Lekce z logiky o protiofenzivě a významu slov
V posledních dnech proběhly českým i světovým tiskem dvě protichůdné informace.
Ukrajinské jednotky NATO prorazily linii ruské obrany. Tak to tvrdí ukrajinské velení (a všechna média, která ty informace přebírají).
První linie ruské obrany je nedotčena, natož druhá, třetí a čtvrtá. Tak to tvrdí američtí nezávislí analytici.
Kdo má tedy pravdu? Záleží na tom, jak definujeme „linii“.
Ukrajinská strana má pravdu v tom, že její jednotky dokázaly obsadit oblast, která původně byla pod plnou nebo částečnou kontrolou ruské armády, a kterou ruská strana navíc aktivně bránila. Nejvýraznějším úspěchem je dobytí vesnice Rabotino.
Fakticky tedy probíhá spor o to, jak správně používat výrazy jako „linie obrany“ a „prorazit.“
Ruská strana má pravdu v tom, že útočící jednotky nedokázaly prorazit systém bariér, který znemožňuje průjezd techniky a na jehož obranu vynakládají Rusové většinu energie.
Jenže nedokázaly? Zase jsme u toho, co je vlastně myšleno slovíčkem „prorazit“.
Ukrajinská strana tvrdí, že nějaké její komando tu obrannou bariéru překročilo a strávilo nějaký čas na druhé straně. Dost možná že tomu tak opravdu bylo.
Ruská strana zase tvrdí, že v obraně nevznikla díra, kterou by se daly více méně bez problémů přepravovat vojenské jednotky, zásoby a těžká technika. Což je podmínkou toho, aby ukrajinské jednotky NATO mohly bojovat i za bariérou.
Fakticky tedy probíhá spor o to, jak správně používat výrazy jako „linie obrany“ a „prorazit.“
Všimněte si, že je to vlastně nesmyslný a zbytečný spor. Není to spor o to, jaká je situace na bojišti. Není to spor o to, jaká další strategie by byla rozumná. Je to hádka výhradně o to, jaké mají být novinové titulky a jaká emotivní atmosféra tím má vzniknout.
Není to spor o to, jaká je situace na bojišti. Je to hádka výhradně o to, jaké mají být novinové titulky a jaká emotivní atmosféra tím má vzniknout.
„Nikdy se nenech zatáhnout do hádek o význam slov,“ napsal kdysi Karl R. Popper. Ono je to stejně tak, že ten, kdo ovládá média, ten prosadí svůj pohled. Bez ohledu na výsledky našich hádek.
Pak je tu ale pohled těch, kdo chtějí pochopit situaci. Pohled těch, kdo kladou otázky typu: Znamená to, že se ukrajinské jednotky NATO blíží cílům stanoveným na začátku ofenzívy? Přiblížilo to ruskou kapitulaci?
Připomínám, že tehdejší cíl byl formulován tak, že úkolem ukrajinských jednotek NATO je dobýt sporná území (Krym, Doněcko, Luhansko) nebo aspoň vytvořit takovou situaci, že Rusko bude nuceno ta území vyklidit. Rusové se tomu snažili zabránit tím, že vybudovali systém improvizovaných opevnění.
Chcete-li takový úkol splnit, potřebujete splnit dva podúkoly.
- Prorazit ten systém improvizovaných opevnění tak, aby bylo možné bojovat i za ním. To znamená, že ten systém opevnění vám nebrání přesouvat na bojiště posily, zásoby, zbraně, těžká vozidla atd.
- Prorazit ho s tak malými ztrátami, aby to, co z armády zbude, byl schopno vybojovat bitvu za opevněním a zvítězit v ní.
Je-li tohle cílem, pak se k tomu ukrajinské jednotky NATO ani neblíží. Už před započetím ofenzivy nebyly ukrajinské jednotka NATO srovnatelné s ruskými ani počty vojáků, ani počty strojů, ani zásobami munice ani palebnou silou. To znamená, že i kdyby prošly všemi třemi liniemi ruské obrany s nulovými ztrátami, přesto by to nestačilo. Jenže ono to na nulové ztráty nevypadá. I český a americký mainstreamový tisk hovoří o tom, že v některých útočících jednotkách NATO bylo zabito 90% lidí a že většina jednotek prostě zmizela. A to mluvíme o první linii obrany. Co by z armády zůstalo, pokud by se jí podařilo projít třemi dalšími?
Už před započetím ofenzivy nebyly ukrajinské jednotka NATO srovnatelné s ruskými ani počty vojáků, ani počty strojů, ani zásobami munice ani palebnou silou.
Možná byl během tří měsíců ofenzívy cíl změněn. Cílem už není získat Krym, Doněcko a Luhansko, nýbrž získat pro Ukrajinu vesnici Rabotinu, a ještě navíc vytvořit takovou atmosféru, aby se Rusové necítili nikde bezpeční.
Pak vypadá konstatování úspěchu takto. Dali jsme miliardy dolarů, vzdali jsme se posledních funkčních tanků, obětovali životy desetitisíců Ukrajinců a získali jsme vesnici Rabotino, což bylo naším hlavním cílem. Kromě toho proběhlo několik malých útoků proti letištím v Rusku a došlo k drobnému poškození fasád několika moskevských mrakodrapů. Jestli to za to stálo, to nechť posoudí každý sám.
Mimochodem, stejný problém je i se slovem protiofenzíva. Probíhá vůbec nějaká protiofenzíva? V běžném jazyce se totiž protiofenzivou rozumí situace, kdy:
- Armáda modrých provede velký útok na armádu červených,
- Armáda červených se brání, pak využije momentu překvapení a nenadále napadne nějaké slabé místo útočící armády.
Což není jen otázka válčení. Když mluvíme o protiútoku na fotbalovém hřišti, máme na mysli totéž.
Dali jsme miliardy dolarů, vzdali jsme se posledních funkčních tanků, obětovali životy desetitisíců Ukrajinců a získali jsme vesnici Rabotino, což bylo naším hlavním cílem.
Pak ovšem musíme konstatovat, že nic takového neprobíhá. Ukrajinské jednotky NATO se několik měsíců chystaly zaútočit. Ruské jednotky během té doby připravovaly obranu. Pak přišel očekávaný frontální útok. Takový útok se přece nikdy neoznačoval výrazem „protiofenziva“.
Ale to bychom se zase zaplétali do sporů o význam jednotlivých slov.
Nejsem znalec vojenské vědy a příslušné terminologie. Ale nabízí se otázka. Co by bránilo Rusům v případě že některou z jejich obranných linií Ukrajinci (za cenu řeky krve) dobudou, aby o kus dále postavili linii další? A co se stane, až Ukrajinci nechají při těchto útocích zemřít tolik svých vojáků, že jim nezbudou další na to aby se bránili ruskému útoku? Nebo (pro Ukrajince lépe) když spotřebovanou munici již nebude možno ze západu doplňovat (protože už tam žádná po předcích nezbude).
Jinak to co duní v médiích je oblíbený fígl, kdy novináři přebírají odbornou hantýrku a terminologii a pomáhají si tím k vyšší přesvědčivosti. Ale při tom významy slov mění. A místo analýzy a racionálna je plní emocemi.
Pan Hample, udělal jste sice pokus o vysvětlení některých často používaných pojmů ve zprávách, ale bohužel pro laika jste to trochu více zamotal. To že novináři píšou nesmysly je známé. Vzpomínám si, že jednou, když jsme měli nácvik jízd tanků pod vodou, tak v MF dnes byla reportáž pod titulkem „7. mb nacvičuje plavby tanků pod vodou.“ Asi si autor myslel, že je jak ponorka. Ve vojenské terminologii se slovo „prorazit“ nepoužije. V bojovém rozkazu se objeví „zničit nepřítele v prostoru XXX a vyjít na linii YYY“. A teď to hlavní. Co prorazili? Vy s tím tak trochu polemizujete, ale pouze naznačujete. Ono to vypadá, že ukr.armáda se probila přes některé úseky první linie ruské obrany. Každému, kdo si to myslí, bych doporučil shlédnout film Sokolovo, aby pochopil o co se bojuje. Pplk. Svoboda se po průzkumu místa zaujetí obrana na břehu řeky Mže rozhodl vyslat jednu rotu do Sokolova, kde zaujala předsunuté postavení. Vycházel z faktu, že řeka byla zamrzlá a nebyla tedy protitankovou překážkou. Úkolem předsunutého postavení je donutit nepřítele k rozvinutí do bojové sestavy a jeho ničení. Dalším úkolem je chránit minová pole, protože jakákoliv umělá překážka, která není chráněna palbou, tak není překážkou. Rusům se to povedlo na jedničku, protože při každém pokusu o nějakou bojovou sestavu narážel na minová pole a soustředěnou dělostřeleckou palbu. Jelikož sleduji pravidelně telegramové kanály, tak vím, že první obranná linie je jižně od Rabotina a ještě nezasáhla do bojů. Ukrajinci pořád bojují o Sokolovo. Staromajorskoje bránili asi 220 ruských vojáků a dokázali znebojeschopnit 9. AS Ukrajiny. Existuje sice jedna fotka s ukrajinským OT před betonovými jehlany, ale bylo pouze konstatováno, že tam dojel, nic víc.
Ofenzíva (protiofenzíva).
Slovo ofenzíva se v ruské terminologii používalo pro komplex bojových operací, ketré zahrnovaly celou frontu. Tak letní ofenzíva v roce 1944 zahrnovala útok na Finsko, hlavní úder byl vedený na Bělorusko (operace Bagration) a teprvé poté začal útok na Ukrajině. Z tohoto pohledu tzv. ukr. protiofenzíva je v takovém kontextu pouhou útočnou operací, což je vojenský termín pro činnost vyšších armádních celků. Slovo protiofenzíva je v tomto kontextu směšné, protože by musela být vedená proti ruské ofenzívě, ale ruská armáda seděla v obraně. Váš výklad tohoto slova je velmi nepřesný, protože to je pouze klasický protiútok, který podniknu, když mi to dovolí taktická nebo operační situace. Pod slovem protiofenzíva můžeme rozumět situaci, když jedna strana plánuje ofenzívu, druhá strana je o tom informovaná, naplánuje svou vlastní ofenzivu a předběhne svou činností protivníka. Když se to tak vezme, tak začátek války na Ukrajině byl protiofenzivou, protože Ukrajinci plánovali zaútočit na Donbas a Luhansk a pokud jsou zveřejněné operační plány pravdivé, tak i na ruské oblasti.
Když to tak sleduji tak přicházím k názoru, že ukrajinci lžou a nafukují své úspěchy a ruská strana hodně věcí zamlčuje a když něco pustí tak to stojí zato. Viz včerejší video o činnosti skupin specnazu v týlu ukrajinských vojsk.