Marie Kovalová: Prosincová výročí

Některá výročí k prosinci 2024

1324 – v prosinci velmi mrzlo a hodně sněžilo.

1424 – prosinec nebyl asi ničím zvláštní, nebyly o něm záznamy.

1524 – konec roku byl teplotně proměnlivý, ale spíš chladnější než normálně.

1624 – celkově to byl velmi suchý rok, byla nízká úroda obilovin.

1724 – po mikulášské oblevě se kolem vánoc dostavila mrazivá zima.

Od roku 1770 byla soustavně měřena teplota vzduchu v Praze v Klementinu:

1774 – v prosinci bylo průměrně 0,4 °C.

1824 – prosinec byl teplý, měl průměrně 5,6 °C.

1874 – v prosinci bylo poměrně chladno, průměrně -1,0 °C.

1924 – v prosinci byla průměrná teplota 0,5 °C.

1974 – prosinec byl teplejší než listopad, měl průměrně 5,9 °C.

(Údaje o počasí jsou čerpány z knihy Jiřího Svobody, Zdeňka Vašků a Václava Cílka „Velká kniha o klimatu zemí Koruny české“ vydané v nakladatelství Regia v roce 2003, platí tedy hlavně pro českou kotlinu.)

Dne 1. 12. 1934 v Leningradě byl zastřelen Sergej Mironovič Kirov (původním příjmením Kostrikov), významný sovětský politik. Bylo mu 48 let. Na rozdíl od řady bolševických politiků byl vzdělaný a ve vnitrostranických bojích byl vždy na straně Stalina. Byl velmi populární, na leningradských hřištích si hrával s dětmi, nakupovat chodil do obyčejných obchodů. Ani on však nebyl lidumil, mimo jiné organizoval otrocké práce vězňů při budování kanálu z Baltského do Bílého moře. Atentátník byl chycen a bylo údajně dokázáno, že ho řídili lidé, napojení na Trockého (vypovězeného v roce 1929 ze Sovětského svazu). Po smrti Kirova začala tzv. Velká čistka, kterou rozpoutal údajně Stalin a nechal zlikvidovat dlouhou řadu svých odpůrců, třeba jen potenciálních. Čistka postihla většinu vrstev sovětské společnosti, zvlášť ty vyšší, jako např. důstojnický sbor Rudé armády. Po roce 1956 se začalo mluvit o tom, že Kirova nechal odstranit sám Stalin. Obával se prý jeho popularity a bál se, že by ho mohl ve vedení státu nahradit.

Dne 1. 12. 1964 v Indii zemřel 72letý J. B. S. Haldane, britský genetik a evoluční biolog. Do Indie odešel roku 1956 a začal pracovat v Indian Statistical Institute. Jedním z důvodů jeho rozhodnutí opustit Anglii byla též víra, že jeho špatnému zdraví prospěje teplé klima.

Dne 1. 12. 1974 zemřel Ladislav Ptáček, lékař a spisovatel, bylo mu 66 let. Začal studovat na FF UK, pak přešel na medicinu, ale z existenčních důvodů studia přerušil a dostudoval až po válce (1948). Od téhož roku byl lékařem nejprve v Aši, od 1949 v České Kamenici, od 1955 pracoval v Českém Krumlově, v roce 1960 zakotvil v Českých Budějovicích, kde žil i na odpočinku a kde i zemřel. Za první republiky psal pro Čsl. rozhlas různé reportáže a za německé okupace byly vysílány i jeho původní rozhlasové hry. Posmrtně byly vydány Ptáčkovy povídky Sanitní vůz, kde autorovy vzpomínky nabývají charakteru literatury faktu, avšak nadále s „románovým“ pojetím postav a s poutavými konflikty.

Dne 2. 12. 1804 se Napoleon Bonaparte (1769-1821) sám korunoval na císaře Francie. K tomu, aby Francie se stala císařstvím, přiměl politickými machinacemi senát.

Dne 2. 12. 1814 zemřel v 74 letech Markýz de Sade, francouzský šlechtic, známý krutým zacházením se svými sexuálními partnerkami. Z jeho jména byl odvozen pojem sadismus.

Dne 2. 12. 1974 zemřela 89letá Hana Benešová, (rozená Anna Vlčková) manželka prezidenta Edvarda Beneše (1884-1948). S Benešem se vzali v roce 1909. Hana byla manželovi velkou oporou, starala se mu nejen o domácnost, ale také plnila úlohu sekretářky. Během první světové války se oba manželé zapojili do odboje a po odchodu Beneše do exilu byla Hana jedenáct měsíců ve vězení. Neviděli se tři roky. Znovu se setkali až na začátku roku 1919. Za první republiky vstoupila do povědomí jako vzdělaná a okouzlující manželka ministra zahraničí a od roku 1935 prezidenta republiky. Do února 1948 to byly nejlepší roky jejího života. Po smrti manžela odmítala novináře, kteří se o ni začali zajímat zejména kolem roku 1968. Nikdy se nevyjadřovala k politickému dění a zvlášť se vyhýbala rozhovorům o svém životě s Benešem.

Dne 3. 12. 1894 zemřel po mozkové mrtvici ve 44 letech Robert Louis Stevenson, skotský romanopisec a básník, představitel novoromantismu v anglické literatuře. Jeho otec, dědeček i pradědeček z otcovy strany byli stavitelé a provozovatelé majáků. Robert vystudoval práva a v 25 letech se stal advokátem. Tuberkulóza, kterou trpěl od dětství, ho vyháněla z rodného, chladného Skotska do teplejších krajin. Léčil se v Jižní Anglii a ve Francii. V té době vzniklo nejvíce jeho děl (např. Ostrov pokladů a Podivný případ dr. Jekkyla a pana Hyda). Některé napsal prý doslova přes noc.

Dne 3. 12. 1984 došlo ke katastrofě v chemické továrně v indickém městě Bhópál, patřící americké společnosti Union Carbide. Do okolí továrny uniklo 27 tun kyanovodíku a dalších jedovatých látek. Během tří dnů zemřelo ve městě a jeho okolí asi osm tisíc lidí. Postupem času zemřely další tisíce. Indický soud (až v červnu 2010) obvinil z podílu na katastrofě sedm manažerů společnosti Union Carbide. V okolí chemičky je dosud vystaveno účinkům toxických látek asi 20 tisíc lidí.

Dne 3. 12. 2004 zemřela 81letá Eva Šenková, herečka, zpěvačka a tanečnice, matka herečky Jany Paulové (*1955).

Dne 3. 12. 2014 v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku vybuchl další sklad. Při prvním výbuchu (16. 10. 2014)

zahynuli dva zaměstnanci. Sousední obce musely být krátkodobě evakuovány a několik dalších let byly odklízeny následky. Vyšetřování příčin výbuchu skončilo v říjnu 2020. O tom, jaký v areálu byl nepořádek, nepadlo oficiálně ani slovo. 17. 4. 2021 vyhlásili premiér Babiš s ministrem zahraničí Hamáčkem, že podle zjištění BIS, NCOZ a policie, existuje podezření, že za výbuchem skladů mohla být aktivita ruské zpravodajské služby. Hamáček navíc oznámil, že to byl teroristický čin a proto Česká republika vyhostí osmnáct pracovníků ruského velvyslanectví v Praze, označených českými zpravodajci jako „důstojníci ruských zvláštních služeb”.

Dne 4. 12. 1644 byla zahájena diplomatická jednání o ukončení třicetileté války v Evropě mezi katolíky a protestanty. Jednat začali představitelé jednotlivých stran ve městech Münster (ve Vestfálsku v sz. Německu) a Osnabrück (v Dolním Sasku). Tato města jsou od sebe vzdálená 50 kilometrů a jednalo se v nich proto, že katoličtí a protestanští vůdcové se nechtěli potkat. Švédsko upřednostňovalo protestantský Osnabrück, Francie katolický Münster. Jednání po dlouhých čtyřech letech nakonec vedla k podepsání tzv. vestfálského míru (1648). Během třicetileté války mj. nastoupil nový umělecký směr – baroko – který vytlačil renesanci. Země České koruny po třicetileté válce opustilo mnoho lidí kvůli nekatolickému náboženskému vyznání. Jedním z nejvýznamnějších Čechů, kteří tehdy odešli, byl Jan Amos Komenský (1592-1670).

Dne 4. 12. 1944 zemřel Alberto Vojtěch Frič, etnograf, cestovatel, botanik a spisovatel. Bylo mu 62 let. Pocházel z významné pražské rodiny a už od mládí se věnoval hlavně studiu kaktusů. Byl ve své době asi největším znalcem americké flóry a je objevitelem mnoha druhů kaktusů. Do Jižní a Střední Ameriky podnikl Frič osm cest, čtyři před válkou a čtyři za první republiky. Bylo to více než deset let života v divočině, která dnes už v těch místech není. Jihoameričtí indiáni Friče pojmenovali Karaí Pukú (Dlouhý lovec), Evropa mu dala jméno Lovec kaktusů. Frič všude, kde byl, fotografoval, zapisoval báje a zaznamenával každodenní život lidí, žijících v souladu s přírodou. Vytvořil slovníky 36 indiánských jazyků, prováděl průzkum na indiánských sídlištích z doby kamenné a vypátral také, co se stalo s několika zmizelými expedicemi. Artefakty, které nasbíral, jsou ve sbírkách mnoha světových muzeí. Většina jich je v Petrohradě a v New Yorku, jen malá část je u nás v Náprstkově muzeu. Asi jako jedinému Evropanovi se Fričovi podařilo navázat s Indiány kontakt, spřátelit se s nimi a získat si u nich autoritu. Při přípravě cest (všechny si platil sám) narážel jak na byrokratické překážky, tak i na finanční problémy. Vyznal se v mnoha oborech, ale obchodní talent neměl a tak byl velmi často při svých obchodech ošizen. Za první světové války měl Frič narukovat do rakousko-uherské armády, avšak tropické nemoci zanechaly stopy na jeho zdraví, tak odveden nebyl. Při snaze o publikaci svých výzkumů narážel doma (i za první republiky) na nepochopení, nezájem, až odpor. Jeho práce vycházely tedy většinou v zahraničí, často např. v Sovětském svazu. Německou okupaci nesl velmi těžce, zastihla ho v Praze a on se uzavřel ve své vile Božínce v Košířích a věnoval se svému výzkumu a psaní. Tento skvělý botanik, cestovatel, humanista, vědec, statečný člověk, kterého nic nezlomilo, ani byrokracie a lidská hloupost, se kterou musel celý život bojovat, zemřel na následky tetanu (po škrábnutí hřebíkem). Věděl, že jej Indiáni léčí pomocí kurare – jedu, který používají na otrávení šípů. Lékaři mu údajně ale nedovolili takovýto způsob léčby použít.

Dne 5. 12. 1484 vydal papež Inocenc VIII. (1432-1492) bulu „Summis desiderantes affectibus”, která rozpoutala hony na čarodějnice a procesy proti nim. Inocencovi nástupci čarodějnické procesy podporovali. Procesy vrcholily v 16. a v první polovině 17. století. V Rakousku je zakázala až Marie Terezie (1717-1780) a její syn Josef II. (1741-1790).

Dne 5. 12. 1934 Mussoliniho italští vojáci zaútočili na etiopské jednotky v Ual-Ualu na svrchovaném území Habeše-Etiopie. Při střetu došlo k těžkým ztrátám na obou stranách. Etiopie se obrátila na Společnost národů s prosbou o pomoc, ale neuspěla „díky“ Francii, která pomoc vetovala, neboť chtěla vylepšit své vztahy s Itálii a také oslabit Brity v Africe. Toto byl prakticky začátek druhé války mezi Itálií a Habeší-Etiopií, která se naplno rozhořela v roce 1935. Tentokrát (na rozdíl od prvního střetu mezi Itálií a Habeší, probíhajícího v letech 1895-1896) zvítězila Itálie a vytvořila zde Italskou východní Afriku.

Dne 6. 12. 1774 podepsala Marie Terezie Všeobecný školní řád pro celé Rakousko. Řád je často vnímán jako předpis, který zavedl povinnou školní docházku a také ve všech starších historických pracích i v učebnicích dějepisu je povinná školní docházka v Rakousku s rokem 1774 spojována. Všeobecný školní řád ale, slovy Marie Terezie, jen vyzýval rodiče, aby své děti ve věku 6 – 12 let do školy posílali. Základním úkolem řádu bylo vybudování systému škol, do nichž by děti mohly chodit. To, že Marie Terezie v tomto řádu výslovně nenařizovala, že děti do školy musí docházet, mělo rozumné důvody. Jestliže dosud v monarchii neexistovala přiměřeně hustá síť škol, nebylo možné ani nařizovat, aby do nich děti chodily. Školská reforma, formulovaná Všeobecným školním řádem, poprvé v historii vyjádřila zájem státu na vzdělání veškerého obyvatelstva.

Dne 6. 12. 1884 zahájilo svoji činnost české Národní divadlo v Brně. Ke slavnostní příležitosti byla uvedena tragédie Josefa Jiřího Kolára Magelóna.

Dne 6. 12. 1974 zemřel v 70 letech Nikolaj Gerasimovič Kuzněcov, sovětský admirál. V červnu 1941, při napadení Sovětského svazu Německem, se mu podařilo včas uvést námořnictvo do bojové pohotovosti, čímž zabránil jeho zničení Němci. Po válce se ale dostal do nepřízně jak Stalina, tak hlavně jeho následovníků. Roku 1956 byl poslán do výslužby, ale nepropadl skepsi. Naučil se anglicky, překládal odbornou námořní literaturu z angličtiny do ruštiny a také se věnoval sepisování svých pamětí.

Dne 6. 12. 1994 zemřel Josef Bláha, herec, dlouholetý člen hereckého souboru Divadla na Vinohradech, bylo mu 70 let. Hrál v několika desítkách filmů a v televizních seriálech. Nevyhýbal se ani dabingu.

Dne 7. 12. 1894 zemřel v 89 letech Ferdinand Lesseps, francouzský diplomat a také podnikatel, proslavený stavbou suezského průplavu. V roce 1832 v Alexandrii založil Všeobecnou společnost pro Suezský námořní průplav. Projekt dal vypracovat Aloisu Negrellimu (1799-1858), autorovi historicky prvního pražského železničního mostu přes Vltavu. V roce 1856 se Lesseps stal konzulem v Káhiře a získal konečně koncesi na stavbu průplavu od Saída Paši, egyptského místokrále. Přilákal investory z celého světa a shromáždil potřebné finanční prostředky. Stavba průplavu trvala jedenáct let (1869). Z Lessepse se stal slavný a bohatý muž, mohl se chýlit do ústraní a užívat si přepychu. On se však ve svých 75 letech pustil do obrovského projektu – Panamského průplavu, který se začal stavět podle Lessepsových plánů v roce 1881. Lesseps chtěl vybudovat průplav na úrovni mořské hladiny (rozdíl mezi hladinou Atlantiku a Tichého oceánu je kolem 20 cm). Stavbu však znemožňovaly obrovské potíže a to nejen s hloubením kanálu ve složitých geologických podmínkách, ale také obrovské sesuvy půdy po tropických deštích a malárie, na kterou umíralo mnoho dělníků. Francouzský projekt skončil roku 1889 a to hlavně finančním krachem, protože spousta peněz na stavbu byla rozkradena. Průplav dokončili až v srpnu 1914 Američané, kteří ale zvolili variantu se šesti zdymadly. V nich se lodě nejprve zvedají o 26 metrů a na druhé straně průplavu se s nimi hladiny ve zdymadlech zase snižují.

Dne 7. 12. 2004 na rakovinu zemřela 45letá Zuzana Navarová, zpěvačka, skladatelka a textařka. Původně studovala španělštinu a češtinu na FFUK. Od roku 1980 zpívala se skupinou Nerez a její první sólové album vzniklo v roce 1992. Skládala také hudbu k divadelním představením. Byla producentkou Věry Bílé, Rom-Pop a Kale. Objevila také zpěvačku Radůzu (*1973). Navarová dlouho pobývala na Kubě a potkala tam svého manžela Luíse. Hudba Kuby ji inspirovala.

Dne 8. 12. 1914 – první světová válka: vzplála bitva mezi britským a německým loďstvem poblíž Falklandských ostrovů v jižním Atlantiku. Britové měli převahu – Němci byli poraženi během jednoho dne; zahynulo 1871 jejich námořníků (včetně 53letého admirála von Spee), dalších 215 mužů upadlo do zajetí. Na britské straně přišlo o život asi deset námořníků.

Dne 9. 12. 1824 vojsko vzbouřených španělských kolonií zvítězilo nad Španěly v bitvě u Ayacucha v dnešním Peru, což znamenalo počátek zániku španělské koloniální moci v Americe.

Dne 10. 12. 1994 zemřel Jiří Marek, vlastním příjmením Puchwein, původně středoškolský učitel, prozaik, filmový a televizní scenárista a spolupracovník rozhlasu. Bylo mu 80 let. V době druhé světové války působil na několika školách, po roce 1945 byl osvětovým inspektorem a také pracoval v různých redakcích novin a časopisů. Od roku 1960 byl ústředním ředitelem Československého státního filmu. Za více než dvacetileté spolupráce s filmem a s televizí vzniklo pod jeho vedením několik desítek děl. Nejznámější jsou asi příběhy čerpané z kriminalistických archivů první republiky v souborech: Panoptikum starých kriminálních příběhů (1968), pak Panoptikum hříšných lidí (1971) a Panoptikum Města pražského (1979).

Dne 11. 12. 1964 v New Yorku zemřela ve věku 85 let Alma Mahlerová, Rakušanka, slavná žena slavných mužů: Gustava Mahlera, Franze Werfela, Waltera Gropiuse a milenka a múza dalších, např. Gustava Klimta a Oskara Kokoschky. Prožila svůj dlouhý život nejvíc ve Vídni  a kdyby nemusela utéct před Němci jistě by tam i zůstala. Přežila několik svých manželů i dětí a zasáhla do života mnoha mužů, především umělců. Legendy šly nejen o její kráse, ale také o její inteligenci a duchaplnosti. Svého času se o ní mluvilo jako o nejpůvabnější dívce Vídně. Neměla přitom ideální rysy (byla tmavovlasá a tmavooká), byla spíše zajímavá a zjevně i umělecky nadaná. Byla prý antisemitka, provdala se však za Žida Franze Werfela (1890-1945) a s ním uprchla před Němci. Celkem byla údajně sedmkrát těhotná, porodila však čtyři děti. Na stará kolena vzpomínala, že alkohol bylo to jediné, co ji dělalo šťastnou.

Dne 11. 12. 1994 vypukla válka v Čečensku, severokavkazské autonomní republice, kde měly některé skupiny obyvatel snahu se odtrhnout od Ruské federace. Tato první válka mezi ruskou armádou a partyzánskými oddíly Čečenců trvala dva roky, skončila vítězstvím povstalců (31. 8. 1996) a prakticky vedla k samostatnosti tohoto státečku s asi jedním milionem obyvatel. Samostatnost Čečenska ale netrvala dlouho, další pokus o jeho ovládnutí Rusko začalo v roce 1999. Nyní je většina čečenského území pod kontrolou proruských sil, od roku 2007 tam vládne Ramzan Kadyrov (*1976). Obě války zemi zruinovaly, avšak od toho roku 2007 tam probíhají rozsáhlé rekonstrukce.

Dne 13. 12. 1924 byl v Brně, z iniciativy spisovatele Rudolfa Těsnohlídka (1882-1928), vztyčen první vánoční strom republiky.

Dne 13. 12. 1924 se v Berlíně, herečce Marlene Dietrichové (1901-1992), narodila dcera Maria, později také herečka a spisovatelka – Maria Riva. Na rozdíl od matky má normální rodinu, se scénografem Williamem Rivou má čtyři syny. Její rodina se těší, že se Maria dožije stovky…

Dne 13. 12. 1954 zemřel Václav Holek, český konstruktér zbraní, který je považován za nejdůležitějšího konstruktéra zbraní první republiky. Bylo mu 68 let. Za svůj život přihlásil na osm desítek patentů na zbraně.

Dne 14. 12. 1844 – mnohými je tento den považován za zrod spisovné slovenštiny. Toho dne dostal hrabě Sedlnický, vedoucí policejního a cenzurního úřadu ve Vídni, posudek na Ludovíta Štúra (1815-1856), v němž je zdůrazněno, že ten „zamýšlí místo dosavadní československé bibličtiny vnést i na kazatelnu jazyk lidu” – slovenštinu.

Dne 14. 12. 1874 zemřel v Linci 79letý Johann Georg Ramsauer, rakouský důlní mistr v Hallstattu v Solné komoře. Ten, kromě svých povinností, se věnoval i pravěkého výzkumu. Náhodně totiž narazil na staré hroby, na pohřebiště Halštatské kultury z let asi 800 až 400 př. n. l., které spolu s jedním horníkem pečlivě dokumentoval. Během 17 let údajně otevřeli na 980 hrobů a nalezli téměř dvacet tisíc předmětů. I při svém pracovním vytížení se Ramsauer stačil třikrát oženit a prý měl 22 dětí.

Dne 15. 12. 1944 zahynul 40letý americký swingový hudebník Glenn Miller. Malé letadlo, ve kterém cestoval, se ztratilo nad Lamanšským průlivem v husté mlze při letu z Anglie. Byly zcela nevhodné podmínky pro létání, ale Miller chtěl za každou cenu dopravit do Paříže, kde byli členové jeho orchestru.

Dne 15. 12. 1944 byl Němci zabit 50letý Josef Sousedík, rodák ze Vsetína, vynálezce elektrických strojů, aktivní byl i v politickém a společenském životě. V letech 1927-38 byl dvakrát zvolen starostou Vsetína a byl i starostou okresu. Zasloužil se o rozvoj města, během jeho působení bylo postaveno reálné gymnázium, budova okresního úřadu, městský chudobinec, pošta, spořitelna, Živnostenská škola a byla zrekonstruována elektrárna. Pomohl Vsetínu získat pobočku brněnské zbrojovky, která významně přispěla k rozvoji průmyslu ve městě. Za něj byly postaveny dva mosty přes řeku Bečvu a kilometry silnic po celém okrese. Sousedíkovo jméno je uvedeno u více než 50 patentů z oblasti elektrotechniky a strojírenství, některé byly i patenty světovými. Patřily mezi ně např. letadlo s kolmým startem, elektrické kormidlo pro motorové lodě, stroje určené k užití v průmyslu apod. Dalším jeho vynálezem byl elektromobil(!) s hybridním pohonem, který dosáhl rychlosti až 70 km za hodinu. Sousedík některé své vynálezy za okupace skrýval, aby nebyly k službám Němcům, další patenty chtěl podat až po válce. Během války byl Sousedík aktivně zapojen do protiněmeckého odboje. Byl několikrát zatčen a nakonec, během jednoho výslechu na gestapu, ubit.

Dne 16. 12. 1944 – druhá světová válka: Bombardéry USAAF byly opět nad Plzní. Měl to být nálet na Škodovy závody, ale místo toho pumy padaly na obytné čtvrti. Oběti na životech byly, ale jejich počet není uveden.

Dne 17. 12. 1964 zemřel v USA 81letý rakouský fyzik Viktor Franz Hess, nositel Nobelovy ceny (1936) za potvrzení dlouho předpovídané existence kosmického záření. Důkazy o kosmickém záření přinesl Hess v roce 1912 letem balonem Böhmen, s kterým odstartoval z Ústí nad Labem. Hess za letu dokázal, že intenzita záření s výškou roste. Roku 1938 se mu podařilo s manželkou (Židovkou) uprchnout před Němci, usadil se v USA a stal se profesorem na Fordhamské univerzitě v New Yorku. V roce 1944 získal americké občanství a na univerzitě působil do roku 1958, kdy odešel do důchodu. Věnoval se zvlášť účinkům radioaktivního záření na lidské tělo a měření radioaktivního spadu po výbuších atomových pum v Japonsku.

Dne 19. 12. 1984 podepsaly Čína a Velká Británie smlouvu, podle které celé území Hongkongu od 1. 7. 1997 bude: „Hongkong, zvláštní administrativní zóna ČLR“. Čína se zavázala, že nebude socialistický ekonomický systém Číny v Hongkongu praktikován po dobu 50 let, tzn. do roku 2047 (s politickým systémem je to složité). Celkem má Hongkongská autonomní oblast rozlohu 1 114,35 km², žije v ní 7,5 milionu obyvatel, vládne tzv. legislativní rada, pouze za mezinárodní politiku a ozbrojené síly zodpovídá centrální vláda v Pekingu.

Dne 20. 12. 1864 zemřel 86letý František Pštross majitel pivovaru a asi nejznámějšího pražského hostince U Fleků. Poblíž Národního divadla, v romantické uličce, se U Fleků vaří výborné pivo již od roku 1499(!) s nepřerušenou tradicí. Původně to byl dům U dvou strak. Roku 1762 hostinec s pivovarem koupil Jakub Flekovský, po kterém se podnik dodnes jmenuje. V 19. století patřil podnik rodině Pštrossových, která ho dovedla k nebývalému rozkvětu. Rok 1843 byl pro podnik významný tím, že se zde poprvé začal vařit proslulý černý Flekovský ležák, který se vaří dodnes. Současná podoba pivovaru je výsledkem rekonstrukce z roku 1986, z níž pivovar vyšel jako moderní a přitom unikátní historický provoz.

Dne 20. 12. 1944 – druhá světová válka: Bombardéry USAAF byly opět nad Plzní, cílem mělo být hlavní nádraží, byl však zasažen Měšťanský pivovar a střed města. Počet obětí není uveden.

Dne 20. 12. 1954 zemřel na rakovinu 54letý James Hilton, anglický romanopisec. Jeho rozsáhlé dílo patří ke skvostům klasické literatury. Hilton už během studií přispíval do novinových deníků. Po absolvování univerzity cestoval po Evropě a od roku 1938 žil převážně v Americe v Hollywoodu. Za vrchol jeho tvorby bývá považován román Ztracený obzor, který nás zavádí do fantastického světa v Tibetu.

Dne 21. 12. 1834 ve Stavovském divadle v Praze byla prvně uvedena hra Josefa Kajetána Tyla (1808-1856) Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, k níž hudbu složil František Škroup (1801-1862). Ve hře zazněla krásná píseň Kde domov můj, zpíval ji Karel Strakatý (1804-1868), populární barytonista Stavovského divadla. Fidlovačka byla oblíbená jarní slavnost pražských ševců, která se každý rok konala po Velikonocích v Nuselském údolí u Botiče. Její název byl odvozen od ševcovského nástroje, který ševci používali k hlazení (fidlování) kůže při výrobě obuvi. Symbol této slavnosti představovala břízka ozdobená věncem z jarních květů, stuhami a kraslicemi, vrchol břízky „zdobila” ševcovská fidlovačka. Kritika Fidlovačku zcela „ztrhala“, jen píseň „Kde domov můj“ trochu pochválila. Píseň pak ale „žila“ vlastním životem, byla často hrána a rychle zlidověla. Československou hymnou se stala v roce 1920 (její první částí, druhou tvořila slovenská píseň Nad Tatrou sa blýská). ČSR byla první zemí, jež měla jako hymnu divadelní šlágr. Ústavně však píseň „Kde domov můj“ československou hymnou nebyla ani za první republiky, ani po druhé světové válce. Stalo se tak až koncem roku 1992 při dělení Československa, kdy byla ustavena hymnou českou.

Dne 21. 12. 1914 – první světová válka: Rusko schválilo nábor Čechů z rakouských zajatců do České družiny. Ta vznikla již 12. srpna 1914 jako národní dobrovolnická formace českých krajanů žijících na území Ruska a byla začleněna do carské armády.

Dne 22. 12. 2014 podruhé už nezvládl zástavu svého srdce 68letý JUDr. František Maryška, kriminalista, který na poslední chvíli objevil a tím pro náš stát zachránil (1985) relikviář sv. Maura, schovaný na zámku v Bečově nad Teplou. Na relikviář měl totiž „políčeno” americký obchodník.

Dne 23. 12. 1994 zemřel Ivo Toman, scenárista a filmový režisér (manžel herečky Slávky Budínové, 1924-2002). Bylo mu 70 let. Kromě dokumentárních snímků, válečných filmů nebo filmů s armádní tématikou, které točil nejraději, natočil také několik filmů kriminálních, např. Výstřely v Mariálnských lázních.

Dne 23. 12. 2014 podlehl rakovině 76 letý Přemek Podlaha, vystudovaný novinář, který se proslavil jako autor a uvaděč televizních pořadů Receptář, které uváděl od roku 1987 (přes zdravotní potíže) až do června 2014.

Dne 24. 12. 1524 zemřel asi 60letý Vasco da Gama, významný portugalský mořeplavec. Byl prvním Evropanem, jenž se dostal do Indie po moři (1498). Svými třemi cestami do Indie (1497-1499, 1502-1503, 1524) položil základy pozdější portugalské koloniální říše.

Dne 24. 12. 1914 zemřel ve věku 90 let Julius Meinl, rakouský obchodník, rodák z Kraslic, který si v roce 1862 na vídeňském Masném trhu otevřel svůj první obchod, kde prodával svou „denně čerstvě praženou kávu“. Počáteční problémy zvládl a vytvořil firmu se sítí poboček po celé Evropě. Firma nese jeho jméno a funguje dodnes.

Dne 24. 12. 2004 zemřel 70letý Zdeněk Rejdák, doktor filosofie, člen Řádu maltézských rytířů, který roku 1967 přišel s názvem psychotronika místo názvu parapsychologie užívaného ve světě. Definoval psychotroniku jako interdisciplinární obor studující jednak vztahy mezi živými organismy a jejich prostředím a jednak energetické procesy za těmito vztahy. Chtěl prý odstranit nebo aspoň zmírnit negativní nazírání na ni. Roku 1973 zorganizoval první mezinárodní konferenci psychotroniků v Praze. Téhož roku založil IAPR – Mezinárodní sdružení pro výzkum psychotroniky a byl zvolen jejím prezidentem. Český klub skeptiků Sysifos mu v roce 1999 za psychotroniku udělil historicky první zlatý Bludný balvan.

Dne 25. 12. 1874 byla založena Národní strana svobodomyslná (Mladočeši), předsedou byl zvolen Karel Sladkovský (1823-1880). Strana se hlásila k odkazu K. H. Borovského, požadovala univerzální volební právo pro všechny(?) muže, ale ženy nezmiňovala. Strana se snažila o snížení vlivu římskokatolické církve a vymezovala se i proti politicky zastoupené české historické šlechtě. Za Mladočechy se do Říšské rady dostal Miroslav Tyrš a Karel Kramář. Po vzniku Československa v roce 1918 strana přijala název Československá národní demokracie. Zanikla 27. října 1934 splynutím se stranou Národní sjednocení, kterou do své smrti (1937) vedl Karel Kramář.

Dne 25. 12. 1914 – první světová válka: Neuvěřitelné, neplánované příměří nastalo ještě v noci 24. 12. na západní frontě u belgického města Ypry. Když britští vojáci uslyšeli z proti ležících německých zákopů zpěv koled, začali  se k nim za chvíli přidávat. Ránem se pak nesl zvláštní klid, na obou stranách fronty vylézali ze zákopů vojáci s bílými vlajkami a na obou stranách se objevily transparenty „Veselé Vánoce“ v jazycích bojujících stran, i vánoční stromečky se objevily. Po celé frontové linii, kde proti sobě stáli Britové a Němci, vládlo ticho zbraní. Neorganizovaně spolu všichni vojáci začali slavit vánoce, domluvili se také, že pohřbí své mrtvé, ležící po celém území. Příměří pokračovalo, dokud velitelé na obou stranách akci nezakázali. Ani po vánocích se vojáci do válčení nehrnuli. Vysocí důstojníci to nesli velmi nelibě a Německo tyto vojáky ihned přesunovalo na východní frontu. Válka znovu vzplála a podobná událost se už neopakovala. Tam, kde proti Němcům stáli Francouzi, k podobné akci nedošlo.

Dne 26. 12. 1934 zemřel 84letý Karel Emanuel ze Žerotína, potomek významného moravského šlechtického rodu, právník, politik, poslanec Moravského zemského sněmu, majitel panství v Bludově u Šumperka. Byl posledním mužským členem moravské větve Žerotínů, ale měl tři dcery, jejichž potomci v Bludově v zámku dnes žijí.

Dne 26. 12. 2004 postihlo ostrov Sumatru ničivé zemětřesení, které s vlnou tsunami vzalo životy asi 200 000 lidí.  Podle seismologů mělo sílu 8,9 stupňů Richterovy stupnice (čtvrté největší od počátku měření – od roku 1899).

Dne 27. 12. 1934 perský šáh Rezá Pahlaví změnil jméno své země – starou historickou Persii přejmenoval na Írán.

Dne 29. 12. 2004 dožil svůj život 26letý ryzák Železník, obdivuhodný český dostihový kůň, který zatím jako jediný dokázal čtyřikrát vyhrát Velkou pardubickou, vždy s Josefem Váňou (*1952). Svá poslední léta Železník strávil doma, ve Světlé Hoře na Bruntálsku, jako vzácná, často navštěvovaná turistická atrakce.

Dne 30. 12. 1944 zemřel 78letý Romain Rolland, francouzský spisovatel, pedagog, hudební historik a literární kritik, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1915. Román Dobrý člověk ještě žije (1919), je zřejmě jeho nejčtenější dílo. Rolland obdivoval Sovětský svaz a jeho formu vlády, kritizoval fašismus, jeho představitele i Mnichovskou dohodu z roku 1938. V roce 1939, po paktu Molotov-Ribbentrop, ale Sovětský svaz chválit přestal.

Dne 31. 12. 1384 zemřel asi 65letý John Wycliffe, anglický teolog z Oxfordské univerzity, který prosazoval reformy římskokatolické církve. Z jeho popudu vznikl první anglický překlad Bible. Největším propagátorem jeho názorů u nás byl zřejmě nejprve Jeroným Pražský (1378-1416), který, na rozdíl od Jana Husa, v Oxfordu studoval. Knihy Johna Wycliffa byly v Čechách církví (jako kacířské) konfiskovány a páleny.

(Informace k jednotlivým heslům jsou vybírány převážně z Wikipedie a porovnávány a korigovány s údaji v řadě dalších pramenů.) -MK-