Kdyby byl Dominik Feri na kluky, nejspíš by mu to prošlo

Sociolog Petr Hampl tvrdí, že za sexuálním skandálem poslance Dominika Feriho může stát i současné liberální prostředí. „Problém není jenom v jednotlivcích, ale v celém prostředí. Dnes se v politicky korektních kruzích vytváří představa, že normální sexualita vlastně neexistuje,“ říká Hampl s tím, že v takové době se dá snadno sklouznout k nepatřičnému chování. Podle Hampla nemusí být načasování aféry před volbami náhodné a těžit z toho budou zejména Piráti. „Včera byl nadějí, dnes neexistuje. Svět liberálních demokratů je světem bez ideálů a světem bez osobností. Každý může být kdykoliv nahrazen jako součástka ve stroji,“ říká k Feriho osudu.

Tak už i u nás dopadlo MeToo. Konkrétně na Dominika Feriho, velkou liberální naději, která masivně oslovovala mládež. Jak se na danou věc díváte? A na fakt, že „zrovna Feri“?

Problém není jenom v jednotlivcích, ale v celém prostředí. Po generace bylo normální, že dívky jsou vedeny k tomu, aby si uvědomovaly, že muži jsou dotěrní, někdy i nebezpeční, a aby s tím pracovaly. Aby se učily muže lákat, ale zároveň taky velmi razantně odmítat. K noblese starých časů patří i to, že muž se občas drží za tvář, kam dostal facku, a říká s uznáním: „Ta má ale temperament!“

Dnes se v politicky korektních kruzích vytváří představa, že normální sexualita vlastně neexistuje. Že je to jenom pozůstatek jakýchsi starých patriarchálních struktur. Podivné pozůstatky minulosti, které budou rychle vymýceny. Koneckonců sám Feri horlivě podporoval přijetí Istanbulské úmluvy o odstranění maskulinity a normálních erotických kontaktů mezi pohlavími. Budoucí aristokraté tedy předstírají, že biologické pudy neexistují, a když se s nimi setkají, nejsou schopni reagovat.

Dnes se v politicky korektních kruzích vytváří představa, že normální sexualita vlastně neexistuje.

Dost možná, že kdyby ten mládenec vyrůstal v jiném prostředí, dostal by párkrát „po čuni“ a rychle by se naučil rozlišovat, kdy je jeho pozornost vítána a kdy nikoliv. Možná by se časem stal rafinovaným svůdcem a možná by na něj řada žen měla krásné vzpomínky. Jenže on vyrůstal v prostředí, kdy je každý projev sexuality označován za stejně špatný. Nedivme se, že tam vznikají takové případy.

Kromě toho připomínám, že zatím známe jen pár novinových článků. Nevíme, jestli ty informace jsou důvěryhodné. Nevíme, co dívky opravdu vypověděly a co přidali novináři. Nevíme, jestli jejich výpovědi nejsou přibarvené, nebo dokonce vymyšlené.

Ke zneužívání ale docházelo i za starých časů a v jiných prostředích.

Tam ale musela být nějaká směna. Když šéf, učitel, producent, fotograf nebo třeba bohatý muž získává sexuální pozornost ženy, nebo když mu mají být aspoň tolerovány pokusy si tu pozornost vynutit, musí něco nabídnout na oplátku. Laskavé zacházení, výhodnější podmínky či nějakou míru ochranitelství. Navíc lidská psychika funguje tak, že mnohé ženy mají tendenci zamilovávat se do mužů, na kterých jsou závislé. Když je sekretářka milenkou svého šéfa, nemusí to být vůbec traumatizující.

Dokonce i v těch případech, kdy muž fakticky nic neposkytl, musel aspoň předstírat romantický zájem. To je něco úplně jiného než brutální nátlak.

Dokonce i v těch případech, kdy muž fakticky nic neposkytl, musel aspoň předstírat romantický zájem. To je něco úplně jiného než brutální nátlak.

TOP 09 a nyní i koalice SPOLU, na jejíž kandidátce měl Feri být, v politice častokrát operovala s hesly jako „slušnost“. A to jak vůči prezidentu Zemanovi, tak vůči premiéru Babišovi. Vznikla SPOLU nyní zásadní politická škoda, jakkoliv se Feri z kandidátky stáhl? Mohou se Piráti, jejichž hlasy měl Feri podle mnohých v Praze „lapit“, radovat?

Piráti z toho budou jednoznačně těžit. Už se objevily spekulace, že Deník N aféru rozmázl, aby pomohl České pirátské straně. Načasování by tomu odpovídalo. Ale to se asi nikdy nedozvíme.

„Revoluce požírá své děti,“ zní staré pravidlo. Mezi slušnými lidmi nicméně platí, že „padni, komu padni“. Které ze rčení se v tomto případě projevilo? Magazín Politico Feriho nedávno vyhlásil jako jednu z „evropských nadějí“. Odpusťme si škodolibost, nicméně jak to dnes vidět dnešníma očima?

Včera byl nadějí, dnes neexistuje. Svět liberálních demokratů je světem bez ideálů a světem bez osobností. Každý může být kdykoliv nahrazen jako součástka ve stroji. Na každé zajímavé místo čekají desítky konkurentů, kteří jsou stejně dobří, jenom měli méně štěstí.

Svět liberálních demokratů je světem bez ideálů a světem bez osobností. Každý může být kdykoliv nahrazen jako součástka ve stroji.

V takovém prostředí si každý připadá jedinečný a každý se chová s odpovídající arogancí. Každý se tváří, že jeho se ty problémy nemohou týkat, ale každý žije ve strachu, že příště přijde na řadu on. U Feriho to bylo příliš agresivní chování k ženám. U jiného to může být bílá barva kůže. Někdo jiný zase v minulosti řekl, že ženy nemají penis. Nikdo se nemůže cítit v bezpečí.

Dívky, které si na Feriho chování stěžovaly, svědčily nejen o údajném vynucování sexu z jeho strany, ale i o větách útočících na jejich vzhled a inteligenci. Soudíte, že šlo o specifickou libůstku Feriho, nebo jde o trend, který je navzdory heslům o toleranci a „bezpečné zóně“ mezi mládeží rozšířen?

To je sociologicky a psychologicky mnohem zajímavější. A ještě lépe to ukazuje jiný příběh, který přinesl Deník Referendum. Stalo se, že nějaká dívka natočila krátké porno. O pár let později žila normálním životem a doufala, že se na všechno zapomene. Nicméně nějaké hyeny staré video našly, aktivně šířily a nakonec dosáhly toho, že skutečně přišla o práci. Mezi těmi hyenami byl i Dominik Feri.

Je přece biologicky přirozené, že se muži snaží takovou dívku spíš chránit. Když se uchylují k moralizujícímu trestání, je to spíš na nátlak svých přítelkyň a manželek. Je možná nesprávné, nicméně přirozené, že se muž na takový obrázek podívá. Je ale nepřirozené, když se účastní takového honu. To o panu Ferim vypovídá cosi velmi nepěkného. Nebo se můžeme dohadovat, jestli to nebylo tak, že od té dívky něco požadoval, a když mu to odmítla, rozhodl se ji zničit.

Jak to souvisí s bezpečnými zónami? Klíčem je davovost. Dav opakuje hesla o bezpečné zóně, a nikdo neví, co to znamená. Rozhodně nevidíme žádné známky toho, že by se dnešní mladí cítili bezpečněji než jejich rodiče. To, že chlapci jsou méně aktivní, to je více než vyváženo tím, že dívky si nedokážou poradit v situacích, jaké jejich matky zvládaly běžně. Doporučuji k tomu výklady paní doktorky Kovářové, která to popisuje velmi přesně.

Rozhodně nevidíme žádné známky toho, že by se dnešní mladí cítili bezpečněji než jejich rodiče.

Dívky prý byly ke kontaktu s Ferim zlákány, protože byl „celebrita“. Podléhá mládež kouzlu „kontaktu s celebritou“ snadněji, než se zdá?

Tak tomu bylo odjakživa. Beatles, Elvis Presley, Fidel Castro nebo třeba u nás Karel Gott. Celebrita může mít každou. A ženy na ně po letech vzpomínají s vděčností. Necítí se zneužité. Možná proto, že i ty staré celebrity rozuměly tomu, že dívku musejí vzít na večeři, strávit s ní čas v romantickém prostředí a dát jí pocit výjimečnosti. Nebo ji vytáhnout na divoký mejdan, to podle typu celebrity. I když s ní nemají žádné dlouhodobé úmysly. To je něco úplně jiného, než když nadějný politik vtrhne do sprchy, vezme si násilím, co chce a zmizí.

Ano, dnešní mládež je skutečně snadněji manipulovatelná než předchozí generace. Už o mileniálech, tedy jejich rodičích, říkají marketingoví experti, že je neuvěřitelně snadné prodat jim něco, co nepotřebují za cenu, jakou si nemohou dovolit. U dvacetiletých je to ještě silnější.

Svou roli hraje i to, že mizí skutečné celebrity. Místo nich tu máme hvězdičky, které se rychle střídají. A ty hvězdičky jsou často homosexuální nebo něco ještě divnějšího. V tom je Feri, kterého přitahují dospělé ženy, téměř výjimečný. Taky na to doplatil. Kdyby byl na kluky, nejspíš by mu to prošlo.

Svou roli hraje i to, že mizí skutečné celebrity. Místo nich tu máme hvězdičky, které se rychle střídají.

I na právnické fakultě měl podle dostupných svědectví Feri status „celebrity“ a rozhádat se s ním podle Deníku N a A2larmu mělo znamenat „sociální smrt“. Lze to vidět tak, že v dnešní době mohou jisté kruhy mít určitou imunitu, která zajistí, že dlouhá léta se proti jejich nezdravému chování nikdo neozve?

Co znamená sociální smrt? Že v dalším roce máte málo lajků na Facebooku? Nebo na nějaké sociální síti, jejíž název my starší ani neumíme vyslovit? Jenže ono to není tak snadné. To prostředí je extrémně konkurenční. Když nemáte dobrou síť vztahů, nedostanete místo v americké právní kanceláři ani v americké neziskovce a nikoho nebude zajímat, co umíte nebo neumíte. Mladí lidé se učí konformitě. Učí se přizpůsobovat své názory a city tomu, co se po nich chce. Jestli je správné líbat nohy černým gangsterům a označovat zfetovaného zločince za mučedníka, proč by nebylo správné nechat se znásilnit od progresivního politika?

Ale znovu připomínám, tohle platí obecně. O konkrétním případu Dominika Feriho toho nevíme dost. Nikdo z nás s nimi v té sprše nebyl.

Ptal se Jaroslav Polanský

Publikováno 26. května 2021 na Parlamentních listech