Zoltán Kovács: Tři zásady rozumného přístupu k rusko-ukrajinské válce

Maďarsko od prvních dnů války mezi Ruskem a Ukrajinou uplatňuje vůči konfliktu jednoznačnou politiku, která se opírá o tři klíčové pilíře.

Zaprvé. Základní prioritou je, aby Maďarsko nebylo zataženo do války. V maďarských parlamentních volbách, které se konaly 3. dubna, se drtivá většina Maďarů vyslovila pro opatrnou politiku premiéra Orbána, který se snaží udělat vše pro to, aby se Maďarsko do války nezapojilo. Opozice naopak chtěla posílat na Ukrajinu maďarské vojáky a zbraně. Zároveň zůstáváme věrným spojencem NATO a budeme podporovat všechna jeho rozhodnutí.

Základní prioritou je, aby Maďarsko nebylo zataženo do války.

Za druhé, jak dal premiér Orbán nesčetněkrát najevo, Maďarsko pomůže každému, kdo prchá před válkou v našem sousedství. Na Ukrajinu posíláme rekordní množství humanitární pomoci, která dosud dosáhla více než 17 miliard forintů. Kromě toho Maďarsko dosud poskytlo útočiště téměř 600 000 uprchlíků.

Třetí složkou maďarské politiky v otázce války na Ukrajině je, že jsme sice v Evropské unii a NATO hlasovali pro širokou škálu sankcí proti Rusku, ale zároveň musíme zajistit, aby maďarské rodiny nebyly nuceny platit účet za válku. Vzhledem k tomu, že 65 % maďarské ropy a 85 % dodávek plynu pochází z Ruska, uvalení sankcí na dovoz ropy a plynu by tvrdě zasáhlo peněženky maďarských rodin – stejně jako celé maďarské hospodářství.

Jak premiér Orbán několikrát řekl, pokud takové sankce vstoupí v platnost, nepůjde o to, že „cena energie vzroste o 3 nebo 4 forinty, ale že se maďarská ekonomika prostě zastaví, protože nebude ropa, nebude plyn“.

Obzvláště znepokojivé je, že mezinárodní mainstreamová média začala v poslední době vytvářet zkreslený a zjednodušený obraz debaty kolem sankcí, v němž jsou Maďarsko a premiér Orbán líčeni jako ti jediní, kteří těmto sankcím brání.

Tento obraz je však zkreslený, neboť zcela opomíjí skutečnost, že proti dalším sankcím se vyslovilo i několik vedoucích představitelů EU.

Sankce by měly zasáhnout ty, proti nimž jsou namířeny, a ne se nám vrátit jako bumerang.

Německý kancléř Olaf Scholz minulý týden na společné tiskové konferenci s Borisem Johnsonem v Londýně uvedl, že jeho vláda sice pracuje na rozšíření využívání obnovitelných zdrojů energie, ale německá ekonomika „bude fosilní paliva potřebovat ještě mnoho let“. Jeho prohlášení odpovídá tomu, co několik dní předtím řekl spolkový ministr financí Christian Lindner: „Chceme podporovat jen takové sankce, které zasadí úder Putinovu režimu, ale zároveň neohrozí stabilitu Německa.“

Mezitím rakouský ministr zahraničí nasadil velmi podobný tón, když varoval, že „sankce by měly zasáhnout ty, proti nimž jsou namířeny, a ne se nám vrátit jako bumerang. Protože to by byl případ dodávek plynu“. Podle rakouského kancléře Nehammera by „sankce neměly trestat země, které je uvalují, více než ty, proti kterým jsou uvalovány“.

Ani premiér Orbán by to nevyjádřil jinak.

Zoltán Kovács je státní tajemník pro diplomacii a vztahy.

Přeloženo a zkráceno z bloku About Hungary.