Petr Hampl sociolog, který se ovšem živí v normálním komerčním zaměstnání, takže neztrácí kontakt s běžným každodenním životem. Ve svém občanském životě působí jako expert na prodej, řízení prodeje a marketing nejrůznějších složitých technologií. To znamená, že občas sám prodává, občas školí jiné obchodníky, občas pomáhá jiným způsobem. Největší část kariéry takto působil převážně ve sféře informačních technologií, v poslední době se věnuje strojírenství. O tom se můžete více dočíst zde.

Vedle toho již 10 let píše články, v nichž upozorňuje na problémy, jakými jsou přebujelá byrokracie, vytváření izolované vládnoucí elity, úpadek tradiční morálky, politické neziskovky a nedostatek vlastenectví. V posledních letech bije na poplach, protože západní elity odmítají vzít na vědomí, že dlouhodobý konflikt mezi islámskou civilizací a svobodným světem přešel do agresivní fáze.

V roce 1998 získal titul Mgr. Na Univerzitě Karlově. Nastoupil do běžného komerčního zaměstnání, ale nepřestával studovat a přemýšlet. Zajímaly ho zejména otázky rozdělení společnosti na pracující třídy a na samozvanou elitu, která se snaží životy běžných pracujících regulovat, která se je snaží převychovávat (a v posledních letech se je snaží dokonce nahradit). Jeho sociologickými hrdiny jsou Peter L. Berger, Fridrich A. Hayek, Charles Murray, Ivo Možný, Karl R. Popper, Christina Hoff Sommers a Josef Schumpeter. A samozřejmě Edmund Burke, který jako první upozornil, že předsudky lidu (zdravý rozum) jsou spolehlivějším vodítkem pro uspořádání soukromého života i života společnosti než tvrzení filosofů, umělců, analytiků, psychologů… a konec konců i sociologů. Pokud společenští vědci tvrdí něco jiného než běžný zdravý rozum, je na nich, aby své tvrzení jasně a jednoznačně prokázali. Žádný názor nemůže být brán vážněji jen proto, že pochází od psychologa, sociologa či ekonoma.

Žádný názor nemůže být brán vážněji jen proto, že pochází od psychologa, sociologa či ekonoma.

V roce 2005 začal o těchto poznatcích psát články. Jeho texty si rychle získaly desetitisíce čtenářů. Začaly je přebírat a objednávat časopisy, deníky. Začal být zván do televize a rozhlasu. Pozvánky na besedy přicházely z celé republiky. Přišla i nabídka z Vysoké školy ekonomie a managementu, kde několik let přednášel, a později z Univerzity Karlovy, kde dosud na částečný úvazek působí a kde postupně obhájil rigorosum (tzv. „malý doktorát“) a získal titul Ph.D. (tzv. „velký doktorát“).

Někteří vlivní politici soukromě přiznávali, že Petrovy články čtou a že pokládají jeho analýzy za správné, nikdo z nich však podle toho nezačal jednat. Potvrdilo se tak, že je společnost fakticky rozdělena do dvou skupin.

  • Ti, kdo chtějí prosadit změnu, jsou fakticky bezmocní.
  • Ti, kteří mají dost moci, se naučili na společenských problémech vydělávat, takže nemají zájem na změně.

Proto nelze očekávat potřebnou změnu očekávat od žádné ze zavedených stran, zavedených politiků ani od nikoho, kdo je s nimi provázán. Je zapotřebí vyměnit politickou třídu jako celek. A je zapotřebí změnit pravidla hry tak, aby přestala k moci vynášet tu nejchamtivější a nejzbabělejší část společnosti.

...je zapotřebí změnit pravidla hry tak, aby přestala k moci vynášet tu nejchamtivější a nejzbabělejší část společnosti.

Na konci roku 2014 se stalo zřejmým, že vztah mezi svobodným světem a islámem začíná mít povahu otevřeného konfliktu civilizací. Následovala řízená imigrační vlna a faktický rozpad některých západoevropských států. Zároveň začala být omezována svoboda projevu v Evropě. Politicky nekorektní autoři najednou nesměli do televize, noviny a časopisy je tiskly jen neochotně, stali se terčem vyhrůžek a Sobotkova vláda se některé z nich pokusila dostat do vězení.

Petr Hampl se pokoušel  podle možností podporovat politické projekty, které mu připadaly smysluplné a se kterými byla spojena naděje na změnu trendu. Přednášel na akcích ODS, Strany svobodných občanů (tam byl dokonce členem), Úsvitu přímé demokracie a Strany práv občanů, angažoval se v Bloku proti islámu a je spoluzakladatelem Alternativy pro Českou republiku. V roce 2016 kandidoval na senátora ve volebním okrese Beroun, kde s téměř nulovým rozpočtem získal přes 7% hlasů.

 

Na živobytí si Petr Hampl vydělává tím, že pomáhá menším českým firmám prodávat složité technologické produkty nebo služby. O tom se více dočtete zde.

Je ženatý, má tři děti (z toho dvě dospělé). Pokud mu zbývá nějaký čas, věnuje ho sportu, hlavně australskému fotbalu a umění (opera, jiná vážná hudba, jazz, výtvarné umění atd. - ale všechno jen pasivně).

 

RSS kanál

Přihlásit se k odběru RSS kanál