Martin Konvička: Dobytek a hmyz

A protože jsme tady dlouho neměli žádnou ekologii, tak si povězme něco o rozdílu mezi hmyzem a krávou.

Oba produkují bílkoviny (+ nějaký ten tuk, atd., ale zjednodušme to). Hmyz rychle v malém množství, kráva podstatně pomalej ve velkém množství.

Ideální „ekologická“ kráva to dělá tak, že ve volném pastevním chovu konzumuje rostlinnou biomasu, která by jinak shnila nebo uschla, a při tom uvolňovala ten zlý CO2. Část uhlíku z té biomasy akumuluje do masa, část vydýchá a „vyprdí“ v podobě CO2 a methanu, no a část, v podobě výkalů, vrátí zpátky do půdy, přičemž uhlík ze zvířecích výkalů se dobře váže do humusového horizontu, je v něm imobilizován. Zlepší např. vododržné vlastnosti půdy, aniž by byl uvolněn do atmosféry.

Hmyz, na rozdíl od krávy, nemůžete nikdy produkovat ve volném režimu – to by znamenalo chodit po louce a pojídat tam sarančata a brouky. Veškerá produkce hmyzu je velkochovová.

Opakem „ideální ekologické“ krávy (ovce – kozy – koně – prasete…) je zvíře velkochovové. Biomasa se importuje, výkaly se exportují, dokrmuje se různými granulemi, je to náročné na vodu, na otop v zimě. Ale mezi velkochovem, kde asi (???) převažují negativa, a krávou ve volném pastevním chovu, je celá řada přechodů – našim cílem by mělo být, produkovat maximum masa „ekologicky“, byť to asi nikdy neuživí celou lidskou populaci, a i ty velkochovy maximálně ekologizovat. Což lze.

Hmyz, na rozdíl od krávy, nemůžete nikdy produkovat ve volném režimu – to by znamenalo chodit po louce a pojídat tam sarančata a brouky. Veškerá produkce hmyzu je velkochovová – krmiva se někde (z rostlin) synteticky připravují, odpady se odvážejí, musí se tam extrémně dbát na hygienu, otop, osvit, sterilitu, vlhkostní režim… Neexistuje způsob, jak produkci hmyzu „přiblížit přírodě“ – vždy půjde o velkochov.

Nakonec se sluší přiznat, že nevím, jaká by byla energetická a uhlíková bilance náhrady veškerého masa hmyzem. Nikde jsem podobnou kalkulaci neviděl. Asi vědí, proč to tají…