Ivo Budil: Patriotismus a konzervatismus
Vážení přátelé, dovoluji si zveřejnit svůj nominační projev na předsedu Trikolory přednesený při příležitostí konání krajských sněmů.
Proč se ucházím o nominaci? Prakticky celý život působím v akademickém prostředí. Mám zkušenosti s budováním a řízením velké akademické instituce a tvorbou řady pracovních týmů.
Zeptejme se: Potřebuje Trikolora v čele skutečného lídra? Bezpochyby strana, která získala ve volbách deset procent a chce získat příště patnáct, potřebuje v čele schopného lídra. Strana, která obdržela 2,76 procenta, ale chce mít patnáct až dvacet procent, a hlavně která se musí v zájmu svého přežití zásadně změnit, potřebuje … válečníka, či spíše celý klan válečníků. A v různých obtížných životních údobích jsem se naučil být válečníkem.
Nesmíme být bezvýrazní a nevyhranění. Rozejděme se se vším, co by nás učinilo bezvýznamnou opozicí „v mezích zákona“.
Jsem přesvědčen, že Trikolora představuje ojedinělou historickou příležitost vybudovat v naší zemi skutečnou národně konzervativní stranu. Proč je to tak důležité? Protože je to pravděpodobně poslední příležitost. Způsob, jakým současná vládnoucí moc konsoliduje své pozice, což je v zásadě její jediná priorita, to může na dlouhou dobu znemožnit. Mezi světovými válkami se objevil v naší zemi záblesk národního konzervatismu. Většinové politické strany jej marginalizovaly. Jsem přesvědčen, že českou společnost to fatálně oslabilo. Následovala cesta k Mnichovu a k únoru.
Něco podobného nesmíme dopustit. Musíme být pracovitou, inteligentní, ale také akční a přemýšlivou stranou.
Nesmíme být bezvýrazní a nevyhranění. Rozejděme se se vším, co by nás učinilo bezvýznamnou opozicí „v mezích zákona“. Mějme odvahu jednat jinak, než se očekává od okrajové pravicové strany. Vykročme z tohoto stereotypu směrem k národnímu konzervatismu. Svého protivníka tímto obratem zaskočíme. Něco takového opravdu nečeká. Až doposud bojoval se slabými a mdlými soupeři. Jednou by se mělo říkat, „to bylo do doby, než přišla obrozená a odepisovaná Trikolora“.
Věřím, že Trikolora bude buď národně konzervativní, anebo vůbec nebude. Je to rozdíl mezi triumfem a zánikem v zapomnění.
O čem bychom měli přesvědčit své potenciální voliče? Musíme jim předložit působivý příběh o budoucnosti, s nímž se mohou ztotožnit.
Musíme voličům předložit působivý příběh o budoucnosti, s nímž se mohou ztotožnit.
Lidé podvědomě cítí, že Česká republika, český národ, si zaslouží, aby mohla plně uskutečnit svůj potenciál, ale zatím to nedokázala. Naše země má na to, aby uprostřed chaotického a rozbouřeného světa byla ostrovem svobody, demokracie, prosperity, bezpečí a zdravého rozumu, jakkoliv to nyní vypadá utopicky.
Musíme veřejnosti objasnit příčiny zmíněného stavu a ukázat, že známe řešení. Musíme se vymanit z periférie či polokoloniálního postavení v rámci světového hospodářského řádu, které nás neustále ochuzuje o naše intelektuální, morální, materiální a přírodní bohatství.
Do tohoto područí jsme dostali nejenom v důsledku vnějšího tlaku, ale také přičiněním mocného domácího politického kartelu, se kterým musíme bojovat a proti němuž se musíme vymezovat a mobilizovat. Je to náš hlavní protivník.
Náš program musí stát na dvou základech, patriotismu a konzervatismu. Nabízejí východisko, potřebujeme však odvahu, jasný a srozumitelný ideový základ a plán, který hodlám předložit v podobě manifestu národního konzervatismu.
Do tohoto područí jsme dostali nejenom v důsledku vnějšího tlaku, ale také přičiněním mocného domácího politického kartelu.
Patriotická či vlastenecká strana klade důraz na svrchovanost, národní zájmy a vnitřní soudržnost a sounáležitost sjednocující všechny sociální vrstvy, profesní skupiny a generace. Buduje národní hospodářství jako zdroj naší nezávislosti, hrdosti a historické velikosti.
Konzervatismus je protikladem progresivismu, aktivismu a radikalismu, které představují frontální útok na zdravý rozum a svobodu.
Konzervatismus je nutnou podmínkou a živnou půdou kolektivního zdravého rozumu, kolektivní racionality, kterou potřebujeme, abychom porozuměli výzvám doby a adekvátně na ně reagovali. Chybí-li kolektivní racionalita, dopouštíme se chyb a podléháme negativním emocím. Prohráváme.
Chybí-li kolektivní racionalita, dopouštíme se chyb a podléháme negativním emocím. Prohráváme.
Nerezignujme na zdravý rozum a instinkt kvůli krátkodobému mediálnímu uspokojení, které předchází pádu.
Úspěšná konzervativní politika musí být schopna spojit obnovu racionalismu a zohlednění tradice a dějin. Neplatí jednoduché ideologické poučky. Každá země má svůj vlastní recept na úspěch, specifické ingredience, které musíme odhalit a vtělit do programu. Země, které to dokázaly a dosáhly souladu, synergie, mezi těmito třemi hodnotami, racionalismem, tradicí a dějinami, dosáhly největšího historického vzepětí. Ve Francii se v této souvislosti hovoří o třiceti slavných či zázračných letech po druhé světové válce. Česká republika na svých třicet zázračných let čeká. A my jsme ti, kteří by je měli zahájit. Bez porážky vládnoucího politického kartelu to ale není možné.
To je moje idea národního konzervatismu, kterou je zapotřebí proměnit v praktickou politiku a konkrétní činy, která z nás učiní vlivného politického hráče a vítěze parlamentních voleb.
Prvním krokem musí být resuscitace strany a posílení demokratického, lidového a masového charakteru Trikolory od úrovně místních organizací. Musíme se opět sjednotit a zastavit exodus členské základny. To znamená žádný klientelismus, intriky, neprůhledné přijímání neprověřených členů, žádné svébytný způsob financování a obcházení demokratických procedur. Žádná arogance, povýšenost a elitářství. Žádné spojenectví a akce se skupinami působícími bizarně či extremisticky.
Česká republika na svých třicet zázračných let čeká. A my jsme ti, kteří by je měli zahájit.
Musíme projít katarzí. Domníval jsem se, že tímto kolektivním gestem obnovy by mohla být volba nového předsedy strany všemi členy, prostřednictvím plebiscitu.
Musíme být schopni oslovit co nejširší veřejnost. Jak to dokážeme? Musíme působit důvěryhodně a kompetentně. To je nejtěžší část naší činnosti a hlavní podmínka úspěchu.
Důvěryhodnost se získává péčí a starostí o životy podnikatelů, živnostníků, zaměstnanců, studentů či žen v domácnosti. Musíme je přesvědčit, že se o nás mohou opřít a že naše cíle jsou totožné. Ve Francii se používá pojem France profonde, „hluboká Francie,“ k označení prakticky všeho, co se nachází mimo Paříž, venkova a malých provinčních měst. V Paříži žijí excentričtí intelektuálové, ale ve France profonde přebývá skutečná moudrost a odolnost země. Nikdo by se neodvážil „hlubokou Francii“ jakkoliv znevažovat. Buďme hlasem hlubokých Čech a Moravy.
Asociálnost nastupující vlády a zhoršení životní úrovně učiní z širokých lidových vrstev naše potenciální spojence. Jestliže projevíme dostatečnou empatii spojenou s politickou obratností a zralostí, získáme si je. V uplynulých volbách jsme neuspěli, protože jsme to svou jednostranností nedokázali.
Musíme být schopni oslovit co nejširší veřejnost. Jak to dokážeme? Musíme působit důvěryhodně a kompetentně.
Kompetentnost je dána skutečnými osobnostmi, které získáme do svých řad a které budou působit v odborných skupinách. Tím nemíním mediální celebrity, ale skutečné odborníky ve všech oblastech veřejného a hospodářského života. Po svém případném zvolení oslovím řadu osobností, které se k nám doposud chovaly zdrženlivě. Vytvořím skutečný rezervoár intelektu, kterým nedisponuje žádná politická strana.
Mírou našeho úspěchu bude kvalitní program, který připravíme a který budeme schopni srozumitelně představit široké veřejnosti. Program zásadní proměny České republiky ve svrchovanou, svobodnou a technologicky rozvinutou zemi s vysokou kvalitou života. Program zahájení třiceti zázračných let.
Program zásadní proměny České republiky ve svrchovanou, svobodnou a technologicky rozvinutou zemi s vysokou kvalitou života. Program zahájení třiceti zázračných let.
Nepropadejme malomyslnosti a nerezignujme.
Politický úspěch je výrazem společné politické vůle, kterou budeme schopni vyvinout. K tomu je zapotřebí lídr či válečník, sehraný tým ve vedení a fungující a demokratická organizace tvořená lidmi sdílející stejný cíl. To bude Trikolora, o kterou budu usilovat, pokud mi dáte svoji důvěru. Trikolora, která vítězí.
Poznámka k denní glose z 27. 1. 2022.
Kde přesně česká vláda podporuje bombardování škol? Kde podporují válečné zločiny? Kde podporuje rozpoutání války? To, že se staví na stranu Ukrajiny před mnohem silnějším Ruskem?
Jste ve své nenávisti k Západu a USA tak zfanatizovaný, že budete podporovat každého, kdo bude proti nim. Zatímco tu vychvalujete totalitní režimy a tleskáte čínským převýchovným lágrům. A kdo netleská s Vámi je sluníčkář, co podporuje teroristy. Podobně jako ti na druhé straně, kde každý napravo od nich je bílý páprda tíhnoucí k fašismu.
Je to celkem ironie. Pokud mohu soudit, tak nejsme názorově až tak daleko od sebe. Přesto Vás vnímám jako hrozbu. A rozhodně bych si nebyl jistý, že bych přežil ve zdraví, kdybyste se dostal k moci. Což třeba u současné vládní koalice se neobávám.
Když Vám jde tak o ten národ, jak vlastně ho chcete sjednotit? Tak, že každý kdo nebude souhlasit s Vámi, bude čisté zlo? Opravdu jde poznat, jaké režimy jsou pro Vás vzorem.
Když někdo prokazatelně ví, že ukrajinská armáda střílí na základní školy a přesto dodává další dělostřeleckou munici, co jiného to je? Dobře, paní Langšádlová si může upřímně myslet, že ta munice slouží ke slavnostním ohňostrojům, ale zbytek vlády asi těžko.
Ano, kdybych v téhle zemi vládl, okamžitě bych zastavil dodávky zbraní Ukrajině. Ohrožuje vás to? Dokonce to ohrožuje vaše zdraví? To mě tedy mrzí.
A základem národního sjednocení snad může být i něco jiného než zabíjení vesničanů.