Odpovědi na otázky neČT24

Podle Vás ministr zahraničí v současných podmínkách skutečně má starost o sexuální menšiny, nebo je to běžný marketingový příspěvek vyjadřující podporu tomuto hnutí?

Jak by taková postavička mohla být starost o něco jiného než vlastní setrvání na ministerstvu? Prostě opakuje slogany, které ho do té pozice vynesly a doufá, že to bude fungovat. A možná opravdu bude.

Co jiného má dělat? Zahraniční politice nerozumí, strategické myšlení je mu cizí, vzdělání nemá a charakter státního už vůbec ne. Co se týče odborně, nesplňuje podmínky ani pro nižší referenty na ministerstvu zahraničí.

Pan ministr ve svém příspěvku prohlásil: „Chceme opravdu patřit na Západ? Pak musíme umožnit manželství pro všechny.“ Od kdy se tolerance vůči LGBT+ lidem stala nezbytnou charakteristikou Západu?

Doporučuji svůj článek „Patříme na Západ? Patříme do minulosti“, kde ukazuji, že součástí liberální hegemonie je snaha vnutit všem lidem na světě stejné politické uspořádání, stejné ekonomické poměry, stejné názory a stejný životní styl. Liberální hegemonie ovšem zkrachovala. Západ se dostává do izolace a ztratil přestal být vedoucí silou kulturně, ekonomicky i vojensky. V očích většiny světa je tak bakalář Lipavský jen drzým frackem vykřikujícím omšelé fráze. Pokud vůbec zaznamenali, že někdo takový existuje.

Dá se říci, že netradiční sexualita je nyní nadřazená konzervativními projevy kultury v podobě umění a literatury, vč. národní identitě? K čemu to může vést ze společensko-kulturního pohledu?

Národní identitě je nadřazeno cokoliv! Tedy v očích lidí jako bakalář Lipavský. Jejich činnost směřuje to k tomu, aby z lidí byli dokonalí zákazníci formovaní marketingovými kampaněmi a dokonale poddajní obyvatelé zemích řízených z ciziny.

Neměli bychom ale bakaláři Lipavskému křivdit. Je velká otázka, zda mu jeho intelekt umožňuje něco tak složitého pochopit.

Jak tolerance vůči menšinám ovlivní povědomí a život současných dětí a mladší generace?

Tolerance k menšinám je součástí západní společnosti už stovky let – vyjma některých zcela patologických myšlenkových směrů. Pan ministr ovšem prosazuje útoky na dětskou psychiku, včetně zpochybňování pohlavní identity. Působení současných LGBT aktivistů má na psychiku dětí a mladých lidí stejné dopady, jako by ty děti byly přímo fyzicky znásilněny. V řadě případů dokonce výrazně horší – jak to ukázala řada případů a soudních šetření, které proběhly ve Velké Británii i dalších západních zemích.

Na druhou stranu je ovšem třeba poznamenat, že velká část dětí je velmi odolná, takže dokáže zdravě vyrůst navzdory těmto útokům. Nicméně pro citlivější typy je řádění LGBT katastrofa.