Co spojuje Vondrušku, Hampla a Konvičku?

Otázka týdne z 18. září 2020

Čtu Vondrušku, Hampla i Konvu roky. Roky jsem měla za to, že máme hodně podobný světonázor. Teď tedy, přes vás všechny, velké prozření. Nevidíte, že jde o velice chytrou manipulaci, nebo nechcete vidět?,“ napsala mi jedna čtenářka.

Nejde jen o jednu epidemii (nebo falešnou epidemii). Tam teď můžeme mít různé názory, ale do Vánoc bude jasno.

V pozadí je zajímavější problém. Jak je možné, že zmínění pánové představují na jedné straně opozici proti současné politické korektnosti, a na druhou stranu přemýšlí tak jinak, než uzavřené skupiny „alternativy“. A jak je navíc možné, že docházejí všichni k podobným výsledkům? Kromě těch uvedených jmen by mohl být zmíněn Marian Kechlibar, Benjamin Kuras, Radim Valenčík a další.

Občas se opravdu setkávám s přesvědčením, že sloužím jakýmsi temným iluminátům…

Jedno vysvětlení může znít, že jsou všichni úkolováni ze stejného centra. To není vtip. Občas se opravdu setkávám s přesvědčením, že sloužím jakýmsi temným iluminátům, kteří mě údajně úkolují a platí. V pozadí je stará gnostická představa, že v celém společenském dění jde o odhalení skrytých tajemství. Až všichni pochopí duchovní skutečnost, svět bude zachráněn. A ti různé hamplové a konvičkové všechno zpochybňují.

Zastánci tohoto hlubokého vědění zpravidla také odmítají možnost konfliktu civilizací. V pozadí přece musí být něco mnohem senzačnějšího než „pouhý“ tisíciletý konflikt mezi Islámem a Západem.

Nicméně co když ti všichni lidé řízeni nejsou? Co když k těm výsledkům dospívají sami? Jak je možné, že všichni k velmi podobným? Znám myšlení některých ze zmíněných pánů poměrně detailně z častých diskuzí.

Další jen z jejich článků, ale troufám si odhadnout, že pracují se stejnými zásadami.

  1. Sebekázeň. Máte nějaké názor, zdá se vám naprosto jasný, a tu narazíte na fakta, která jsou v tím v rozporu. Jak to bolí! Jak to hrozně bolí! A přesto musíte mít dost sebekázně, abyste ta nová fakta nezahodil (třeba s tím, že jsou určitě zfalšovaná).
  2. Neústupnost. Většina ze jmenovaných má za sebou řadu útoků kvůli svým názorům. Přesněji, jsou na ně zvyklí. Nemají tedy problém mít jiný názor než ostatní. Není pro ně těžké postavit se proti davovému názoru. Ostatně, je to česká masarykovská tradice.
  3. Snaží se formulovat své myšlenky poměrně přesně. Je rozdíl, zda člověk řekne „očkování je podvod“ nebo „v řadě případů jsou podceňovány vedlejší účinky některých vakcín.“ V diskuzi může zaznít zkratka, ale pro sebe by člověk měl vědět naprosto přesně, jaký názor zastává. I z drobných nepřesností mohou vzejít velké omyly.
  4. Všichni uvedení pánové jsou zvyklí číst grafy, zacházet s číselnými řadami, klást všetečné otázky. A také pracovat s logickými operacemi typu dedukce.
  5. Když chtějí přijít něčemu na kloub, nestudují tu samotnou záležitost, ale záležitosti teoretičtější. Kupříkladu, kdybych chtěl mít názor na zborcení newyorských Dvojčat, vynechal bych literaturu i videa, které se týkají útoků 11. září. Nejprve bych si nastudoval základy statiky budov, a potom teprve – vyzbrojen touto znalostí – bych se vrátil k otázce newyorských útoků.
  6. Šestou zásadou je schopnost říct „nemám názor.“ Někdy se prostě stane, že nemám čas se té záležitosti věnovat. Třeba na zmíněné zhroucení Dvojčat názor nemám.
  7. Sedmá zásada říká, že navzdory tomu všemu se uvedení pánové mohou mýlit. Je dokonce možné, že se všichni dopouštějí stejného omylu.

Je rozdíl, zda člověk řekne „očkování je podvod“ nebo „v řadě případů jsou podceňovány vedlejší účinky některých vakcín.“

Všimněte si, že nic z toho není založeno na vysokém IQ ani na vysokoškolských diplomech ani na nějaké speciální znalosti. Je to vše jen otázka pracovitosti a metodické poctivosti. Ty zásady jsou k dispozici i tomu příslovečnému skladníkovi ze šroubárny, hned jak dočte svého Virgilia.