O skutečném velkém resetu – IX.
A je tu devátý předposlední díl výpisků z knihy Klause Schwaba a Thierry Malerreta Velký reset (plné jméno knihy je Covid-19: Velký reset). Jak jsem ukázal v předchozích dílech, nejedná se ani tak o dílo obsahující ďábelský plán jako spíš o dílo přízemní a ubohé. Autoři vlastně jen vrší fráze, které tisíckrát předtím zazněly na nejrůznějších manažerských konferencích. Velký reklamní slogan o Velkém resetu je vlastně jediné, čím je kniha originální.
Tentokrát probereme závěrečnou část knihy, kde autoři popisují, jak se po roce 2020 změní naše osobní životy.
Myšlenky Schwaba a Malerreta rozdělím do tří částí.
Chování lidí během epidemie.
- Přírodní katastrofy (včetně epidemií) sbližují lidi a překonávají třídní rozdíly. Zdravotníci jsou pokládáni za hrdiny a masy lidí je chtějí různě podporovat a pomáhat jim, konstatují autoři. To není divné, text vznikal v době, kdy se nadšeně šily roušky. Nebyli by to ovšem příslušníci davoské elity, aby nepřipojili, že to celé „má i svou temnou stránku: růst vlasteneckých a nacionalistických nálad.“
- Autoři nicméně předpokládají, že se to rychle změní. S odvoláním na historika Johna Barryho uvádějí, že podobné momenty solidarity bývají jen velmi krátké. Poté následuje vlna ještě hlubšího rozdělení a ostřejší nedůvěry. Po vlně solidarity klesne ochota pomáhat a omezovat se k nule. Zpětně pak lidé na epidemii neradi vzpomínají, protože neradi vzpomínají na své vlastní selhání, takže jsou epidemie zlehčovány.
- Dále předpokládají, že se vyrojí příšerné fámy. Nečekají ani zpochybňování covidu ani zpochybňování očkování. Čekají zvěsti o tom, že ve skutečnosti se jednalo otravu, kterou způsobili příslušníci nějaké menšiny. Případně, že příslušníci té menšiny schválně roznášeli virus.
- Všímají si také toho, že zatímco západní politici běžně mluví o ekonomických nákladech a o tom, že není možné ochraňovat každý život, v jiných částech světa je takový pohled absolutně nemyslitelný.
Trendy v lidském chování
- Od roku 2017 dochází k prudkému nárůstu psychických problémů, včetně těžkých depresí a sebevražd. Ve Velké Británii psychické problémy už před covidem odpovědné za většinu pracovních neschopností.
- Autoři předpokládají, že covid urychlí tendenci přibývání psychických problémů.
- Předpokládají i zhoršení dalších problémů, zejména domácího násilí (připomínám ovšem, že statistiky jednoznačně uvádějí, že nejvíce domácího násilí probíhá v lesbických párech. Nárůst domácího násilí tedy může být prostým důsledkem toho, že přibývá takových domácností).
- Na druhou stranu vyjadřují naději, že by covid mohl odstartovat vlnu netušené kreativity. Připomínají, že Isaac Newton formuloval své fyzikální zákony během morové epidemie. Shakespeare napsal Krále Leara a Macbetha, když byla divadla zavřená kvůli epidemii. Puškin dopsal Evžena Oněgina, když byl zavřený v karanténě.
- Lidé si prý během epidemie zvykli na skromnější život a už u něj zůstanou, budou méně cestovat a bude méně okázalé osobní spotřeby. V této souvislosti mluví o „japonizaci“ životního stylu.
- Lidé budou více sportovat a žít zdravěji.
- Budou se více zajímat o zvládání úzkostí a duševní zdraví celkově.
A tím se konečně dostáváme k pasáži v samotném závěru, která mnohé oprávněně vyděsila. Hovoří se o tom, že svět čeká kombinace několika krizí a autoři pokračují: „Abychom se takovému osudu vyhnuli, musíme bezodkladně uvést do chodu Velký reset. To není zbytečný přepych, ale absolutní nutnost. Neřešení hluboce zakořeněných neduhů našich společností a ekonomik by mohlo zvýšit riziko, že reset bude nakonec vynucen vlnou otřesů, konfliktů nebo dokonce revolucemi.“
To je formulace tak obecná, že by mohla zaznít od Tomia Okamury, ale také od Pirátů. Každý by tím ovšem myslel něco jiného. A kniha obsahuje fráze tak obecné, že si pod nimi může představit kdokoliv cokoliv. Třeba tohle:
„Když vidíme své chyby a selhání v krutém světle, jaké na ně vrhá covid, může nás to přimět k tomu, abychom jednali rychleji a nahradili neúspěšné myšlenky, instituce, procesy a pravidla novými, které lépe odpovídají současným potřebám a budoucím potřebám. To je podstata velkého resetu.“
Kdyby stejná kniha vyšla v roce 2024, nikdo by nepochyboval, že jde o dílo generátoru frází na bázi umělé inteligence.
