Jak je možné, že Američanům nevadí volební podvody?
Otázka týdne z 11. prosince 2020
Sice ještě nevíme, jak rozhodne americký nejvyšší soud o platnosti tamních voleb, ale to, co jsme viděli, může stačit k lehčímu šoku,
Byly odhaleny volební podvody. Zfalšovány byly minimálně desetitisíce hlasů, možná statisíce nebo miliony. A ono to skoro nikomu nevadí! Nevyvolalo to žádný poprask. Většině médií to nestálo za pozornost. Příslušné komise vydaly zprávu, že se jedná o „obvyklý postup“ a to bylo celé. Zuří jenom tvrdé jádro Trumpových voličů. Proč to běžným Američanům nevadí? To jsou tak rezignovaní?
Zfalšovány byly minimálně desetitisíce hlasů, možná statisíce nebo miliony. A ono to skoro nikomu nevadí!
Pro nás je těžké americké volby pochopit, protože očekáváme, že tam k volbám přistupují podobně jako my. Nějak jsme dospěli k tomu, že i Američané trvají na takových zásadách, jako např. že jedna osoba by neměla ve stejných volbách hlasovat několikrát.
Někteří Američané to tak skutečně vidí. Ti, kdo jsou zpravidla pokládáni za pravicové extrémisty. Názor, že by volby měly probíhat poctivě, skutečně převládá mezi členy a příznivci Republikánské strany. Demokraté to ale vnímají opačně. Tam můžete často narazit na názor, že:
- Současné volební zákony jsou nespravedlivé, a je tedy amorální tato pravidla dodržovat.
- Poctivé volby poškozují menšiny. Je tedy údajně menším zlem tolerovat podvody než poškozovat menšiny.
A když nějaký názor zastávají aktivisté Demokratické strany, zastávají ho také novináři, univerzitní učitelé, korporátní manažeři… zkrátka zastává ho nevzdělanější a nejbohatší část společnosti. V Huffington Post, což je takový americký Deník Referendum, se můžete pravidelně dočíst, že kontrola dokladu ve volební místnosti je stejným aktem bezpráví jako pogromy a zapalování černošských domů.
V Huffington Post se můžete pravidelně dočíst, že kontrola dokladu ve volební místnosti je stejným aktem bezpráví jako pogromy…
O tom se vedou spory v Kongresu a záležitost byla v posledních letech několikrát u Nejvyššího soudu. Pokaždé žalovali Demokrati a pokaždé usilovali o zákaz opatření proti volebním podvodům. Pokaždé prohráli. Stanovisko soudu je dlouhodobě takové, že bránit volebním podvodům není zakázáno. Ale z toho rozhodně nevyplývá povinnost volebním podvodům bránit.
Že za takových poměrů nepoctivost roste, to je asi logické, což potvrzuje i řada studií. Ty ukazují – mimo jiné – že už v letech 2008 a 2010 hlasovaly ve volbách miliony lidí bez amerického občanství. Letos je vlastně nové pouze to, že falešné hlasy převážily výsledek voleb. Nebýt toho, nikdo se žádnou kontrolou nezabýval.
Pokud tedy nejvyšší soud rozhodne v Trumpův prospěch, zruší tím dlouhodobou americkou tradici, že podvádět se může. Možná tak má pravdu Curtis Yarvin, když tvrdí, že ve volbách nejde o žádné vyjádření vůle lidu. Jde o to, že fakticky probíhá občanská válka mezi dvěma stranami. Volby mají ukázat, která strana by v případě ozbrojeného konfliktu dokázala zmobilizovat víc lidí a peněz. Kdo vyhraje volby, ten by vyhrál i válku. Známe tedy vítěze i bez krveprolití.
Co to znamená pro nás? Že je jen málo pravděpodobné, že by nám „spojenci“ dlouhodobě dovolili pořádat svobodné volby.
Mezitím nejvyšší soud projednává žaloby Texasu a dalších 15 států unie, které požadují, aby volební výsledek ve čtyřech podvodnických státech byl zneplatněn. Ale pozor! Stížnost nemíří na volební podvody, nýbrž na to, že tamní volební zákony byly přijaty nesprávnou procedurou.
Co to znamená pro nás? Že je jen málo pravděpodobné, že by nám „spojenci“ dlouhodobě dovolili pořádat svobodné volby. Zvláště, když některá klíčová místa v nové vládě mají obsadit zaměstnanci Georga Sorose. Bylo by naivní čekat, že si nechají ujít příležitost změnit poměry tak, že to bude jejich místní zastoupení, kdo bude určovat složení parlamentu a osobu prezidenta.
