To je ta jejich „svoboda“!
Centrum pro bezpečnostní strategii je jedním z desítek mozkových trustů, kterých je Amerika plná a o které se opírá tamní deformovaná parodie na konzervatismus. I když se v něm nic nerozhoduje, stojí za to číst jejich dokumenty, protože perfektně ukazují mentalitu tamní komunity bezpečnostních expertů. Těch expertů, kteří píšou strategické dokumenty, připravují podklady a ovlivňují nejrůznější politická rozhodnutí.
Tentokrát publikovali zajímavý text o Číně. Je z něj vidět, že si uvědomují, že je tu najednou někdo, kdo je bohatší, disponuje pokročilejší vědou a především je přitažlivějším civilizačním vzorem. A že si také uvědomují, že dochází k nejhoršímu. Čína se domlouvá s jinými zeměmi, a domlouvá si s nimi i pravidla vzájemného obchodu, aniž by si to nechali schvalovat v Americe.
Je příznačné, že experta Centra pro bezpečnostní strategii napadá jediné řešení. Strategické jaderné zbraně. Nejlépe na Thaiwan nebo jinam, co nejblíže čínským hranicím. Čína se pokouší o nezávislou politiku, musí být zlomena na každou cenu. Dokonce to zachází tak daleko, že podle čínského prezidenta nemá být na světě ničí hegemonie! Tady bezpečnostní experti výslovně mluví o ohrožení amerických zájmů. Ano, čtete správně! Ohrožení amerických zájmů nespočívá v tom, že by snad někdo zaútočil na Ameriku nebo Ameriku odřízl od nějakého životně důležitého zdroje. Při „ohrožení amerických zájmů“ jde o to, že někdo něco dělá bez amerického souhlasu. To je ta jejich svoboda!
Ohrožení amerických zájmů nespočívá v tom, že by snad někdo zaútočil na Ameriku nebo Ameriku odřízl od nějakého životně důležitého zdroje. Při „ohrožení amerických zájmů“ jde o to, že někdo něco dělá bez amerického souhlasu.
A co nejhorší, to celé je zabaleno do frází o „osvobozování světa od tyranie“, „dosažení vítězství“, a samozřejmě v každém odstavci zaznívá „svoboda“. Ta „svoboda“ vlastně spočívá jen v tom, že musíte válčit proti každému, kdo si chce žít po svém a že do té války musíte zatáhnout pokud možno každého. Centrum pro bezpečnostní strategii radí, že do válečné akce proti Číně musí být zapojeny Austrálie, Japonsko, Indie a Filipíny – pod „americkým vedením.“
Pak se nikdo nemůže divit, že většina světa drží palce Rusům. Co ale horšího, jsou tak diskreditovány ty nejvznešenější myšlenky, jaké se kdy na Západě objevily. Kdo by mohl takovou „svobodu“ podporovat?
Někdo možná namítne, že v Rusku jsou taky magoři. Nejspíš ano. Ale tím se ten problém nezmenšuje.