Bude nás málo nebo moc?
Podporujete zavedení základního nepodmíněného příjmu? Bylo by takové opatření rozumné? V následujícím článku se správnou odpověď nedozvíte. Ono totiž už jenom to, že se takové téma objevilo, je dostatečně zajímavé samo o sobě. Nové stroje prý zvládnout všechno vyrábět a poskytovat s minimem zaměstnanců. Spousta lidí se tudíž stane nepotřebnou. A to má řešit zmíněný základní nepodmíněný příjem.
Proč ne. I tak je možné s na to dívat. Jenže zároveň se mluví o tom, že obyvatel ubývá, a že za pár let nebude dost pracovníků, ekonomiky se bez lidí zhroutí, a nebude ani na důchody. Občas to vede k váhavým doporučením opatření na podporu porodnosti (vesměs velmi krotkých, ale lepší než nic) a vášnivou obhajobou masové migraci. Dokonce i ti, kdo nevolají po hordách divokých Afričanů, tlačí na přijímání nových obyvatel z Ukrajiny, Běloruska, Rumunska a dalších zemí.
Sociální vědec se střídavě účastní konferencí o tom, že pracujících bude příliš mnoho, a konferencí o tom, že pracujících bude nedostatek. Všechny jsou placeny ze stejných grantových agentur. Na žádné z nich není téma konference zpochybňováno – od toho jsou přece vědci, aby věděli, co je kdy vhodné říkat.
…se střídavě účastní konferencí o tom, že pracujících bude příliš mnoho, a konferencí o tom, že pracujících bude nedostatek.
Jenom buranovi připadá, že je to celé nějaké vypečené. Připadá mu, že to nejde, aby lidí bylo příliš mnoho i příliš málo najednou.
A buranské vysvětlení je docela jednoduché. Jsou tu dva trendy, které míří opačným směrem. Možná se navzájem vynulují, takže nebude přebývat a nebude ani nedostatek lidí. Nebo jeden zmírní druhý, takže nějaká nerovnováha vznikne, ale nijak tragická.
Kde je to tedy problém? To se ukáže, když situaci shrneme:
- Budou tu lidé, co budou potřebovat produkty a péči.
- Budu tu lidé, co budou schopní něco vyrábět nebo poskytovat nejrůznější služby.
- Bude tu kapitál – buď přímo továrny a stroje nebo lidé schopní ty továrny postavit.
A vše bude nejspíš ve vyhovujícím poměru. Kde je tedy problém, ptá se buran podruhé?
Jeden problém může být ve výchově a školství. Jestli ti lidé budou mít potřebné znalosti, schopnosti, řemeslné dovednosti, trpělivost, organizační schopnosti, pracovitost a další. Nebo jestli bude školství produkovat absolventy, jejichž jedinou dovedností bude rozpoznávání „fake news“.
Druhý problém může být v tom, čím je nahrazován skutečný kapitál. Mám na mysli ta číslíčka, která nahradila peníze a která se připisují na bankovní účty. Nemají žádnou hodnotu a jen pošetilec by na nich založil své životní úspory. Jediným účelem je umožnit lidem, aby pracovali, hladce si směňovali zboží a služby a aby všechno fungovalo dost efektivně.
Jaké je užitečnost třeba nového bankovního systému pro lepší „vytěžování“ zákazníků?
Jenže ona ta číslíčka tak nefungují. Jsou rozložena a pohybují se tak, že lidem brání pořádně pracovat. Nutí je zabývat se neproduktivními činnostmi (lov dotací je jen vrcholem ledovce…. Jaké je užitečnost třeba nového bankovního systému pro lepší „vytěžování“ zákazníků?) a ještě navíc vedou k likvidaci skutečného kapitálu. Tady je nejspíš opravdový problém – ne v počtech lidí.
Publikováno v říjnovém čísle měsíčníku My.