Uživí se absolventi sociálních věd?
Otázka týdne z 29. listopadu 2019
Široká veřejnost slyší o vědeckých pracích „Genderové aspekty Ferdy mravence“ a v duchu už vidí absolventky příslušných univerzitních oborů prodávat u McDonalda nebo uklízet záchody. Oproti tomu Hospodářské noviny přinášejí články typu „Chcete vydělávat hodně peněz? Jděte studovat humanitní obory.“ Jak to tedy je?
Obávám se, že v tuto chvíli má pravdu Bakalův deník. Stačí připomenout fotografii, která koluje na sociálních sítích. Vedle odhalovače (nejen) ruských špionů Jandy stojí Petr Pavel a v pozadí dvě desítky zaměstnanců Evropských hodnot. Webová stránka této neziskové organizace hovoří o dalších pěti volných místech. Starý vtip o čtyřech policistech měnících žárovku je tak překonán reálným životem. Evropské hodnoty potřebují desítky zaměstnanců k tomu, aby jednou týdně vydaly článek, ve kterém označí za ruského agenta toho, kdo je jim právě nesympatický.
Odvětví „represe a převýchova obyvatel“ expanduje rychleji než jakýkoliv jiný obor. Téměř denně jsou zakládány takto zaměřené neziskovky.
Evropské hodnoty nejsou výjimkou. Odvětví „represe a převýchova obyvatel“ expanduje rychleji než jakýkoliv jiný obor. Téměř denně jsou zakládány takto zaměřené neziskovky. Vedle toho čekají stovky míst na úřadech. A nezapomínejme ani na korporace, kde pozice jako „manažer společenské odpovědnosti“ nebo „koordinátor rovnosti šancí“ rostou jako houby po dešti.
Přesto se rýsuje otázka, jestli takový trh dokáže absorbovat i všechny dnešní studenty. Ti studenti a jejich učitelé se domnívají, že ano. Vycházejí nejspíš z toho, že jsme již byli svědky několika vln rychlého vytváření určitých pracovních míst.
- Desetitisíce dělníků v továrnách asi nemusíme připomínat.
- Pak ale následovala technologická změna, která znamenala tisíce programátorů, většinou v mamutích nadnárodních organizacích.
- V dalším kroku to byly tisíce nižších úředníků, kteří vesměs vystavují faktury, skenují dokumenty, a provádějí podobné mechanické úkony.
- A konec konců, Praha je i městem právníků, jejichž počty si nezadají se starou dělnickou třídou.
Proč bychom tedy nemohli čekat další tisíce nových míst pro genderové „experty“ a podobnou havěť? Nezapomínejme, že oni sami jsou pevně přesvědčeni, že jejich přínos k tvorbě národního bohatství je vyšší než příspěvek kteréhokoliv dělníka nebo inženýra.
Už dnes je to tak, že tu jsou genderové expertky s přístupem ke grantům o desítkách milionů, a vedle nich jiné živořící v chudobě.
I když tuto pošetilou představu odložíme stranou, je tu jeden obrovský rozdíl proti předchozím vlnám vytváření pracovních míst. A sice ten, že administrativní a právnické práce jsou do České republiky koncentrovány z celého západního světa. Korporace šetří tím, že zruší místa v New Yorku, Paříži nebo Berlíně a ukládání faktur do šanonu přesunou do Prahy. Stejně tak šetří nadnárodní právnické firmy tím, že ruší místa v Londýně a pomocné práce svěří Čechům znalým anglického práva. Je ale absurdní, že by se stejným způsobem vzdali uměle vytvářených pracovních míst, a že by do Prahy předali zavádění politické korektnosti.
Navzdory tomu, že dnes místa rychle přibývají, můžeme očekávat, že „letadlo“ brzy narazí do zdi. Ostatně, už dnes přibývá míst pomaleji než zájemců. Očekávejme tedy stále silnější vnitřní konkurenci uvnitř „kavárny“ a stále ostřejší třídní rozdělení. Už dnes je to tak, že tu jsou genderové expertky s přístupem ke grantům o desítkách milionů, a vedle nich jiné živořící v chudobě.
Nicméně ten bod zlomu může přijít daleko později, než se dnes zdá.