Marie Kovalová: Červnová výročí
1323 – na začátku června do české kotliny vpadl mrazivý vzduch, ale brzo se pak oteplilo.
1423 – v červnu už bylo teplo.
1523 – v polovině června se velmi ochladilo.
1623 – celý červen bylo poměrně teplo.
1723 – červen byl teplý a suchý.
Od roku 1770 byla soustavně měřena teplota vzduchu v Praze v Klementinu:
1773 – červen byl celkově studenější než květen, měl průměrnou teplotu 16,4 °C, (květen měl 16,5 °C).
1823 – červen měl průměrnou teplotu 17,8 °C.
1873 – červen měl průměrně 17,6 °C.
1923 – červen byl velmi chladný s průměrnou teplotou 13,2 °C – o víc jak stupeň chladnější než květen.
1973 – červen měl průměrnou teplotu 18,3 °C.
(Údaje o počasí jsou čerpány z knihy Jiřího Svobody, Zdeňka Vašků a Václava Cílka „Velká kniha o klimatu zemí Koruny české“ vydané v nakladatelství Regia v roce 2003.)
Dne 1. 6. 1953 byla v Československu vyhlášena měnová reforma, jejíž přípravu komunistický režim velmi pečlivě utajoval. Přesto se o tomto připravovaném kroku vlády mezi lidmi šuškalo a zboží v obchodech rychle mizelo. Přitom ještě několik hodin před vyhlášením reformy prezident republiky A. Zápotocký v rozhlase oznámil, že koruna je pevná a žádná měna nepřichází v úvahu. S měnou byl současně odstraněn lístkový systém; peníze byly měněny v poměru 1:5. Měnou se tehdejší vláda snažila vypořádat s přídělovým systémem, zamezit černému trhu a také snížit poměr poptávky vůči chudé poválečné nabídce. Zároveň ale poškodila mnoho střadatelů, živnostníků a obchodníků, kteří přišli o provozní kapitál. Ten den, 1. června, v odpověď na měnovou reformu vzplála v Plzni první obrovská vzpoura proti komunistickému režimu v celém sovětském bloku. Odhaduje se že do ulic Plzně vyšlo 4 – 20 tisíc demonstrantů, vnikli na radnici a do soudní budovy, kde hledali hlavně dokumenty k procesům. Demonstranti také útočili na přední komunisty a milicionáře. Menší bouře byly i v dalších městech – např. ve Vimperku, Strakonicích a v řadě dalších měst stávkovali dělníci. Po prvním zděšení se komunistická moc rychle vzpamatovala a tvrdě zasáhla. Jen v Plzni bylo údajně přes dva tisíce zatčených, stovky lidí pak odsouzených do vězení, další stovky vystěhovaných do pohraničí. Podobně režim zakročil nejen proti revoltujícím občanům, ale i proti tzv. nespolehlivým, v celé republice. V důsledku měnové reformy ještě více poklesla životní úroveň a kupní síla obyvatelstva, což se odrazilo na síle celé československé ekonomiky.
Dne 1. 6. 2003 v Číně slavnostně začalo napouštění nádrže nad obří přehradou Tři soutěsky na řece Jang-c‘-ťiang. Po téměř jednom století plánování se přehrada Tři soutěsky stala největší stavbou svého druhu na světě. Myšlenku na přehradu poprvé předložil k diskusi Sunjatsen (1866-1925) už na začátku 20. století. Stavba byla započata v roce 1993 a zcela dokončena v roce 2006. Dílo má řadu odpůrců zejména mezi ekology a obhájci lidských práv. Ekologové se obávají, že může změnit klimatické poměry v Číně. Tři soutěsky vznikly zatopením tří obrovských pískovcových kaňonů řeky Jang-c´tiang. Hráz je vysoká 185 metrů a dlouhá 1725 metrů. V jejich útrobách se nachází třicet dva turbín, každá o výkonu 21 gigawatt. Pro srovnání: naše největší přehrada Orlík má výšku 91 m a délku hráze 450 m. Důvodem pro tuto obrovskou stavbu byla snaha o regulaci nepředvídatelné řeky a dále pak stále rostoucí spotřeba elektrické energie. Z oblastí, kde vznikla přehrada se muselo vystěhovat přes 2 miliony lidí! Objem vody v přehradě je 40 miliard m3. Délka celé přehrady je 660 kilometrů a plocha jezera je 1000 km2. Seznam potenciálních hrozeb (např. ekologické škody, eroze a sesuvy půdy), byl sice zveřejněn už dříve, ale teprve v roce 2011 vláda v Pekingu předložila konkrétní model nápravy a prevence.
Dne 2. 6. 1953 v Londýně byla 27 letá Alžběta II. korunována královnou Velké Británie a dalších 15 států volného společenství národů – Commonwealthu. Na trůn usedla 6. 2. 1952 po smrti svého otce, Jiřího VI. (*1895).
Dne 3. 6. 1963 v Moskvě zemřel na infarkt 61letý Nâzim Hikmet, turecký spisovatel, básník a dramatik. Po věznění za své komunistické přesvědčení odjel roku 1950 do exilu do Sovětského svazu. Dost pobýval i v Praze. Jeho hru o milenecké dvojici Ferhada a Širín zfilmoval v československo-bulharské koprodukci režisér Václav Krška roku 1956 a nazval ji Legenda o lásce.
Dne 3. 6. 1963 zemřel papež římskokatolické církve Jan XXIII., Ital, vlastním jménem Angelo Giuseppe Roncalli. Bylo mu 82 let a 261. papežem byl od roku 1958. Mezi jeho nejdůležitější činy patří svolání Druhého koncilu a vydání encykliky Pacem in terris, které mu s jeho diplomatickými aktivitami přineslo přezdívku Papež míru. Papežem Františkem byl 27. dubna 2014 prohlášen za svatého.
Dne 4. 6. 1783 ve Francii, v městečku Annonay (v podhůří francouzských Alp), se vznesl veliký balon bratrů Montgolfierů. Letěli v něm deset minut a uletěli dva kilometry.
Dne 5. 6. 1883 z Paříže poprvé vyjel legendární vlak Orient expres. Jel přes Mnichov zatím jen do Vídně, ale jeho trasa se postupně prodlužovala až konečně 1. 6. 1889 mohl dojet do Istambulu. Až do druhé světové války to byl vlak hotelového typu složený jen z vozů tehdejší 1. třídy, zejména salonních, jídelních a lůžkových. Cestujícím byla v projížděných zemích nabízena místní jídla i folklórní vystoupení. Tento spoj proslavila v roce 1934 detektivkou Vražda v Orient-expresu Agatha Christie (1890-1976).
Dne 6. 6. 1523 – bývalo psáno, že toho dne vzniklo samostatné Švédsko – vymanilo se z podřízenosti Dánsku. Ten den se po letech ozbrojených konfliktů oficiálně rozpadla Kalmarská unie (spolek skandinávských států) a ve Švédsku se chopila moci dynastie Vasovů, kterou reprezentoval Gustav I. Vasa (1496-1560). Ve Švédsku dosud je 6. června státní svátek, ale v posledních asi deseti letech se píše, že „Švédsko existuje od nepaměti”. Švédské království dnes patří mezi největší evropské země. K jeho celkové rozloze, jež činí bezmála 450 tisíc čtverečních kilometrů, patří kromě pevninské části také velké množství různě velkých ostrovů. Švédsko má ale jen 10 milionů obyvatel. Bylo dáváno za vzor jako demokratická, velmi dobře fungující země se spoustou sociálních výhod pro obyvatele. V současné době ale, přestože životní úroveň ve Švédsku zatím patří k nejvyšším v Evropě, se tam situace mění. Migrační politika Švédska způsobila v zemi velké problémy, zvýšila se kriminalita a zároveň začaly vznikat tzv. no-go přistěhovalecké čtvrti…
Dne 6. 6. 1813 byla Angličany, podpořenými tamními indiány, zastavena invaze USA do Kanady u Stoney Creek v provincii Ontario. Bylo to jedno z mnoha střetnutí v britsko-americké válce (1812-1815), které Britové vyhráli.
Dne 6. 6. 2013 ve Vrchlabí zemřela 90letá Marie Kubátová, pražská rodačka, spisovatelka, dramatička, farmaceutka a představitelka krkonošské regionální literatury. Je mj. autorkou Krkonošských pohádek.
Dne 7. 6. 1983 odstartovala ze sovětského kosmodromu Bajkonur sonda Veněra 16 na průzkum planety Venuše. O pět dní dříve Sověti vyslali k Venuši stejnou sondu Veněru 15. Obě sondy svůj úkol splnily, jejich výsledky se dobře doplňovaly. Sondy radarovým zařízením mapovaly povrch Venuše a analyzovaly její atmosféru.
Dne 8. 6. 1783 na Islandu po sérii zemětřesení a dalších doprovodných jevech vybuchla sopka Laki. Následné velké osmiměsíční erupce způsobily přímo i nepřímo (skrz pozdější hladomor) smrt čtvrtiny obyvatel ostrova a výrazné ochlazení na celé severní polokouli. Katastrofální následky výbuchu pocítila velká část severní polokoule během následujících několika let, kdy nastalo citelné ochlazení.
Dne 9. 6. 2003 v Budapešti zemřela 94letá Kató Lomb, maďarská tlumočnice, překladatelka, svého času jedna z nejlepších synchronních tlumočníků a tlumočnic na světě. Kromě toho, že byla jazykový génius, měla doktorát z fyziky a chemie. Tlumočila v devíti až desíti jazycích (ve čtyřech z nich bez přípravy), v šesti jazycích překládala krásnou literaturu. Publikační texty překládala asi z patnácti dalších jazyků. Byly to hlavně: ruština, slovenština, španělština, angličtina, francouzština, bulharština, dánština, ivrit (což je moderní hebrejština), japonština, čínština, latina, němčina, polština, rumunština, italština. Jazyky se učila sama. Její dlouhý život – podle vlastního přiznání – ozařovalo učení se jazykům, ne jejich ovládání. Tuto radost se snažila zprostředkovat svými knihami a také v rozhlasových a tiskových interview. Své zkušenosti a zážitky zpracovala hlavně v knize Egy tolmács a világ körül (Tlumočník na cestě okolo světa).
Dne 9. 6. 2013 v Brně zemřel 92letý Zdeněk Rotrekl, moravský básník, spisovatel, esejista, kritik, publicista, literární historik a scenárista. Po maturitě byl Němci totálně nasazen na práce pro říši, po válce začal studovat na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, roku 1948 byl vyloučen ze studií – nelíbil se režimu. V dubnu 1949 byl zatčen a v listopadu 1949 ve vykonstruovaném procesu s vysokoškolskými funkcionáři mu navrhl prokurátor trest smrti, rozsudek soudu zněl – doživotí. Ve vězení strávil 13 let (Leopoldov, Bory, uranové doly Bytíz). 10. 5. 1962 byl na amnestii propuštěn s desetiletým podmínečným trestem a pak pracoval jako dělník. Roku 1968 byl občansky rehabilitován a bylo mu umožněno dokončit studia filozofie, poté se stal redaktorem křesťanského časopisu Obroda, kterým byl do roku 1969, než byl časopis zakázán. Až do „sametové” revoluce působil jako disident a podílel se na tvorbě samizdatu. Po listopadu 1989 opět aktivně vstoupil do veřejného života. Byl zakládajícím členem Syndikátu českých novinářů, Obce moravskoslezských spisovatelů a Konfederace politických vězňů.
Dne 10. 6. 323 př. n. l. (nebo 11. 6.) zemřel v Babylóně teprve 32letý vojevůdce Alexandr Veliký. O jeho smrti panovaly zvěsti, že byl otráven, pravděpodobnější ale je, že v důsledku utržených zranění, pracovního vypětí a také nemírného pití, podlehl po desetidenním trápení nějaké nemoci. Jeho otec, makedonský král Filip II. (asi 382 př.n.l.-336 př.n.l.) rozšířil a přeorganizoval makedonské vojsko a udělal z něj největší válečnou sílu své doby. Nejprve s tímto vojskem dobyl okolí Makedonie, pak většinu Řecka a plánoval válku proti Perské říši. Začal s ní v roce 336 př. n. l., ale záhy byl zavražděn. Alexandrovi bylo v té době teprve 20 let, úlohy vládce se ale ujal bez zaváhání. Otec ho na následnictví pečlivě připravoval, Alexandr měl bohaté vojenské zkušenosti a byl i vzdělaný. Hned po otcově smrti zahájil dobývání Asie a během deseti let vybudoval říši, která sahala z Makedonie přes Egypt, Afghánistán až k řece Indu. Na egyptský trůn Alexandr Veliký usedl v roce 330 př. n. l. a dva roky předtím založil město Alexandrii, která se stala později sídlem Ptolemaiovců a hlavním městem Egypta. Toto město se kromě knihovny proslavilo krásným majákem, na jehož vrcholu stála socha boha Dia. Alexandr byl osobně velmi odvážný – za jedenáct let bojů neprohrál ani jednu bitvu; většiny z nich se zúčastnil osobně.
Dne 10. 6. 1973 zemřel 85letý Erich von Manstein, německý polní maršál, údajně nejlepší německý polní velitel v době druhé světové války. Toto hodnocení potvrzují účastníci obou stran tohoto válečného konfliktu. Erich byl desátým dítětem staré pruské rodiny Lewinských a při křtu byl adoptován rodinou Mansteinů, která neměla žádné potomky. Jeho vlastní i adoptivní rodiče patřili k pruské vojenské šlechtě. Hned při křtu dostal jméno Erich von Manstein. Již od dětství Erich věděl, jaké bude jeho budoucí povolání. Roku 1900 začala jeho vojenská kariéra studiem na císařské kadetce. Později, v Hitlerově uchopení moci neviděl konzervativní Manstein ani tak hrozbu, jako spíš šanci dopomoci Německu ke staré velikosti. Po tankové bitvě u Kurska, kterou prohrál se snažil zajistit alespoň trochu spořádaný ústup Wehrmachtu navzdory Hitlerovým rozkazům „neustupovat!”. Na to Hitler na jaře 1944 reagoval jeho penzionováním. Za válečné zločiny byl pak Manstein odsouzen k 18 letům vězení. Trest mu byl později snížen na 12 let, ale již v květnu 1953 byl propuštěn (ze zdravotních důvodů) na svobodu a usadil se s rodinou v Bavorsku.
Dne 11. 6. 1963 zemřel v Rakousku v 71 letech Lev Prchala, původně důstojník rakousko-uherské armády, český generál. Byl zajatý v Rusku a v roce 1917 přešel do československých legií. Po návratu z Ruska vystudoval Vysokou válečnou školu v Paříži. V letech 1933-1939 byl zemským velitelem na východním Slovensku a Podkarpatské Rusi. Roku 1938 vystoupil proti Benešovi a žádal ho aby vydal rozkaz postavit se vojensky proti Němcům. Po německé okupaci emigroval do Polska a pomáhal vytvářet československé zahraniční jednotky. V exilu patřil mezi výrazné odpůrce politiky Edvarda Beneše, který jej pak v říjnu 1940 postavil mimo vojenskou službu. Do Československa se Prchala již nikdy nevrátil. V červenci 1945 byl na Benešův návrh zbaven hodnosti českého armádního generála. V exilu od roku 1948 pracoval v redakci Svobodné Evropy a také mj. spolupracoval i se sudetoněmeckými organizacemi.
Dne 11. 6. 1983 podlehla rakovině plic 49letá Karolina Slunéčková, která patřila k nejhezčím a nejtalentovanějším herečkám své generace. Od padesátých let byla hvězdou Divadla na Vinohradech. Od šedesátých let se začala pravidelně objevovat ve filmu, v televizi i v rozhlase. Pohřbena je v obci Lnáře nedaleko Strakonic, kam jezdila se svým mužem hercem Rudolfem Vodrážkou (1932-2001) a jediným synem Rudou na chalupu.
Dne 11. 6. 1993 po těžké nemoci umřel 71letý Karel Effa, herec, vlastním příjmením Effenberger. Za 2. světové války sloužil ve Vládním vojsku, které bylo odveleno do Itálie. Zde pak zběhl k československým jednotkám – legiím. Po válce zůstal v armádě v hodnosti četaře, hrál a zpíval dva roky v nově vzniklém AUSu Víta Nejedlého. Odtud pak přešel do Divadla satiry, z něj do Divadla státního filmu a pak do Hudebního divadla v Karlíně. Z něj si nakrátko odskočil do Divadla ABC, aby se opět vrátil do karlínského divadla. Od roku 1979 byl členem divadla Semafor. Kromě vystupování v divadle, televizi a ve filmu uskutečnil za svůj život na šest tisíc zájezdových vystoupení, kde uplatnil svůj humor, hru na kytaru a zpěv trampských písní. Celý život zůstal trampem, jezdil do Brd, často do osady Ztracenka. Byl výrazný komediální herec, za svůj život vytvořil přes 70 malých filmových rolí a účinkoval v mnoha hudebních i zábavných pořadech Československé televize. Po rozvodu se po čase vrátil k původní manželce Vlastičce a vzali se podruhé. Měli spolu syna a dočkali se dvou vnoučat.
Dne 12. 6. 2003 zemřel Gregory Peck, americký herec. Bylo mu 87 let. Po střední škole začal studovat medicínu, ale brzy ji opustil a začal se věnovat herectví. Díky své vysoké postavě (191 cm) a hezké tváři často představoval gentlemanské zastánce práva. Dvakrát odmítl nabídku Demokratů kandidovat do senátu. Mj. byl poctěn cenou na MFF v Karlových Varech (1996), jehož se zúčastnil se svou rodinou. Dostal zde však akutní zánět slepého střeva a byl nucen podstoupil operaci v karlovarské nemocnici – s pobytem tam a prací lékařů byl prý velmi spokojen.
Dne 13. 6. 1923 na jižním svahu vrchu nad částí města Los Angeles (v Kalifornii) s filmovými ateliéry byl oficiálně odhalen obrovský nápis HOLLYWOODLAND. Ten byl v roce 1970 už tak zchátralý, že byla nutná jeho oprava a byl definitivně zkrácen na známý HOLLYWOOD. Nápis je 14 m vysoký a 110 m dlouhý. Městská čtvrť Hollywood je historicky spojena s nejvýznamnějšími americkými filmovými společnosti a toto jméno se proto používá jako synonymum americké kinematografie.
Dne 14. 6. 1973 v Praze zemřel v 66 letech Jan Stalich, jeden z našich nejvýznamnějších kameramanů. Již roku 1924 natočil svůj první dokumentární film. Později byl vedoucím filmových laboratoří, kde spolupracoval s Karlem Lamačem a působil také ve funkci hlavního kameramana firmy Elektrajournal. Hrané filmy začal točit roku 1927 a postupně se vypracoval ve světově uznávaného kameramana. Po natočení skandální Extase (1932) měl několik nabídek na práci v zahraničí. Vybral si Londýn (1935 a 1936). Po německé okupaci Československa odešel do Londýna, ale po vypuknutí války se usadil v Itálii, kde natočil několik filmů s historickou tematikou. V roce 1941 ho rakouský herec, režisér a producent Willi Forst pozval do Vídně, kde pro něj Stallich pracoval až do konce války. Po válce byl Stallich opět činný jako kameraman v Československu. Roku 1955 byl jmenován zasloužilým umělcem. V jeho velmi rozsáhlé filmografii je celá řada pozoruhodných snímků, z nichž mnohé dnes patří do zlatého fondu české kinematografie. Proč zemřel tak brzo, ani jestli měl rodinu jsem nenašla.
Dne 15. 6. 1363 teprve dvouletý Václav IV. (†1419), syn českého krále a císaře Karla VI. (1316-1378) a jeho třetí manželky Anny Svídnické (1339-1362), byl ve Svatovítské katedrále korunován českým králem. Korunovace proběhla i přes protesty šlechty a arcibiskupa tři dny před korunovací Karlovy čtvrté ženy Alžběty Pomořanské (1346-1393). Pamětníci popsali korunovaci, podle historika Jaroslava Čechury, mj. takto: „ … v té chvíli plakal náramně a zesral oltář sv. Mauricí… až jeden pekař dal mu koláček, teprve se utajil”.
Dne 16. 6. 1903 byla v USA založena automobilka Ford. Založil ji Henry Ford (1863-1947) se společníky. V roce 1906 Henry Ford odkoupil většinu akcií a stal se sám vlastníkem firmy Ford Motor Co. Ford zavedl výrobu na běžícím pásu a na počátku dvacátého století prakticky zmotorizoval Ameriku.
Dne 16. 6. 1963 se do vesmíru dostala první žena – 26letá Ruska Valentina Těreškovová, původně soustružnice, později funkcionářka Komsomolu. Její loď Vostok 6 vzlétla ze sovětského kosmodromu Bajkonur. Let trval tři dny, za tu dobu loď oblétla Zemi 48x. V programu letu byly objeveny chyby, naštěstí řídicí středisko závadu odhalilo a přeprogramovalo motory, aby nedošlo k vážné nehodě při přistávacím manévru. Těreškovovou ale trápily další problémy, na které si při letu opakovaně stěžovala. Na palubě prý usínala i v době, kdy měla plnit pracovní úkoly. Několikrát se rozplakala, zvracela a několikrát žádala o předčasné ukončení letu. Měla prý velký strach. Přestože v letovém štábu panovaly nad letem Těreškovové rozpaky, pro celosvětovou veřejnost a hlavně – pro Sovětský svaz po politické stránce – byla její mise úspěchem.
Dne 16. 6. 1983 navždy opustil dirigentský pultík 65letý Jaroslav Krombholc, skvělý dirigent a hudební skladatel, jehož jméno je spjato především s krásnými inscenacemi děl české operní tvorby na prknech Národního divadla. Co bylo příčinou jeho skonu jsem nenašla. Hudbě se věnoval už od dětství. Ještě jako student mělnického gymnázia zkomponoval pro ochotnický divadelní soubor Vojan hudbu k představení Stroupežnického Našich furiantů. Po maturitě v roce 1937 studoval na Pražské konzervatoři a souběžně s tím se věnoval (až do uzavření vysokých škol na podzim roku 1939) studiu němčiny a francouzštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Manželku, Mariu Tauberovou (1911-2003) často doprovázel na klavír při jejích individuálních vystoupeních.
Dne 18. 6. 1983 vzlétla do vesmíru první americká astronautka Sally Rideová. 32letá astrofyzička se zúčastnila letu raketoplánem Columbia, ve kterém letěla pak ještě jednou, o rok později. († 2012, na rakovinu slinivky).
Dne 19. 6. 1953 v USA byli popraveni manželé Ethel (*1915) a Julius (*1918) Rosenbergovi – na elektrickém křesle. Obviněni byli ze špionáže pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby. Julius, elektrotechnický inženýr, byl z chudé rodiny ortodoxních židovských přistěhovalců, původem z Polska. Ethel byla rovněž z židovské rodiny, jejím zájmem ale bylo divadlo, později pracovala jako sekretářka. Za Julia se provdala v roce 1939 a měli spolu dva syny; Michaela (1943) a Roberta (1947). Oba manžele spojovaly také sympatie ke komunismu. Proti procesu s nimi a odsouzení k smrti, podporovaném americkou vládou, protestovala část americké i mezinárodní veřejnosti. Mezi protestujícími byli též nekomunisté, nositelé Nobelovy ceny vědci Albert Einstein či Harold Urey, američtí komunisté a levicově orientovaní umělci. Proces s Rosenbergovými se konal na vrcholu tzv. McCarthyho éry, kdy mnoho lidí věřilo, že pro USA představuje komunismus obrovské nebezpečí.
Dne 20. 6. 2003 bylo oznámeno založení nadace Wikimedia Foundation Inc. Tato nadace spravuje projekty Wikipedie, Wikislovník, Wikicitáty, Wikiknihy, Wikizdroje, Wikimedia Commons, Wikizprávy a Wikiverzita. Jejím zakladatelem byl internetový podnikatel Jimmy Wales (*1966) a založil ji jako neziskovou organizaci podle zákonů státu Florida (USA). V současné době má nadace 21 poboček, v ČR byla založena 3. 3. 2008, sídlo má v Praze na Smíchově.
Dne 21. 6. 1903 byl slavnostně zahájen provoz na první elektrifikované železniční trati v Rakousko-Uhersku. Byla to trať z Tábora do Bechyně zvaná též též Bechyňka nebo Elinka s délkou 24 km, která je napájena systémem stejnosměrného napětí 1500 V.
Dne 21. 6. 1963, na rozkaz prezidenta de Gaulla (1890-1970) Francie vzala svoje námořnictvo ze struktur NATO. Protestovala tím proti stále větší své (i ostatních členů) závislosti na USA. Rozpory mezi Francií a USA došly tak daleko, že na jaře 1966 de Gaulle přikázal odejít z vojenských struktur NATO zcela. Francii do NATO plně vrátil až prezident Sarkozy (*1955) v roce 2009.
Dne 22. 6. 1723 u Ploskovic (severně od Litoměřic) spadl meteorit. Stalo se tak mezi 13. a 14. hodinou; nejprve bylo slyšet široko daleko silné zahřmění, ačkoli obloha byla naprosto čistá a nic nenasvědčovalo tomu, že by měla přijít bouřka. Nato se z oblohy snesla sprška kamenů. Zpráva z jedněch dobových novin o tom informuje takto: „Když přišli sekáči na louku, … ještě dřív než se stačili postavit do řady, spadl před ně kámen vážící 6 liber a 4 loty (3442 g). Silně páchl po síře. Byl donesen na faru. Protože pach síry býval spojován s peklem a čerty, nedivme se, že vyděšení sekáči spěchali s podivným nálezem za panem farářem.” Noviny Prager Postzeitung o této události dne 29. června 1723 napsaly: „Před týdnem po jedné hodině odpolední slyšeli různí lidé v Praze za jasné oblohy silnou ránu, jako by někdo vystřelil z děla. V některých domech dokonce zadrnčela okenní skla. V Holešovicích, osadě na Vltavě blíže Prahy, dokonce vybíhali lidé z domů, protože se domnívali, že opět vyletěl do vzduchu mlýn na prach na takzvaném Větším ostrově…” Přes dobře zdokumentované podobné události v celém světě, ještě dalších sto let řada vědců nechtěla uznat, že z nebe mohou padat kameny – meteority.
Dne 22. 6. 1783 dostihl Evropu – francouzské západní pobřeží – oblak přeplněný jedovatým oxidem siřičitým, který se uvolnil dva týdny předtím při mohutné erupci islandské sopky Laki. Za další dva dny se mračno již rozkládalo nad celou Evropou a zasahovalo až do Finska a na Balkán. Dobový tisk popisoval slunce při východu a při západu jako krvavě červený disk a bylo možné jej i v poledne pozorovat nechráněným okem. V červenci se mračno rozkládalo už i na území Ruska, Sibiře a později i nad Čínou. Výbuch zapříčinil studené tříleté období včetně mimořádně chladných zim v letech 1783-1786.
Dne 23. 6. 1613 v Praze zemřel 68letý Adam Huber Meziříčský (* Velké Meziříčí), osobní lékař císaře Rudolfa II. (1552-1612), a zároveň rektor Karlovy univerzity. Proslul vydáváním lékařských knih, herbářů, kalendářů a pranostik. Měl zásluhy na rozvoji českého botanického názvosloví.
Dne 23. 6. 1993 ve Velké Británii zemřel 79letý Zdeněk Kopal, významný český astronom světového jména působící ve Velké Británii a v USA, kam se uchýlil před německou okupací. Do vlasti se už nevrátil, ale k tomu, že je Čech se vždy hlásil. Byl konzultantem několika vědeckých institucí pro kosmické programy a zakladatelem moderní teorie těsných dvojhvězd. Publikoval přes 400 původních vědeckých prací z různých oblastí astronomie a aplikované matematiky, je autorem i řady populárních knih, např. Vesmírní sousedé naší planety a zakladatelem několika mezinárodních astronomických časopisů. Zajímavé je, že Zdeněk Kopal byl velkým odpůrcem programu SETI (hledání mimozemských civilizací).
Dne 24. 6. 1913 začala druhá balkánská válka. Ten den Řecko a Srbsko uzavřelo tajnou smlouvu a zároveň zrušilo své spojenectví s Bulharskem, s nímž tyto země bojovaly v 1. balkánské válce proti Osmanské říši. Tato válka pak dopadla pro Bulhary katastrofálně, ztratili to, co získali v té první, Turkům museli odstoupit Odrin a Rumunsko si na nich vynutilo předání jižní Dobrudže. Všechny tyto události nezadržitelně přibližovaly první světovou válku.
Dne 25. 6. 1933 zemřel 64letý Kamil Hilbert, architekt, jehož nejvýznamnějším dílem je dostavba Svatovítské katedrály. Kromě dostavby Svatovítské katedrály vyvíjel širokou restaurátorskou činnost, zejména při rekonstrukcích sakrálních staveb, projektoval však i řadu novostaveb v citlivém historizujícím pojetí, zejména novogotickém a secesním.
Dne 26. 6. 1943 v New Yorku zemřel v 75 letech Karl Landsteiner, rakouský biolog a fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu v roce 1930 za výzkum typů lidské krve. Spoluobjevil také virus dětské obrny i krevní Rh faktor. Do USA se s rodinou přestěhoval už v roce 1922.
Dne 27. 6. 1923 – údajně v tento den britský vynálezce v radiotechnických oborech John Logie Baird začal své experimenty s televizním přenosem obrazů. Ale teprve o tři roky později předvedl televizní přenos veřejnosti.
Dne 27. 6. 1933 zemřel na tyfus 43letý Nikolaj Grigorjevič Smirnov, ruský sovětský spisovatel, který mj. napsal dobrodružný historický román o Mórici Beňovském Říše slunce (1928). Móric Beňovský (1746-1786) byl Slovák od Trnavy, dobrodruh, cestovatel a mj. král Madagaskaru.
Dne 29. 6. 1613 do základů shořelo původní londýnské divadlo Globe, postavené na jižním břehu Temže, kde se hrály hry W. Shakespeara (1564-1616). Požár způsobilo dělo používané jako rekvizita ke speciálním efektům. Lidem se nic nestalo. V divadle byl zahájen provoz v roce 1599 slavnostním uvedením dvou Shakespearových her: dramatu Jindřich V. a komedie Jak se vám líbí, která byla napsána právě pro tuto příležitost. Divadlo Globe mělo tři galerie k sezení, arénu a jeviště se speciální lóží pro královnu. Na galeriích seděla šlechta, která také sedávala přímo na okraji jeviště, dále bohatí měšťané a řemeslníci. Tovaryši a chudina stáli v aréně, což by se dnes dalo označit jako parter. Královna Alžběta (1533-1603) prý svou lóži využívala často, neboť Shakespearovy hry milovala. Díky jejímu zájmu divadlo dokázalo odolávat nepřízni londýnského magistrátu, který chtěl Globe zavřít. Jeho úředníci tvrdili, že divadlo je pelechem neřestí. Divadlo patřilo v alžbětinské době k velmi rozšířené a oblíbené zábavě, kterou nepohrdla ani šlechta. Původně se hrálo v hospodách. Jednou z výjimek byl Londýn, který se pyšnil stálým divadelním stánkem. Hrálo se za denního světla, bez kulis, zato ve výpravných kostýmech. Po požáru bylo brzo vybudováno divadlo nové. To však zlikvidovali fanatičtí puritáni. Dalších tři sta let divadlo Globe neexistovalo. Teprve v 70. letech 20. století se začalo stavět zcela nové, na stejném místě jako to původní. Stavba je věrnou historickou replikou starého alžbětinského Globe. Nová budova je z cedrového dřeva, má tvar dvacetistěnu o průměru kolem třiceti metrů, střecha je z norfolkského rákosu, má místa pro pět set diváků.
Dne 29. 6. 1913 v Dobřichovicích zemřel 53letý Václav Jansa, malíř, krajinář a ilustrátor. Námětem jeho kreseb byly především pražské domy a ulice (akvarely staré Prahy). Spolupracoval i na velkých malbách, např. na obraze Bitva pod Hrubou skálou s Mikolášem Alšem a Bitvě u Lipan s Luďkem Maroldem. Dostal se i do našeho kraje, do Sedlecké kotliny a namaloval zde několik obrazů. Např. v roce 1891 jetřichovickou zámeckou kapli. Jedna z jeho dcer, Libuše Jansová (1904-1996), naše první významná archeoložka, vedla v 50. a v 60. letech výzkumné práce na keltském oppidu nad Vltavou u Hrazan severně od Sedlčan.
Dne 29. 6. 2003 zemřela v 96 letech Katharine Hepburn, americká herečka, která může být čítankovým příkladem hollywoodské hvězdy. Byla pověstná svojí neústupností a nepřizpůsobivou povahou jíž si znepřátelila mnoho režisérů, ale navzdory tomu se dokázala prosadit. Na počátku své kariéry měla co překonávat, produkce byla značně nedůvěřivá k tolik netradiční hranaté tváři pihovaté rusovlásky, s hrubším hlasem a ráznými pohyby. Byla daleko od tehdejšího (a nakonec i dnešního) ideálu krásy. Jeden z jejích filmových partnerů řekl: „Nemá krásnou tvář, ale ohromné kouzlo. A porozuměla umění hrát tak dokonale, že dokáže vzbudit iluzi krásy, žádá-li si to její role.“. Ve své výjimečné herecké kariéře kromě dalších ocenění získala rekordní počet Oscarů – čtyři (Jitřní sláva, Hádej, kdo přijde na večeři, Lev v zimě, Na Zlatém jezeře) a osm oscarových nominací.
(Informace k jednotlivým heslům jsou čerpány hlavně z Wikipedie a porovnávány a korigovány s údaji v řadě dalších pramenů.)
Výročí některých událostí na Sedlecku, Prčicku a Sedlčansku:
1843 – 13. 6. díky Františku de Paula Pištěkovi (1786-1846), arcibiskupovi lvovskému, byl v Prčici položen základní kámen ke stavbě nemocnice s klášterem (Milosrdných sester). Areál byl stavěn v místě arcibiskupova rodného domu. Kromě své nemovitosti věnoval arcibiskup nemocnici s klášterem značný peněžní obnos.
1943 – 11. 6. německý okupační režim vyvěsil v Sedlčanech vyhlášky o vystěhování města. Během tohoto měsíce byly vydány další vyhlášky týkající se vystěhování. Např. i o tom, kdo se vystěhovat nesmí a musí zůstat v zabraném prostoru sloužit Němcům. Jednalo se hlavně o řemeslníky a zemědělce.
2013 – 2. 6. v Sedlčanech vyvrcholila povodeň – potok Mastník, který měl normálně výšku hladiny 70 cm nad dnem, dosáhl ten den 237 cm, rozlil se do široka a způsobil obrovské škody. Voda se vevalila nejen na přilehlé sportovní areály, na zimní stadion, na tenisové kurty, do okolních domů, ale také do tělocvičny gymnázia. Celkové škody přesáhly 50 mil. Kč. -MK-
