Články

O rozdílu mezi demokracií a autoritářským systémem

Ve střední Evropě leží dva podobně velké státy. Jeden z nich je pokládán za autoritářský a nedemokratický, a jsou vůči němu uplatňovány různé sankce nebo je těmi sankcemi aspoň vyhrožováno. Ten druhý je označován za vzornou ukázkovou demokracii. Schválně, jestli poznáte, který je který.

V jednom z nich se nedávno konaly volby a volebním tématem byl vztah k ruské občanské válce. Jedna strana navrhovala, aby se do toho jejich země vůbec nepletla a zaměřila se na čistě humanitární aspekty, respektive pomoc obětem. Druhá strana zase navrhovala, aby se země angažovala a aby do válečné zóny dodávala zbraně.  Voliči posoudili argumenty obou stran a vybrali tu, která se nechce angažovat. Vítězná strana tak může v příštích čtyřech letech realizovat svůj program. Ta druhá má ovšem plnou svobodu ji kritizovat. Třeba voliči během těch let změní názor a příště zvolí tu druhou.

Jediný přijatelný názor nebyl vybrán voliči ve volbách, rozhodla o něm úzká skupina politiků.

Ono snad už bude po válce, ale složitost vztahů asi zůstane.

V tom druhém státě je povolen pouze jeden názor. Kritizovat tento názor je v některých případech trestné, jindy se to řeší „pouze“ vyhozením z práce nebo zablokováním webu. Předsednictvo vlády dokonce vyzývá k udávání těch, kdo by se veřejně hlásili k opačnému stanovisku. Jediný přijatelný názor nebyl vybrán voliči ve volbách, rozhodla o něm úzká skupina politiků.

Chápete už ten rozdíl? Vidíte už, co je skutečná demokracie?

Jeden myslel na “O rozdílu mezi demokracií a autoritářským systémem

  • Ještě víc ten rozdíl vynikne v číslech:

    Zatímco v tom autoritářském systému získala strana, která odmítla zapojení do válečného dobrodružtví, ve svobodných volbách většinu platně odevzdaných hlasů (53,1 %) a vyjadřuje vůli 40 % oprávněných voličů, v tom vzorově liberálně demokratickém státě, jehož vláda si nárokuje mandát zavléct zemi do války a určovat jediný správný názor na ni, získala vládní většina ve svobodných volbách podporu 43,4 % platných odevzdaných hlasů voličů (28,2 % hlasů všech oprávněných voličů), jedná se tedy de facto o menšinovou vládu zastupující vůli zhruba každého čtvrtého oprávněného voliče…

Komentáře nejsou povoleny.