Glosy za květen 2023
O Bellingcatu (31. 5. 2023)
Když český tisk přebírá zprávy z ciziny, často zapomene na to nejdůležitější. Třeba o webu Bellingcat, který je v českém prostředí akceptován jako autoritativní zdroj čisté pravdy. Podle jeho informací se poměřuje jednání českých politiků. Z něj vycházejí média jako Respekt a Česká televize.
Je tedy s podivem, že uniklo, že americká vláda přiznala, že činnost toho webu financuje. Není to problém náš, je to problém amerických daňových poplatníků. Ale měli bychom akceptovat, že informace Bellingcatu mají stejný status jako mluvčí Bílého domu. Nemáme říkat, že existují důkazy, že tu byli ruští agenti, ale že „Bílý dům tvrdí, že má důkazy, že v ČR byli ruští agenti“. Podobně „mluvčí bílého domu prohlásil, že Rusové plánovali útoky na ukrajinská města ještě před válkou“ nebo „mluvčí Bílého domu tvrdí, že agenta Skripala otrávili jeho ruští kolegové“. Je to detail, ale podstatný detail.
S odstupem o zbabělé vraždě (31. 5. 2023)
Protože budu v několika následujících postech citovat a komentovat Alexandra Dugina, vyjádřím se nejdřív k převládajícím představám o jeho práci a jeho ideologii.
Zdá se totiž, že Duginova dcera Darja se stala obětí následujícího postupu:
- Vybereme si v Rusku nějaký v podstatně náhodný cíl (rozuměj člověka), který není nijak významný a tudíž není chráněný.
- Naši agenti toho člověka zabijí.
- Zpětně pak vymýšlíme historky o tom, čím si tu vraždu vlastně zasloužil. Uděláme z něj jakého hyperideologa, přisoudíme mu touhu provádět genocidu apod.
Dugin měl smůlu, a roli nejspíš hrálo i to, že na Západě významnější než doma v Rusku. Ideální cíl pro zbabělé vrahy. Nic víc, nic míň.
Magoři, co vtrhli do soudní síně při procesu s Janou Peterkovou, se chováním ani mentalitou nijak neliší od běžných aktivistů současné vládní koalice. Jejich problém je, že nevědí, že oni si nemohou dovolit to, co druhá strana.
Pomozte disidentce! (30. 5. 2023)
O případu paní učitelky Bednářové asi víte. Prohodila před dětmi poznámku, ve které uvedla na pravou míru nějaké informace z tisku (o pár týdnů později jí dal velký tisk za pravdu) a byla za to vyhozena ze zaměstnání. Ačkoliv zaměstnavatel postupoval ve zjevném rozporu se zákoníkem práce, přesto soud vyhazov potvrdil (což v českých poměrech asi překvapuje málokoho). A teď je ještě navíc terčem soudního stíhání.
Za husákovského režimu byly pro takové lidi kotelny, současný režim žádné kotelny nenabízí. Kdo má tu smůlu, že se stane terčem represe vlády a fašistických neziskovek, ten má být úplně zničen. Takže paní Bednářová je bez práce a každý se bojí ji zaměstnat.
Pokud víte o někom odvážném, kdo by dokázal využít špičkovou učitelku a češtinářku, kontaktujte společenství PRAK, které se snaží pomáhat obětem politického pronásledování.
O ochraně obyvatelstva před dezinformacemi (30. 5. 2023)
Před pár dny jsme na youtube narazil na následující video. Vidíme rozhovor Elona Muska pro BBC, a ten rozhovor je dabován do češtiny. Dabing je ovšem falešný. Český překlad mluví o tom, že Elon Musk údajně vyvinul jakýsi čarovný software a když pošlete všechny svoje úspory na nějaký pofidérní účet, budete až do konce života dostávat pohádkové peníze.
Já tam svoje úspory nepošlu. Ani nikdo z mých blízkých. Ale existují lidé, kteří se narodili s mozkem o něco méně výkonným, a ti se pak stávají obětí takových predátorů. Možná si dokonce vypůjčí u lichváře (se všemi následky), aby měl co poslat na falešný účet. Kdo jiný by nás měl před něčím takovým chránit než stát? K čemu jinému platíme bezpečnostní složky?
A všimněte si, že takové zjevné podvody našim bojovníkům proti dezinformacím nevadí. Před tím ochranu nepotřebujeme. To kdyby do falešného dabingu vložili větu „Fiala je vůl“. To by nás teprve začalo ohrožovat! To by se zakazovalo a blokovalo! To by bylo policejních vyšetřování!
Děti, pro které nejsou antibiotika, platí cenu za exhibici českých politiků na Taiwanu. Když budou mít celoživotní následky, můžou se utěšovat tím, že v Číně nemají splachovací záchody. Schválně, jestli to pomůže.
O skutečné či domnělé hrozbě klimatické změny (29. 5. 2023)
Výklad docenta Konvičky o Green Deal (seminář Jungmannovy národní akademie) je ukázkovým příkladem toho, jak má fungovat dobré vzdělávání. Neřešil s námi politické programy, ale vyložil, jak to bylo na zemi během posledních několika milionů let. Jak se měnilo klima, jak se měnil ráz krajiny, jak vzájemně reagovaly různé organismy a taky samozřejmě jak do toho zasahoval člověk. Věděli jste třeba, že primitivové s pěstními klíny a později jednoduchými oštěpy dokázali vyhubit víc zvířat (a v důsledku zcela změnit ráz krajiny) než jakákoliv průmyslová aktivita? Lovili, jedli, lovili, jedli… až přírodu téměř vyprázdnili.
Když posluchač pochopí tyhle záležitosti, je mu úplně jasné, jak je to s klimatickou změnou, jestli je oteplení skutečnou hrozbou atd. Takové školení by mělo být povinné pro každého, kdo se chce k otázkám klimatu jakkoliv vyjadřovat. Ale zabralo to celý den.
Na druhém obrázku je statistický expert Jiří Vyhnalík, který Konvičkův výklad doplnil povídáním o tom, jak se orientovat ve složitých statistických datech.
“Makat jako barevní”? (28. 5. 2023)
Jedna z mých šéfových (jejíž jméno tu z pochopitelných důvodů nemohu uvést) nám říkávala: „Nechci po vás, abyste makali jako barevní. Chci po vás, abyste makali jako bílí.“
Nebylo na tom nic rasistického. Nebo skoro nic. V těch svobodnějších dobách se prostě mluvilo s nadhledem, humorem a lidé se neuráželi. Nicméně jádro sdělení je jasné. Úsilí nestačí. Je zapotřebí tu námahu dobře nasměrovat.
Připomínám to jako komentář k „Na rozdíl od poklidných a nudných historických časů máme ojedinělou příležitost se osvědčit!“ z Budilova provolání, které jsem tu publikoval před pár dny. Ano, je čas tvrdé práce a klidně tomu můžeme říkat čas boje. Ale tak, aby úsilí bylo vynaloženo chytře a směřovalo k jasnému cíli – ke změně mocenských poměrů a ke změně civilizačního trendu, jak se to podařilo třeba v Maďarsku. Nikoliv další masturbační politická aktivita stylu „aspoň jsme to zkusili.“
Fialova vláda, tedy nejmarnotratnější vláda v českých dějinách, chce poslat půl miliardy manažerům korporace On Semiductor. Kdo by jim to nepřál, že.
O atentátech 11. září (28. 5. 2023)
Minimálně dva z atentátníků z 11. září pracovali pro CIA a Saudskou rozvědku v rámci speciální operace zaměřené na sledování radikálních džihádistů. Pravděpodobně to přispělo k úspěchu útoku. Americké tajné služby totiž měly v týdnech před 11. zářím nějaké informace o tom, že se chystá cosi velkého přímo na americké půdě, jenže nevěděly co. I atentátníci se dostali do středu pozornosti, jenže informace nebyla předána dál – s ohledem na krytí agentů.
Byl to případ, kdy se pokoušeli sledovat Al Kajdu a stejně to nepomohlo? Nebo se jim agenti vymkli z rukou a začali hrát svoji hru? Nebo to dokonce CIA nějak podpořila kvůli politickému cíli? Můžeme mít různé názory, můžeme spekulovat a nejspíš se to nedozvíme. Zajímavé ale je, že vyšetřování bylo na zastaveno v roce 2016. Na zásah vyšších míst.
Informaci přinesl Greyzone, což je solidní server, který si ověřuje informace.
Hloupé, že tenhle průšvih překryt tím, že veřejný prostor plný dětinských báchorek o tom, že žádná letadla do mrakodrapů nenarazila, v televizi o tom mluvili už před atentátem, všechno to byli herci, mrakodrapy byly shozené výbušninami a na místě se našly osobní doklady únosců. Vážná zjištění pak lze snadno odbýt, že je to zase další báchorka. Člověk si skoro říká, jestli to nerozšířila sama CIA.
Záhada podlidí (27. 5. 2023)
Když chtějí západní vlády získat podporu pro válku proti Rusku, tvrdí lidem, že je to soupeř slabý, zbabělý, bez spojenců, bez válečného průmyslu, který se už brzy zhroutí. A skutečně, ti co nejvíce podporují válku a eskalaci, se více méně shodují s těmi, kdo pokládají Rusko za zemi neschopnou vést dlouhou válku.
Když chce ruská vláda získat podporu pro válku proti Západu, tvrdí lidem, že je to velice vážné, že nepřítel je nesmírně silný a že bude obtížné obstát. A skutečně, ti, kdo podporují válku nebo eskalaci, se shodují s těmi, kdo to celé pokládají za smrtelně vážné.
Je tak těžké pochopit, že za téhle situace je propagační akce, v rámci které ukrajinské jednotky pronikly přímo na ruské území, posílením ruské vládní propagandy? Je tak těžké pochopit, co udělají fotky amerických ozbrojených transportérů v ruských vesnicích? To snad Putin ty západní plánovače platí.
A aby toho nebylo málo, dočteme se v „analýze“ v MF Dnes, že Rusové teď určitě začnou podporovat kapitulaci.
Všimněte si té rozpornosti. Na jedné straně tvrdíme, že Rusové jsou podlidé. Na druhé straně úplně automaticky předpokládáme, že budou reagovat jako lidé na Západě. Tak co tedy platí?
O zbídačovací loterii (26. 5. 2023)
Fialova bída má dvě dimenze. Jedna je všeobecná. Téměř každý obyvatel České republiky trochu zchudnul a bude trochu chudnout dále. A bude slyšet, že za to nějakým mystickým způsobem může Andrej Babiš.
Jenže vedle toho ještě probíhá zbídačovací loterie a dopad na vylosované je naprosto zdrcující. Každému se zdraží energie o pár tisícovek, ale někdo má doplácet statisíce, přičemž exekutoři netrpělivě čekají na jeho byt.
Jak s oblibou připomínám v kurzu Metod analýzy společenských jevů, lidská intuice neumí pracovat s nízkými pravděpodobnostmi. Když se to stane jen malé části lidí, a když neznáme takový příběh zblízka, naše intuice zaokrouhlí pravděpodobnost na nulu, a přesvědčíme sami sebe, že nám se to stát nemůže. Dokonce si velmi často začneme říkat, že ten postižený si to nějak zasloužil a že nám by se to stát nemohlo. Přitom není vůbec moje zásluha, že jsem u Moravských naftových dolů a že mám slušně nastavenou dlouhodobou smlouvu. Prostě jsem už před lety cosi podepsal. Měl jsem štěstí. Kdybych měl smůlu, byl by podepsal něco velmi podobně znějícího a dnes bych platil statisíce. Nebyl jsem vylosován.
Ale příště můžu být klidně vylosován já. To by nemělo uniknout – pokaždé, když se dozvídáme, že nějaké paní z Trnovan u Žatce naúčtovali statisíce.
O transplantační etice (26. 5. 2023)
V záplavě špatných zpráv taky jedna dobrá. Sešla se další etická komise a nevymyslela nějakou další anticivilizační příšernost, žádné další tuny řečí o diskriminaci a ani o tom, že je třeba vygumovat celé dějiny civilizace. Místo toho rozumné a zdravé principy dárcovství orgánů.
OCHRANA PŘED POHLEDEM NA ČLOVĚKA JAKO NA ZDROJ NÁHRADNÍCH DÍLŮ
OCHRANA ZRANITELNÝCH LIDÍ PŘED VYKOŘISŤOVÁNÍM (nesmí být tolerováno, že by chudší prodávali části svých těl bohatším, jak je tomu, žel, v současné době)
DŮRAZ NA SOBĚSTAČNOST (rozuměj národní soběstačnost, nesmí být tolerováno, že občané chudších zemí jsou zdrojem materiálu pro občany bohatších zemí)
OCHRANA DĚTÍ NAROZENÝCH Z DAROVANÝCH GAMET. Komise není proti umělému oplodnění, ale říká, že všechny procedury (a následné uspořádání) by měly zohledňovat psychické potřeby a psychickou situaci těch dětí.
Jednoduché. Praktické. Každý rozumný člověk s tím musí souhlasit. Koncepce, která se nesnaží lidi převychovávat, ale usiluje o využívání nové technologie tak, aby lidem pomáhala.
Ten dokument je k dispozici tady.
O iluzi demokracie (25. 5. 2023)
Zatímco příslušníci vyšších vrstev plné ruce práce s koloniální expedicí na východě, když kromě toho musí stíhat ještě likvidaci hospodářství a krajiny ve vlastních zemích, obyvatelé jejich zemí řeší něco úplně jiného – nelegální migraci. Ve všech (!) evropských zemích pokládá masivní většina obyvatel právě migraci za nesmírně vážný problém. Nejlehkovážnější je v tomto smyslu Velká Británie, kde to za vážný problém pokládá „pouze“ 70% populace. Jestli to náhodou není tím, že tam původního britského obyvatelstva víc není a Pákistánci nepokládají migraci za problém.
Máloco ilustruje jasněji, jak je to s tou demokracií. Na tom, co lidé chtějí, absolutně nezáleží. Žádné volby, žádná občanská společnost ani nic jiného nedokáže přinutit vlády, aby braly ohled na vůli lidu.
A ještě jedna zajímavost z téhož výzkumu. Jasná většina chce, aby si Evropa ponechala svůj křesťanský charakter, jde-li o vztah k multikulti a islámu. Ale když se těch lidí zeptáte, zda má být společnost křesťansky orientovaná nebo spíše sekulární, stejně velká většina preferuje život v sekulárním prostředí. Evropané chtějí křesťanskou civilizaci, ale myslí tím nenáboženskou společnost, která vyrostla z křesťanských hodnot a křesťanských ideálů.
Jak jsem napsal v Prolomení hradeb, z hlediska postojů, ideálů, životního stylu i vztahu k tradici můžeme evropské ateisty a volnomyšlenkáře chápat jako třetí křesťanskou konfesi – vedle katolíků a protestantů.
Ivo Budil: Není čas na sebelítost (24. 5. 2023)
Setkáváme se často v patriotických a konzervativních kruzích s pocitem hlubokého pesimismu a rezignace a s nimi související paralyzující sebelítostí. Vše je ztraceno! Většinová populace lhostejně či dokonce s masochistickým nadšením přihlíží rozvratu posledních zbytků kdysi impozantní průmyslové základny, úpadku zemědělství, rozkladu školství a vzdělanosti a ztrátě národní svrchovanosti završené přítomností cizí armády na našem území. Dramatické a zásadní geopolitické změny probíhající ve světě, o kterých domácí média vesměs mlčí, z nás mohou učinit bezvýznamnou, chudou a opovrhovanou zemi ležící na zapomenuté periférii. Měl by český národní příběh skončit takto nedůstojně a potupně? Zaslouží si to naši skvělí, pracovití a heroičtí předkové?
- Ano, nacházíme se obdobně jako v letech 1620, 1938, 1948 nebo 1989 na historickém rozcestí.
- Ano, máme nejhorší a nejméně odpovědnou vládu v moderních dějinách.
- Ano, náš prezident je prázdná a duchem chudá figura.
- Ano, stali jsme se ekonomickou kolonií a politickým protektorátem cizích mocností.
To je ale jasná výzva k boji! Na rozdíl od poklidných a nudných historických časů máme ojedinělou příležitost se osvědčit! Jestliže prohrajeme, zkusíme to za pár let znovu. Pokud opět neuspějeme, vytvoříme alespoň legendu odboje, která bude inspirací pro příští generace. Morální rozklad, hloupost, sobectví, hysterie, narcismus, prodejnost a zjevná bezradnost našich protivníků jsou přece jasným důkazem toho, že stojíme na správné straně dějin!
Kdy skončí válka (24. 5. 2023)
V kurzu Analýz a predikce společenských jevů říkám – mimo jiné – že spolehlivost prognózy se radikálně zvyšuje, pokud dojdeme ke stejnému závěru rozdílnými metodami z různých pohledů.
Tak třeba odpověď na otázku, kdy skončí válka na Ukrajině. Henry Kissinger odhaduje, že Západ začne jednat o míru v září. Usuzuje tak z chování diplomatů. Plukovník McGregor rovněž mluví o září. On zase z toho důvodu, že na začátku podzimu mají Západu dojít zásoby munice.
Připomínám, že Rusko má jasné cíle, které deklarovalo už před válkou a nezdá se, že by na nich cokoliv měnilo. Ty cíle jsou mnohem menší než báchorky, které najdeme v tisku. Je tedy možné dát Putinovi všechno, co chce a přesto to prezentovat jako velkolepé vítězství.
Můj osobní odhad je skeptičtější a vychází z politického cyklu. Zdá se mi logické, že prezident Biden bude válku protahovat tak, aby byl mír uzavřen pár měsíců před příštího volbami a on se mohl prezentovat jako mírotvůrce. To by spíš ukazovalo až na příští léto.
Proti tomu můj osobní odhad. Z hlediska politického cyklu. Biden se bude snažit válku protahovat, aby byl mír uzavřen pár měsíců před volbami a on se mohl prezentovat jako mírotvorce, tedy do léta 2024.
O “prokremelské dezinformační scéně” (23. 5. 2023)
Výroční zpráva o stavu české dezinformační scény Evropských hodnot je přesně takovým dokumentem, jaký byste mohli čekat. Nechutné fašizující výlevy provázené neschopností (nebo neochotou?) rozlišovat mezi fakty, ideologickými poučkami a docela obyčejnými nadávkami bez jakéhokoliv zdůvodnění.
Nicméně Evropské hodnoty dokázaly na tu práci vyčlenit pět lidí, a i když pracovní tempo nejspíš nebylo nijak závratné (jinak by to zvládnul jeden člověk), přece jen udělali nějakou práci na počítání statistik. A najdete tam i velmi zajímavé věci.
Za prvé. V roce 2022 došlo k poměrně razantního poklesu návštěvnosti opozičních webů. Rodí se celonárodní konsensus o tom, že Fialova vláda je vláda ničemná, nicméně nedůvěra vůči „alternativě“ je ještě větší. Nemůže to být dáno jen mediální propagandou, protože opoziční weby opustila i část dosavadních čtenářů.
Za druhé. Zdá se, že se konsoliduje opoziční ideologie. A, žel, to není orbánovský nacionalismus ani žádná forma rozumného konzervatismu, ale směs ezotérismu, sci-fi, konspiračních teorií, odporu vůči moderní vědě (což je zjevně převzaté od anticivilizační levice) atd.
Jsou údaje zprávy Evropských hodnot pravdivé? Jistotu nemáme, nicméně dalo by se očekávat, že budou fakta manipulovat spíše tak, aby vyzněla naléhavěji. Že se budou snažit vytvořit představu, že návštěvnost opozičních webů roste, vliv „prokremelské dezinformační scény“ sílí a ideovým základem je nějaké panslovanství nebo národně laděný socialismus. Zmíněná zpráva ale míří opačným směrem a dává obraz rozložené zmatené neschopné opozice.
Brianovy postřehy (23. 5. 2023)
Americký analytik Brian Berletic natočil další video o válce a věnuje se hlavně tomu, v čem je tak silný – dokáže dávat věci do souvislostí. Upozorňuje třeba, že ukrajinská protivzdušná obrana před pár dny, při obraně Kyjeva, spotřebovala během dvou minut desetinu roční produkce střel do systému Patriot. I kdyby se jim podařilo sestřelit všechno, co na Kyjev letělo, mohou si takovou obranu dovolit jen pár dnů a mohou chránit jen jedno jediné město. Ruské straně stačí počkat, až se vyčerpají.
Druhá Berleticova zajímavá poznámka. Pokud by snad došlo k tomu, že by ukrajinská strana shromáždila většinu zbývajících sil a vrhla na Bachmut, počítejme s tím, že ruská strana město vyklidí bez boje. Jejich strategií je nikdy neztrácet techniku a živé vojáky kvůli obraně území. Leda by to území bylo naprosto životně důležité. Počítají s tím, že pokud se nepřítel vyčerpá a oni jádro svých sil uchovají, nakonec si stejně vezmou i to území.
O strategiích (22. 5. 2023)
V útlé knížečce Poznámky k elitách, válce a míru mimo jiné připomínám, že studená válka a druhá světová válka měly úplně jiný charakter, vyžadovaly úplně jinou strategii a že kroky, které v jedné vedly k vítězství, by v té druhé znamenaly tragédii. Všimněte si, že západní elity ani za půldruhého roku války nedokázaly dojít k tomu, v jaké situaci vlastně jsme a jaká je rozumná strategie. Slyšíme výkřiky o tom, že Rusko je vlastně Sovětský svaz. Slyšíme výkřiky, že Putin je nový Hitler. Jenže co měly ty říše společného? Správně, obě vyvolávají negativní emoce. O nic jiného nejde.
Chátrovitý dav nové aristokracie si tak nedokáže všimnout třeba toho, že k vítězství nad sovětským blokem došel Západ přes zvyšování životní úrovně, nikoliv přes její snižování.
O právu (22. 5. 2023)
Právo je uznáváno jen tehdy, když jsou obě strany rovnomocné. Podle přirozeného práva poroučí ten, kdo je silnější.
Tak to říká Thukidides. Cituji podle Krejčího knihy Válka.
V tom je shrnuta celá ústava i veškeré zákony. Že vám ústava něco garantuje? Zapomeňte na to! Právo je uznáváno jen tehdy, když má vaše strana skoro stejnou sílu jako vládní strana. To je taky dostatečný klíč k chování Fialovy vlády. Dělají to, protože můžou.
O Bachmutu (21. 5. 2023)
Tak Bachmut je už zase Artěmovsk. Část původních obyvatel se vrátí (hlavně ti starší), část mezitím založila životy jinde (hlavně ti mladší), domy budou znova postaveny, silnice znovu vydlážděny a po šíleném zabíjení jednou zbudou jenom pomníky. Ale ať se na to člověk dívá z jakékoliv strany, za ty desítky tisíc mrtvých to nestálo.
Říkám, jak šílené zrůdy musí stát v čele státu, když pošlou na smrt řádově 50 tisíc lidí jenom proto, aby nějaké rozbité město udrželi o pár měsíců déle (o žádný jiný výsledek ukrajinské velení nikdy neusilovalo). A raději nekladu otázku, jaké rozhodnutí by přijali třeba Fiala nebo Černochová.
O upřímnosti (21. 5. 2023)
Jednou z mála výhod současné politické situace je to, že vítězná skupina se přestává přetvařovat. Už to nemají zapotřebí. A nemají ani žádné osobní ideály, se kterými by se mohli dostat do rozporu. František Vrabel, dnes asi největší česká autorita na zavádění cenzury, je jasný. Nejhorší dezinformace je taková pravdivá informace, která se vládě nehodí do krámu. Různé konspiračky a fantazijní výmysly až tolik nevadí, ale šíření pravdy… to je to, co Fialův režim ohrožuje.
Letní akce Svatopluku (20. 5. 2023)
Od přátel ze sdružení Svatopluk.
O zisku (19. 5. 2023)
Psycholog ověnčený Nobelovou cenou Daniel Kahneman zjistil mimo jiné, že když lidé slyší o tématech souvisejících s penězi a ziskem, začínají jednat sobečtěji. A to ve všech ohledech. Ten rozdíl je prokazatelný a měřitelný. Lidé sami si toho nejsou vědomi, ale jejich jednání je jiné.
Dost možná, že je to poslední hřebíček do rakve představy, že dobré jednání může být motivováno touhou po zisku. Mnohem spíše vede motivace ziskem k neustálému tichému přetahování, kdy se podnikatel snaží vydělat co nejvíc (tedy šidit zákazníky a vnutit jim co nejmizernější produkty) a zákazníci se něčemu takovému brání (a nejraději by měli nejskvělejší produkty zdarma). Totéž platí ve vztahu k zaměstnancům.
Nakonec může být dosaženo všeobecně přijatelného kompromisu, ale nenamlouvejme si, že usilování o zisk může posilovat dobré charaktery a dobré vztahy. Ti, kdo označovali zisk za něco špinavého, měli pravdu.
O zemi po skončené studené občanské válce (19. 5. 2023)
V přednášce v Hranicích na Moravě jsem upozornil na to, že sice žijeme v hodně rozdělené společnosti, ale skončilo období, kdy byla rozdělena i vládnoucí moc. Nedávná situace byla zvláštní tím, že prezident ani premiér nebyli příslušníky vládnoucí oligarchie a neměli s ní ani přátelské vztahy. Fakticky to obnášelo studenou občanskou válku, která nutně mohla skončit jen třemi způsoby:
- Vládnoucí oligarchie zlikviduje Miloše Zemana i Andreje Babiše jakožto účastníky politické hry
- Pánové Zeman a Babiš naruší moc vládnoucí oligarchie
- Na scénu vstoupí nějaká další síla.
Jak už všichni víme, naplnil se scénář b). Mnozí to intuitivně cítili a jeden z motivů podpory generála jakožto prezidentského kandidáta byla právě naděje, že skončí neustálé spory a neustálé výměny urážek. Situace se skutečně zklidnila a mocenské vztahy jsou jednoznačné. Je ovšem otázka, jestli není zaplacená cena příliš vysoká.
O snižování DPH (18. 5. 2023)
„Myslet si, že se snížení o tři procentní body projeví v poklesu cen, je nesmysl. Na to ať zapomenou,“ říká velmi správně ekonom Jaroslav Šulc.
Jak na ten pošetilý nápad mohli ve vládě přijít? Vycházejí z teoretické představy prostředí, kde každý neustále obsesivně pobíhá a zoufale hledá každý haléř, o který by mohl zlevnit. A když si nechá takovou příležitost utéct, okamžitě zlevní o pár haléřů jeho konkurenti a bleskově mu přetáhnou většinu zákazníků.
Samozřejmě je to blbost. Svět tak nefunguje. Nicméně s takovým pohledem na svět se často setkáváme u liberálních a neoklasických ekonomů. Takových těch analytiků, co vyšli z nárohospodářské fakulty, jsou hlavními ekonomy bank apod. Ve skutečnosti to ani poctivá ekonomická teorie netvrdí. Tvrdí pouze, že jednou z mnoha sil, které v ekonomice působí, je určitý tlak na snižování cen (a že tato síla je projevuje pouze za určitých přesně specifikovaných okolností). Jenže to pravicoví politici netuší. To zase bude divení, že státní rozpočet přišel o peníze a ceny neklesly.
I vy, špióni? (17. 5. 2023)
Seymour Hersh, všeobecně respektovaný veterán americké investigativní žurnalistiky, který před desítkami let odhaloval průšvihy ve Vietnamu a který nedávno rozkryl, že teroristický útok proti plynovodům Nordstream provedly americké tajné služby na základě osobního souhlasu prezidenta Bidena, má nové zajímavosti.
Pro co nejrychlejší ukončení války je už i americká zpravodajská komunita. Soukromě prý dokonce Zelenskému radili, aby rezignoval, zmizel a vytvořil prostor pro někoho, kdo by se dokázal s Rusy dohodnout. Mimo jiné proto, že si v Americe začínají uvědomovat, že na Ukrajině podporují nevypočitatelné neonacistické magory, od nichž je možné čekat naprosto cokoliv a kteří běžně jednají za zády svých chlebodárců. Nejen proto, aby své americké sponzory okrádali, ale také kvůli teroristickým útokům a celkové eskalaci války dál, než by v Americe chtěli.
Připomínám, že na ukončení války kompromisem (tedy „ústupky Putlerovi“) tlačí už půl roku i Pentagon a že výrobci zbraní mají vyprodáno na deset let dopředu.
Problém amerických elit už není, jak porazit Rusko. Jde o to, jak z války vycouvat bez velké ostudy.
O civilizační katastrofě (16. 5. 2023)
Vždycky tu byly případy, kdy pubertální dívka někoho falešně obvinila ze zneužívání, osahávání nebo dokonce znásilnění. Jsou to tragické případy, protože to zpravidla někomu úplně zničí život, i když se mu podaří se očistit. Nemluvě o ještě amerických tragičtějších případech, kdy puberťačka, která chce být zajímavá, obviní černocha a tatíci to vyřídí na místě.
Ale je to lidsky pochopitelné. Ty dívky se učí zacházet se svou sexualitou, zjišťují, že jim dává moc nad muži, na jednu stranu okouzlené, na druhou nejisté, nevědí si s tím rady…
Jenže podle všeho přibývá případů, kdy se takhle chovají malí kluci. Někdo má pocit, že na něj nějaký dospělý moc civí. Někdo má obavu, že jej někdo pozoruje ve sprše…a tak dále. Další příznak toho, že se dospívání komplikuje a že je stále těžší vyrůst normálně. Malí kluci jsou zranitelní a je dobré, že je někdo učí dávat si pozor, zejména v době, kdy se začínají agresivně prosazovat práva pedofilů.
Jenže na druhé straně by z něj měl jednou vyrůst chlap, co to vidí stylem „Chceš mě pozorovat ve sprše? No tak se podívej, ale až uvidíš mého macka, budeš do konce života traumatizovanej.“ A samozřejmě, že každému připadá, že jeho vybavení je gigantické.
To jsou ty subtilní zásahy do každodenních životů, které přináší politická korektnost, které se nedají pořádně kvantifikovat, ale které mohou v součtu přispět k civilizační katastrofě.
O aktivních blbcích (16. 5. 2023)
Američtí nohsledi ve střední Evropě chtěli být tak loajální, až se stali obtížnými. Tak je možné stručně shrnout společný článek českého, slovenského a polského premiéra publikovaný ve Foreign Affairs. Petr Fiala a jeho kolegové tam tvrdí, že NATO má povinnost dobýt ruské oblasti, které mezinárodní dohody přiřkly Ukrajině. Z kontextu je zřejmé, že ty oblasti mají být vyčištěny od dosavadního obyvatelstva (tzv. osvobozeny), přičemž není jasné, kým by měly být zalidněny, protože Ukrajina ani nikdo jiný nemá dost lidí. Ten bláznivý nápad přichází ve chvíli, kdy Pentagon je proti pokračování války, zbrojaři ztrácí zájem na jejím pokračování a prezident Biden se dostává pod tlak, protože všichni jeho vyzyvatelé kritizují americkou angažovanost v tom, co pokládají za válku dvou skupinu Rusů. A kdy se stává celkem jasným, že cenou zaplacenu za dobytí těch oblastí by byla jaderná válka.
Mluví se o tom, že premiér Fiala je řízen z USA. Kéž by! Kéž by v Americe seděl někdo rozumný, kdo by do Prahy posílal jasné příkazy. Dnes jsme v situaci, kdy středoevropští premiéři sledují nejasné zmatené signály, pokouší se je luštit a výsledek vypadá podle toho.
A ještě něco. Petr Drulák se správně pozastavil nad neuvěřitelně primitivním stylem textu. To je něco, o čem se nebude moc mluvit, ale co všichni vidí. Pánové si ve své přihlouplé servilnosti možná zavřeli cestu do nějaké zajímavé mezinárodní funkce. Není výhodné mít pověst hlupáka a potížisty, ani když je to motivováno servilitou.
O demisi vlády (15. 5. 2023)
Oskar Krejčí ve skvělém analytickém článku: “Svržení vlády nevede vždy k okamžitému vypsání mimořádných voleb. To může dát vládním stranám čas na výměnu viditelného vedení, přeskupení sil, možnost tvářit se jako opozice vůči „vládě odborníků“, která za vše může.”
Jinými slovy, demise Fialovy vlády by paradoxně vedla k posílení té skupiny, kterou reprezentuje. A nečekejme, že s premiérem Kubou by došlo k nějakému zásadními přesměrování politiky. Pár opatření by možná bylo provedeno inteligentněji nebo pragmatičtěji, ale to je celé. Z hlediska principiální opozice je lepší variantou pokračování současné sestavy nepříliš inteligentních panáků. Za předpokladu, že opozice ten čas dobře využije.
O diverzitě (různorodosti) (15. 5. 2023)
Diverzita je… když se v nějaké luxusní restauraci sejde skupina velmi bohatých žen podobného věku, stejného vzdělání, ze stejné společenské vrstvy, oblečené ze stejné skupiny butiků a jedna po druhé pronášejí projevy o tom, že se jim má dostávat dalších a dalších výhod na úkor normálních pracujících. Všechny ty představitelky různorodosti mají pochopitelně úplně stejné názory a chrlí úplně stejné fráze. Navzájem se hlídají, takže každá, která nebude různorodá úplně stejně jako ostatní, bude okamžitě vyloučena.
O prestižním životním stylu (14. 5. 2023)
Podruhé ze stejného článku Kathleen Stockové:
„Pokud patříte k pozdní generaci mileniálů nebo k rané generaci Z, je váš život pravděpodobně dost těžký. Nejspíš si nemůžete dovolit koupit vlastní bydlení, nebo dokonce chodit tolik do společnosti. Nejspíš taky trpíte pocity viny: za to, že jíte maso, nerecyklujete, máte nemorální předky, používáte špatná slova. A téměř určitě se nedokážete odlepit od telefonu. Není ale jen všechno špatné. Bez ohledu na to, jaké jsou vaše materiální nebo biologické podmínky, existuje přinejmenším jedna věc, kterou rozhodně můžete udělat. Můžete se stát lesbičkou.“
Ve skutečnosti máte i další možnosti. Můžete si vzít půjčku, kterou nikdy nedokáže splatit. Můžete si vyvěsit ukrajinskou vlaječku na profil. Můžete začít podporovat nějakou neziskovku. Není to senzační? Je za tím to, že příslušnost k dolním patrům elity (nebo třeba k nižším manažerům žijícím nadějí, že se jednou vyšplhají do představenstev) už není spojena s jinými výhodami než prestiž.
Jak je to myšleno (14. 5. 2023)
Plno keců, ale když nějaký model zkrachoval, musím mít představu jakým modelem ho nahradím, když si hraju na chytrého. Mam si snad dovodit, že když zkrachoval model privatizace a otevření se světu, že pan Hampl prosazuje model deprivatizace a uzavírání se světu?, napsal včera jeden čtenář do debaty na Parlamentní listy.
Ano, přesně tak. Podporuji takové uspořádání, ve kterém:
- bude existovat i státní sektor a stát bude podporovat celkový ekonomický rozvoj,
- bude české vlastnictví zvýhodňováno proti zahraničnímu,
- země bude v řadě ohledů soběstačná,
- na zahraniční investice se bude pohlížet s nedůvěrou a budou povoleny spíše ve výjimečných případech.
- za zahraniční bude pokládáno i to, co patří českým občanům, ale je registrováno v cizině (např. skupina PPF).
Tedy modernější verzi toho, co fungovalo v západní Evropě od 50. do 80. let a co dnes funguje v Maďarsku.
O Fialově společenské smlouvě (13. 5. 2023)
“Společenská smlouva v podání pětikoalice zní: my jsme vyhráli a vy jste prohráli. My můžeme všechno a vy budete držet hubu.
Skutečná společenská smlouva by přece říkala: vy se smíříte se zchudnutím, nebo dokonce s pádem do bídy a my vám na oplátku něco zajistíme. Třeba bezpečnost. Nebo zastavení migrace. Nebo zlepšení situace za pár let. Nebo jistotu, že nebudete posláni do války. Ale Fialova vláda nic nenabízí. Neslibuje žádné výsledky. Jenom bere.”
O diskriminačním sexu (12. 5. 2023)
Nejdříve chtěli toleranci. Pak začali požadovat respekt a uznání. Domáhali se ho tak, že běhali nazí v centru Prahy. A teď začínají vyžadovat, abyste s nimi provozovali sexuální hrátky. Před časem jsem zmiňoval, že lesbičky ve Velké Británii jsou pod tlakem, aby provozovaly erotiku s muži, kteří se cítí ženami. Třeba včetně toho, že budou brát penisy těchto podivných žen do pusy. „Rozdíl mezi ženskými a mužskými lesbami dnes LGBTQ+ autority nepovažují za důležitější než rozdíl mezi skotskými a anglickými,“ vyjádřila to Nancy Kelley, což je šéfka Stonewallu, jedné z největších a nejmocnějších neziskovek zaměřených na LGBT+ záležitosti.
Tehdy jsem psal o určité společenské atmosféře. Jenže ono nejde jenom o morální, ale taky třeba blokování, vylučování z různých skupin a odepírání služeb – za podezření, že odmítání nápadníků-nápadnic je motivováno diskriminací. A rozjíždí se další oblasti, na které se aktivisté zaměřují. Třeba na odmítání sexu s tlustými.
Před pár lety to bylo zcela absurdní, dnes už je to dobře myslitelné. Odmítnete pozvání na rande nebo po rande odmítnete rozvíjet vztah, a přijde pozvánka na úřad, abyste vysvětlil, co vás k tomu vedlo. Jestli to náhodou nebyla diskriminace.
Připomínám, že to není celosvětový trend. Týká se to jediného civilizačního okruhu, a ještě poměrně úzké pseudoelity. Nicméně tím to není méně šílené.
O strachu a solidaritě (12. 5. 2023)
Prý je špatné, když lidé zakládají svoje politické postoje na strachu. Třeba tak, že jen velmi malá skupina upadne do bídy, ale vystrašených je mnohem mnohem víc.
Naopak! V tomto konkrétním případě je strach důležitý a pozitivní. Když lidé vědí, že příště mohou přijít na řadu oni, výrazně to zvyšuje naději, že se postižených zastanou. Rozhodně se jich zastanou častěji, než kdyby měli jistotu, že je to zasáhnout nemůže.
A je dobré nezapomínat, že každý pokles životní úrovně – i když třeba nás to stojí jenom pár stovek – čistě statisticky znamená, že existuje taky nějaká skupina lidí, kterou právě těch pár stovek dělí od exekucí nebo aspoň razantního omezení každodenního života. A příště může přijít na řadu…
O nejhorším scénáři (11. 5. 2023)
Na Arktosu občas přebírají starší texty Guillaume Faye. Tentokrát publikovali článek napsaný někdy v roce 2017 nebo 2018, kdy Evropou otřásala vlna džihádistických atentátů. Faye píše: „Kdyby invaze proběhla v klidu, bez jakýchkoli nepokojů, bez islámských útoků a bez neustále rostoucí vlny kriminality, bylo by prakticky nemožné mobilizovat síly odporu…Ve skutečnosti by nejhorší možnou událostí byla kapitulace bez boje – postupná agónie charakterizovaná demografickým a kulturním zánikem, výměnou obyvatelstva a islamizací.“
A přesně to dnes probíhá. Elity to podporují a na nižších vrstvách nezáleží. Ostatně, ani pro ty nižší vrstvy to není prioritou. Jejich prioritou je jak sehnat jídlo, teplo a oblečení do nejbližší výplaty.
O ruském ústupu u Bachmutu (11. 5. 2023)
„Je to jednoduché. Nedostatek koordinace,“ rozebírá příčiny částečného ruského ústupu u Bachmutu publicistka Anastasija Kaševarová, podle níž se v kritickém úseku fronty nedokázali dohodnout Wagnerovci s bojovníky 72. motostřelecké brigády.
„Wagnerovci se z toho křídla stáhli, protože hasili průnik na jiném místě. Jenže 72. brigáda o tom nevěděla. Měla artilerii, ale ne útočnou pěchotu. A v tu chvíli tam udeřili chochli,“ píše Kaševarovová a používá ruské pejorativní označení pro Ukrajince.
Tolik dnešní MF Dnes. Jenže ono je to složitější. Jak si všimnul Alexandr Mercuris, když tu záležitost analyzoval, žádná 72. motostřelecká brigáda neexistuje! Majitel Wagnerovců Prigožin tu historku plácnul v jednom emotivním videu, a od té doby žije svým životem. Přebírají ji “analytici”, od analytiků Reuters, od Reuters MF Dnes a tak dále. Nikoho nenapadne podívat se na mapu a nikoho nenapadne ověřit si, jestli jsou základní fakta pravdivá.
Což by bylo komické, kdyby vše nenasvědčovalo tomu, že na základě takových “informací” probíhá politické rozhodování, a tisíce lidé jsou posílány na smrt.
A když jsme u toho Prigožina, podle něj mělo dojít k tomu, že údajná 72. brigáda zkolabovala, její vojáci se dali na útěk, prostor obsadili Ukrajinci, jenže stateční Wagnerovci vše okamžitě vybojovali nazpátek. Patří do série jeho historek, podle nichž jsou řádné ruské jednotky naprosto neschopné a celou frontu drží výhradně Wagnerovci.
Chytrý padouch, hloupý padouch (10. 5. 2023)
O tom, že je Maďarsko žalováno vládami některých evropských států, které se cítí ohroženy tím, že v Maďarsku neříkají chlapečkům, že jsou možná holčičkami a naopak, o tom jsem už tady informoval. Ale vedle toho vedou studenou válku proti Maďarsku i Spojené státy americké. Před páry týdny se provalilo, že v minulých parlamentních volbách byla kampaň protiorbánovské opozice z podstatné části financována příspěvkovou organizací amerického ministerstva zahraničí Action for Democracy a že experti téhle organizace taky v kampani pracovali. Bylo to ilegální, bylo to amorální, ale je to pochopitelné. Pro proponenty liberální hegemonie přece neplatí ani zákony ani mravní omezení.
Nicméně dalo by se čekat, že když stejně prohráli, smíří se s realitou, budou se to snažit uhladit a s Orbánem se domluvit. Tak by jednal padouch, který má v hlavě mozek. Jenže padouch, který mozek v hlavě nemá, ten jedná jinak. Američané tedy podnikají neustálé útoky proti maďarské demokracii, velvyslanec Maďary pravidelně uráží, schází se s opozičními politiky a pokouší se dokonce ovlivňovat soudce.
To vše v situaci, kdy se americký svět rozpadá a kdy se k impériu otáčejí záda další a další spojenci. Rozumná diplomacie by se snažila všechny zbývající motivovat, aby v americkém světě zůstali. Nabízet vlídnou tvář, lichotit, uplácet, slibovat… jenže to vypadá, že už nejsou schopni ani toho. Jen primitivní agresivita a vyvolávání nepřátelství.
Transgender a rozum (10. 5. 2023)
Jesse Singal na Unherd předvedl, jak by měla fungovat polemika. Napadl článek, kde jakási autorita transgenderové vědy (ano, to v USA opravdu existuje) na základě metastudie dospěla k tomu, že lidé, co se nechali vykastrovat (změnit pohlaví) jsou teď šťastní. Počet nespokojených je prý zanedbatelný a operativní změna pohlaví je prý úspěšnější než jakákoliv psychologická léčba čehokoliv. Zkrátka, nechat se přešít je superterno.
Singal to neshodil s tím, že to je amorální. Ani s tím, že jsou za tím nějaké finanční zájmy. Místo toho si článek pořádně přečetl. Detailně prošel studie, na které se odkazovalo. A našel tam spoustu chyb. Pro jistotu to pak ještě probral s několik experty. Ale ne s psychology (byť opačně naladěnými). Probral to se statisticky a s experty na metodiku vědecké práce. Na základě toho pak jednoznačně ukázal, že ze zmiňovaných faktů nijak nevyplývá závěr o domnělém úspěchu transgenderových kastrací.
Někdo může namítnout, že je to zbytečná práce. Že by stačilo vykřikovat nějaká hesla, případně se odvolávat na „zdravý rozum.“ Problém je ale v tom, že pokud přijmete boj na téhle rovině, vždycky prohrajete. Liberálové mají více reklamních ploch, více médií, více zkušeností. Je to jejich oblíbené bojiště a jsou na něm neporazitelní.
Ale především – racionální myšlení a racionální argumentace vede k růstu vědomostí a růstu schopnosti ohroženým lidem opravdu pomoci.
O korunovaci (9. 5. 2023)
Angličanům bylo na pár hodin povoleno, aby si hráli s pocitem, že navzdory zkušenostem z každodenního života jsou součástí něčeho velkého a vznešeného. Že oni a panovník jsou jeden celek. A že tak, jako oni oslavují svého krále, tak bude král pečovat o jejich blaho.
Přitom se nový král nenamáhal ani na vteřinu něco takového předstírat. Celý život dával jasně najevo, že je na straně bank proti Angličanům. Na straně globální elity proti anglickým pracujícím. Na straně agresivních migrantů proti Angličanům vyháněným z měst. I kdyby se Velká Británie zase stala úspěšným státem, většina obyvatel z toho nebude mít žádný prospěch.
O co vznešenější je francouzská rebelská povaha proti otrocké mentalitě Angličanů.
O poslanci Ženíškovi (8. 5. 2023)
Odpověď na otázku Parlamentních listů:
Poslanec Marek Ženíšek na sociální síti napsal, že Sověti neosvobozovali, ale dobývali. O nějakém dni osvobození může být řeč jen v případě USA. Sověti hlavně porcovali kořist. A za chvíli došlo k tomu, že jeden nechutný režim vystřídal další. Jaký je Váš názor?
Karl Popper radil, abychom se nikdy nenechali zatáhnout do hádek o význam slov. Držme se toho. Pokud pan poslanec rozumí výrazem „dobývání“ třeba to, že někdo vytáhne tonoucího z vody, pak nás Sověti skutečně dobývali. V každém případě šlo o to, že Češi byli etnikem určeným k vyhlazení (jen malé části měla být umožněna převýchova na Němce) a že nebýt statečnosti a obětí bojovníků Rudé armády, ten plán by byl naplněn. Rozhodně to je „dobývání“, za které bychom měli být velice vděčni. Nikdy v dějinách českého národa nám nikdo jiný neposkytl tak zásadní pomoc.
Možná je pan poslanec se svým životem tak strašně nespokojen, že by se raději nenarodil. Proto jej zásah Sovětské armády mrzí. Připomíná tak jednu mladou Francouzku, která před časem žalovala svoji matku, že nešla na potrat a přinutila ji narodit se.
V knize Poznámky o elitách, válce a míru se zabývám přesně tím typem chování, které pan poslanec předvádí. Ukazuji, že pro současnou elitu je typická davovost. Dav nezná morálku, dav nezná odpovědnost, dav nezná minulost, dav nezná budoucnost. Dav žije momentální emocí a potřebou vybít agresivitu. Teď dav pokřikuje na ruské podlidi, tak pan poslanec taky pokřikuje na ruské podlidi. O nic jiného nejde.
O zločinech Rudé armády (8. 5. 2023)
Připomínání osvobození Rudou armádou je jedním z nejodpornějších svátků totalitního režimu, tvrdí Pavel Šafr. A volá po strhávání soch rudoarmějců. Připomínám, že tu zbývá ještě další pozůstatek po sovětských zločinech. A sice české etnikum a český jazyk. Bez statečnosti a obětí rudoarmějců by tu dnes nebylo ani jedno z toho. České země by byly zalidněny vyšší árijskou rasou. Nejspíš taky nezbude, než to všechno zlikvidovat.
Doporučuji tedy, aby Forum24 přešlo do němčiny a vrátilo se ke svému tradičnímu názvu – Der Sturmer. Česká verze je zbytečná. Samozřejmě to nestačí, ale jako první krok by to mohlo vyhovovat. A pokud Šafrovi zbyde čas navíc, může iniciovat založení pomníku statečným střelcům v Lidicích.
Konec nahoty (7. 5. 2023)
Nahota začala být pokládána za něco strašlivého, amorálního atd. Jde to až tak daleko, že se lidé stydí po tělocviku sprchovat. Děti a mladí lidé si tak nevytvoří přirozený vztah k tělu. Jediné, kde vidí nahotu, je pornografie, stěžuje si Kat Rosenfieldová na Unherd na současné americké poměry.
Nedokážu posoudit, nakolik má pravdu, ale bylo by to logické. Jednak kvůli všudypřítomné homosexualitě. Předchozí generace vyrůstaly s tím, že věděly, že existují teplouši. Ale bylo to něco tak neobvyklého, že nikdo nepočítat s teploušem ve vlastní třídě nebo ve vlastním oddíle. Kluci se mohli brát za ramena nebo sprchovat jeden před druhým, protože vůbec nepřicházelo v úvahu, že by je mohl ten druhý brát eroticky. U dívek je to složitější, ale v zásadě totéž.
Za druhé. Nahota není symetrická. Nahá žena něco jiného než nahý muž, vyvolává jiné asociace, působí jinak. Ženská nahoty vyvolává touhu nebo zvědavost, mužská nahota může být snadno pokládána za výraz agrese. Prostě to není totéž.
Když takovéhle „patriarchální předsudky“ mizí, likviduje to možnost být normálně nahatý.
O lidských právech (6. 5. 2023)
Odevzdal jsem dnes kapitolu do sborníku o lidských právech. Asi nejzásadnější věc, co jsem napsal za poslední dobu. Polemizuji tam s naivním utopickým konzervatismem, který útočí proti slušně fungujícím institucím ve jménu čehosi „tradičního“, co ve skutečnosti nikdy neexistovalo a ani existovat nemohlo.
Polemizuji taky s oblíbenou tezí o tom, že myšlenka lidských práv otevřela dveře dekadenci a že současný rozpad Západu je jejím důsledkem. Myslím, že je to daleko jednodušší:
- Když v mocenském boji zvítězí malá menšina, vyhlašuje svou vůli tím, že masám otroků či poddaných prostě ukládá různé povinnosti. Vznikají tedy soupisy povinností.
- Když v mocenském boji zvítězí většina, vyhlašuje svou vůli tím, že ukládá různé úkoly a povinnosti vládě. Vznikají tedy soupisy práv.
O nic jiného nejde. Je nesmyslné tomu připisovat morální význam, pozitivní či negativní.
O covidismu (6. 5. 2023)
Zatímco „alternativa“ pořád mele o údajném covidismu, a připomíná dobu, kdy se právníci s podivnou minulostí a profesionální politici hrdinsky postavili do boje proti lékařům, zdravotním sestrám a řadovým policistům (za podpory mnoha příslušníků nové aristokracie), vědci vyvíjejí nové léky pro ty desítky milionů lidí, jejichž zdraví bylo pocucháno covidem a dosud mají následky. Samozřejmě na tom nakonec vydělají farmaceutické korporace. Z mnoha důvodů by bylo pro společnost mnohem výhodnější, kdyby to dělaly nezávislé laboratoře na státní zakázku. Stejně to stát všechno platí a stejně to vyvine nějaká konkrétní parta lidí, která nepotřebuje deset úrovní manažerů nad sebou. Ale řešením je prosadit reformu toho odvětví. Řešením není vrátit se do dob před průmyslovou revolucí, kdy lidská těla údajně nebyla ničena moderní medicínou, takže člověk mohl mluvit o štěstí, když se dožil čtyřicítky. Stejně jako bych raději jezdil českým autem, ale když žádná česká automobilka není, nezbývá mi než použít produkt Toyota Corporation.
To je jeden z důvodů, proč „alternativa“ nemá a nikdy nebude mít podporu většinové veřejnosti.
O opoziční politice (5. 5. 2023)
V diskuzi s Vidlákem o české opoziční politice jsme se v něčem shodli, v něčem ne. Oběma nám je ale jasné, že jednoznačným hegemonem české politické opozice je Andrej Babiš a jeho hnutí ANO. Všechno ostatní je okrajové. Veškeré jiné síly mají význam pouze jako potenciální partneři ANO, kteří mohou ANO případně dotlačit k radikálnějšímu jednání.
Ta diskuze už proběhla před pár dny. Dnes si za tím stojím dvojnásob, poté, co Andrej Babiš vystoupil na budapešťské konference CPAC. Navzdory všem výhradám, protifialovská opozice je především Babiš. Nejen kvůli politické síle, ale také proto, že tlumočí názory veřejnosti mnohem víc a přesněji než různé radikální skupiny.
Paradoxně pro něj může hrát i jeho názorové pružnost. Pokud někdy ANO opět převezme vládu, bude to v situaci slábnoucí Ameriky, posilující Číny, Maďarska jako výrazné regionální mocnosti a Evropské unie upadlé někam mezi druhořadé komiky. Jiná situace, jiné tlaky, jiné politické kroky.
Něco snad napoví výběr kandidátů do europarlamentu. Jestli tentokrát ANO vyšle úplně jiné typy než minule.
O nutné podmínce růstu národního bohatství (5. 5. 2023)
Není to tak dlouho, co jsem tu citoval Ivo Budila, který připomněl, že silná americká ekonomika vznikla díky kombinaci ochrany domácího trhu, podpory vlastního průmyslu a rázných státních opatření. Tentokrát mohu odkázat na důkladně zpracovanou případovou studii o tom, co rozběhlo ekonomiku izraelskou po založení státu. Opět státní programy vedené jednoznačným politickým rozhodnutím zaměřit se na hodně vyspělé technologie.
Obávám se, že ve skutečnosti to není tak jednoduché, protože ze státních programů se mohou velmi snadno stát obrovské rozkrádačky s minimálním efektem. Pro programy podpory vědy a výzkumu to platí dvojnásob – jak je známo už od dob Rudolfa II. A asi bychom dokázali najít příklady zemí, kde ochrana místního trhu a státní průmyslová politika skončily katastrofálně. Nicméně nemáme žádný příklad, kde by národní bohatství vzniklo neúmyslně, jen volnou hrou tržních sil.
Zdá se tedy, že aktivní stát s jasnou vizí rozvoje je nutnou podmínkou ekonomického úspěchu. Ovšem podmínkou zdaleka nepostačující.
O přitažlivosti Západu (4. 5. 2023)
Západ na tom nemůže být špatně, protože miliony lidí na celém světě touží na Západě žít, zatímco jen málokdo touží se přestěhovat ze západní Evropy nebo USA do třetího světa. Na první pohled to zní přesvědčivě, ale obávám se, že takový povrchní pohled ignoruje podstatu celé záležitosti.
Před generací tomu skutečně bylo tak, že lidé z celého světa přicházeli s touhou stát se občany Západu. Ahmed a Rodrigo toužili stát se Johnem, Hansem nebo Pierrem. Většina dnešních Ahmedů a Rodrigů přichází kolonizovat území, kde John a Hans žijí. Přicházejí s tím, že si přivezou svou kulturu a budou pohrdat domorodci. Západ neimponuje, nýbrž přitahuje svou bezbranností. A přitahuje jiné typy lidí.
Multikulturalisté to připisují různým překážkám, který prý brání příchozím splynout se západními společnostmi. Jenže ať ty překážky odstraňují, jak chtějí, ochota být asimilován neroste. A už vůbec nedokážou vysvětlit, proč se migranti ještě relativně nedávno přizpůsobovali, navzdory diskriminaci a všem překážkám.
O obousměrnosti národního snažení (4. 5. 2023)
České národní obrození (a vlastně všechny úspěšná národní obrození) měla dvě dimenze, navzájem úzce propojené. Nahorů dolů. Na jedné straně obdiv k prostému lidu, jeho morálce, zvyklostem, slovesnosti a pohledu na svět. A zároveň neustálé úsilí o zušlechťování a pozvedávání lidu.
Bez toho prvního máme aroganci izolované elity. Bez toho druhého podbízení se těm nejhorším a „závod ke dnu“. Izolovaná elita versus lůza. Ani jedno nemůže nahradit lid.
Na podobnou obousměrnost ukazuje i jiná myšlenka profesora Budila: Nacionalismus je něco hodně moderního, co používá starodávné symboly. Není to otázka marketingu. Když profesor Budil zmiňuje používání symbolů, má na mysli, že národní život z těch symbolů vychází a je jimi zásadním způsobem ovlivněn.
Národ zahrnuje lidové i elitní (nikoliv elitářské), národ zahrnuje dávnověk i vizi budoucnosti.
O neokonzervativní Kubě (3. 5. 2023)
Ve vystoupení na Brněnském odborném semináři jsem pro jeden z možných scénářů vývoje naší země použil termín “neokonzervativní Kuba”. Politický vývoj na Kubě je zajímavý mimo jiné tím, že země udrželo věrnost Sovětskému svazu, i když už Sovětský svaz neexistoval. Česká a polská politická elita směřuje k udržení věrnosti americké hegemonii i poté, co ta hegemonie bude už dávno minulostí. Uzavřená část světa vzývající někoho, kdo už dávno patří minulosti. Snad s tím rozdílem, že Kubánci na tom rozhodně neprodělali, protože jim ta strategie pomohla udržet nezávislost. Na rozdíl od českých zemí, které tou komickou strategií nemají co získat.
O přípravě elit (2. 5. 2023)
Má pár procent nejsečtělejších dětí znát slovní obraty typu „na hrubý pytel hrubá záplata“? Ještě před generací to bylo samozřejmé. Kdo se učí pouze základní školní učivo, ten takové věci znát nemusí. Kdo toho čte víc, ten už na takové divné výrazivo narazit musel.
V přijímacích zkouškách se na to dětí zeptali a „experti“ šílí. Vzdělané zvídavé dítě přece má znát doporučené knihy vydané v posledních třech letech. Tam je jistota, že nemůže narazit na nesprávné politické postoje a tam nejsou divné slovní kombinace jako „na hrubý pytel hrubá záplata“. A to zejména proto, že ty knihy jsou přeložené z angličtiny nebo je psali místní autoři napodobující anglosaský styl. Nic jiného nemají znát ani ti nejlepší z nejlepších. Ideální uchazeč je takový, který zvládá všechny požadované vědomosti, ale ani tečku navíc. To by mohlo bránit ve správných občanských postojích, podle kterých se má vybírat (jak radí neziskovka Eduin).
Napadá mě, že za pár let možná budou vypadat přijímací zkoušky opačně. Něco ve stylu detektoru lži. Kdo se prozradí, že toho umí příliš, ten nebude přijat.
O národní kultuře (1. 5. 2023)
Co je národní kultura? Ivo Budil píše v knize Za obzor Západu o čtyřech znacích:
- Musí být typická pro určité území. Bulharská národní kultura je v Bulharsku a ne jinde. To dá rozum.
- Jejím smyslem jsou určité elitní výkony. Tak, jako jsou občas všichni Češi hrdí na výkony svých hokejistů, tak by měli být hrdí na hudbu Antonína Dvořáka nebo obrazy Mikoláše Alše.
- Jejím posláním je zušlechťovat lidové vrstvy. I ten příslovečný skladník šroubů se má občas dostat na operu a má mít prospěch z vysoké kultury.
- Je vznešená. Národní kultura – to je Národní divadlo a Národní muzeum. Přináší vznešenost, zušlechťuje a zároveň dokáže vidět heroickou vznešenost i v každodenních životech obyčejných lidí.
Všimněte si, že je to vlastně opak toho kulturního odpadu, který se lidovým vrstvám servíruje v poslední generaci (v oficiálních médiích i bulvární alternativě). A taky si všimněte, že zmíněná definice národní kultury odpovídá tomu, co se pěstovalo od počátků národního obrození až do Husáka.