Komentáře Krysodlaka (11)

Právní stát

Právní stát je oblíbené zaklínadlo našich pseudodemokratů, všehoschopných politiků, neschopné justice a nejrůznějších neziskovkářů. Praxe v ČR je takoví, že pojem „právní stát“ se řadí mezi chiméry či vize budoucnosti, jako je komunismus v pojetí komunistů (ten, ke kterému jsme nikdy nedospěli, ale v jednom starém songu Hop-Tropů jsme se k němu mohli prokrást), nebo království nebeské. Prostě přání podepřené vírou, beznadějně utopené v cca dvou milionech momentálně platných právních norem.

Ústava

Ústava ČR má tři hlavní vady. Neobsahuje nic o „ústavních zvyklostech“, neobsahuje žádné lhůty pro plnění úkolů nejvyšších státních funkcionářů, je z principu koncipovaná jako kombinace cedníku a trhacího kalendáře. Vinit současného prezidenta z prosté skutečnosti, že jí využívá tak jak byla napsaná a způsobem, pro který byla takto vytvořená znamená, že takzvaní demokratičtí politici, exkomunista Rychetský a banda vyžírků z politických neziskovek jsou vzděláním někde na úrovni zvláštní školy a naprosto nekvalifikovaní pro výkon svých funkcí. Jednoduše proto, že nechápou (přesněji – odmítají chápat) obsah psaného textu. Mimo jiné je tam pár věcí, na které by měl být odkaz v paragrafech o použití zbraně v Zákoně o zbraních a střelivu…

Seznamy nepřátelských webů

Sdělovací prostředky a nejrůznější vyžírkové z politických neziskovek se stále ohánějí seznamem nepřátelských webů ministerstva vnitra. Ministerstvo vnitra existenci tohoto seznamu průběžně popírá. Vysvětlení je prosté – vnitro žádný seznam nemá, ale disponují jím rudí komisaři z politických neziskovek, kteří vnitro (školství, spravedlnost, životní prostředí, atd) ve skutečnosti úkolují a řídí – Evropské pornohodnoty, Člověk v plísni a další jim podobné zločinecké organizace. To mimo jiné vysvětluje, proč jsou pronásledovány ideozločiny a kde jsme přišli k „předsudečné nenávisti“, zatímco hospodářská kriminalita našich pseudoumělců či ministerstva financí nechává orgány činné v trestním řízení relativně v klidu.

Otevředá demence našeho deep state

Český „deep state“, reprezentovaný demokratickým blokem, poklesle uměleckou frontou, milionkáři, politickými neziskovkami a sdělovacími prostředky včetně těch údajně veřejnoprávních (v reálu dlouhodobě protistátních) žijí stále v přesvědčení, že voliče Babiše a Zemana získají na svou stranu nepřetržitým proudem pomluv, urážek, výhrůžek, ideologickým rozbíjením rodin (viz níže) a občas i pronásledováním. Mají smůlu. Kromě mládeže se systémově vymytými mozky a korytářů, kteří za teplý flek prodají i vlastní děti a babičku, jim tu propagandu nikdo nežere. Čím větší tlak, tím větší odpor.

Propagandou zblblá mládež diskutuje pod náležitým politickým vedením na Twiteru o tom, jak svým rodičům s jinými než schválenými názory bránit v přístupu k netu a jak na nich páchat příkoří za účelem jejich prorežimní převýchovy. Mládež netuší, že jejich rodiče už tohle mají jednou za sebou z dob socíku a teď jsou vlastními dětmi nuceni prožívat to podruhé….

Nenávistný dědek na Hradě

Zemanova nenávist je oblíbenou mantrou našeho „deep state“ (viz výše). Zajímavé je, že od Zemana mezi lid žádná nenávist nepřichází (oblíbený argument o střílení novinářů není nenávist, ale důsledek praxe – na základě mých osobních zkušeností by jich mělo být zastřeleno devět z desíti a co se týká podrazů v politice, tak to patřilo k parlamentnímu folklóru už za Franty Procházky). Zdá se, že celá Zemanova nenávist je výplodem protizemanovské opozice a největší podíl na tom bude mít prostá skutečnost, že v tom našem rádobydemokratickém bordelu prostě Ovar umí chodit o několik tříd líp.

Krysodlak

(autorem textu není Petr Hampl, ale jiná osoba, která chce zůstat v anonymitě)