Když může být úspěšný kdokoli, tak proč ne každý?
Otázka týdne z 3. července 2020
Je to slovní hříčka? Ne, je to otázka, která ukazuje na rozdíl mezi rovností a rovností příležitostí. Že rovnost příležitostí je jenom takové šidítko pro naivní lidi.
Skutečná rovnost totiž znamená, že úspěšný může být každý. Závidíš svému sousedovi, že mu jeho tesařská živost jde dobře a že má nové auto? Vyuč se taky tesařině, pracuj 11 hodin denně a za 10 let budeš mít taky nové auto. A jestli už není příležitost pro dalšího tesaře, tak se vyuč elektrikářem nebo instalatérem.
Rovnost příležitostí oproti tomu znamená, že v továrně pracuje tisíc lidí, ale pouze jeden může být ředitelem. Možná snad může dojít k výměně pozic, ale nikdy se nezmění to, že jeden poroučí a ostatní musí poslouchat. Jeden je bohatý a ostatní jsou chudí. Rovnost příležitostí je slučitelná s otroctvím (jeden je dozorcem nad spoluotroky) nebo s poměry v koncentračním táboře (jeden je kápo).
Rovnost příležitostí je slučitelná s otroctvím (jeden je dozorcem nad spoluotroky) nebo s poměry v koncentračním táboře…
Ono taky není náhodou, že od ideálu „rovnosti příležitosti“ je vždy velmi blízko k podpoře takového uspořádání, kde je předem rozhodnuto, kdo bude tím jediným majitelem, ředitelem, dozorcem nebo kápem.
