Marie Kovalová: Říjnová výročí

1322 – o měsíci říjnu nejsou žádné zprávy o počasí.

1422 – ani o říjnu v tomto roce nejsou žádné zprávy o počasí.

1522 – říjen byl velmi teplý.

1622 – v říjnu nejsou zaznamenány žádné výkyvy teplot, ani srážek.

1722 – podzim byl průměrně teplý, ale deštivý.

Od roku 1770 byla soustavně měřena teplota vzduchu v Praze v Klementinu:

1772 – říjen měl průměrnou teplotu 10,7 °C.

1822 – v říjnu bylo poměrně teplo, průměrná teplota 12,0 °C.

1872 – v říjnu bylo také poměrně teplo, průměrně 11,3 °C.

1922 – říjen byl velmi chladný, měl průměrnou teplotu 6,3 °C.

1972 – říjen měl průměrně 7,8 °C.

(Údaje o počasí jsou čerpány z knihy Jiřího Svobody, Zdeňka Vašků a Václava Cílka „Velká kniha o klimatu zemí Koruny české“ vydané v nakladatelství Regia v roce 2003.)

Dne 1. 10. 1992 zemřela 44letá Petra Karin Kelly, německá aktivistka a politička, která stála u založení německé strany Zelených. Zastřelil ji její přítel, politik Zelených Gert Bastian, který poté spáchal sebevraždu. O důvodech se jen spekulovalo. Jejich těla byla objevena 19. 10., datum úmrtí bylo stanoveno podle okolností a stavu mrtvol.

Dne 2. 10. 1852 zemřel v 58 letech Karel Bořivoj Presl, lékař a profesor všeobecného přírodopisu na univerzitě v Praze a jeden z nejvýznamnějších českých botaniků 19. století. Kromě systematického výzkumu české květeny prováděl i botanické výzkumy v zahraničí (hlavně Apeninský poloostrov a Sicílie). Od roku 1822 byl kustodem sbírek Národního muzea.

Dne 3. 10. 1932 byla vyhlášena nezávislost Iráckého království. Od konce první světové války do této doby, tj. 14 let, bylo toto území starověké Mezopotámie – Irák – sice královstvím, ale spadalo pod správu Velké Británie. Na jeho trůně i po vyhlášení nezávislosti zůstal král Fajsal I. (1883-1933).

Dne 3.  10. 1942 – druhá světová válka: ve výzkumném středisku Luftwaffe v severoněmeckém Peenemünde byla poprvé úspěšně odpálena raketa V-2.

Dne 3. 10. 1952 Velká Británie tajně odpálila svojí první atomovou bombu pod označením „operace Hurikán” na ostrovech Monte Bello jen 130 km od sz. pobřeží Austrálie. Bomba byla kopií té, co USA v srpnu 1945 svrhly na Nagasaki. Británie se tak stala třetí zemí světa disponující jadernými zbraněmi – dnes je stav tento:

1. Spojené státy americké (od roku 1945)
2. SSSR – nyní Rusko (od roku 1949)
3. Velká Británie (od roku 1952)
4. Francie (od roku 1960)
5. Čína (od roku 1964)
6. Indie (od roku 1974)
7. Pákistán (od roku 1998)
8. Severní Korea (od roku 2006)

Izrael má určitě jaderné zbraně (asi od roku 1978), ale jeho představitelé o nich odmítají mluvit. Údajně tyto zbraně vyvíjela ve spolupráci s Izraelem také JAR, ale už se svého vojenského jaderného programu prý vzdala.

Navíc na území některých zemí NATO (Itálie, Německo, Turecko, Belgie, Nizozemsko, Kanada) a též spojenců USA (např. Japonsko, Jižní Korea), i přes oficiální popření jsou umístěny americké jaderné zbraně.

Ukrajina, Bělorusko a Kazachstán, které měly na svém území část jaderných zbraní SSSR, po jeho rozpadu je odevzdaly Rusku.

Dne 4. 10. 1322 českému králi Janovi Lucemburskému (1296-1346) bylo darováno Chebsko a po létech předchozích tahanic připojeno k Čechám. Král římské říše Ludvík IV. Bavor (1282-1347) darovací listinu podepsal v Řezně necelý týden po bitvě u Mühldorfu, kde Jan Lucemburský se nejvíc přičinil o Ludvíkovo vítězství. V listině byly podmínky, za kterých mohli římští králové vykoupit území zpět. Sumu 20 tisíc hřiven stříbra ale nikdo nezaplatil a Chebsko tak zůstalo natrvalo součástí Čech. Neoddělitelnost Chebska od českých zemí byla ještě potvrzena majestátem Karla IV. v roce 1348.

Dne 4. 10. 1582, tj. po svátku sv. Františka, přešlo několik zemí Evropy (ve větší části Apeninského poloostrova – dnešní Itálie, pak Španělsko, Portugalsko a Polsko) na Gregoriánský kalendář. Stalo se tak na pokyn papeže Řehoře, latinsky Gregoria XIII. (1502-1585, papežem od roku 1572). Po tomto datu, místo 5. října bylo třeba napsat 15. října, aby se odstranil nesoulad mezi daty Juliánského kalendáře z roku 45 př. n. l., který do té doby platil a změnami v ročních obdobích – okamžikům, kdy nastává rovnodennost nebo slunovrat, aby nejdůležitější svátek křesťanství, Velikonoční neděle, byla tou první nedělí po prvním jarním úplňku. To totiž v juliánském kalendáři už nebylo, což římská církev považovala za neúnosné. Toto říjnové období bylo zvoleno na přechod k novému kalendáři proto, že zde téměř nebyly svátky významných světců. Ostatní země Gregoriánský kalendář přijímaly v dalších letech různě. Např.: V Čechách byla změna data původně určena pražským arcibiskupem Medkem na 14. 11. 1582, po němž měl následovat 25. listopad, ale proti změně byla místní šlechta, astronomové, i protestantsky smýšlející obyvatelé. V dalším roce přijetí nového kalendáře zamítl dokonce český zemský sněm. Nakonec se u nás datumový skok uskutečnil v lednu 1584 na příkaz samotného císaře Rudolfa II. (1552-1612). V Rusku byl nový kalendář přijat v roce 1918 a tak za bolševické revoluce tam ještě platil Juliánský kalendář – revoluce byla koncem října, proto se jí říká „říjnová“, ale slaví se podle nového kalendáře sedmého listopadu. Např. Řecko přijalo gregoriánský kalendář dokonce až v roce 1923.

Dne 4. 10. 1982 zemřel v 87 letech Václav Kaplický, legionář z ruské fronty první světové války, úředník, novinář a hlavně spisovatel historické beletrie. Těžištěm jeho tvorby se stala doba husitská, doba čarodějnických procesů a také různá povstání, vzpoury a lidový odpor. Jeho nejznámějším románem je zřejmě Kladivo na čarodějnice, podle kterého natočil vynikající stejnojmenný film (1969) režisér Otakar Vávra (1911-2011).

Dne 4. 10. 2002 zemřela 77letá Hana Prošková, dcera hudebního skladatele Pavla Bořkovce (1894-1972), žena mnoha řemesel – básnířka, textařka, novinářka, reklamní kreslířka, úřednice; nejznámější je ale především jako autorka řady detektivních próz, z nichž si připomeňme tituly Tajemství planet nebo Zlá panenka.

Dne 5. 10. 1842 byla v Měšťanském pivovaru v Plzni (dnes Prazdroj) uvařena první várka piva – světlý, spodně kvašený ležák Pilsner Urquell. Uvařil ji bavorský sládek Josef Groll (1813-1887), kterého do nově postaveného pivovaru pozvali plzeňští měšťané. Groll pracoval v Plzni jen do dubna 1845. Po něm přišli na řadu další bavorští sládkové, kteří se střídali až do konce 19. století. Pivo bylo jiné než to co se vařilo v Bavorsku (důvodem je prý měkčí voda a světlejší slad), ale rychle si získalo oblibu jak v českých zemích tak i v zahraničí.

Dne 5. 10. 1962 byla založena mezinárodní astronomická organizace Evropy – ESO (Evropská jižní observatoř), která patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Založilo ji pět států – Belgie, Francie, Německo, Nizozemí a Švédsko V současné době je v ní: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie, tedy 17 států. Observatoře ESO byly postaveny v Chile. První observatoř ESO je ve výšce 2 400 metrů nad mořem, 600 km severně od Santiaga de Chile. Dnes je vybavena řadou výkonných dalekohledů se zrcadly o průměru až 3,6 m. Jeden z nich je nyní spojen s nejlepším světovým lovcem exoplanet, spektrografem HARPS. Druhá observatoř ESO začala pracovat v roce 1999 a je „vlajkovou lodí” evropské astronomie. Od roku 2013 spolupracuje ESO s ALMA – velkou milimetrovou anténní soustavou (Atacama Large Millimeter Array), soustavou 66 radioteleskopů na plošině Chajnantor v severním Chile ve výšce 5040 m n. m. Je určena k výzkumu jak nejvzdálenějšího vesmíru, tak i našeho Slunce. Ve výstavbě má ESO v Chile dále dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), navržený jako optický dalekohled nové generace s primárním průměrem zrcadla 39 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa. Hotov by měl být v roce 2027.

Dne 5. 10. 1962 – britská skupina Beatles, po své zhruba pětileté existenci, vydala svůj první velký hit Love Me Do na singl desce.

Dne 7. 10. 1922 – první Československá republika: vznikla Švehlova vláda široké koalice, už 6. vláda od roku 1918, první, která vydržela déle než ty předchozí. Antonín Švehla (1873-1933), původně vyučený pekař, se politicky začal angažovat v devadesátých letech 19. století. Od roku 1902 byl místopředsedou Sdružení českých zemědělců a v roce 1906 spoluzakládal časopis Venkov. V letech 1908 až 1913 působil jako poslanec českého zemského sněmu. V první světové válce byl jedním z vůdčích představitelů domácího odboje a od července 1918 stál v čele Národního výboru. Švehla byl schopný politik, mistr kompromisu, vynikající v řešení praktických politických otázek. Na rozdíl od většiny významných politiků své doby neměl vůbec žádné vzdělání, svoje znalosti získal samostudiem.

Dne 8. 10. 1912 země Balkánu – Bulharsko, Černá Hora, Řecko a Srbsko vyhlásily válku Osmanské říši. To byla první balkánská válka, připravovaná zhruba dva roky. Už před oficiálním vyhlášením války vojska nejmenšího státu na Balkáně – království Černé Hory – vstoupila 26. září 1912 (někde má začátek této války toto datum) v čele s černohorským princem Petrem na území zabrané na Balkáně Turky. Tato krvavá válka skončila vítězstvím „Balkánského svazu” a 30. 4. 1913 byla v Londýně podepsána „mírová” smlouva mezi zúčastněnými. Mír na Balkáně však trval velmi krátce, 1. června 1913 začala druhá balkánská válka.

Dne 8. 10. 1972 zemřel 64letý Ivan Antonovič Jefremov, sovětský geolog a paleontolog a spisovatel, který začal psát při svém dlouhodobém onemocnění v 38 letech. Vedle vědeckých studií se pustil i do historických románů nebo sci-fi a dobrodružných příběhů. Některá jeho díla vyšla i u nás – např. Mlhovina v Andromedě, povídky Setkání nad Tuscarorou, a další.

Dne 8. 10. 1992 zemřel ve věku 78 let Willy Brandt, vlastním jménem Herbert Ernst Karl Frahm, německý politik, kancléř Západního Německa v letech 1969-1974 a vůdčí osobnost Sociálnědemokratické strany Německa (SPD). Před nástupem do funkce kancléře byl starostou Západního Berlína. Na funkci kancléře byl nucen v roce 1974 rezignovat poté, co vyšlo najevo, že jeden z jeho nejbližších spolupracovníků (Günter Guillaume) pracoval pro východoněmeckou tajnou službu – byl to jeden z největších politických skandálů v Západním Německu. Opozice zamezila uskutečnit většinu z Brandtova domácího programu, hlavně jeho Ostpolitik – novou politiku založenou údajně na zlepšení vztahů se zeměmi na východě Evropy a především se Sovětským svazem, což působilo v Západním Německu značně kontroverzně, ale Brandt díky ní získal v roce 1971 Nobelovu cenu míru. Na českých webech se nelze dočíst co dělal v letech 1933 až 1945. Jiné prameny uvádí, že v roce 1933 utekl do Norska a právě tehdy si změnil jméno. Přes válku žil nějaký čas i ve Švédsku. Do Berlína se vrátil v roce 1946. Od roku 1948 ho určitý čas platily USA za zprávy o situaci v NDR. Brandt byl třikrát ženatý, měl čtyři děti.

Dne 9. 10. 1982 v Londýně zemřela 86letá Anna Freudová, psychoanalytička židovského původu, dcera zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda (1856-1939). Byla zakladatelkou egopsychologie a dětské psychoanalýzy, také se věnovala problémům puberty a adolescence. Od dětství měla různé zdravotní potíže. Původní profesí byla učitelka. Nikdy se nevdala, vlastní děti neměla.

Dne 10. 10. 1962 zemřel 68letý Trygve Emanuel Gulbranssen, norský spisovatel a novinář. Byl aktivní v norském sportovním hnutí a zaměřil se na sportovní činnost mládeže. Proslulost získal románovou trilogií Věčně zpívají lesy (1933), Vane vítr z hor (1934) a Není jiné cesty (1935). Jedná se o rodovou ságu z drsného norského selského prostředí. Romanticky v ní líčí severskou přírodu v kontrastu s tvrdým životem a vztahy venkovských Seveřanů.

Dne 12. 10. 1492 italský mořeplavec ve španělských službách Kryštof Kolumbus (1451-1506) se 3 loděmi po dvou měsících plavby přes Atlantik přistál  na Bahamách – objevil Ameriku, ale myslel, že přistál u Indie, tak zdejší obyvatele nazval Indios. Na této první výpravě vstoupil ještě na další ostrovy v Karibském moři. Do Evropy se vrátily jen dvě Kolumbovy lodě (jedna ztroskotala na mělčině) na přelomu února a března 1493. Ve Španělsku byl slavnostně přijat a zpráva o jeho plavbě se rychle rozšířila. Do Ameriky se pak vydal ještě třikrát, z poslední cesty se vrátil 17. 11. 1504. Kolumbus byl do smrti pevně přesvědčen, že dosáhl jihovýchodní Indie. V roce 1507 kartograf Martin Waldseemüller (1470-1520) na své mapě dal nové pevnině jméno Amerika. Údajně podle Itala Ameriga Vespucciho (1451-1512), který se k pobřeží Ameriky (jižní) měl s jinou výpravou prvně dostat roku 1497 a pak ještě třikrát. Vůbec ale není jisté, že Amerika se jmenuje podle Vespucciho, nyní převažuje názor, že je dle anglo-velšského obchodníka Richarda Amerike (1440-1503), který sponzoroval jiné výpravy k Novému světu. Jméno Amerika prý může být i po horách jménem Amerrique v Nicaragui. Od „objevení” Ameriky, tj. od konce 15. století se počítá novověk.

Dne 12. 10. 2002 na indonéském ostrově Bali, v přímořském turistickém letovisku Kútá, odpálili teroristé 3 bomby. První vybuchla přímo před nočním klubem Sari, druhá před známým Paddyho barem. Oba podniky byly v té chvíli plné turistů. Třetí trhavinu teroristé nastražili před honorární konzulát USA. Výbuchy si vyžádaly celkem 202 mrtvých a přes 300 zraněných. Za činem stála teroristická organizace Džamá Islámíja, skupina náboženských fanatiků, která vznikla v osmdesátých letech minulého století v Indonésii, na základech tamního ortodoxního muslimského učení z přelomu 40. a 50. let. Džamá Islámíja má vazby na Al-Káidu a už se přihlásila k několika teroristickým útokům. Např. v roce 2005, kdy v jedné restauraci na Bali vybuchla bomba, která zabila dvacet lidí. Teroristům jde hlavně o rozbití indonéského sekulárního státu. Nahradit by ho měl striktně islámský stát, který by zahrnoval území jižního Thajska, Malajsii, Indonésii a jižní Filipíny.

Dne 12. 10. 2012 zemřela v Praze 95letá Geraldine Thomson Mucha, skotsko-česká hudební skladatelka, od roku 1941 manželka spisovatele Jiřího Muchy (1915-1991), syna malíře Alfonse Muchy (1860-1939). Po konci druhé světové války se Geraldine s Jiřím usadili v Praze a v roce 1948 se jim narodil syn John. Geraldine v roce 1992 spolu se synem založili Muchovu nadaci, která spravuje dílo Alfonse Muchy.

Dne 13. 10. 1822 v Benátkách zemřel v 64 letech Antonio Canova, italský sochař, architekt, malíř, hlavní představitel klasicismu. Jako velmi zbožný katolík celý život zasvětil pouze umělecké tvorbě a přátelství s výtvarníky svého okruhu, kteří vytvořili tzv. římskou školu. Nikdy se neoženil a neměl děti. Je pohřben v rodném Possagnu, kde na jeho počest byl zbudován novořecký chrám a jeho díla jsou v tamním muzeu (Museo Canoviano). Jeho srdce je uloženo v kenotafu v jeho oblíbené bazilice Santa Maria gloriosa dei Frari v Benátkách.

Dne 14. 10. 1322 skotský král Robert I. (1274-1329, nazývaný Robert Bruce) porazil krále Edwarda II. Anglického (1284-1327) v bitvě u Old Byland v severní Anglii; a donutil ho akceptovat skotskou nezávislost, kterou Robert Bruce na něm vybojoval už v bitvě u Bannockburnu v roce 1314. Skotská nezávislost pak trvala až do roku 1707, kdy skotský parlament schválil Zákon o unii vedoucí k vytvoření jednotného Království Velké Británie.

Dne 4. 10. 1912 atentátník John Schrank postřelil ve městě Milwaukee bývalého amerického prezidenta Theodora Roosevelta (1858-1919) při jeho projevu na předvolebním prezidentském turné. Roosevelt byl prezidentem po dvě funkční období v letech 1901-1909 a v roce 1912 znovu kandidoval na prezidenta USA. S kulkou v těle svůj projev dokončil, ale pak ve volbách ho předstihl Thomas Woodrow Wilson (1856-1924).

Dne 14. 10. 1922 byl oficiálně zaregistrován sportovní klub SK Slezská Ostrava – tak se původně jmenoval slavný Baník Ostrava. Klub vznikl 8. září 1922, kdy 20 signatářů podepsalo prezenční listinu v restauraci U Dubu na Kamenci ve Slezské Ostravě. Signatáři, kteří podepsali prezenční listinu, byli horníci bydlící v kolonii Kamenec. Ti pak stvrdili stanovy klubu a za případné dluhy se zaručili svým nevelkým majetkem. Klub změnil jméno roku 1947 na Sokol Trojice Slezská a znovu v roce 1948 na OKD Ostrava. Až v roce 1952 přijal název, který má do dneška – Baník Ostrava. Během stoleté historie získal 4 ligové tituly, 3krát se stal vítězem Československého poháru a 5krát vítězem Českého poháru. Domácí zápasy Baníku patří mezi nejnavštěvovanější v zemi a průměrná návštěvnost se obvykle pohybuje mezi 10 až 15 tisíci diváků. Velká utkání s atraktivními kluby bývají vyprodaná a fanoušci Baníku se řadí mezi nejvěrnější (a také nejvznětlivější) v naší zemi.

Dne 17. 10. 1972 zemřel 71letý František Gel (původním jménem Feigel), významný publicista a pohotový reportér, který v rozhlase vytvářel pásma, v nichž většinou popularizoval poznatky vědy a vytvářel portréty významných českých i světových učenců. Tyto portréty sepisoval také do populárně naučných knih. Byl rovněž překladatelem např. M. Twaina, A. C. Doyla, R. Gordona, E. M. Remarqua a K. Opitze. Začátkem německé okupace přešel na podzim 1939 ilegálně hranice. Přes Jugoslávii a Turecko se dostal do Francie, kde bojoval v československé zahraniční armádě. Po pádu Francie se stal vojenským redaktorem a potom zpravodajem v Anglii. V srpnu 1945 nastoupil místo politického redaktora v československém rozhlase, který ho hned v září vyslal jako zpravodaje k mezinárodnímu vojenskému soudu v Norimberku. Jeho relace byly považovány za nejpohotovější zpravodajství o norimberském procesu.

Dne 18. 10. 1922 ve Velké Británii byla založena BBC (British Broadcasting Corporation) – britská rozhlasová a televizní společnost plnící funkci veřejnoprávního vysílání ve Velké Británii. Vysílat začala 14. listopadu 1922. Nezávislost na vládě, nestrannost, ohled na menšiny a respekt k rozhlasovému vysílání jako důležité složce zpravodajství i kultury – to byly znaky, které BBC měla. Má je ještě?

Dne 21. 10. 1612 zemřel ve 43 letech Jiří Carolides, český humanista a básník, který prožil celý svůj život v Praze, na rozdíl od svých přátel humanistů, kteří často cestovali. Přesto se mu podařilo dosáhnout věhlasu i za hranicemi Čech. Pocházel z vážené, poměrně bohaté rodiny, a proto nikdy neměl hmotné starosti. Vystudoval pražskou universitu, kde také získal hodnost mistra a kde krátce pedagogicky působil. Usadil se na Novém Městě pražském a věnoval se svým zálibám – psaní básní a epigramů. Císař Rudolf II. ocenil jeho talent tím, že mu udělil titul z Karlšperka (Carlsperga).

Dne 22. 10. 1962 v americké televizi vystoupil prezident J. F. Kennedy (1917-1963) se sdělením, že byly na Kubě objeveny sovětské jaderné zbraně a okamžitě nařídil blokádu Kuby – začala karibská krize.

V říjnu 732, většinou se píše, že někdy mezi 10. 10. a 25. 10. byla bitva u Tours nebo zvaná u Poitiers. Vojsko Franské říše vedené Karlem Martelem (688?-741) v ní porazilo armádu Umajjovců emíra Abd ar-Rahmána, který v bitvě padl.  Po bitvě byly založeny základy Karolinské říše a tím franské nadvlády v západní Evropě pro příští století. Detaily o bitvě jsou ze zbylých zdrojů nejasné. Většina zpráv mluví o tom, že Umajjovci měli početnější vojsko, ale utrpěli větší ztráty. Bojiště se nacházelo někde mezi městy Poitiers a Tours, v Akvitánii, asi 320 km jihozápadně od Paříže. Zdroje se rozcházejí i v tom, zda šlo o velkou, později i zveličovanou bitvu nebo jen o likvidaci menších umajjovských oddílů. Drobné půtky by ale asi Umajovce nezastavily. Po bitvě totiž nastal konec středověké muslimské invaze do západní Evropy.

Dne 26. 10. 2002 skončil velký teroristický útok na moskevské divadlo na Dubrovce, který začal tři dny předtím. Asi 40 čečenských islámských teroristů obsadilo během představení muzikálu budovu moskevského divadelního centra na Dubrovce a vzalo přes 850 lidí jako rukojmí. Teroristé požadovali stažení ruských vojsk z Čečenska. Krize vyvrcholila osvobozovací operací ruských speciálních sil, při níž bylo do budovy puštěno velké množství blíže neznámého uspávacího plynu – s velkou pravděpodobností derivátu nějakého analgetika. Celkem událostem v moskevském divadle padlo za oběť kolem 170 lidí, z toho nejméně 130 rukojmích.

Dne 27. 10. 1582 zemřel v Praze 52letý Vratislav z Pernštejna, nejvyšší kancléř království Českého, otec nám dobře známé Polyxeny z Pernštejna (1566-1642). Vratislav hodně cestoval po světě a to jak soukromě tak i ve službách císaře Maxmiliána II. (1527-1576), mj. byl od roku 1555 držitelem řádu Zlatého rouna (mezinárodního rytířského řádu) – Vratislav byl prvním Čechem, který tento řád dostal.

Dne 27. 10. 1952 si vzal život (otrávil se prášky) 48letý Jiří Frejka, režisér, pedagog a divadelní teoretik. V roce 1945 se výrazně podílel na založení pražské Akademie múzických umění a stal se prvním děkanem divadelní fakulty (1946-1948), v období 1948-1949 byl i rektorem AMU. Na DAMU působil až do roku 1952, kdy byl propuštěn; důvodem bylo jeho „malé nadšení” pro socialismus. Frejka pocházel z myslivecké rodiny z jižních Čech, divadlo mu učarovalo už v dětství. Gymnázium studoval v Praze, filosofickou fakultu absolvoval roku 1929, německou okupaci přežil v Národním divadle (od roku 1932 režisér). Po válce byl jmenován uměleckým ředitelem divadla na Královských Vinohradech, v roce 1950 byl „uklizen” do Hudebního divadla v Karlíně. Byl prakticky uštván komunistickým režimem. Celá jeho rodina skončila nešťastně – nedlouho po něm zemřel jeho 10letý syn a jeho matka (druhá Frejkova žena), choreografka Dagmar Vondrová (1909-1953), se svou matkou, v reakci na to vše ukončily své životy také sebevraždu.

Dne 28. 10. 312 došlo k bitvě u Milvijského mostu přes Tiberu severně od Říma mezi římskými císaři Konstantinem I. (?280-337) a Maxentiem (?280-312). Podle juliánského kalendáře to bylo 12. října 312. Vítězný Konstantin I. tím ukončil spoluvládcovský systém a stal se jediným císařem Římské říše. Maxentius údajně při útěku z bojiště utonul v Tibeře. O výsledku bitvy, podle jednoho kronikáře rozhodl dramatický nebeský úkaz – něco se objevilo na nebesích a přesvítilo to i Slunce. Mohl to být pád bolidu. Geologové v 90. letech 20. století našli dokonce ve střední Itálii kráter velký jako fotbalového hřiště, nazývaný místními Sirente, který by mohl být místem dopadu nějakého bolidu. Radiokarbonová datovací metoda prokázala, že vznikl ve 4. až 5. století n. l. Konstantin po svém vítězství radikálně změnil náboženskou politiku říše ve prospěch dosud pronásledovaného křesťanství.

Dne 28. 10. 1922 v Itálii Benito Mussolini uskutečnil takzvaný Pochod na Řím, což byl prakticky státní převrat, jímž se se svojí stranou – Partito Nazionale Fascita – fašisty, dostal k moci.

Dne 30. 10. 1932 zemřel 72letý Josef Šváb-Malostranský, herec, písničkář, kabaretní komik a nakladatel. Vlastnil knihkupectví s nakladatelstvím v Mostecké ulici, byl tvůrcem kupletů, scének, výstupů a písniček. Vydával je a také je sám šířil v různých hostincích. Z lásky k rodné Malé Straně si dal i svůj přídomek. Přátelil se s řadou tehdejších spisovatelů a básníků; snad nejvíce si rozuměl s Ignátem Herrmannem (1854-1935) a znal se se všemi redaktory humoristických časopisů, do kterých přispíval. Psal a skládal velmi snadno, jeho rozsáhlá tvorba zčásti i zlidověla. Jeho dílka znali až v Americe a Austrálii, kam je zdarma zasílal. Působil též v proslulé Malostranské besedě, založené roku 1868. V 80. letech 19. století se stal populárním, takřka lidovým komikem. Nejen přispíval do různých časopisů, i sám v letech 1911-1931 vydával Český kabaret, kde vycházely noty k populárním písním a kupletům a také zde vyšla některá čísla Červené sedmy. Josef Šváb-Malostranský byl muž činu a málokdy si nechal ujít nějakou významnou kulturní událost. Chlubil se, že byl prvním Čechem, jehož hlas zaznamenal Edisonův fonograf (na Jubilejní výstavě roku 1891). Spolupracoval také s Janem Kříženeckým, průkopníkem české kinematografie, ale dlouho si zvukového filmu neužil, protože záhy po jeho vzniku zemřel. Herečka Zita Kabátová (1913-2012) byla (ze strany matky) jeho příbuznou.

Dne 31. 10 1892 ve Velké Británii prvně vyšel ucelený soubor povídek Dobrodružství Sherlocka Holmese, které do té doby napsal lékař Arthur Conan Doyle (1859-1930). Spisovateli bylo 33 let a na vydání čtenáři netrpělivě čekali, protože si hlavní postavy oblíbili už předtím v časopisech. První příběh napsal Doyle v roce 1886, ale nakladatelé o něj neměli zájem, spatřil tedy světlo světa na stránkách jednoho časopisu. Do konce svého života Doyle napsal celkem 56 povídek a 4 romány s detektivem Sherlockem Holmesem.

Dne 31. 10. 1982 zemřel v 76 letech Miloš Nedbal, herec, pedagog, rodák z Rožmitálu pod Třemšínem. Studoval na gymnáziu v Křemencové ulici, kde byli jeho spolužáky Voskovec s Werichem. To také zřejmě ovlivnilo jejich pozdější plodnou spolupráci. Po maturitě začal studovat na právnické fakultě UK a současně na dramatickém oddělení Konzervatoře Praha. Právnické studium ukončil po dvou semestrech a začal také navštěvovat Pivodovu pěveckou školu. Praktické herecké zkušenosti získával jako ochotník v Umělecké Besedě a u svých bývalých spolužáků v Osvobozeném divadle, kam nastoupil do angažmá ještě před ukončením studia v roce 1927. Vydržel tam do roku 1933, pouze s přestávkou sezony 1929/30, kdy byl členem Státního divadla v Brně. Pak vystřídal desítky divadelních scén, nejdéle byl v Národním divadle (1945-1976). Herce tak velkého formátu, jakým Nedbal bezesporu byl, vyhledával film často, ale protože byl již ve 26 letech hodně plešatý, do rolí milovníků se nehodil. Tak již od počátku hrál role zralých mužů. V letech 1942-1947 působil jako profesor herectví na Konzervatoři Praha a od roku 1947 učil na DAMU, kde patřil mezi nejoblíbenější profesory. Jako pedagog vychoval spoustu vynikajících herců (např. Bláha, Haničinec, Macháček, Ráž, Řanda).

1962 – koncem října v Praze na Letné se začal odstřelovat Stalinův pomník, který zde stál jen 7 let. Odhalen byl dva roky poté co Stalin (1878-1953) zemřel, stavěn byl od roku 1949. Před odstřelem byl prostor kolem pomníku oplocen vysokým prkenným plotem; akce byla přísně střežena, bylo zakázáno tam fotografovat. Odvážlivci si přesto nějaké snímky z dálky udělali. Bylo šest let po 20. sjezdu KSSS, na jehož konci (25. 2. 1956) vystoupil Nikita Chruščov (1894-1971), „odhalil” Stalinův kult osobnosti a vše co se v Sovětském svazu stalo špatného na Stalina svedl. Pak se všude v sovětském bloku všechny připomínky na Stalina začaly odstraňovat a tak i v ČSR bylo nutné Stalinův pomník, toto největší skupinové sousoší v Evropě, zbourat. Konečné rozhodnutí znělo: monument nerozebírat (pro vysoké finanční náklady), ale po částech odstřelit. Destrukční práce byly obtížné a pokračovaly do listopadu. Nepoužitelný materiál byl odvážen do slepého ramene Vltavy u Rohanského ostrova, některé kousky z pomníku dodnes zdobí sbírky kuriozit mnoha občanů nejen v Praze.

1352 – možná právě v říjnu zemřel v Praze asi 62letý Matyáš z Arrasu, první stavitel pražského chrámu sv. Víta. Roku 1344 ho Karel IV., tehdy ještě markrabě moravský (českým králem byl korunován 26. 8. 1346), přivedl do Prahy. Matyáš se mj. zřejmě podílel i na projektech nového Kamenného mostu přes Vltavu, Nového Města pražského, kostela Matky Boží před Týnem a pravděpodobně i Karlštejna. V místě staré románské rotundy a později baziliky zasvěcené společně sv. Vítu, Vojtěchu a Václavu na Hradčanech položil Matyáš v roce 1344 základy na gotickou katedrálu za přítomnosti Karla IV., jeho otce Jana Lucemburského a také arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Už předtím (30. dubna 1344) bylo pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství. Matyáš z Arrasu, za osm let co stavbu katedrály řídil, stihl vystavět větší část chóru s kaplemi až do výše ochozu nad přízemními vysokými okny, včetně obvodových zdí svatováclavské kaple. Až po 6 letech v jeho práci pokračoval Petr Parléř (1333-1399).

(Informace k jednotlivým heslům jsou čerpány hlavně z Wikipedie a porovnávány a korigovány s údaji v řadě dalších pramenů.)

Výročí některých událostí v regionu Sedlčanska, Sedlecka, případně Voticka:

1892 – 1. 10. byla v Sedlci otevřena 2. třída pokračovací průmyslové školy. Tak je krátce zapsáno v sedlecké kronice. Pravděpodobně šlo o Živnostenskou školu pokračovací, která byla v Sedlci zřízena v roce 1890 jako škola večerní.

1992 – 2. 10., v pátek, vystoupili v kulturním domě v Sedlci známí zpěváci Miroslav Paleček (*1945) a Michael Janík (*1945), mj. autoři písničky Sbohem Slovensko, ve které sice trochu tesklivě, ale nakonec s humorným nadhledem zpívají o aktuální politické situaci. V té době už bylo zcela jasné, že Československo se rozdělí a svět by měl oceňovat, že se Češi a Slováci rozcházejí bez střílení! Paleček s Janíkem v Sedlci zazpívali nejen řadu svých písniček, ale vyprávěli také o svých životních zkušenostech.

2012 – 27. 10. po obědě začal v Sedlecké kotlině padat prvně v tomto roce sníh. Docela hustě, po 15. hodině ho bylo už 5 cm a stále sněžilo…