajícího finančního zázemí byly „dětinské“ a snaží se raději podporovat všechny, kdo hájí podobné myšlenky a mají větší šanci je prosadit. Prohlášení o ukončení politické činnosti najdete zde.

 

 

RSS kanál

Přihlásit se k odběru RSS kanál