Tomáš Měšťan: Vzpomínky na Miloše Zemana

Tož, text, na který se chystám dlouho a tak je taky dlouhý…

Je to paradox, od svých 18 let, jsem volil ODS (ještě s VKs, pak i s Topolánkem a Nečasem), následně Svobodné, potom SPD. Nikdy jsem tedy nevolil ČSSD…ovšem Miloše Zemana, jsem volil na hrad dvakrát, v roce 2013 a 2018.

Zemana si vybavuju nejprve z podzimu z Letné z roku 1989. Jeho slavný projev, ve kterém srovnával technologickou, hospodářskou nebo vzdělanostní úroveň tehdejšího Československa s Alžírskem nebo Nepálem. měl bouřlivý ohlas. Nicméně Zeman na sebe upozornil již dříve a to známým článkem v někdejším Technickém magazínu:

„Srpnové vydání Technického magazínu v roce 1989 vyvolalo senzaci. Objevil se v něm totiž zcela nevídaný článek s názvem Prognostika a přestavba. Psalo se v něm o tom, že se Československo mění v zaostalou zemi. Text byl do té doby nejotevřenější kritikou způsobu, jakým byl stát řízen. Autorem textu byl Miloš Zeman.“

Zeman se do sociální demokracie, dostal po revoluci cestou náhod a i jeho prognostického odhadu. On sám o sobě říkal, že je mu nejbližší model liberálních stran na západě, nicméně věděl, že dřív nebo později se levicová politika vrátí do kurzu, a že klasičtí liberálové nebudou mít nikdy až takovou šanci. Tak se tedy stal šéfem Sociální demokracie. A jak řekl, nakonec ji přivedl do Strakovy akademie, hlavním vchodem… Poprvé jsem jej naživo viděl v Brně, na jednom z předvolebních mítinků v kampani v roce 1998…ale tehdy jsem volil Klausovu ODS…

Zeman vládl v letech 1998 – 2002, kdy po pravicových vládách VKs, přišel s levicovou, jednobarevnou, pojištěnou dohodou, neboli tzv. „opoziční smlouvou“. Ta dohoda tehdy odstavila „pravdolásku“ a ta to nemůže Zemanovi ani Václavu Klausovi dodnes zapomenout…tu historii známe.

První útok na hrad v roce 2003

Zeman chtěl být prezidentem a měl k tomu nakročeno, protože levice byla tehdy v parlamentu silná, nicméně svůj boj prohrál, protože ho tehdejší premiér Špidla a ministr Gros podrazili. Zeman tak odešel z hradu potupen zadním vchodem a zmizel na svoji vysočinu, jako důchodce. O Špidlovi a Grosovi pak napsal, že „jeden patřil do blázince a druhý do kriminálu“.

Zeman jako důchodce, s vlivem na chod státu

Na Vysočině však Zeman nelenil. Psal knihy, četl, zajímal se o dění a klasicky k sobě nepouštěl moc novinářů. No tehdy jsem se shodou okolností novinářem stal, byl jsem reportérem ČT, TV Nova a pak také zahraničním zpravodajem pro slovenskou TV Joj. Kupodivu jsem se k Zemanovi do jeho „jezevčího doupěte“ dostal a párkrát s ním natáčel. Hlavně jako reportér pro Slovensko. Zjevně to Zemanovi tehdy nepřišlo tak „otravné“, kromě toho Slováky má rád…takže to bral pozitivně. Tehdy jsem si poprvé uvědomil, jak naše média vykreslují obraz muže, který je v osobním kontaktu zcela jiný. Zeman nebyl žádným nemotorným buranem, ale vysoce sečtělým a bystrým rétorem a i filosofem. Kromě toho byl zábavný a i sebeironický, což mu dodávalo šmrnc. Takže i když jsem stále smýšlel pravicově, dokázal jsem Zemana ocenit. Zemanův vliv na vládnutí v zemi se pak nejvíce odrazil při tom, když byl zvolen znovu na hrad VKs, tehdy ještě parlamentem a také, když Topolánek porazil Paroubka v roce 2006 a připravil ho následně o dva poslance ČSSD…

Kampaně na hrad v roce 2013 & 2018

Následně po letech jsem se k Zemanovi dostal v rámci PR. Pracoval jsem tehdy už jako producent, a produkoval jsme videa, reportáže, dokumenty ale i krátké hrané filmy, chystal jsem celovečerák. Na jaře 2012, což je právě 10 let, mi volalo neznámé číslo. Zvedl jsem telefon a tam se ozvalo: „Dobrý den, tady je Miroslav Šlouf“, chtěl bych se s vámi potkat! a pozval mě do tehdy svojí kanceláře na Školské ulici, o které se říkalo, že ve státě jsou čtyři důležité adresy. Ta na hradě, vládní strakovka, sněmovna a školská ulice. Na schůzku jsem přišel a bylo mi nabídnuto se podílet na kampani Zemana na hrad. A protože VKs už kandidovat nemohl a protože představa toho, že na hradě bude sedět „pravdoláska“, mě děsila, nabídku jsem přijal. Asi nejlepším nápadem a dílem, kterým jsem se podílel na venek v kampani bylo to, že mě napadlo oslovit vdovu po Karlu Krylovi, aby Zemana v kampani podpořila, což se také stalo a začátkem září 2012, se Zeman s Krylovou v Praze setkal.

Prezidentské volby 2013

Volební kampaň šla docela dobře, a Zeman volby vyhrál. V Top hotelu v Praze se čekalo na výsledky a tehdy jsem tam stál vedle Ivana Davida (se kterým jsem se znal protože jsem produkoval jeden jeho filmový dokument o dějinách psychiatrie.) Pamatuju se jak mu říkám: „no i když jsem pravičák, tak díky bohu to máme v kapse“.

Nicméně už tehdy se ukázala neblahá tvář Zemana (hlavně jeho okolí, v podobě těch dvou veksláků). Ještě ten den, se jak v Shakespearovském dramatu zbavil svého „Falstaffa“ neboli „Vodníka“, jak byl přezdíván právě Miroslav Šlouf. Ten který z něj udělal premiéra i poprvé prezidenta, si následně balil kufry. Veksláci kolem Zemana postavili hradní zeď. Šlouf se stal „personou non grata“, a s ním i ti co pro něj dělali kampaň, takže i já…nikdy jsem za ni nedostal zaplaceno…veksláci sliby nedrží…

Konvička & Zeman 17.11.2015

Tehdy jsem pracoval pro Blok proti Islámu. Setkání Martina Konvičky a Miloše Zemana na oslavách listopadu 1989 bylo akční a velké. Mainstream šílel. Zeman byl spokojený. My také. Ovšem, klasicky už se pak Zeman, svého možného konkurenta Konvičky zbavil…a v médiích jej potopil…

Prezidentské volby 2018

Volební klání pro druhý mandát, už bylo bez Šloufa a také oficiálně beze mě. S hradem jsem už neměl žádný kontakt. Nicméně nešlo to jinak a bylo potřeba Zemana znovu podpořit. Takže jsme to trolili co to dalo, hlavně přes Raptor TV, ale podporoval ho i Konva, i přes tu Zemanovu zradu…Já jsem jel do Srbska, kde jsem natočil rozhovor s Emirem Kusturicou, který v něm řekl, že „kdyby byl Čech, volil by Zemana“, ten Kusturicův postoj, samozřejmě mainstream média trolila také a pravdoláska pukala vzteky…dovezl jsem mu také nějaké Zemanovi knihy…Zeman volby vyhrál…úkol byl splněn…ovšem domácí úkol…hradní vekslácká parta s tím neměla nic společného, ta se klasicky jen vezla.

Setkání Zemana & Bannona v Lánech 2018

V září 2018 jsem se díky poslanci AfD Petru Bystroňovi, dostal jako jediný novinář na schůzku do Lán, kterou právě Petr Bystroň organizoval mezi Stevem Bannonem (někdejším poradcem prezidenta USA, D.J.Trumpa, který Trumpa do Bílého doma dostal) a prezidentem Zemanem. Natáčel jsem tam. Bylo to fajn a Zeman byl tehdy ve formě, dokonce tam ani nebyli „hradní veksláci“, politika jako taková je nezajímá, a Bannon by s nimi asi těžko kšeftoval, takže tam nezacláněli…

Kusturica & Zeman + vyznamenání „Za zásluhy 2019“

Na jaře 2019, mě napadlo spustit akci, na jejímž konci by bylo vyznamenání pro srbského režiséra a patriota Emira Kusturicu (studoval v Praze na FAMU, doteď umí česky a všude ve světě říká, že se film naučil dělat v Praze), právě prezidentem Milošem Zemanem. Klaplo to, akce se chopili poslanci z SPD, Trikolory, KSČM a i hradu se věc zalíbila, dokonce mi podporu slíbil i Mirek Kalousek. Hrad reagoval na záplavu emailů, které tam začali posílat lidé, protože jsme na soc sítích vyvolali takovou kampaň, připojil se Martin Konvička, Petr Hampl, Eva Hrindová, Jaroslav Foldyna, Raptor TV…Věc nakonec vyšla a paradoxní bylo, že to bylo celé mimo koordinaci s hradem…ten situace jen využil, veksláci tušili, že jim to může otevřít dveře ke kšeftování v Srbsku…Kusturica se pak se Zemanem setkali na podzim 2019 v Bělehradě.

Ubohost hradních veksláků nakonec byla korunována tím, že Kusturica na předání 28. října 2019 na hrad do jeho milované Prahy nepřijel. Převzal to za něj na hradě jeho známý. Já jsem se pak v lednu 2020 u Kusturici v Srbsku u něj doma, od něj dozvěděl. proč nepřijel. Ti veksláci z hradu mu nechtěli zajistit ubytování a to i přes to, že jim řekl, že letenku nemusí řešit, protože přiletí na svoje náklady. Řekli mu, že hrad nemá možnosti mu zaplatit pár nocí v hotelu v Praze…taky mu řekli, že si nepřejí, aby v médiích říkal svoje názory. Emir mě tehdy řekl, že s těmahle „čůrákama“, nechce nic mít…což, je pochopitelné…kdo by taky chtěl…

Miloš Zeman dnes

Zeman poslední dva roky, naštval snad všechny svoje příznivce, ať už názorem na koronavirus (tady chápu, že jako už starý člověk, to vnímá tak smrtelně) nebo svými právě extempóre s krytím „hradních veksláků“. Nakonec jeho „prozření“ a vyznamenání Ukrajinského prezidenta Zelenského a označení Putina za šílence, byla jen korunovace jeho diskurzu…

Je to logické, že byl Zeman zklamán a na Putina se naštval. Zemanova politika „všech azimutů“, nebyla chybná, koneckonců celý svět obchoduje s Čínou i Ruskem. Německo a i USA se přes proklamace i dnes ještě domlouvají a obchodují s tím „zlým válečným zločincem Putinem.“ My ne, my samozřejmě budeme poslouchat EU i USA a od všeho se odřízneme, zůstáváme tak kolonií, bez vlastního rozhodování a možností…

Zeman v posledním roce svého prezidentování zažil to, co posledních 10 let produkoval sám. Využít spojence-spolupracovníka a pak se jej nemilosrdně zbavit. Jeho práce je tak zcela zničena. I když se mu podařilo ovládnout částečně ANO i SPD, dnes je to už jedno. Dokonce se mu podařilo zaříznout i svou „někdejší milovanou ČSSD“, které nikdy neodpustil její zradu na hradě při volbách v roce 2003. Ovšem to vše již dnes nehraje roli. Zeman tak zůstává opuštěný v sídle prezidentů v Lánech. nemá již podporu ani u svých někdejších voličů, natož protistrany.

Zeman tak svůj „boj o to, stát se Zemanem“, v poslední chvíli prohrál, tak jako „Muž, který chtěl být králem“ v novele Rudyarda Kiplinga a známém filmu z roku 1975 s Seanem Connerym.

Něco jsme prohráli i my s ním, protože příští prezident bude samozřejmě z líhně „pravdolásky“, nebude ani „sečtělý, ani zábavný, ani politicky zkušený“…nebude mít žádný svůj názor, bude bez vize a nebude ochoten riskovat a bude okázale pohrdat dolními 10 miliony lidí.

Zeman nebyl „lidovým mužem“, v podstatě nemá s obyčejnými lidmi společného nic, ale dokázal je pochopit a i pro ně riskovat. Tomu budiž přičteno k dobru…to špatné si bude muset vyřešit v sobě sám…

Resumé je takové, že je vlastně dobře, že potřetí kandidovat už nemůže…tentokrát bych už stál stranou…a nejen já…