Když nechtějí platit Američané, proč bychom měli platit my?

Ohledně stoupajícího napětí kvůli Ukrajině mezi Ruskem a Spojenými státy americkými, potažmo Severoatlantickou aliancí, se v posledních týdnech velmi skloňuje slovo válka. Jak blízko, či daleko jsme podle vás od opravdové války? (otázka pokládána začátkem týdne)

To, čeho jsme se nejvíc báli, byl přímý konflikt mezi velmocemi. Tedy takový konflikt, kde by bylo vysoké riziko nasazení zbraní hromadného ničení.

To samozřejmě nikdo nechtěl, jenže když je napětí příliš velké, může konflikt vypuknout i prostou chybou či nehodou. A na straně Západu vidíme neuvěřitelnou zmatenost a amatérismus. Skoro se nechce věřit, že tak jednají lidé vybavení alespoň průměrnou inteligencí. Jediná dobrá zpráva pro svět je snad to, že na ruské straně vystupuje státník se strategickým myšlením, který ví, co chce a jde si za tím. Z toho posledního vývoje a z války s Ukrajinou nikdo nemá radost, ale je to lepší varianta než válka raket s jadernými hlavicemi způsobená senilitou amerického prezidenta.

Kde se bere v západních štábech a na ministerstvech tolik hlouposti a neschopnosti?

To je dobrá otázka. Nikdy v dějinách neměli státníci k dispozici tak obrovské štáby expertů. Nikdy neměli počítače schopné zpracovat tak obrovské množství tak a provádět tak sofistikované simulace. A přesto je úroveň rozhodování někde mezi opicí a mentálně postiženým člověkem.

Obávám se, že je to nutný důsledek toho, jak funguje nová aristokracie  – nová vládnoucí vrstva v západním světě. Důsledek stavu, kdy veškerá kapacita mozků je plně soustředěna na otázky typu: Jak mohu zvýšit svůj rozpočet? Jak mohu rozšířit své pravomoci? Jaký názor posílí moje společenské postavení? Co bych si měl v téhle situaci myslet? Působím dost loajálně? Nepůsobím zase přehnaně loajálně?

Ti lidé jsou hodnoceni podle novinových titulků. Ne podle toho, jestli vypukne válka.

…to není televizní show o soudkyni Barbaře, abychom hlasovali, kdo je v právu. Místo toho bychom se měli ptát na dopady na občany České republiky

Vladimir Putin, ruský prezident, se rozhodl uznat nezávislost Doněcka a Luhanska. Ihned se na něj snesla kritika a odstartovaly sankce. Jeho americký protějšek Joe Biden uvedl, že tento krok považuje za počátek ruské invaze na Ukrajinu. Vidíte to stejně?

Především bychom si měli uvědomit, že to není televizní show o soudkyni Barbaře, abychom hlasovali, kdo je v právu. Místo toho bychom se měli ptát na dopady na občany České republiky a na místní podniky. Potřebujeme stabilní dodávky levných energií, potřebujeme dobré trhy pro naše produkty, a je pro nás důležité, aby sem neproudily masy uprchlíků. Jestli nějaký krok bude nebo nebude označován za invazi nebo agresi, toho se nenajíme.  Pro mě za mě, ať si tomu pan Biden říká třeba vesmírný výsadek.

Sankce se týkají i plynovodu Nord Strem 2, který je dokončen, německé úřady však zatím nevydaly povolení jeho fungování odstartovat. Dmitrij Medveděv k tomu prohlásil, že Evropa teď bude platit. Měl na mysli ceny plynu, které poletí kvůli této sankci nahoru. Je Nord Stream 2 rukojmím Spojených států nebo NATO v tomto konfliktu?

Zatím není jasné, jaké sankce budou vyhlášeny. Ale když se podíváme, o čem se mluví, pak to působí dojmem, že americká vláda pokládá za hlavní viníky celé situace občany České republiky, Slovenska a dalších malých zemí EU. Vždyť ty sankce poškodí nás mnohem víc než Rusko!

Vždyť ty sankce poškodí nás mnohem víc než Rusko!

To je přesně ta situace, kdy by měla jednat česká diplomacie. Ta situace má přece jednoznačného viníka! Jsou jím Spojené státy americké, které – podle svých vlastních prohlášení – vynaložily přibližně pět miliard dolarů na přípravu puče na Ukrajině, rozvrtaly celou oblast a způsobily nestabilitu. Nechť nesou náklady oni! Pokud se máme jakkoliv zapojovat do akcí, tak pouze za předpokladu, že nám Američané vše nahradí, do poslední koruny. Máme-li nahradit ruský plyn americkým, pak je nepřijatelné platit „spojencům“ více, než jsme platili Rusku. Je-li svobodnější plyn dražší, naúčtujme rozdíl americké vládě.

A jestli nechtějí platit Američané, proč bychom měli platit my?

Vladimir Putin se také nechal slyšet, že mu nejde o obnovení hranic Ruska „za cara“. Prohlásil, že to nemá s realitou nic společného. Právě z toho ale prezidenta kritici Ruska obviňují. Jak to vnímáte, a dá se Putinovi v tomto věřit?

Nejsem analytik tajných služeb a nemám k dispozici speciální informace, nicméně když vezmeme pouze veřejně dostupné informace, je jednání Vladimíra Putina jasné, konsistentní a dlouhodobě předvídatelné. Ne předvídatelné v jednotlivých krocích, v tom vás dobrý šachista pokaždé překvapí. Ale předvídatelné ohledně celkových záměrů.

Za prvé. Pro cara Vladimíra je absolutní prioritou uhájení samostatnosti Ruska v jeho současných hranicích.

Za druhé. Car Vladimír je pod domácím tlakem, kde by většina společnosti fandila spíše důraznější a více silové politice, než jakou preferuje on.

Za třetí. Car Vladimír pochopil, že západní strana nedodrží žádné závazky a že Západ udělá maximum pro zničení Ruska bez ohledu na to, jak bude Rusko vstřícné a kam až ustoupí.

Tyto tři body dávají jasnou odpověď na Vaši otázku. Nejde o budování říše. Jde o to nepřipustit vytvoření předpolí pro snadný zničující úder proti Rusku.

Pro Rusku, Ukrajinu a svět by bylo lepší, kdyby na Ukrajině razantně zasáhl už v roce 2014.

Putin rovněž tvrdil, že Rusko po rozpadu Sovětského svazu uznalo novou geopolitickou realitu a usiluje o spolupráci se všemi státy v postsovětském prostoru. „Postupovali jsme vždy nanejvýš opatrně, i ve vážných a napjatých situacích, jako je Náhorní Karabach, vycházeli jsme ze zájmů všech zainteresovaných států a vždy jsme se snažili dospět k vzájemně přijatelným řešením. Bohužel, po převratu nenacházíme tuto úroveň a kvalitu spolupráce s Ukrajinou, taková interakce vymizela. Podotkl bych, že se tak stalo právě po převratu a nezákonném převzetí moci těmi, kdo ho zosnovali,“ uvedl Putin. Slýcháme rovněž například srovnání s rokem 1938 v Československu, ale i další. Je situace s Ukrajinou rozdílná?

V čem by ta situace byla podobná roku 1938? Že by se Putin na Ukrajině zmocnil nějakého obrovského průmyslového potenciálu a využil jej k frontálnímu útoku proti Západu? Že by se domluvil s Polskem, Maďarskem a Slovenskem a společně si rozparcelovali Ukrajinu? Vždyť ta metafora nedává žádný smysl! Slouží pouze k tomu, že někdo něco vykřikne a vyvolá vlnu emocí.

Ano, strategie Vladimíra Putina je velmi uvážlivá a dost opatrná. Někdy až příliš. Pro Rusku, Ukrajinu a svět by bylo lepší, kdyby na Ukrajině razantně zasáhl už v roce 2014.

Ukrajina vyhlásila nouzové ohrožení země, mluví se o tom, že na Ukrajinu padá nová železná opona. Toto přirovnání použil západní tisk. Jak se vám líbí tohle přirovnání?

Další úplně hloupá metafora, která nepřináší vůbec nic – kromě vyvolávání emocí. Churchillův projev o železné oponě vyjadřoval zákaz cestování a přerušení výměny informací. To je tím jako myšleno, že ukrajinská vláda zakáže občanům vycestovat ze země a bude mazat e-maily posílané přes hranice? To je kolosální blbost.

Ale hodně to ukazuje. Na jedné straně šachista a analytické týmy, na druhé straně pubertální ječení a vyvolávání emocí. Před dvěma generacemi to patřilo na koncerty Beatles, teď se tak řídí státy.

Na jedné straně šachista a analytické týmy, na druhé straně pubertální ječení a vyvolávání emocí.

„Opakuji, situace na Ukrajině je jiná, a to kvůli tomu, že území této země je bohužel zneužíváno třetími zeměmi k vytváření hrozeb pro Ruskou federaci. To je jediné vysvětlení,“ uvedl v projevu Putin. Je Ukrajina využívána třetími zeměmi? A kým – Spojenými státy, Severoatlantickou aliancí?

Pan ministr Rakušan si teď oblíbil rozlišování povolených a zakázaných narativů, tedy úhlů pohledu. A člověk by mohl snadno nabýt dojmu, že je to subjektivní záležitost – jestli chceme americké působení na Ukrajině vnímat jako pomoc nebo naopak jako okupaci a vytváření předpolí pro útok na Rusko.

Ale ono to tak úplně subjektivní není. Pokud Ukrajina není zneužívána a pokud byl puč v roce 2014 vlastně osvobozením, potom by na Ukrajině měla prudce vzrůst životní úroveň, měla se zvýšit kupní síla obyvatel, měly klesnout ceny energií, měly být založeny stovky nových podniků, nerostné zdroje měly přejít od zahraničních investorů do národního vlastnictví, měla se zlepšit bezpečnost, do země se měly vrátit miliony Ukrajinců pracujících v zahraničí…

Pokud k takovému zlepšení nedošlo, pak to znamená, že má pravdu Vladimír Putin a že Ukrajina je zneužívána Spojenými státy. Doplňuji ale, že američtí dělníci nebo americké zdravotní sestry z toho žádný zisk nemají. Zato rodina Bidenů, ta si na Ukrajině počíná velmi šikovně.

Česká republika by měla především začít podporovat českou republiku.

Ukrajinu podporují i čeští politici. Na území míří české granáty, přislíbení jsou i čeští vojáci. Vládní pětikoalice mluví o nutné podpoře pro Ukrajinu. Jak by měla Česká republika Ukrajinu podpořit?

Česká republika by měla především začít podporovat českou republiku.

Nic ale nebrání tomu, aby Aneta Langerová sestavila elitní pluk z politiků, intelektuálů a mediálních celebrit a aby společně vyrazili na lov podlidí ze Specnazu.

A jak si v této věci, ale i dalších zahraničních otázkách vede ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti)?

Počíná si přesně tak, jak to odpovídá jeho vzdělání a inteligenci.

Popravdě, sedět v centrále nějaké bezpečnostní složky v USA, trochu by mě to znervózňovalo. Taková kombinace horlivost a hlouposti, to vždycky zavání nepříjemnostmi.

Taková kombinace horlivost a hlouposti, to vždycky zavání nepříjemnostmi.

Prezident Miloš Zeman se nechal slyšet, že podle něho žádná válka nebude. „Pokud jde o americké tajné služby, je to jejich třetí blamáž. První byla v Iráku, kde se nenašly zbraně hromadného ničení. Druhá byla v Afghánistánu, když tvrdili, že Tálibán nikdy nedobude Kábul. No, a třetí je teď,“ řekl v rozhovoru pro iDnes.cz. Co si myslíte o názorech, že jde o blamáž amerických tajných služeb?

Obávám se, že americké tajné služby už dávno rezignovaly na zajištění bezpečnosti vlastní země, a že se to týká i české pobočky CIA, která tu působí pod značkou BIS. Alespoň zvenčí to působí dojmem, že jejich hlavní náplní práce je represe vůči vlastním občanům, likvidace nepohodlných politiků a naplňování cílů různých zájmových skupin, které ty služby infiltrovaly. Žel to nejsou „jenom“ nejrůznější party, které na tom chtějí vydělat, ale také například Muslimské bratrstvo působící v USA pod označením CAIR. Úspěšnost amerických tajných služeb tedy musíme posuzovat podle toho, nakolik hájí zájmy těchto nátlakových skupin a ne podle toho, jestli říká pravdu.