Lekce z logického myšlení o Janu Cemperovi a jeho vytunelovaném spolku

Po Evropských hodnotách se do problémů dostali i inkviziční Manipulátoři. Statutář Jan Cemper musel převést majetek na novou organizaci a tu dosavadní poslat do bankrotu, což je obvyklá tunelářská praxe.

Nebudu té mimořádně odpudivé postavě věnovat příliš času. Poznamenám jenom, že jsem skeptický vůči sebevědomým tvrzení různých lidí, kteří mají pocit, že Jana Cempera zničili svými žalobami. Obávám se, že v současné české justici převládá postoj, že šířit lži o odpůrcích režimu je přijatelné. I když napadený nakonec vysoudí omluvu, odškodné je nulové.

Pravděpodobnější je, že na chudnoucím Západě docházejí zdroje i parazitům. Mimochodem, Sorosova organizace v srpnu oznámila, že propustí většinu evropských zaměstnanců.

…na chudnoucím Západě docházejí zdroje i parazitům. Mimochodem, Sorosova organizace v srpnu oznámila, že propustí většinu evropských zaměstnanců.

Nicméně je to příležitost podívat se na celou problematiku z logického hlediska. Když server Manipulátoři projdete, najdete tam několik druhů textů.

Za prvé. Šíření různých drbů, které Jan Cemper zaslechl někde na sociální síti. Neví ani pořádně, od koho tu zprávu má, a většinou je také extrémně nepřesné.

Za druhé. Vyvrací nějaký blábol, kterému by stejně nikdo nevěřil. Nedávno třeba zprávu o tom, že v Rusku jsou prý zakázány 5G sítě.

Za třetí. Příspěvky, ve kterých Jan Cemper přímo lže. To nemusím rozebírat, protože některé už byly žalovány.

Za čtvrté, a tady přichází to opravdu zajímavé. To jsou příspěvky, které Cemper označuje za dezinformace, protože tvrdí, že bylo něco podstatného zamlčeno. Tím se dostáváme k logickému problému, jak definovat dostatečnost nebo úplnost informace. Co všechno tam musí být ještě uvedeno, aby informace byla úplná?

V reálném životě je to přece tak, že s každou událostí souvisí nějaká další fakta. A s nimi zase další fakta. A s nimi zase další fakta. Jde o nekonečný řetěz – ani milion stran by nestačilo. Co všechno tedy zahrnout do zprávy? A co naopak vynechat?

Většinou se každý přikloníme k tomu, se kterým politicky sympatizujeme. Ale to neřeší náš logický problém. Lze najít nějaké správné objektivní kritérium?

Třeba válka na Ukrajině. Je nesporným faktem, že 24. února 2022 překročilo ruské vojsko hranici mezi Ruskem a Doněckem. Z takové stručné informace bychom ale nedokázali vyvodit, co se stalo a už vůbec ne, jaký postup doporučit. Jde o to, jaká další fakta do příběhu zahrneme.

Příběhů můžeme vystavět desítky, podívejme se jen na dvě nejčastější.

Možnost A

Skutečnost: Ruská vláda měla důvodnou obavu, že NATO zamýšlí zaútočit na Doněck, dobýt ho a poté umístit na doněcko-ruskou hranici raketové komplexy. Rusko by nemělo možnost bránit hustě zabydlené aglomerace, které leží v dosahu.

Těžko kdo může zpochybnit, že jednání NATO i prezidenta Bidena skutečně dávalo k takovým obavám důvod. Patří ale tato informace do celkového příběhu?

Pokud bychom se na tohle dívali z téhle strany, mělo Rusko na výběr pouze mezi kapitulací a útokem. Znamenalo by to také, že hlavní odpovědnost za válku nesou USA a nejsnadnější možností, jak ji ukončit, je nabídnout demilitarizaci východního břehu Dněpru (jak to navrhovala Čína).

Možnost B

Jenže se na to můžeme dívat jinak. Můžeme se domnívat, že jednání NATO a prezidenta Bidena do příběhu nepatří. Ani možnost rozmístění amerických zbraní na hranici. Naopak do příběhu můžeme zařadit výroky některých ruských politiků a intelektuálů o nutnosti obsadit celou Ukrajinu. A také jejich výroky o tom, že Ukrajinci nejsou skutečným národem.

Pokud bychom se na to dívali z téhle druhé strany, pak Rusko nemělo jiný důvod než vlastní agresivitu a žádná demilitarizace nepomůže.

Který z těch příběhů je pravdivější? Většinou se každý přikloníme k tomu, se kterým politicky sympatizujeme. Ale to neřeší náš logický problém. Lze najít nějaké správné objektivní kritérium?

Jak ukázal už před stoletím Karl R. Popper, jádro problému je v tom, že posuzování jednotlivých událostí či pozorování (Popper používal termín „singulární tvrzení“) je samo o sobě chybné. A už úplně špatně je namlouvat si, že z pozorování jedné události (nebo několika událostí) může něco vyplývat. Nebo si namlouvat, že „fakta mluví jasně.“ Nebo si namlouvat, že „tento názor je založen na faktech.“ To jsou jenom takové manipulativní fráze. Ve skutečnosti je to až kreativní práce lidského mozku, co události řadí do logických celků a dává jim smysl.

Jenže to by pan Cemper nesměl být nevzdělaný hlupák. A to by nesměli být nevzdělaní hlupáci ti, kdo ho podporují a kdo jeho práci berou vážně.

Správný racionální postup je tedy odložit jednotlivá fakta prozatím stranou a zaměřit se na celé teorie. V našem případě se opět nabízí celá řada teorií, ale můžeme z nich vybrat dvě.

Teorie A

Rusko je ze své podstaty agresivní stát, který se snaží obsadit většinu světa.

Problém Ruska nemůže být řešen jinak než výměnou režimu v Moskvě za takový, který bude respektovat pravidla americké hegemonie.

Pokud nebude Rusko na Ukrajině úplně rozdrceno, posílí ho to, což povede k obsazení zbytkových částí Ukrajiny a napadení dalších zemí.

Platnost takové teorie je možné testovat standardními nástroji, čemuž jsem se věnoval například zde.

Teorie B

Klíčovým hráčem na Ukrajině jsou USA, což je agresivní stát, který má tendenci napadnout každého, kdo se postaví proti zájmům americké finanční oligarchie a koho se nepodaří odstranit převratem.

Pokud by USA přestaly do situace zasahovat, válka by byla rychle ukončena rozumným kompromisem.

Rusko ani Ukrajina nemají tendenci napadat další země.

I platnost takové teorie je možné testovat, přičemž obě teorie na sobě nejsou závislé. Mohou být pravdivé obě zároveň nebo žádná z nich.

Jednotlivá fakta jsou pak vlastně jen prostředky pro testování teorií. Tolik základní postupy racionálního (vědeckého) myšlení.

Kdyby se postupovalo takhle, tak by možná projekt Manipulátoři přispěl k prosazení pravdy a k celkové kultivaci diskuze. Jenže to by pan Cemper nesměl být nevzdělaný hlupák. A to by nesměli být nevzdělaní hlupáci ti, kdo ho podporují a kdo jeho práci berou vážně.