Marie Kovalová: Červnová výročí
1324 – červen byl teplý s četnými bouřkami a krupobitím.
1424 – v červnu bylo teplo a sucho.
1524 – letní období bylo chladné a hodně deštivé.
1624 – léto bylo velmi teplé.
1724 – červen byl velmi teplý a bouřkový.
Od roku 1770 byla soustavně měřena teplota vzduchu v Praze v Klementinu:
1774 – v červnu bylo průměrně 15,3 °C.
1824 – červen měl průměrnou teplotu 17,2 °C.
1874 – v červnu bylo teplo, průměrně 17,5 °C.
1924 – červen měl průměrnou teplotu 16,8 °C.
1974 – červen měl průměrnou teplotu 16,3 °C.
(Údaje o počasí jsou čerpány z knihy Jiřího Svobody, Zdeňka Vašků a Václava Cílka „Velká kniha o klimatu zemí Koruny české“ vydané v nakladatelství Regia v roce 2003, platí tedy hlavně pro českou kotlinu.)
Dne 1. 6. 1954 na mezinárodních závodech v Bruselu, Emil Zátopek (1922-2000), jako první atlet historie, zaběhl 10 km pod 29 minut (28:54,2).
Dne 2. 6. 1984 v Černošicích zemřela 92letá Marie Fischerová, rozená Kvěchová, malířka a ilustrátorka, známá především jako autorka a ilustrátorka knih pro děti. Věnovala se také figurální a portrétní tvorbě, namalovala řadu krajinomaleb, sgrafita pro dětskou opatrovnu ve Dvoře Králové, nástěnné obrazy pro školy, její kresby našly uplatnění i v oblastech užitého umění, objevují se na dopisnicích, propagačních tiskovinách, kalendářích či dětských hracích kostkách. Vytvářela také návrhy dětského oblečení a jídelních servisů, vystřihovací dětské panenky či vystřihovací lidový betlém. Inspiraci lidovým uměním uplatnila v desítkách studií lidových krojů či ilustracích lidových písní. Za své dílo byla oceněná Zlatou medailí na výstavě dekorativních umění v Paříži roku 1925. Její tvorba je cenným sběratelským artiklem.
Dne 3. 6. 1924 nedaleko Vídně zemřel na tuberkulózu 40letý Franz Kafka, pražský rodák, doktor práv, německy píšící (česky uměl) spisovatel židovského původu. Podle jeho přátel byl Kafka zábavný a citlivý společník. Byl nekuřák, a po značnou část svého života vegetarián. Dle jeho přítele Maxe Broda byl Kafka vždy velmi pečlivě, ale nenápadně oblečen. Neměl rád vulgární vtipy, byl vždy usměvavý, laskavý, ale velmi se podceňoval. Poměr k ženám měl více než komplikovaný. Přesto navázal vztahy s několika ženami. Poslední ženou v Kafkově životě a jeho družkou byla Dora Diamantová, původem z Polska. Za hlavní Kafkovy práce jsou považovány romány Proces, Nezvěstný (též zvaný Amerika), Zámek a povídka Proměna. K Procesu byl asi inspirován aférou (1914) Karla Švihy. Stěžejní část Kafkova díla byla za jeho života téměř neznámá, publikoval jen několik povídek. Proslulým autorem se Kafka stal až po smrti, díky příteli Maxovi Brodovi (1884-1968). Motivy jeho tvorby jsou často pocity vyřazenosti a izolovanosti a v kontrastu s tím je humorné a ironické líčení. Dalším častým rysem jeho tvorby jsou hrdinové, kteří se stávají předmětem ponižování. Konce Kafkových příběhů jsou zpravidla tragické a bezvýchodné.
Dne 4. 6. 2004 zemřela 82letá Zuzana Švabinská, kunsthistorička, spisovatelka, narozená v rodině pražského malíře a uznávaného výtvarného pedagoga Rudolfa Vejrycha. Když se později rodiče rozvedli, matka se provdala za Maxe Švabinského (1873-1962) a ten po čase Zuzanu adoptoval. V době adopce jí bylo už 33 let a neměla nikoho z rodičů. Svému druhému otci byla hospodyní, pečovatelkou i sekretářkou. Protože odmalička znala oba umělce (Vejrycha i Švabinského) a výtvarné umění ji zajímalo, stala se nejlepší propagátorkou a znalkyní jejich tvorby. U obou umělců zpracovala podrobný popis jejich výtvarných prací a napsala o nich mnoho odborných článků.
Dne 5. 6. 1764 v Moskvě zemřel 79letý kníže Michail Michailovič Golicyn, ruský admirál, příslušník starého ruského šlechtického rodu, hlavní velitel carského námořnictva v letech 1749-1762.
Dne 5. 6. 2004 zemřel 93letý Ronald Reagan, původně herec, 40. prezident USA (republikán, v letech 1981-1989). Jako herec byl velmi oblíbený, jeho srozumitelný hlas, příjemné vystupování a atletická postava mu získaly u diváků popularitu. Ty vlastnosti mu pomáhaly pak i v politice. Zpočátku své politické kariéry byl demokrat, ale do prezidentských voleb ho nominovali republikáni. V posledním desetiletí svého života trpěl těžkou Alzheimerovou chorobou.
Dne 6. 6. 1944 – druhá světová válka: ráno, začala operace Overlord – otevření západní protiněmecké fronty. Operaci velel americký generál Eisenhower (1890-1969). K břehům Normandie doplula z Anglie největší invazní flotila jaká kdy byla sestavena – téměř 6000 námořních plavidel podporovaných 11 tisíci letadly. První sled námořního výsadku, složeného z pěti pěších divizí zaútočil na pět úseků pobřeží, s krycími jmény Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword. První dvě divize byly americké, další tři anglické s Kanaďany. Po jejich boku bojovali Češi, Slováci, Francouzi, Belgičané, Norové a Holanďané Během 48 hodin vystoupilo na francouzské pobřeží přes 200 tisíc spojeneckých vojáků. Dva měsíce předtím Spojenci nejenže intenzivně bombardovali francouzské pobřeží, ale také ho pečlivě mapovali a v Anglii nacvičovali vylodění. V noci před vyloděním dostala spojenecká letadla na francouzské pobřeží tisíce výsadkářů, kteří měli za úkol obsadit strategické křižovatky a mosty. Pro úspěch akce bylo také důležité, aby si Němci nebyli jisti, kudy Spojenci povedou do Francie hlavní výsadek svých vojsk. Svést nepřítele na falešnou stopu měla současně probíhající operace Fortitude South, velká hra tajných služeb, která měla německé velení přesvědčit, že se chystá invaze u Calais, kde je Kanál nejužší a do Porúří odtud nejblíž. Fiktivní operaci vedl generál Patton. Byly dokonce vyrobeny gumové tanky, které byly naloďovány na plavidla jakoby připravená vyplout ke Calais a britské bombardéry zasypávaly pumami okolí falešného místa invaze víc než jiná místa pobřeží. Němečtí generálové vylodění Spojenců v západní Evropě už delší dobu čekali a snažili se zde rychle vybudovat rozsáhlá opevnění. Předpokládali, že hlavní síly Spojenců se opravdu vylodí v okolí Calais a proto zde soustředili nejvíc vojenských sil. Operace Fortitude Němce zpočátku skutečně oklamala a zdržení bylo pro wehrmacht osudné. I přes veliké problémy Spojenců byli Němci nakonec přinuceni k ústupu směrem na jih a východ.
Dne 6. 6. 1954 zemřela 67letá Oldřiška Sedlmayerová, poštovní úřednice, několik let blízká přítelkyně prezidenta Masaryka. Byla veřejně činná např. v ženském hnutí nebo ve vzdělavatelském odboru Sokola a angažovala se také v politice, naposledy v České straně národně sociální. Psala i články pro Lidové noviny, napsala několik básnických sbírek a knížek pro mládež. V roce 1928 se (vdaná) Sedlmayerová seznámila s T. G. Masarykem. Ač nebyla nijak atraktivní, našel u ní Masaryk odpočinek od náročného prezidentského života. Svůj poměr se snažili tajit, setkávali se na různých místech, stejně však dost lidí o nich vědělo, ale mlčeli. Jen Masarykova dcera Alice se snažila jejich vztahu zamezit. Život Sedlmayerové a její vztah k TGM podrobně popsal (2017) Petr Zídek.
Dne 7. 6. 1394 zemřela v pouhých 28 letech Anna Česká, anglická královna, manželka Richarda II. Plantageneta, dcera Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské. Anna byla Richardovou manželkou 12 let, ale nepodařilo se jí splnit tradiční ženskou povinnost tehdejší doby – nedala Richardovi děti. Děti ostatně neměl ani její bratr Václav IV. a mnoho dalších lucemburských příbuzných. Eveshamská kronika uvádí, že „tato královna, ačkoliv neporodila dítě, přispívala ke slávě a bohatství tohoto království tak, jak byla schopna“. Její přezdívka „Good Queen Anne“ ostatně naznačuje, že bezdětnost jí na oblibě neubrala.
Dne 7. 6. 1424 se střetly poblíž tvrze Malešov u Kutné Hory oddíly východočeského husitského svazu pod velením Jana Žižky (1360-1424) a vojsko svatohavelské koalice, což byli zejména členové pražského svazu a vojáci katolických pánů, kteří chtěli Žižku „zkrotit“. Enea Silvio Piccolomini (1405-1464), pozdější papež Pius II., o bitvě napsal: „Byla svedena krutá bitva, vítězný Žižka pobil 3000 Pražanů, ostatní obrátil na útěk”. Pro Žižku bylo vítězství vrcholem jeho vojevůdcovské kariéry, Pražanům porážka vynesla další zmenšení jejich mocenské základny. Utrpěné ztráty na lidských životech řadí malešovskou bitvu k nejkrvavějším z celých husitských válek. Žižka pak ovládl Kutnou Horu, Kouřim, Český Brod, Nymburk a mířil k Praze. Delegace pražských měst se před ním pokořila a on omluvu velkoryse přijal.
Dne 7. 6. 1954 zemřel 41letý Alan Turing, anglický matematik, logik, geniální programátor, kryptoanalytik, který byl jedním z hlavních lidí, co za druhé světové války prolomili tajné německé kódy a významně přispěli k vítězství Spojenců. Po válce vyučoval na univerzitě v Manchesteru a dlouhodobě se zabýval možnostmi inteligentních strojů. Roku 1952 vyšel najevo jeho homosexuální vztah s 19letým mužem a Turing byl odsouzen za nemravnost a navíc dostal od soudu na výběr buď vězení nebo kastraci. Vybral si kastraci a stal se z něj obézní muž, který ale dál neunesl svoji situaci a zemřel vlastní rukou – údajně se otrávil jablkem napuštěným jedem. Prý podle něj si dala počítačová firma Apple do znaku nakousnuté jablko. Na konci prosince 2013 rozhodnutím královny bylo jeho jméno očištěno od nesmyslného odsouzení.
Dne 7. 6. 2014 – Ukrajina: Petro Porošenko, zvolený prezidentem hned v prvním kole voleb (25. 5. 2014), složil prezidentskou přísahu. Jedním z jeho prvních rozhodnutí bylo rozšířit bojové operace ukrajinské armády proti vzbouřencům na východě země a nešetřit ani jejich civilní zóny. V našich oficiálních médiích se ještě objevovaly zprávy jako např.: „Ukrajinští vojáci ostřelují Doněck kazetovou municí”…
Dne 8. 6. 1924 zemřel při zdolávání Mount Everestu 38letý George Mallory, britský horolezec, jeden z prvních lidí, kteří vystoupili do osmitisícové nadmořské výšky a pokusili se zdolat nejvyšší horu světa. S ním zahynul britský horolezec, 22letý Andrew Irvin, který ho doprovázel. Malloryho tělo bylo objeveno až v květnu 1999 v nadmořské výšce 8155 metrů, tělo Irvina dosud nalezeno nebylo. Bohužel, nebyl nalezen fotoaparát, který měli horolezci při výstupu a který by mohl vyjasnit spekulace ohledně toho, zda Mallory a Irvine zdolali, či nezdolali nejvyšší horu světa a stali se tak prvními lidmi, jimž se to povedlo. Zatím mají prvenství výstupu na Mount Everest 29. května 1953 Novozélanďan Edmund Hillary a nepálský Šerpa Tenzing Norgay.
Dne 9. 6. 1934 na filmovém plátně, ve filmu The Wise Little Hen se poprvé objevila postavička Kačera Donalda, nenapravitelného smolaře, hrdiny animovaných příběhů a komiksů. Vytvořil ho americký režisér Walt Disney (1901-1966).
Dne 10. 6. 2004 zemřel 73letý Ray Charles, americký černošský hudebník, zpěvák a skladatel. Po zeleném zákalu v osmi letech zcela oslepl. Na škole pro nevidomé a neslyšící děti se mu dostalo klasického hudebního vzdělání. Brzy se naučil hrát na klavír a nejvíc ho zajímaly žánry jako: venkovské blues, gospel, bělošská country music a také swing, který slýchal z rádia. V roce 1965 ho poprvé na čas „vyřadila z provozu” závislost na heroinu, do které pak spadl několikrát. Téměř čtyřicetkrát byl nominován na cenu Grammy, sedmnáctkrát ji získal. Jeho soukromý život byl bouřlivý, měl dvanáct (přiznaných) dětí s deseti ženami.
Dne 11. 6. 1294 zemřel asi 80letý Roger Bacon, anglický filozof a přírodovědec, který zdůrazňoval význam pozorování přírody a experimentů. Je autorem pojmů přírodní zákon a experimentální věda. Objevil zákony lomu a odrazu světla, zabýval se využitím čoček. Studoval mechaniku, optiku, chemii a astronomii i z originálů děl řeckých, arabských a hebrejských autorů. Byl prvním člověkem, který předpověděl mikroskop, dalekohled, parní stroj, letadla, ponorky a dalších vynálezy. Také objevil chyby v juliánském kalendáři a sám sestavil kalendář opravený, ale teprve po 300 letech byl kalendář, prakticky jak on navrhoval, přijat. Církvi se nelíbily hlavně jeho astronomické práce a tak byl Bacon několikrát obžalován z magie a čarodějství, odsouzen a také vězněn.
Dne 13. 6. 1944 dopadla na východní část Londýna první střela V-1 s plochou dráhou letu, odpálená Němci. Ti pak stříleli na Anglii až sto takových střel denně. Střely V-1, nebyly rakety (neměly raketový pohon), jak se někdy píše, ale měly pulzní motory, pracující na jiném principu.
Dne 14. 6. 1894 v Karviné, na dole Františka, došlo k výbuchu a následnému požáru, který se rozšířil i do dolů Hlubina a Jan Karel, které s ním byly v podzemí propojeny. Při neštěstí zahynulo 235 lidí. Bylo to dosud největší důlní neštěstí v Ostravsko-karvinském revíru.
Dne 14. 6. 1944 zemřel 78letý Lubor Niederle, slavista, antropolog, etnolog, archeolog a muzejník. Je považován za zakladatele naší moderní archeologie. Díky Niederlovi byl založen (1919) Státní archeologický ústav, dnešní ARÚ AV ČR, on byl i jeho prvním ředitelem.
Dne 15. 6. 1754 postavil Prokop Diviš (1698-1765), kněz, přírodovědec, léčitel a také hudebník, v Příměticích u Znojma (kde řídil farnost), první zemněný bleskosvod – soustavu 400 kovových hrotů spojených s uzemněním, která odsávala elektřinu z oblak a snižovala tak nebezpečí vzniku elektrického výboje. „Meteorologický stroj“, jak zařízení Diviš říkal, sestrojil dříve než světově uznávaný vynálezce bleskosvodu Benjamin Franklin (ten ho sestrojil až v roce 1760). Divišův bleskosvod byl odlišný od Franklinova, především byl uzemněný, a proto fungoval lépe.
Dne 15. 6. 1914 zemřel teprve 28letý Karel Půlpán, vyučený truhlář, žurnalista, básník a také už politik, člen České strany národně sociální. Jeho dílo, povídkové soubory, vyrůstající z trpkých zkušeností nemanželského opuštěného dítěte ocenil i F. X. Šalda.
Dne 15. 6. 2004 zemřel v 83 letech Václav Pavel Borovička, pražský rodák, novinář, spisovatel a filmový a televizní scenárista. Vystudoval ekonomii na Vysoké škole obchodní, ale od roku 1946 pracoval jen jako skladník. Až od roku 1962 se stal redaktorem Lidové demokracie. Byl jím rok a pak už se věnoval pouze psaní. Napsal přes šest desítek knih. Nejvíce je známý jako autor literatury faktu z oblasti kriminalistiky a špionáže. Napsal ale také dva sci-fi romány.
Dne 17. 6. 1864 v Jeseníkách tragicky zahynul 51letý Bedřich Anton Kolenatý, zoolog, botanik, geolog, cestovatel a také lékař. Při průzkumu květeny údajně sklouzl ze skály u Petrových kamenů. Jiný zdroj uvádí, že zemřel na malárii. Někdy je psán německy Friedrich Kolenati, protože Němci si tohoto českého vědce přivlastňují. On po ukončení lékařské fakulty se stal asistentem botaniky na pražské univerzitě. V roce 1842 odjel do Ruska, kde působil jako asistent zoologie v Petrohradské akademii věd. Z podnětu této akademie podnikl v letech 1842-1845 několik průzkumných přírodopisných cest na Kavkaz a přitom vystoupil i na Elbrus. Prováděl i průzkum dolního toku řeky Donu a okolí Azovského moře. Po návratu do Prahy (1845) přednášel na Karlo-Ferdinandově univerzitě přírodopis. Roku 1848 se aktivně zapojil do revolučního dění tehdejší doby, za což byl krátce vězněn. Po propuštění z vězení suploval přednášky z mineralogie a zoologie v Pražském polytechnickém ústavu a učil také přírodopis na Malostranském gymnáziu. Roku 1848, spolu s dalšími českými vědci, založil přírodovědecký spolek Lotos. V roce 1849 byl jmenován řádným profesorem přírodopisu a technologie na technice v Brně. Zde významně rozšířil sbírky přírodnin z různých oblastí Moravy, kde prováděl výzkumy.
Dne 17. 6. 1944 vyhlásil Island svoji nezávislost na Dánsku a stal se republikou. Od roku 1949 je stále (ale údajně jen pasivním?) členem NATO. Do roku 2006 měl dohodu o obraně s USA a „hostil” desítky tisíc amerických vojáků. Dál ale dohodu neprodloužil a Američané museli zemi opustit. Spolu s krizí v roce 2008 došlo na Islandu k revoluci, vlády se chopili jiní lidé, kteří mj. odmítli vstup do EU. Zatímco ve všech zemích bankám, které vlastně tuto krizi vytvořily, pomohli, zde vláda zaujala jiný postoj. Banky byly znárodněny a organizátoři krize byli zatčeni. Byla napsána nová ústava, plně zaměřená na blaho Islanďanů. Evropské země i USA se snažily Island ovlivnit, aby dodržoval pravidla, která ony diktují. Velká Británie a Nizozemsko mu hrozily všemožnými sankcemi a dokonce úplnou izolací. MMF rozhodl, že této vládě neposkytne pomoc. Island však stál na svém – a teď je předmětem závisti řady států EU.
Dne 18. 6. 1974 zemřel 77letý Georgij Konstantinovič Žukov, sovětský maršál, který je považován za jednoho z nejlepších sovětských velitelů druhé světové války. Pod jeho vedením vítězila Rudá armáda např. v bitvách u Stalingradu, před Moskvou a v Berlíně. Byl považován za velmi tvrdého a nekompromisního velitele. Začínal jako vojín carského jezdeckého pluku, po bolševické revoluci vstoupil do Rudé armády. Čistky v armádě před druhou světovou válkou přežil prý jen zázrakem.
Dne 20. 6. 1884 zemřel na tuberkulózu v pouhých 35 letech Václav Beneš Třebízský, spisovatel, kněz, jehož románová tvorba je podobná tvorbě Aloise Jiráska. Jeho oblíbeným tématem bylo také husitství, ale věnoval se i jiným obdobím českých dějin od prvopočátků až po 19. století.
Dne 20. 6. 1954 zemřel 97letý Josef Fanta, architekt, malíř, profesor na ČVUT, autor mnoha odborných publikací. Autorsky se podílel mj. na stavbách Hlávkových kolejí v Praze, vstupní haly dřívějšího Wilsonova dnes Hlavního nádraží v Praze, budov ondřejovské observatoře, domu Hlahol v Praze a památníku bitvy u Slavkova. Jeho dílem je i budova současného Ministerstva průmyslu a obchodu. Zabýval se také rekonstrukcemi památek (kostel sv. Václava na Zderaze a Slavína na Vyšehradě) a návrhy náhrobků, architektonických sgrafit, výzdoby interiérů a uměleckoprůmyslových děl. Je považován za tvůrce secesní architektury, v níž navazoval na českou novorenesanční tradici 19. století.
Dne 21. 6. 1914 ve Vídni zemřela v 71 letech Berta Suttnerová, rozená hraběnka Kinská, pražská rodačka, česko-rakouská pacifistka, spisovatelka, obdivuhodná žena, pracovitá, statečná, která prožila dobrodružný život. Byla velmi hezká a přitom vzdělaná, kromě rodné němčiny a češtiny hovořila dobře francouzsky, anglicky, italsky a domluvila se i rusky. Díky tomu ji přijal v Paříži jako sekretářku Alfréd Nobel (1833-1896), bohatý švédský chemik a podnikatel, který se potom stal přítelem nejen jejím, ale i jejího manžela Artura. Berta napsala román Die Waffen nieder! přeložený do několika jazyků (v češtině má název Odzbrojte!). Je to životní zpověď rakouské aristokratky, která zažila čtyři války, v nich ztratila dva muže a poznala snad všechny válečné hrůzy. O český překlad se roku 1896 zasloužil Vojta Náprstek. Berta měla z úspěchu knihy velkou radost a byla šťastná, že veřejnost přijímá její poselství. Společně se svým manželem napsali několik dalších podobných knih a založili Rakouskou mírovou společnost. Na provoz této pacifistické organizace jí finančně přispěl Alfréd Nobel, se kterým si dopisovala až do konce jeho života. Mnozí jsou přesvědčeni, že Nobela Berta inspirovala k rozhodnutí udělovat z jeho fondu také cenu za mír. Roku 1905 se Berta stala první ženou, jíž byla tato cena udělena. Většina jejích současníků ji ale považovala za blázna a její slova nakonec zůstala nevyslyšena. Její slavný, stále zoufaleji znějící výkřik „Složte zbraně!“ zanikl v nacionalisticky rozeštvané Evropě, Bertino varování bylo zlehčované jako projevy ženské exaltovanosti až hysterie. Pro ni bylo asi štěstí, že se nedožila vypuknutí války, proti které tolik bojovala.
Dne 24. 6. 1974 zemřel 89letý Václav Vilém Štech, historik umění, profesor Akademie výtvarných umění v Praze. Obohatil hlavně rozhlasový archiv mnoha svými vzpomínkami a podílel se na vzniku řady rozhlasových pořadů. Provázel v nich posluchače Prahou, kdy spolu s ním mohli objevovat její „kamennou krásu“, nebo vzpomínal na svůj život a slavné osobnosti, které v životě potkal, např. Mikoláše Alše, Josefa Ladu nebo Aloise Jiráska.
Dne 25. 6. 1764 v Rakousku byl obnoven tzv. protireformační patent z 11. září 1749. Stát, v čele s Marií Terezií (1717-1780), převzal hlavní tíži „boje“ proti nekatolíkům. Ten „boj“ ale nebyl tak tvrdý jako když ho vedla katolická církev. Současně také stát usiloval o to, aby se mu katolická církev podřídila, což se mu ale nepovedlo.
Dne 26. 6. 1824 postihla Prahu povodeň – zaznamenán byl průtok přes 3000 m3 za vteřinu. Pro srovnání: v Praze normálně Vltavou protéká kolem 130 m3/sec-1. Labe se o dva dny později, 28. 6., ve velké míře vylilo z břehů také v Drážďanech.
Dne 26. 6. 1964 zemřel 60letý Mirko Očadlík, hudební vědec, kritik a pedagog. Je autorem mnoha článků, statí a knih o klasické hudbě, ale také o hudební moderně. Podílel se na popularizačních pořadech s hudební tematikou. Byl vedoucím katedry hudební vědy na filosofické fakultě UK (1952-1959), kde také zastával v letech 1954-58 místo děkana. Mimo to byl členem řady vědeckých ústavů.
Dne 27. 6. 1924 v noci na 28. 6., v Mladé Boleslavi vypukl požár ve firmě Laurin & Klement, který zcela zničil část výrobního areálu. O požáru se většinou nic bližšího nepíše, jen to, že potom kvůli finančním problémům přispěl k rozhodnutí zakladatelů firmu prodat strategickému investorovi – Škodě Plzeň. 27. června 1925, došlo k fúzi automobilky Laurin & Klement se strojírenským koncernem Škodových závodů v Plzni. Mladoboleslavská automobilka se tak stala jen jedním z řady výrobců automobilů, veškerou její administrativu převzalo ředitelství Škody v Praze. Vývoj a výroba užitkových vozů se přesunula do Plzně. Výroba motocyklů zanikla úplně. Václav Laurin se stal řadovým ředitelem a Václav Klement generálním radou. Oba pánové ale ztratili většinu ze svých pravomocí.
Dne 27. 6. 1944 zemřel v americkém exilu 68letý Milan Hodža, slovenský právník, diplomat, politik agrární strany, mnohonásobný ministr meziválečných vlád ČSR a předseda vlády Československa v letech 1935 až 1938. Po Mnichovu emigroval nejprve do Francie a odtud do USA.
Dne 28. 6. 1914 bylo pro veřejnost otevřeno „Pražské sanatorium“, jeden z nejrenomovanějších léčebných ústavů Evropy té doby, v areálu na břehu Vltavy pod vyšehradskými hradbami. U vzniku ústavu stál také jeden z nejvýznamnějších českých lékařů profesor Rudolf Jedlička (zasloužil se o zřízení Jedličkova ústavu). Za první světové války se část sanatoria stala vojenskou nemocnicí. Za první republiky patřilo Pražské sanatorium mezi vrcholné léčebné ústavy v Evropě. Za druhé světové války ústav zabrali Němci a přeměnili jej v léčebné zařízení jednotek SS. Roku 1951 bylo sanatorium přeměněno na Ústav pro péči o matku a dítě v Praze Podolí.
Dne 28. 6. 1914 byl v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny, patřící v té době Rakousku-Uhersku, spáchán atentát na následníka trůnu rakousko-uherské monarchie Františka Ferdinanda d´Este (*1863). Při něm zemřel jak následník tak i jeho manželka Žofie, rozená Chotková (*1868), která ho na vojenskou přehlídku tam konanou doprovázela. Příběh veliké lásky Ferdinanda k Žofií, s kterou se navzdory velké nelibosti císařského dvora oženil, je dostatečně znám a mnohokrát popsán. Měli spolu čtyři děti, nejmladší syn zemřel brzo po narození (1908), dcera a dva synové se dožili dospělosti a jejich život nebyl lehký. Atentátníky v 1Sarajevu byli srbští mladíci zagitovaní srbskými separatisty. K úspěchu atentátu přispělo nemalou měrou naprosté selhání těch, kteří měli zajistit bezpečnost následníkovy návštěvy. Atentát se stal záminkou k vyhlášení války, která byla „na spadnutí“ už několik let.
Dne 28. 6. 1984 zemřel po infarktu 53letý Milan Chladil, oblíbený zpěvák, původně vyučený krejčí, který dlouho tvořil populární dvojici se zpěvačkou Yvettou Simonovou (*1928).
Dne 29. 6. 1374 zemřel asi 50letý Jan Milíč z Kroměříže, kněz, jeden z významných představitelů předhusitské reformace. Byl kanovníkem kroměřížské kapituly a od roku 1358 kanovníkem pražským. Kázal česky (na rozdíl od většiny kněží, kteří kázali latinsky), byl asketický a také založil pražský útulek „Jeruzalém“ pro kající se nevěstky. Milíč zemřel asi vyčerpáním ve francouzském Avignonu, kde se chtěl před papežem (Řehořem XI., sídlícím tam do roku 1378) hájit proti obvinění z kacířství a žalobám pražských církevních řádů.
Dne 29. 6. 1534 v Kadani došlo k významné události evropských dějin: byl zde podepsán tzv. Kadaňský mír mezi katolickými a luteránskými knížaty Svaté říše římské, za účasti českého krále Ferdinanda I. Habsburského, saského kurfiřta Jana Fridricha, saského vévody Jiřího, mohučského arcibiskupa Albrechta a jiných významných osob té doby. Byl to pokus o mírovou koexistenci katolických a luteránských křesťanů. Mír, bohužel, trval sotva jeden rok.
Dne 29. 6. 1934 po mrtvici zemřel 56letý Adolf Kašpar, učitel, malíř a ilustrátor řady děl české i světové literatury. Během svého života vytvořil více než tři tisíce knižních ilustrací, množství kreseb pro lidové kalendáře a časopisy, desítky návrhů knižních obálek, pohlednic, plakátů a diplomů.
Dne 30. 6. 1364 zemřel asi 60letý Arnošt z Pardubic, právník, první pražský arcibiskup (od roku 1344), přítel Karla IV., schopný diplomat, který dovedl dobře vládnout i mečem. Pocházel z rodu pánů z Pardubic, kteří svůj původ odvozovali od společného předka Malovců. Údajně o něm někteří kardinálové po smrti Inocence VI. uvažovali, že ho v roce 1362 zvolí papežem. Vlastnil mj. i příbramské panství.
Dne 30. 6. 1894 byl v Londýně slavnostně otevřen most přes řeku Temži – Tower Bridge. Stavba mostu trvala osm let. Most má mezi dvěma věžemi zdvihací mostovku, každé její rameno má délku šedesát metrů a zdvihá se maximálně do úhlu 86 stupňů, aby pod ním mohly proplout lodě. Navíc tyto dvě hlavní věže mají ve výšce 44 m dvě souběžné lávky pro pěší.
Dne 30. 6. 1904 byl položen základní kámen k rozhledně na Pradědu (1491 m n. m.), nejvyšší hoře Jeseníků a celé Moravy. Pro zahájení stavby musel stavebník – spolek tamních turistů, nejprve mít souhlas vlastníků pozemků, mezi které patřila i správa panství Lichtenštejnů, kteří ho prý nechtěli vydat! Pro různé problémy, nedostatek financí a náročné povětrnostní podmínky byla stavba dokončena a zkolaudována až v roce 1912. Vypadala spíš jako hrad s mohutnou věží o výšce 32,5m a šířce 14,5m. Ve věži byla restaurace, pokoje pro turisty a v sedmém patře samotný vyhlídkový ochoz. Turistům nakonec sloužila jen restaurace a ochoz, protože pokoje byly velmi vlhké. V roce 1923 byla věž z bezpečnostních důvodů uzavřena. Opravy se táhly, byly nekvalitní, věž se nakonec v květnu 1959 zřítila a proměnila se asi v největší hromadu trosek, jakou kdy naše hory viděly. Roku 1968 byla na Pradědu zahájena stavba nové věže, ale to už je jiná historie.
Dne 30. 6. 1934 začala v Německu „Noc dlouhých nožů“, během které byl na příkaz Adolfa Hitlera zlikvidován velitelský sbor polovojenské organizace SA. Hlavním cílem bylo SA odstranit, neboť byla příliš mocná; její šéf, ambiciózní Ernst Röhm (*1887), byl po zatčení bez soudu zastřelen hned 1. července.
Dne 30. 6. 1984 zemřel (zastřelil se) ve švýcarském exilu 51letý Karel Michal, vlastním jménem Pavel Buksa, spisovatel a scénárista. Po maturitě na gymnáziu (1951) rok příležitostně pracoval jako kovodělník, přidavač u zedníků a pod. Roku 1952 začal studovat na Lékařské fakultě UK, po sedmi semestrech však studia opustil. Před nástupem základní vojenské služby (1957-1959) byl správcem jízdárny, potom dlaždičem a pak dokonce správcem přístavu. Po vydání první knihy (detektivky Krok stranou – 1961) se stal spisovatelem z povolání, současně externě působil jako lektor nakladatelství Čs. spisovatel, filmový dramaturg a redaktor Literárních novin. Jeho druhá knížka, sbírka satirických povídek Bubáci pro všední den, vyšla mezi lety 1961 až 1967 4x a stala se bestsellerem a kultovní knížkou šedesátých let. Podle vlastních próz napsal scénáře k filmům „Bílá paní“ (1965, režie Zdeněk Podskalský) a „Čest a sláva“ (1968, režie Hynek Bočan, film byl toho roku oceněn na Mezinárodním festivalu v Benátkách). V září 1968 Karel Michal emigroval s partnerkou Violou Fischerovou. Usadil se ve Švýcarsku, v Basileji, a začal nejprve pracovat jako noční hlídač, od 1969 vyučoval na soukromém gymnáziu dějepis, latinu a řečtinu a spolupracoval s exilovým nakladatelstvím Index. Emigraci snášel těžko, neuměl se sžít s mentalitou Švýcarů, neuspokojovalo ho povolání učitele. Poslední roky podlehl i tvůrčí krizi a cítil se zbytečný.
(Informace k jednotlivým heslům jsou vybírány převážně z Wikipedie a porovnávány a korigovány s údaji v řadě dalších pramenů.)
Výročí některých událostí na Sedlecku a Prčicku:
1884 – 30. 6. byl položen základní kámen k nové radnici v Prčici. V novogotickém slohu ji postavil sedlecký mistr zednický a tesařský, Josef Schreiber. Hodiny do věže koupila obec od pražského hodináře Plesnivého.
1994 – 29. 6. převzal tehdejší starosta Sedlce-Prčice Jaroslav Krejčí v poslanecké sněmovně od jejího předsedy Milana Uhdeho listinu o povýšení Sedlce-Prčice na město. Do té doby jsme měli status obce. -MK-
