Co by dnes poradil Jan Žižka
V úterý jsme v Kladně mluvili mimo o jiné o hledání strategie, jak čelit mocenské a finanční převaze globalistické elity. Připomněl jsem Jana Žižku, jehož válečnická genialita je nezpochybnitelná, ať ho kdo má rád nebo ne.
Žižka řešil konflikt, v němž na jedné straně stáli železní rytíři. Masa profesionálních válečníků schopných rozdupat, rozsekat a zničit, cokoliv se jí postaví do cesty. A na druhé straně vesnické sedláky.
Kdyby si byl Žižka položil otázku „proč jsou ti rytíři tak silní a mocní,“ nejspíš by to vedlo k tomu, že by sedláky posadil na těžší koně, nechal je obalit plechem… a výsledkem by nebylo nic jiného než masakr. To je cesta, kterou dnes někteří doporučují, a která působí na první pohled logiky. Když oni mají neziskovky, které chodí do škol, založme taky neziskovky, které budou chodit do škol. Když oni mají své youtubery, vytvořme taky hvězdy na youtube. Ale to nikdy nebude fungovat. Protistrana to dělá už celé roky, má zázemí, má zkušenosti… nikdy je nebudeme porážet na jejich hřišti jejich zbraněmi.
Kdyby si byl Žižka položila otázku „proč jsou ti rytíři tak silní a mocní,“ nejspíš by to vedlo k tomu, že by sedláky posadil na těžší koně, nechal je obalit plechem…
Žižka položil úplně jinou otázku. Jaká jsou jejich slabá místa. A ono je to tak, že každá má nějaká slabá místa. I ti železní rytíři je měli. Neukázněnost, neobratnost, špatný pohyb v těžkém terénu, neochota zavádět nové technologie a další. Žižka tedy postavil armádu zaměřenou na využití právě těch slabých míst. Tedy disciplinovanou domobranu vyzbrojenou střelnými zbraněmi a využívající vozové hradby.
Cepy a sudlice nám jsou v 21. století k ničemu, ale ten základní princip platí pořád. Správná otázka zní: jaká jsou slabá místa současné globální elity? Co je činí zranitelnými? Napsal jsem o tom dvě knihy, ale pořád toho nevím dost. A je to jeden z důvodů, proč jsme v Kudy z krize spojili nejlepší mozky, jaké jsme dokázali najít na straně vlastenecké opozice, protože právě z jejich vzájemného jiskření mohou vzniknout ty správné postřehy a nápady.
Bylo by skvělé, kdyby o tom přemýšleli i další. Jaká jsou slabá místa současné mocenské elity? Jaké slabiny vyplývají ze způsobu, jakým udržují svou moc. Jaké slabiny vyplývají ze způsobu, jak funguje jejich výběrový mechanismus? A především – jak to bude vypadat za pár let? Jaké slabiny se objeví? Jaké se budou zvětšovat?
Cepy a sudlice nám jsou v 21. století k ničemu, ale ten základní princip platí pořád. Správná otázka zní: jaká jsou slabá místa současné globální elity?
Ano, je to náročné myšlení. Je to mnohem těžší než „mít názor“ a vykřikovat ho někde na náměstí. Tím spíše by bylo skvělé, kdyby si nad tím lámali hlavu i další. Bývá to přece tak, že když o něčem přemýšlejí tisíce lidí, zpravidla na něco přijdou. To je to, co potřebujeme v tuto chvíli! A ne bičování emocí nebo pobíhání s prapory.
V podstatě souhlas. Partyzáni měli taky tuto taktiku. Bodnout na nechráněném místě nepřítele a ustoupit do nepřehledného terénu. A zas a znovu. Napřed se ovšem partyzáni musejí zformovat.
Zatím je to takto:
Vlastenecká fronta – pokud to tak vůbec u nás lze nazvat v tomto stádiu – je atomisována, roztříštěna a hlavně rozhádána. Takto byla poražena španělská demokracie autokraty frankisty.
Musí být hegemon odporu. Bez hegemona to nejde. Sám vidím hegemona v SPD. Možná se mýlím. Bolševici v Rusku zvítězili, protože byli hegemony lidu. Vyjadřovali požadavky, zájmy lidu. Bílí byli roztříštěni, protože bojovali pouze za své skupiny, maximálně za své zahraniční barony. Bolševici také měli cíl. TGM, Beneš měl cíl, i Gottwald,Svoboda měl cíl. Jaký cíl máme dnes? Dnes u nás je pravdou opak. Tento stát jako protektorát je protoplasma dle Wericha. Kam ráčíme téci?
JJN.
Můj recept je ignorovat všechna jejich nařízení i za cenu konfliktu a třeba ztráty života
Jejich největší slabinou je, že lžou a manipulují. Ovšem otázkou je, kdo jsou „oni“. Domnívám se, že neuděláme chybu, pokud si pracovně za nepřítele označíme nadnárodní korporace a začne diskuze, kdo to tady vlastně řídí. Z toho pak vyjde i jak to vlastně řídí. Osobně si myslím, že ty korporáty někdo minimálně koordinuje.
Na naší straně se nedostává času a hlavně ideologie, resp. nějaká koncepce. V r. 1945 naši dědové měli dost válečných hrůz a určitě i proto uvěřili myšlence socialismu, v r. 1968 jsme chtěli socialismus s lidskou tváří, v r. 1989 jsme uvěřili v kapitalismus. Otázka je, co vlastně chceme dnes…?? Opět osobně se domnívám, že prožitá verze socialismu byl extrém na levé straně, nynější kapitalismus je extrém na pravé straně. Možná by bylo dobré se podívat, jak to vlastně fungovalo v Jugoslávii – velké podniky státní, povoleno podnikání v malém …
Válcují nás lži, manipulace a propaganda médiích, takže nepomůže vozová hradba, ale získat příjemce svých zpráva sdělení. A jen dodávám, že pouhou obranou zvítězit nelze.
Dobrý den. Nemáte v tomto bohužel úplně pravdu, pane Hample. My musíme udělat spoustu věcí, které dělají oni, ale pro lepší cíle. Podobné a někdy i stejné či tvrdší prostředky k lepším cílům. Ne úplně stejně, ale zrovna ty neziskovky nebo prostě „převýchova“ mládeže (ze strany státu, pokud bysme se dostali k moci), bude nutná. Bude nutné dělat spoustu věcí jako dělají oni, jen pro jiné ideje. Ano, ne všechno, ne v každé situaci, ale celkově budeme muset vytvořit stejný nebo silnější tlak než oni ve většině oblastí. Musíme to ale udělat rychleji, na „dlouhý pochod institucemi“ nemáme moc čas, jako to udělali oni. Už kvůli demografii západní Evropy a USA. Situace a čas hraje v jejich prospěch. Proto budeme muset být rychlejší a radikálnější hned od začátku.
Řekl bych, že otázka na slabiny předbíhá události. Nejdříve by bylo potřeba zodpovědět, kdo je nepřítel, jaké má cíle, jakou silou disponuje, jaké má zbraně, jakou používá taktiku boje, jaké zdroje potřebuje, jak je získává atd. To stejné musíte odpovědět u sebe. A pak kontext, kde se bude bojovat, kdo jsou další aktéři atd. Pokud se o téma trochu zajímáte, tak určité fragmenty těchto informací zachytíte. Nikde jsem jsme ale současný sociální konflikt neviděl popsán komplexně.
A druhá věc je, že takto položená otázka míří příliš vysoko. Představte si husity, kteří si sednou k ohni a začnou přemýšlet, jaká jsou slabá místa současných elit? Co je činí zranitelné? To by tam seděli ještě dnes. Těžko by přišli s odpovědí – vozová hradba. Taková odpověď by je mohla napadnout, kdyby si položili otázku, jak odrazit útok těžké jízdy. A aby si takovou otázku mohli položit a najít smysluplnou odpověď, tak museli znát ty podrobné informace.
Nepřátelé jsou neomarxisté (multikulturalisté, gender fanatici, rudozelení šílenci, i ti, kteří jsou pro ekonomický kapitalismus v nějaké formě, ale kulturně jsou to neomarxisté, u nás je tohle třeba TOP09, naopak piráti jsou neomarxisté jak ekonomičtí, tak kulturní), libtardi jsou také nepřátelé a islamisté rozhodně (což zahrnuje velkou část muslimů, nemyslím hned nějaké bojovníky, ty jsou jen špička ledovce, myslím všechny ty, co mají náboženské příkazy za víc než naše sekulární zákony a naší kulturu, to je většina muslimů ve světě i v Evropě, viz, průzkumy jejich názory, třeba Ruud Koopmans, Pew research center atd. – že nám hned neřežou hlavy z nich nedělá naše spojence, jen dobývají Evropu porodností, ne hned mečem, ale až se dostanou k moci, tak „meč“ jistě přibude… ).
– je jich málo a většinu z nich tvoří „užiteční idioti“
– rozklad který produkují je samotné postihuje
– čas jde (snad) proti nim a dělají nevynucené chyby
Co je činí slabými? Pakárna.
Přátelé, taky vás (s prominutím) serou mocní?! Dělejte si z nich nemilosrdnou srandu! To je to nejhorší, co je může potkat! To nerozdejchají! Oni ti bolševici všech barev totiž nesnáší humor, jsou tupě křečovití a když zjistí, že jsou národu pro srandu, tak se složí!
Vládu KSČ nepoložili ani disidenti, ani studenti, ale hurónský a zcela veřejný chechot lidí na ulicích nad projevem Milouše Jakeše na Červeném hrádku!
A že máme pro brutální srandu mezi nastupující vládní „elitou“ přímo úžasné typy, že!
Tak do nich!