Devátá večerní úvaha: Od bankéře k velkému bratrovi

„Věříme, že naše zodpovědnost vůči společnosti překračuje hranice bankovního světa a že lidem můžeme sloužit i jako kompas, který je bezpečně provede mořem mediálních informací,“ nechala se Česká spořitelna slyšet v oficiálním stanovisku, které vzbudilo bouři nevole.

Oprávněnou. Stačí se totiž podívat, co stanovisko znamená.

Za prvé. Banka říká, že už přestala být spokojena se stavem, kdy nám „pouze“ poskytuje finanční služby a my jí za to umožňujeme realizovat zisk.

Za druhé. Banka říká, že má ambice zasahovat i do těch oblastí společenského života, které nemají s financemi nic společného.

Za třetí. Banka říká, že se cítí povolána určovat, co si máme myslet a komu máme důvěřovat.

Respektive toto povolání necítí banka, protože banka nemá city. Necítí ho ani paní za přepážkou nebo rakouský důchodce, který si pořídil akcie Erste jako zajištění na stáří. Cítí ho několik vrcholových manažerů, kteří považují 10 milionů svých spoluobčanů za obtížný hmyz na podrážce.

Kdyby s takovou ambicí vystoupil lakýrník pan Novotný, mohli bychom nad tím mávnout rukou. Jestliže ale takový záměr vyhlásí těleso s bilanční sumou téměř bilion korun, měl by zpozornět každý, komu aspoň trochu záleží na zachování občanských svobod. Narazili jsme totiž na totalitní projekt, který je řádově nebezpečnější, než komunistická strana, dělnická strana, Antifa a Česká obec fašistická dohromady.

Nebo myslíte, že Bavorům, kteří nespoří v nadnárodních gigantech, ale regionálních záložnách, se dostává horších služeb?

Naprosto chápu své levicové oponenty, že požadují, aby takové banky byly podřízeny „lidové kontrole,“ to znamená znárodněny. Nebezpečí, které představují pro naši svobodu, je příliš vysoké. Problém je ale v tom, že „lidová kontrola“ neznamená v praxi nic jiného než byrokratický aparát. A že po případném znárodnění by banku řídili stejní lidé jako dosud (nebo jejich kopie), pouze s tím rozdílem, že by nezastupovali mateřskou banku, nýbrž nějaké ministerstvo. Nezměnilo by se vůbec nic.

Skandální jednání České spořitelny je spíše dokladem, že je velká chyba, že do základních ekonomických pravidel nebyla vestavěna opatření bránící, aby bankovní a jiní obři vyrostli nad přijatelnou velikost. A že je škoda, že v prvních porevolučních letech nebyli rozbiti na kousky. Nebo myslíte, že Bavorům, kteří nespoří v nadnárodních gigantech, ale regionálních záložnách, se dostává horších služeb?

Co s tím? Zastavit gigantům typu České spořitelny veškerou podporu, napařit jim maximální možné daně a podpořit rozvoj menších místních ústavů. Pokud se majitelé největších bank rozhodnou opustit český trh, nebude to žádná škoda.

RSS kanál

Přihlásit se k odběru RSS kanál