Multikulturní neziskovkáři jsou připraveni na novou vlnu migrantů až příliš dobře.

Co říkáte posledním předvolebním průzkumům, kde Babiš potvrdil své vedení, SPOLU předběhlo Piráty se Starosty a stále více procent je odhadováno pro Roberta Šlachtu. Jak si to vysvětlujete?

Politická scéna se fakticky rozpadá do systému dvou stran. Volič hlasuje buď pro pokračování vlády Andreje Babiše nebo pro Piráty. Kdo volí Demoblok, počítá s Piráty ve vládě. Kdo volí SPD, fakticky počítá s premiérem Babišem.

Ještě před pár měsíci to jednoznačně vypadalo na nástup pirátské vlády, teď se situace otáčí. Ale je to velice těsné.

Příčinou té změny je situace s covidem. Teď se zdá, že epidemie je za námi. Země se otevírá, lidé jsou optimističtí… to jsou body pro stávající vládu.

Kdo volí Demoblok, počítá s Piráty ve vládě. Kdo volí SPD, fakticky počítá s premiérem Babišem.

Udrží si Babiš ten náskok až do voleb?

O tom rozhodne covid. Pokud vydrží současný trend, tak si Babiš náskok udrží. Jestli se ale začnou plnit nemocnice, lidé znervózní a Babiš začne ztrácet. Nejde jenom o důvěru v premiéra, ale také to způsobí nižší volební účast. Nízká účast v našich podmínkách zvýhodňuje globalistické strany.

A můžete se spolehnout, že pokud se nemocnice plnit začnou, média to dostatečně rozmáznou.

Kdo podle vás vede momentálně nejlepší předvolební kampaň? A kdo nejméně povedenou?

Volební kampaně už nejsou tak důležité jako dříve. Téměř každý rok jsou nějaké volby, doby mezi kampaněmi se zkracují, už nám to začíná splývat. Kampaně nemění politické poměry. Jde spíš o to motivovat vlažné příznivce, aby k volbám opravdu dorazili, případně o malé procento ne úplně rozhodnutých.

Babišova kampaň je naprosto profesionální, ale nijak převratná. To je přesně to, co jeho voliči potřebují slyšet. Všechno funguje, všechno máme pod kontrolou, s námi volíte stabilitu a pokračování všech současných trendů. SPD se podařil husarský kousek s potravinovými jarmarky. Snad tak nahradí škody způsobené zlehčováním covidu a zpochybňováním očkování.

Co ale rozhodně stojí za pozornost, je neuvěřitelně slabá kampaň Demobloku. Je vidět, že ty strany už fungují čistě ze setrvačnosti. Už nedokážou ani vymýšlet nové slogany.

Volební kampaně už nejsou tak důležité jako dříve. Téměř každý rok jsou nějaké volby, doby mezi kampaněmi se zkracují, už nám to začíná splývat.

Jaké šance dáváte uskupení Volný blok, hnutí Přísaha či Trikolóra?

Šance volného bloku dokážu odhadnout velmi přesně. Získají státní příspěvek, ten si vezme domů paní Volfová a všichni ostatní budou akorát naštvaní.

Z Trikolory se stal málo významný přílepek ke Svobodným. Doufám, že po volbách se zbaví současného vedení, které představuje asi to nejhorší, na co se dá v české politice narazit. V té straně je totiž řada velmi inteligentních lidí, několik zajímavých vizionářů a dokážou i přitahovat sponzory. Kdyby se poměry v té strany změnily, mohla by ještě sehrát významnou roli.

Přísaha je strana, které se povedl marketingový majstrštyk. Sdružení vyfutrované obrovskými penězi neznámého původu vede kampaň za čistotu, transparentnost a poctivost. A dokáže sehnat dostatek voličů, aby ji dostali do parlamentu!

Přísaha je strana, které se povedl marketingový majstrštyk. Sdružení vyfutrované obrovskými penězi neznámého původu vede kampaň za čistotu, transparentnost a poctivost.

V předvolební debatě na CNN Prima News zaznělo, že čeští voliči mají krátkou paměť, a kdyby byly volby v březnu, dopadly by – dle průzkumů – úplně jinak. Souhlasíte? Mají Češi tak krátkou paměť?

Ano, kdyby byly v březnu, dopadly by jinak. Epidemie, umírání, spousta omezení, lidé byli naštvaní. Ale je to za námi.

Když vyhrajete válku, už se nemluví o tom, že v nějaké bitvě bylo příliš mnoho padlých nebo že se dala vyhrát mnohem rychleji. Tak to prostě v životě chodí. A Babiš teď působí dojmem vítěze nad covidem.

Jak velkým předvolebním tématem je podle vás migrace? A měla by být předvolebním tématem? I na to se názory liší…

Migrace je nevýznamnějším společenským tématem, jaké existuje. Co by mohlo být důležitější než otázka, jestli budou na tomto území žít potomci současných obyvatel nebo jestli budeme nahrazeni někým jiným?

Jenom extrémně nepoctiví lidé mohou chtít, aby migrace nebyla volebním tématem.

Co by mohlo být důležitější než otázka, jestli budou na tomto území žít potomci současných obyvatel nebo jestli budeme nahrazeni někým jiným?

Změnilo se to od doby, co Tálibán znovu obsadil afghánská území?

Ano. Ale nejde o to, co se změnilo v Afghánistánu. Jde o to, jak se změnila situace u nás. A sice, že mnozí lidé, kteří byli ještě před pár měsíci protimigrační, najednou podporují přijetí každého, kdo o sobě říká, že je afgánský tlumočník. To se týká především konzervativců orientovaných na NATO. Podpora NATO a přijímání migrantů začíná splývat.

A nemylme se, brzy budou afgánských tlumočníků desítky milionů. Každý z nich bude mít srdceryvný příběh, jak prchá před Talibánem. Všechny ty příběhy budou vymýšlené v evropských neziskovkách.

Slyšíme z různých míst překvapení nad rychlostí, s jakou se obsazení odehrálo. Jste překvapen i vy?

Nestudoval jsem zprávy z terénu. Stejně bych tamní situaci nedokázal pochopit. Ale myslel jsem, že americké velení má aspoň základní představu o tom, co se tam odehrává. Nemělo.

Z našeho pohledu je zajímavější to, co se odehrávalo uvnitř americké armády, NATO, a vlastně taky velení Armády ČR. Potvrzuje to, že můžete mít špionážní drony, odposlechy, neuvěřitelně výkonné počítače, platit tisíce špehů a není vám to nic platné – pokud vaši podřízení falšují zprávy, aby zakryli problémy. Ukazuje to obraz armády, kde je většina času zaměřen na vytváření zpráv pro média a krásných powerpointových prezentací. A kde už nikoho nezajímá, jaká je skutečnost.

Pozitivním aspektem by snad mohlo být, že si víc lidí – včetně vysoko postavených – dokáže spočítat, jak by dopadlo střetnutí takhle řízené armády se skutečným protivníkem.

A nemylme se, brzy budou afgánských tlumočníků desítky milionů. Každý z nich bude mít srdceryvný příběh, jak prchá před Talibánem.

Nemělo by dojít k zásadní reformě?

Samozřejmě, že mělo. Kdyby se podobný debakl odehrál ještě před 50 lety, vedlo by to k radikální změně způsobu řízení ozbrojených sil. Ale nestane se nic. Stávající byrokratické struktury jsou příliš silné.

Co z dvacetileté mise v Afghánistánu vzešlo dobrého? Co přinesla a co naopak vzala?

Správně jste zmínila výraz „mise“ – to znamená poslání nebo úkol. S jakým cílem šli Američané do Afghánistánu? Zastavit terorismus? Tak to měl útok směřovat proti Saudské Arábii nebo Kataru. To oni podporují islamizaci Evropy, včetně teroristických útoků. Vnutit Afgáncům naše civilizační hodnoty? O to se vůbec nepokusili. I v okupovaném Afghánistánu bylo aplikováno islámské právo šaríja, a to v tvrdší podobě než v některých arabských zemích.

Vypadá to, že jediným cílem bylo provětrat americký státní rozpočet a zlepšit zisky dodavatelů zbraní. To se podařilo. Můžeme tedy hovořit o úspěšné misi.

Nicméně mnohem zajímavější otázka je, proč byla mise ukončena, když to tak výborně fungovalo.

Vypadá to, že jediným cílem bylo provětrat americký státní rozpočet a zlepšit zisky dodavatelů zbraní. To se podařilo. Můžeme tedy hovořit o úspěšné misi.

Proč?

Ta otázka by se dala formulovat jinak. Kdo je silnější než zájmy výrobců zbraní a než zájmy bank, které americké vládě půjčují? A obávám se, se směřujeme k odysseovské odpovědi „Pan Nikdo“.

Jakmile Donald Trump jasně označil válku v Afghánistánu za debakl, začalo to rezonovat. Mnozí novináři a intelektuálové, kteří by měli chuť a motivaci pokračování afghánského dobrodružství podporovat, byli raději zticha, protože se báli protiválečné extrémní levice. Dav se dal do pohybu. A dav intelektuálů a manažerů se chová jako každý jiný tupý dav. Jakmile se rozhýbe určitým směrem, už ho nezastavíte.

Bylo by vůbec možné přinést Afgháncům naše civilizační hodnoty?

Dokážu si představit, že kdyby se do čela země dostal nějaký energický muž s vizí modernizace, nějaký afghánský Ataturk, možná by uspěl. Spojením místních znalostí, místních vazeb, nezdolné osobní energie, dobrého vzdělání… a samozřejmě obrovské brutality. Po jedné či dvou generacích by Afghánci zjistili, že se jim žije mnohem lépe. Že vzdělání je docela užitečné. Že když dají ženám víc svobody, zlepší to život všem. Že humor dělá život snesitelnějším. Podobně, jako to zjistili Peršané, Turci a Arabové, než se znovu vrátili k autentickému středověkému islámu.

Jenže i kdyby se takové člověk našel, jeho vize by zcela jistě obsahovala národní samostatnost a dříve či později by jeho záměry střetly s americkými představami o vazalském státu. Nikoho takového nemohla okupační správa potřebovat. Ašraf Ghaní, který se věnoval rozkrádání a nedělal problémy, byl ideální osobou. Tedy osobou ideální z pohledu momentálních zájmů amerických úředníků. Nikoliv z pohledu transformace země.

Ašraf Ghaní, který se věnoval rozkrádání a nedělal problémy, byl ideální osobou. Tedy osobou ideální z pohledu momentálních zájmů amerických úředníků.

Věříte Tálibánu, že nebude zemi vládnout tak tvrdou rukou, jako před dvaceti lety? A že se ženy dočkají lepšího zacházení, budou moci pracovat atd.?

Bude vládnout tak tvrdou rukou, jak to odpovídá islámu. Teď je tendence omlouvat tamní poměry s tím, že to není otázka islámu, ale místních zvyklostí. Nevěřme tomu. Tamní zvyklosti jsou důsledkem dlouhé vlády islámu. Když muslimové v 10. století přišli do Afghánistánu, byla tam civilizace západního buddhismu, mnohem vyspělejší než dnes. Pokud islám převládne v českých zemích, budou zde za několik století stejné poměry jako v dnešním Afghánistánu.

Nám to může připadat strašlivé, ale většina Afghánců to tak chce. Vyrostli v tom a jsou s tím spokojeni. Výzkum Pew Research z roku 2012 ukázal, že 99% Afgánců preferuje plné uplatnění práva šaríja, včetně bičování a poprav.

Výzkum Pew Research z roku 2012 ukázal, že 99% Afgánců preferuje plné uplatnění práva šaríja, včetně bičování a poprav.

A co ty ženy?

Ženy vždy konzervativnější než muži. Budou dělat, co jim předepisuje islám, a budou spokojené. Když nějaká z nich něco poruší a bude potrestána, většina jiných žen to bude schvalovat. Ještě se přijdou s chutí podívat na popravu.

Pokud by se náhodou dostali do Evropy, pokusí se vytvořit si i tady malý svět se stejnými poměry jako v Afghánistánu.

Bude se opakovat migrační vlna z roku 2015? A je na ni Evropa, respektive Evropská unie připravena?

Někteří jsou připraveni až příliš dobře. Tisíce lidí v neziskovkách, na úřadech a v advokátních kancelářích dychtí po každém migrantovi, které sem mohou dostat, integrovat, pečovat o něj, soudit se jeho jménem, vykonávat nátlak na školy a poctivé úředníky… A tahle pátá kolona má obrovskou podporu v médiích, na univerzitách, ve vedení korporací a u soudů.

Samozřejmě využijí jakékoliv příležitosti dostat sem každého, kdo se vydává za Afgánce. Nemusí ani umět paštunsky nebo jiným tamní jazykem. Máme čerstvý rozsudek ústavního soudu, že když o sobě dospělý Iráčan tvrdí, že nezletitý, musí s ním být zacházeno jako s nezletilým – přestože existují jasné důkazy o jeho věku. Proč by nemohl být černý Somálec pokládán za Afghánce?

Rozdíl proti tzv. „migrační vlně“ ale bude v tom, že to nebude v médiích. Migrační vlna roku 2015 byla výjimečná především titulky na prvních stránkách novin. Od té doby proudí migranti dál, ale nevzbuzuje to tolik pozornosti.

Ptala se Zuzana Koulová.

V upravené formě publikováno na Parlamentních listech