Návrat mužů

Muži přicházejí o svou identitu ochránců, ženy vydělávají víc, většina vysokoškolaček jsou ženy, je tu všudypřítomná krize maskulinity… je toho plný veřejný prostor a je na tom velký kus pravdy. A představuje to problém pro obě pohlaví. I ženy přicházejí o velký kus své identity.

Je to naprosto logický důsledek přechodu ke světu, kde vše ovládají velké byrokratické aparáty. O úspěchu v korporacích i státní správě rozhoduje konformita a intriky, a k tomu jsou ženy biologicky vybaveny v průměru mnohem lépe než muži. Tam, kde cíle není něco opravdu vymyslet, vyrobit či vypěstovat, tam to není vhodné prostředí pro muže. Mladé liberálstvo mají pravdu, když označují normální mužsko-ženské vztahy za součást zanikajícího světa.

Mladé liberálstvo mají pravdu, když označují normální mužsko-ženské vztahy za součást zanikajícího světa.

Jenže ejhle, ono se to začíná hýbat. Západní země rychle chudnou a budou chudnout (bez ohledu na výsledek války proti Rusku). Bída dolehne i na byrokratické aparáty, bude se „optimalizovat (což je podobně odporný výraz jako „likvidace živé síly“) a nejohroženější vrstvou jsou nižší manažerky /manažeři. A zatímco muži mohou přejít do řemeslnických a dělnických profesí, pro většinu žen je to velmi obtížné až nemožné. Ano, jsou mezi nimi i talentované řidičky. Ano, jsou i dělnické profese, kde nepotřebujete fyzickou sílu, ale většinou jsou dramaticky znevýhodněny. Mají méně fyzické síly, více jim vadí špína a nepohodlí, mají v průměru horší technické myšlení a mluví proti nim také předsudky oborů. Možná vás napadne, že z bývalé produktové manažerky nebo key account managerky sice nemůže být tesařka, elektrikářka ani stavební dělnice, ale že může být výbornou pečovatelkou. Ano, může. Jenže to není o srovnatelných penězích ani srovnatelném mocenském postavení.

A najednou tu znovu máme mužskou a ženskou roli, jak jsme je znávali. Po krachu finančního odvětví v USA v roce 2008 prý byl sexuální průmysl zaplaven nabídkami manažerek, co si hledaly novou práci. Možná to bude pro někoho řešení. Takže kalič (to je profese – odvozeno od kalení železa) si po práci zaplatí bývalou ředitelku pro sociální odpovědnost. V lepším případě může zajít do hospody, kde ta bývalá ředitelka bude pracovat jako provozní. Jenže to jsme zase u staré mužské a ženské role.

Po krachu finančního odvětví v USA v roce 2008 prý byl sexuální průmysl zaplaven nabídkami manažerek, co si hledaly novou práci.

Nepředstavujte si to jako prudký jednorázový skok. Spíš jako postupný setrvalý pohyb určitým směrem. Což je lepší, protože se lidé mohou přizpůsobovat. V každém případě je to tlak na obnovení mužské a ženské role – nikoliv ve středověké podobě, ale tak, jak se etablovala po druhé světové válce.

Ukazuje to také, jak velice krátkodobé jsou předpovědi a dalšího vývoje a kolik našich představ bylo založeno na předpokladu, že Západ bude dál bohatnout a dál vládnout světu.

Jo, a určitě vás napadá robotizace. Celá desetiletí nám přece konzultanti tvrdili, že se zavedením robotizace zmizí dělnická práce. Možná to tak někdy v budoucnu bude, ale v nejbližších desetiletích se výroba neobejde bez mas středně kvalifikovaných lidí s technickým myšlením a dostatečnou fyzickou silou. Možná vám někdy vodoinstalaci robot, ale v nejbližších letech to nebude.