Komentář Martina Konvičky z 3. dubna 2020

PÁTEČNÍ VÝSLEDKY JEŠTĚ ASI NEJSOU FINÁLNÍ, NICMÉNĚ...

Na umírání v kdysi pyšných zemích "starého západu" lze pozorovat dva zajímavé vzorce.

Prvý se týká poměru mrtvol k případům a je výsledkem míry testování (a karanténování?), jež souvisejí s připraveností té které země čelit epidemii, jakož i s hroucením zdravotních systémů. Ve Švýcarsku (3% mrtvých), USA (2%) a Rakousku (po 1%) se testuje hodně. Jejich "nakažení" zahrnují spoustu bezpříznakových či lehkých případů. Druhou stranu spektra zaujímají nešťastná Itálie (12%), Francie, Spojené království, Španělsko a Nizozemí (vše 9%) či Belgie (7%). Ty země byly buď zcela nepřipravené (Itálie, Španělsko), nebo problém naprosto podcenily (zbytek).

Zvláštními případy jsou Německo a Švédsko s 1 procentem mrtvých. Půjde o výsledek precizně pracujícího zdravotnictví na straně jedné (hodně se testuje) a tajení příčin úmrtí na straně druhé. Německo donedávna předvádělo stejně arogantní přístup jako Belgie či Nizozemí. Spolu se Švédskem však bylo jediné, kde se na umírání těšili. Jen v Německu se televizní hvězdy radovaly z "umírání starých" a "ozdravení přírody". Všude jinde se pohrdání lidskými životy pokoušeli alespoň skrývat.

Nejnovější zprávy neukazují nic jiného, než zvlčení a zbarbarštění kdysi spořádané civilizace. Nejen New York, ale i Paříž, skladují mrtvé v chlazených potravinářských halách (https://www.idnes.cz/…/francie-koronavirus-obeti-hala-trh-r…?). V USA začali až poté, co přetekla kapacita márnic, "uvažovat" o nošení ochranných roušek (https://www.lidovky.cz/…/zakryjte-si-usta-a-nos-zabranime-t…?). Rouška sice chrání jen málo, ale lépe méně než nic - a byvší "dílna světa" je nedokázala zajistit ani pro zdravotníky a pracovníky veřejných služeb. Když si uvědomíme, jak dlouho "vyspělým demokraciím" trvalo přijmout opatření tak primitivní, jako jsou roušky, a vzpomeneme, že západní odmítnutí jednouchých epidemiologických opatření před šesti týdny zahnalo většinu Lidstva do karantén, dojdeme k jednoduchému závěru. Západní model liberální demokracie je vražedná špína, nebezpečná sobě i svému okolí.

Vrcholem barbarství je postoj Německa. Nejenže trvali na volném pohybu pro české pendlery, nejenže vzdor epidemii podráželi hrdinné Řeky, blouznili o Zelené energii a importovali další dávky migrantů. Jejich nejnovější nápad, navézt si do země už během dubna na 60 000 sezónních pracovníků pro zemědělství (https://www.irozhlas.cz/…/nemecko-sklizen-koronavirus_20040…), je hodný Adolfa Eichmanna. Buď ty lid přivezou ze zamořených zemí, a pak si zamoří i dosud bezpečný venkov, nebo je přivezou z dosud bezpečných zemí, a pak je nakazí.

Nedostatek levné pracovní síly problémem skutečně bude. Nejen v Německu, ale třeba i u nás, a nejen v zemědělství, ale třeba i v montovánách či ve stavebnictví. V celé nahotě se ukazuje, že značná část západní prosperity stála na epxloataci zbídačených lidí z chudších zemí, na odsávání lidských zdrojů cizích států. Lidí je přitom dost - v Německu, Francii, Británii i u nás. Všichni ti pracovníci z Polska, Bulharska či Ukrajiny byli "nezbytní" jen proto, že si západní země vypěstovaly dvě parazitní nad-třídy, jež nic neprodukují a jsou, obrazně řečeno, zákonem chráněny před hrozbou Lopaty.

Prvou je nadbytečná část administrativně-manažerské vrstvy, všichni ti "referenti pro rovné příležitosti" a "auditoři evropských projektů". Siemens, Bosch ani Agrofert je ve skutečnosti nepotřebují - stejně jako je nepotřebují třeba university a městské rady a jako nejsou potřebné příslušné státní úřady. Druhou jsou neproduktivní etnokulturní skupiny. Víme, kdo to je a víme, proč s nimi nikdo nepočítá v zemědělství, na stavbách či v montovnách.

Jsou to tyto dvě vrstvy - nadbyteční manažeři a byrokrati na straně jedné, obyvatelé ghett všeho druhu na straně druhé - kdo má největší problém s karanténními opatřeními. O "ohrožení ekonomiky" nemluví ani tak výrobní ředitelé, jako genderoví referenti a bankéři. Karanténní opatření neporušují dělníci či živnostníci, ale miláčkové z předměstských ghett. Obnažuje se symbiotický vztah obou těchto vrstev. "Referent pro rovné příležitosti" se vyhýbal Lopatě tím, že chránil před Lopatou své etnokulturní klienty.

Lekce, kterou Virus uštědřil arogantnímu Západu, povede k netušeným změnám v ekonomickém uspořádání. Dovoz zahraničních nádeníků nadále nebude možný, nebude možná doprava základních prostředků typu potravin a léků přes polovinu světa. Obojí je příliš riskantní. De-globalizace učiní zbytečnými spoustu referentů ve sklobetonových palácích. Zchudlá společnost nebude tolerovat dlouhodobý "chov" bezpečnostně rizikových menšin v ghettech. Zároveň stoupne cena práce v odvětvích, jež byly donedávna popelkou - v zemědělství, ve stavebnictví, v řemeslech.

Vrstvy sesazené z piedestalu se samozřejmě budou bránit. První náznaky vidíme i u nás. A to zde máme to štěstí, že vrstvě administrativně-manažerské chybí spojenec - neklidná migrantská ghetta. Čeští Romové, na rozdíl od imigrantů v západních zemích, jsou překvapivě ukáznění. Nevznášejí požadavky, v mezích možností dodržují karanténu, drží s majoritou. To se o západoevropských muslimech říct nedá. Německá manažerská vrstva selhání své země obrací navenek, vyhrožuje zemím V4, které chce jak zaplavit imigranty, tak zdravotně ohrozit.

Paradoxně to znamená, že se do budoucna nemusíme bát nezaměstnanosti a chudoby. Po každé krizi přijde oživení, po každém pořádném krachu konjunktura. Post-pandemickou konjunkturu v zemích V4 požene, vedle zemědělství a potravinářství, zejména stavebnictví, ocelářství a zbrojařství. Přijde čas betonování a lití děl. Sousedíme totiž s Německem.

RSS kanál

Přihlásit se k odběru RSS kanál