Glosy za prosinec 2021
Ze zpravodajství babylonské včely (31. 12. 2021)
Prezident Biden si vystřihl díru do respirátoru, aby mohl očmuchávat děvčátka ve svém okolí. Senátorka Ocasio-Cortésová (AOC) navrhuje změnit počítání hlasů u voleb. Hlas bílého voliče se má počítat jako tři pětiny voliče “menšinového”. Senátorka si ovšem myslí, že tři pětiny je totéž co 10%. Kongresman Nadler prohlásil demonstrace Antify za naprosto pokojné, přestože došlo k pokusu zapálit sál, ve kterém on sám přednášel.
Jsou ty informace pravdivé nebo ne? Vybral jsem je z amerického satirického webu The Babylon Bee. Pravdivé nejsou, ale snadno by mohly pravdivé být. Dokážeme si představit, že senátorka AOC bude požadovat, aby hlasy bílých voličů neplatily. Dokážeme si představit, že si senilní Biden prostřihne díru v respirátoru. A spoustu dalších věcí. O tom je skutečně dobrá satira – že chápe podstatu jevu a dotáhne ho do podoby, která je letos absurdní… ale za pár měsíců, kdo ví? Ostatně, jmenování Heleny Langšádlové ministryní vědy nebo nominace Miroslava Kalouska do správní rady VZP se od nich příliš neliší.
To je děsivé na našem světě. Že dynamika dění je taková, že cokoliv je dnes parodie, to se zítra může opravdu stát. A související problém naopak spočívá v tom, že veřejný prostor je plný nepravdivých zpráv, které nejsou tak úplně nepravděpodobné, takže rozpoznat mezi satirou, lží a realitou je stále těžší.
Tak je to za námi! (30. 12. 2021)
Apokalypsa nepřišla. Covidová vlna dosáhla vrcholu těsně před zahlcením nemocnic a klesá. Ubývá nových případů (což může být dáno testováním), ale pozvolna taky polevuje tlak na nemocnice (což nemůže být testováním). A to bez 
drastických lock-downů. Opatření byla tentokrát mírná, a beztak je dodržoval jen málokdo.
Vyočkovali jsme se z toho! Díky hrdinům a hrdinkám v nemocnicích, a díky rozumným lidem. Samozřejmě nevíme, co přinese omikron, ale data z Velké Británie a Izraele opravňují k opatrnému optimismu. I když tam omikron řádí naplno, nemocnice se neplní tolik jako v předchozích vlnách.
Světlo na konci tunelu je snad už konečně vidět. Samozřejmě, někomu to bude chybět – dodavatelům zdravotnického vybavení, farmaceutickému odvětví, a antiočkovacím aktivistům, co si na tom postavili živnost. A taky politikům, co doufali, že je vynese nahoru, když budou štvát lidi proti zdravotníkům. Ti budou ještě roky a roky vyprávět svým věřícím o děsivém teroru, světovém spiknutí a smrtícím očkování. Ale normální lidé si budou zase žít svými normálními životy, a bojovat zápasy, které za to stojí.
Politický program pro nezávislou Českou republiku 21. století (29. 12. 2021)
Ivo Budil začal zveřejňovat politický program, se kterým jde do boje o post předsedu Trikolory. Budu jej celý zveřejňovat, protože nejde jen o Trikoloru. To, s čím profesor Budil přichází, je fakticky prvním uceleným programem antiglobalistické opozice, který se tu objevil. Nemá cenu se přít o to, kdo přišel se kterou myšlenkou jako první. V každém případě dává profesor Budil těm myšlenkám novou kvalitu a novou naléhavost.
Doporučuji velice pozorné čtení.
Na konci roku, kdy jsme prohrávali (29. 12. 2021)
Čtenáři možná naskočí covid nebo epidemie. Ale mnohem zajímavější otázka je, kdo dokázal covidovou situaci využít k prosazení svých cílů a kdo nikoliv. A tady nezbývá než konstatovat, že stoupenci globálního vládnutí se ukázali jako čilejší, cílevědomější a dokázali se mnohem rychleji zorientovat. V českých zemích nastoupila eurolokajská vláda, v Americe si upevnila postavení anticivilizační levice a protibělošský rasismus se tam stal mainstreamem. V Německu mají vládu ještě radikálnější, než byla Merkelová, a vypadá to, že Macron snadno obhájí. Dokonce je ve hře i dobytí Maďarska.
Na druhou stranu se opravdu potvrdilo, že globální moc je křehká. Imbecilita nového zeleného údělu překročila veškerá očekávání, americký prezident nedokáže skrývat, že trpí demencí a vojenská síla Severoatlantické aliance byla zesměšněna vousatými fanatiky vyzbrojenými historickými samopaly. Jenže jestliže na straně vládnoucí elity přibývá hlouposti a neschopnosti, na straně opozice se projevuje totéž v minimálně stejné míře. Vlastně jde o jakýsi politický závod ke dnu.
I to zelené je k něčemu dobré (29. 12. 2021)
Když nadáváme na Nový zelený úděl, a nadáváme oprávněně, neměli bychom zapomínat na jednu výhodu. Možná jedinou.
Postupná likvidace celého dosavadního hospodářství (o nic jiného nejde) vynáší řádově víc peněz než migrace a než změny pohlaví. Nejlepší mozky, zájmy největších nadací a nejvíce peněz se tedy přesouvá. Dokonce už i Člověk v tísni se začal angažovat v oblasti klimatické změny.
Správný politicky korektní žadatel o lokajské místo v globální elitě je pochopitelně nadále promigrační a pro-genderový. Ale hlavní zájem je jinde. Do Evropy jsou pořád dováženi džihádisté, ale proud zpomalil. Získali jsme trochu času. Protože – nenechme se mýlit – zničenou ekonomiku jednou opravíme, zatímco výměna obyvatel je nevratná.
Pokrok? Pokrok? (28. 12. 2021)
Je škoda, že jsme si nechali ukrást slovo „progresivista“. Progresivista je magor, který se snaží zničit životy většiny svých spoluobčanů. A který na tom většinou dokáže slušně vydělat. Opak je konzervativec, tedy člověk, který se snaží před takovými magory chránit sebe i svoje okolí.
Jenže progresivista přece souvisí s konceptem pokroku. To je jedna z naprosto zásadních věcí, na kterých je naše civilizace založena. Už po tisíce let. Chceme, aby se lidem žilo stále lépe. Chceme pochopit to, co nechápali lidé před námi. Chceme, aby se žilo stále svobodněji. Chceme, aby ubývalo trpení. Lidského i zvířecího. A dařilo se toho dosahovat. Máme za sebou staletí pokroku. Jenom díky tomu má smysl západní civilizaci bránit.
To, čemu dnes čelíme, je řádění degresivistů. Řádění lidí, kteří chtějí horší život, více nespravedlnosti a více utrpení. Prosazují zbídačení milionů lidí. Prosazují zničení osobních životů milionů lidí genderovým šílenstvím, likvidaci občanských svobod, vlnu vraždění v ulicích evropských měst a genocidu evropských národů. I když si možná ne neuvědomují tak úplně, co vlastně působí. To nemá s ideou pokroku nic společného. To je pokus o návrat do raného středověku, ovšem bez mechanismů, které tehdejším lidem umožnily přežít.
Bylo by logické postavit proti anticivilizačnímu šílenství racionalitu, optimismus a víru v pokrok. Škoda, že ty pojmy jsou jaksi umazané. Je možné je ještě očistit?
Mezi hospodským žvaněním a radikální změnou (26. 12. 2021)
V rozhovoru s Ondřejem Brožem na televizní stanici Příznaky transformace se zabývám mimo jiné tím, jak prosadit společenskou změnu. Upozorňuji, že to, co vnímáme jako viditelné revoluční zlomy (třeba pád Bastily nebo dobytí Zimního paláce) – to jsou v podstatě jen příznaky toho, že již předtím došlo k mocenské změně. Někdo zeslabil, někdo posílil, a ten silný si bere, co je v jeho možnostech.
A kdo je silnější? Ten, kdo má více peněz? Obávám se, že ovládnout banky je snadnější, než si kdo připouští. Ten, kdo rozkazuje tajné policii? I to se může změnit, protože vedení tajné policie hájí v první řadě své vlastní zájmy. Média? Jenže kdo bude za pár let ovládat média?
Vyhrají ti, kdo jsou cílevědomější, inteligentnější, lépe organizovaní, mají lepší logické myšlení, dokážou lépe vyhodnotit situaci a lépe reagovat. Ti, kdo dokážou vybudovat silnější sítě kontaktů. Ti, kdo jsou schopni poradit si v nových situacích. Mají k dispozici více zdrojů. Zpravidla tomu bývá tak, že ten, kdo drží velké peníze, média a velkou politickou moc, ten si dokáže koupit tohle všechno. Jenže my jsme v situaci, kdy se vládnoucí struktura začíná hroutit svou vlastní neschopností. Chcete změnu? Tak pracujte na tom, abyste vy byli ti organizovanější, odhodlanější, s lepším logickým myšlením, s lepší znalostí přírodních věd a lepší znalostí psychologie. To rozhodne o budoucí změně. Ne povykování na náměstí.
K čemu je vlastně politická opozice? (26. 12. 2021)
Už mě nebaví politici, kteří „říkají to, co cítíme.“ Od toho přece máme kabaretní umělce, politickou satiru a další baviče, aby „mluvili za nás” nebo “vyjadřovali, co cítíme.” Politik je dosazen do funkce a je placen za to, aby prosadil změnu. A pokud v této chvíli nemá dost síly (třeba proto, že jeho strana nezískala více hlasů), pak by měl mít jasný plán, jak tu sílu získat. To chce strávit dalších dvacet let tím, že bude kritizovat poměry, aniž by se cokoliv změnilo?
Opozice, která nadává na poměry, ale nedělá žádné konkrétní kroky k jejich změně nebo podniká kroky jen čistě rituální (například předkládá v parlamentě návrhy, o kterých předem ví, že budou zamítnuty), taková opozice je zbytečná. Je dokonce otázka, zda taková opozice nežije ve faktické symbióze s vládnoucí mocí a její činnost vlastně nespočívá v tom, že brání usilovat o skutečnou změnu.
Radikalizace mlčící většiny (26. 12. 2021)
Radikalizace plodí radikalizaci na opačné straně. Mlčící většina, která podporuje opatření a podporuje očkování, se rovněž začíná radikalizovat. Ještě zkraje podzimu podporovala povinné očkování jen malá část veřejnosti, těsně před Vánocemi už naměřil výzkum TNS Market Research těsnou většinou. Zarážející je zejména rychlost, s jakou stoupenců povinného očkování přibývá.
To neznamená, že povinné očkování bude zavedeno. Současná vláda má (zatím) stejné názory jako anti-lockdownové skupiny, takže přidávání dalších povinností nepřichází v úvahu. Navíc fakticky nikdo neví, co by takové povinné očkování mělo obnášet. To jako budou policisté odchytávat neočkované a násilně jim píchat injekce? Nebo jim budou ukládány pokuty? Vzhledem k tomu, že značná část antiočkovačů jsou v exekucích, narkomani či jiné podobné typy, pokuty jim příliš neublíží. Jde tedy spíše o teoretický spor než o něco, k čemu by se reálně schylovalo.
V každém případě to ale ukazuje, že demonstrace (přenášené velkými zpravodajskými kanály) a obrovská mediální aktivita antivaxerů vede sice k tomu, že se aktivisté semykají a radikalizují, ale nedaří se jim získávat na svou stranu veřejnost. Naopak, většina veřejnosti začíná být naladěna stále ostřeji proti nim. Což vedoucím, řečníkům a aktivistům nemusí vůbec vadit. Ono přece nejde o to něco prosadit. Jde o to udržovat lidi naštvané, udržovat vysokou hladinu emocí, tahat z lidí peníze a občas taky hlasy pro nějakou politickou funkci.
Další poučení: Přístup do médií je vám k ničemu, pokud nemáte co říct.
Dobrá zpráva z Kladna. Ale… (25. 12. 2021)
Policisté dopadli vandala, který rozřezal pneumatiky aut zdravotnického personálu před kladenskou nemocnicí. Neměl nic společného s antiočkovaním hnutím. Byl to nějaký místní magor, který se pohádal v ordinaci a vyřešil to takhle. Což je skvělá zpráva.
Horší zpráva je, že mezi mluvčími antiočkovacího hnutí (od Landy po Klause) se nenašel ani jediný (!), který by vyzval k umírněnosti a pokusil se ztlumit násilné vášně. Ani jediný! Je přece jasné, že když běžně používám termíny jako “teror”, “koncentrační tábory” nebo “covidofašismus” a vím, že část z mých příznivců je inteligenčně podprůměrná, pak je vysoké riziko, že někdo z nich nepochopí, že se jedná o přirovnání a že se bude stupňovat násilné jednání. A vůbec to nemusí skončit u jedné zmlácené prodavačky.
Podvodník o Vánocích (25. 12. 2021)
Zlovolný lhář a manipulátor Jan Cemper se o Vánocích opět projevil. Hned dnes ráno vydal článek, ve kterém tvrdí, že “pití dezinfekce proti covidu navrhoval i exprezident Donald Trump.” Takto formulováno to vyznívá, že Donald Trump doporučoval, aby lidé tu dezinfekci pili. Ve skutečnosti Donald Trump na tiskové konferenci řekl, že “by bylo zajímavé, kdyby lékaři takovou možnost prověřili.” (tedy možnost využít tu chemikálii při léčbě chloridu). Rozhodně nikomu nenavrhoval, aby se té jedovaté chemikálie napil (na rozdíl od aktivistů Chcípl pes, ti to opravdu doporučují). Nejde tedy o drobnou nepřesnost nebo to, že by si Cemper něco nezkontroloval. Úmyslně zkreslil skutečnost, aby uvedl čtenáře v omyl. Ostatně, co jiného byste od toho lháře a maniupulátora mohli čekat.
Proč Amazonu nezáleží na lidech (23. 12. 2021)
Amazon vyhověl žádosti čínské vlády, aby mazal jiná než pětihvězdičková hodnocení knihy čínského prezidenta. Pochopitelně to nerozhodl Amazon, rozhodli to konkrétní manažeři. To rozhodně neznamená, že by ti manažeři milovali Čínu. Jsou prostě zvyklí plazit se před každým, kdo se namane. Plazí se před bandami aktivistů, plazí se před muslimskou komunitou, plazí se před médii. Kdyby někdo rozpoutal protičínskou kampaň, uhnou zase na druhou stranu.
Proč jim tedy nezáleží na obyčejných lidech? Protože ti jako jediní nemají žádnou moc! Nemají svá média, která by nebyla směšná. Nejsou organizovaní. Nevědí, co chtějí. Nedokážou se domluvit bez toho, že by propadli konspirační demenci. Nedokážou analyzovat situaci. Nedokážou vybudovat vlastní mocenské struktury. Proto jsou snadnou kořistí. To je to, co potřebujeme změnit.
Svobodu pro Assange! (22. 12. 2021)
Z dopisu osobností britskému premiérovi:
“Vaše země byla útočištěm řady osobností, pronásledovaných jinde, už v předminulém století. Svobodu slova uměla garantovat i lidem, razícím kurážné alternativy. Pan Julian Assange ji uplatnil na obranu lidských životů a zdraví, decimovaných krvavými agresemi. Projevil statečnost, zasluhující obdiv a solidární podporu, a ne mstivou represi.
Proto se na Vás, pane premiére, obracíme jako na státníka i novináře s naléhavou žádostí o osobní intervenci. Zabraňte vydání pana Juliana Assange justičnímu zločinu, který mu hrozí! Zasaďte se o jeho neprodlené osvobození! Právě to bude nejvěrohodnějším příspěvkem k obraně svobody projevu, pilíře demokracie a všech hodnot moderní civilizace!”
Energie a ideologie (22. 12. 2021)
V Maďarsku probíhá diskuze o cenách energií naprosto jinak než u nás, ale rozhodně není méně zajímavá. Orbánově vládě se totiž podařilo zemi odstínit od drasticky stoupajících cen ve většině Evropy – a sklidila za to opoziční kritiku! Šéf opozice Péter Márki-Zay (katolík se sedmi dětmi, který obdivuje Georga Sorose) se nechal slyšet, že „ceny se nemohou zastavit na hranicích“ a že je dobré, aby energie byly dražší, protože to bude lidi motivovat k úspornějšímu chování. Že to „úsporné chování“ má spočívat v tom, že lidé zahodí svoje stará auta a koupí si nové hybridy, na to jsme od lokajů globálních elit zvyklí.
Výrok o tom, že „ceny se nemohou zastavit na hranicích“ by měl být připomínán, protože je v něm obsažený celý ekonomický globalismus. Když v Bruselu rozhodnou, ceny energie pro prodavačku z maďarské vesnice mají stoupnout. Když v New Yorku rozhodnou, plat té prodavačky má klesnout (ono by to teoreticky mohlo být i naopak, ale taková rozhodnutí kupodivu přijímána nejsou). Lidé jsou v takovém svět naprosto bezmocní vůči rozhodování mocných. Volit mohou jen své národní zástupce, kteří nemají mít na věci žádný vliv.
Márki-Zayův výrok taky ukazuje perfektní souhru ekonomických zájmů a ideologie. Když chceme lidi oškubat, je tu ideologie, která to ospravedlní. A naopak – ta ideologie by byla bezvýznamnou a směšnou, kdyby si ji mocní nevybrali pro podporu svých zájmů.
Katedrály nebo osobní zbožnost? (21. 12. 2021)
Podruhé k nářkům o tom, že nejsme na Vánoce dost duchovní. A že vlastně nejsme dost duchovní nikdy, a že jsme ateistický národ, a že kdybychom všichni chodili do kostela, byli bychom na tom politicky úplně jinak a já nevím co. Tentokrát připomenu Rodneyho Starka, katolického historika a sociologa náboženství, dle mého soudu jednoznačně nejlepšího analytika v této oblasti.
Stark ukazuje, že máme na vybranou. Buď můžeme být zemí, kde se staví kostely, náboženské symboly jsou na státní vlajce, ve školách se učí náboženství, téměř každý má svatbu v kostele… ale kde lidé budou nábožensky naprosto vlažní a téměř nikoho to nebude zajímat. Nebo můžeme být zemí, kde bude mnohem více lidí přemýšlet o duchovních věcech a žít niterným náboženským životem. Pak ale nebudou ty katedrály, znaky, náboženská výuka na školách a tisíce církevních obřadů. Obě možnosti se totiž vylučují. Ty typy náboženských organizací (církví, sekt atd.), které umí ovlivnit stát a veřejnou atmosféru, ty nedokážou oslovit naprostou většinu lidí. A ty, které umí lidi osobně oslovit, ty zase neumí ovlivnit stát a veřejnou atmosféru. Buď převáží jedny nebo druhé.
Stark také ukazuje, že v dějinách se ta období střídají. Někdy se staví katedrály a jindy mají lidé zájem o duchovní věci. Mimochodem, zdá se, že ta stejná zákonitost platí jinde. Pamatujete třeba na nedávnou zprávu, že v arabských zemích, které se vrací k islámskému právu a islámským tradicím, přibývá ateistů?
Social Roots of Great Afghan Deceit (21. 12. 2021)
Společenské kořeny velkého afghánského podvodu. Tak se jmenuje v překladu článek, který mi vyšel na alt-rightovém webu Counter-currents, Vracím se ještě k válce v Afghánistánu a upozorňuju, že to společensky nejzajímavější se odehrálo POTOM. Dalo by se přece čekat, že po takovém debaklu bude rozehnán generální štáb, proběhnou čistky a dojde k totální reformě systému velení. Už od středověku se tak dělo v každé zemi po každé těžké porážce. Nicméně Afghánistán byl z pohledu aktérů ve velení armády velmi úspěšný, takže můžeme čekat opakování stejného postupu v dalších částech světa.
Vánoce mají být veselé! (20. 12. 2021)
Už druhé Vánoce za situace různých omezení a všeobecné nervozity. Snad jediné pozitivní je, že neslyšíme ta neustálá nudná mravokárná ponaučení, že bychom měli Vánoce prožívat duchovněji a v tichosti a tak. Je dobré připomenout, 
že až do 17. století byly české Vánoce bujaré, rozjařené, občas i trochu eroticky necudné. Třeba tak, jako dnes vypadá masopust. Rozjímavá tichá tradice barokních Vánoc je krásná, stejně jako barokní hudba, ale někdy jaksi nestačí. Obávám se, že za zájmem o Santa Klause není jen korporátní reklama, ale taky probublávající chuť mít Vánoce veselé. Jde o to, že ten Santa je takový bodrý chlapík, občas se napije, občas zavtipkuje, přinese dětem dárky, ale umíme si ho představit, že přitom plácne maminku přes zadek… a konec konců do jeho světa patří i ty modelky v červeném spodním prádle. I tenhle pocit patří k autentickým Vánocům. A zdůrazňuji k autentickým křesťanským Vánocům, protože o slavení předcházejících pohanských svátků nemáme moc spolehlivých pramenů.
Tak se těším, až Anglosasům toho Santu ukradneme a uděláme si naše veselého českého – Santu Nováka s lahváčem.
Bezdomovcem za 10 minut (20. 12. 2021)
Spojené státy americké – země neomezených možností. Většina domácností má úspory menší než 50 dolarů, z práce vás mohou vyhodit na minutu a když nedokážete zaplatit nájem, máte na vyklizení bytu 10 minut! To opravdu není karikatura ani dickensovská novela z Anglie začátku 19. století. To jsou skutečné Bidenovy USA. Země, kde celé rozsáhlé čtvrti žijí výhradně ze sociálních dávek a obyvatelstvo tráví většinu času fetováním a válkami gangů a kde manažerské odměny rostou do naprosto nesmyslných výšek. Ale když chlápek, co celý život pracoval, o tu práci přijde (z důvodů, které nemohl ovlivnit), za pár dnů je na ulici. Klidně i s malými dětmi. Ono by to snad bylo přijatelné u někoho, kdo dlouhodobě dělá bordel, ruší ostatní, nezaplatil už deset pokutu a já nevím co. Ale ne u lidí, co se snaží normálně žít. Kongres mezitím schvaluje bilionový program na oživení ekonomiky, přičemž většina peněz jde rovnou do kapes bankéřů a vysokých manažerů.
Mimochodem, všimněte si toho dvojího metru. Když někoho vykopnou z bytu z politických důvodů, je to akt zločinného režimu (pokud neříkal něco politicky nekorektního, to mu to patřilo). Když ho vykopnou kvůli bankovním ziskům, dobře mu tak, může si za to sám.
Je demografie osud? (19. 12. 2021)
„Demografie je nezvratný osud.“ Tak zní jedna z nejčastějších vět americké politiky. Myslí se tím, že přicházejí přistěhovalci z latinské Ameriky nebo že ti, kdo již přišli, mají více dětí než Američané. A protože přistěhovalci volí Demokraty, přichází s nimi i genderové šílenosti, zelené fantasmagorie, protibělošský rasismus a všechno ostatní, co nás v posledních letech tak děsí. Dokonce i Texas, který byl ještě před pár lety baštou staré Ameriky, je dnes rozdělenou zemí, kde jedna či druhá strana vítězí s minimálním rozdílem.
David Cole, kterého zde často cituji, ovšem zpochybňuje, jestli je tím problémem příchod migrantů. Vždyť i latinos chtějí žít někde, kde se budou cítit bezpečně a kde bude dost pracovních příležitostí. Tím skutečným problémem jsou američtí vysokoškoláci, ukazuje Cole. Kam se přistěhují, tam zavádí své šílené nápady. Hitem posledního roku je rušení místních policií, protože policie je prý rasistická. To nepodporují ani latinos, ani černoši, ale jenom a pouze blázni z univerzit. Etnické menšiny jsou ve vleku bílých intelektuálů, to je celé.
Čtenáři z České republiky se vybavuje situace v desítkách městeček a obcí v dosahu Prahy či Brna, kde se profesionálové z korporátních centrál staví rodinné domy a kde je jejich přítomnost vyloženě ničivá. A také ten obrovský rozdíl mezi americkou a evropskou migrací. S latinos se snad můžete naučit žít. S muslimskými přistěhovalci těžko.
Lépe pozdě než později (18. 12. 2021)
Když přiznáte omyl, jste možná na chvíli za pitomce. Ale celkově je to pořád lepší než pokračovat v blbostech. Třeba předsedkyně Trikolory, která v dnešním poselství členům jasně změnila kurz. Trikolora už nechce být “kraválistickým Volným blokem číslo dvě”, téma covid dříve či později odezní (tak už nás “nechtějí držet zavřené napořád”) a Trikolora vlastně není proti očkování.
Je samozřejmě otázka, jestli tu stranu ještě bude možné zachránit. Ale už to, že snad přestanou pracovat na zhoršování situace a ničení vlastní země, je dobré. Jednoznačně chválím. Umím si představit, že to nebylo snadné.
Braňme racionalitu a pokrok (18. 12. 2021)
Eva Svobodová, kdysi moje spolubojovnice v antiislámském hnutí a neobyčejně inteligentní žena, sepsala hezkou úvahu o západní racionalitě. Přetiskuju jí, protože přesně vystihla, o co jde. A co je podstatné pro pochopení toho, proč jsme hájili a dosud hájíme západní civilizaci.
To, co dělá Západ nejlepším místem všech dob, je kombinace racionality, víry v pokrok, osobní svobody a mezilidské solidarity (soucitu). To nás odlišuje od jiných civilizačních okruhů. To nám dává morální převahu. A to nám dosud dávalo i takovou převahu ekonomickou a válečnickou, že jsme své hodnoty mohli uhájit. V takovém světě je prostor pro náboženství i pro nejrůznější iracionální a ezotérické směry. Ale nesmí získat takovou sílu, aby mohly ohrozit nebo dokonce nahradit to hlavní – racionalitu, pokrok, svobodu, solidaritu.
Eva Svobodová upozorňuje, že přesně to se děje. Z jedné strany útočí elitářská anticivilizační levice – stoupenci genderu a klimatického šílenství. Z druhé strany „alternativa“ – odpůrci očkování, hygienických opatření a vlastně celé moderní medicíny (a vlastně i moderní biologie, matematiky, fyziky a chemie). Myšlení obou stran je velmi podobné. Vytváří z inteligentních i méně inteligentních lidí tupý agresivní dav zakazující myslet, strhávající sochy, napadající vědce, lékaře a hygieniky. Můj odhad je, že kdyby něco takového převážilo, snadno se domluví s islámem. Spojí je právě nenávist k racionalitě, vědě, pokroku i naprosté odmítnutí odpovědné svobody a solidarity.
Vzpoura klaunů (17. 12. 2021)
Z dnešního rozhovoru pro Parlamentní listy:
Nemyslím, že by bylo v možnostech bakaláře Lipavského prosazovat nějakou zahraniční politiku. Nejspíš od něj pravidelně uslyšíme výroky, v nichž bude vyhrožovat Číně útokem všech našich jaderných křižníků a podobně, ale nepoškodí ho to. Spřátelení novináři a analytici to budou označovat za morální rozměr zahraniční politiky nebo tak nějak. Ostatně, už tu máme jednoho státníka, který nějak dospěl k názoru, že je expertem na záležitosti konfuciánské civilizace a jel Číňanům vysvětlovat, jaký má být správný vztah mezi velkou Čínou a malou Čínou. A to možná Konfuciovo jméno v životě neslyšel. A jak je populární! Prý dokonce bude kandidovat na prezidenta.
Občanská válka bez pravidel (17. 12. 2021)
Na blogu Z-Man vyšel hezký komentář k případu Juliana Assange, který má být po tříletém věznění vydán do USA (ačkoliv není americkým občanem a v USA se ničeho nedopustil), kde ho nejspíš čeká férový soud, nýbrž doživotní věznění za porušení zájmů impéria. Zajímavé je, že když svůj server wikileaks začal provozovat, bylo to za vlády prezidenta Bushe a velká mainstreamová média ho najdšeně podporovala jakožto bojovníka za spravedlnost. Pak se nastoupil prezident Obama, na vládních metodách se nezměnilo nic, a pro ta stejná média se stal Assange zločincem. Nejen pro dav intelektuálské chátry v redakcích, ale i pro osobnosti Všechny velké ikony levice od něj daly ruce pryč, nepodpoří ho téměř nikdo.
Otevírá se nám obraz společnosti, ve které neexistují žádná obecně platná morální pravidla. Zůstalo vlastně jedno jediné: morální je to, co pomůže mé straně k vítězství. U nás tohle pojetí morálky známe od Václava Havla. Ono tomu bylo odjakživa tak, že lidé měli tendenci nadržovat vlastním. Ale fungovalo také to, že když jste někomu připomněli obecná pravidla, často se zastyděl a nakonec přistoupil na férové jednání. To je to, co mizí.
Jen tak mimochodem, takový stav bývá označován jako válka bez pravidel.
Helena a Vánoce (16. 12. 2021)
Při posezení s Ivanem Vyskočilem jsme se ještě vrátili k eurokomisařce Heleně Dalliové a jejímu slavnému doporučení, aby úředníci EU v práci nepoužívali slovo Vánoce. Copak by to někdo z nich používal? Vždyť jsou už mnoho let pečlivě cvičeni a kádrováni, aby pro ně neexistovalo nic jiného než „zimní svátek“ nebo „sezónní svátek.“ Zajímavé je spíš to, kolik času strávilo kolik úředníků vytvářením takového doporučení a čím je popsán zbytek 30stránkového dokumentu. Stejně tak je zajímavé, že se chudinka eurokomisařka nechala tak snadno vylekat při první vlně nesouhlasu. Vždyť jí ti lidé mohli být úplně ukradené. Nebo se dokonce mohla stylizovat do role bojovnice proti „krajní pravici“. A korunu tomu všemu nasadila královna českého intelektuálna Helena Langšádlová, když se do toho úplně zbytečně zapletla a začala to celé označovat za hoax s tím, že ten dokument prý nebyl schválený. Copak ona si opravdu myslí, že když vám váš šéf něco doporučí, tak to můžete ignorovat, pokud neproběhla nějaká schvalovací formalita?
Zatím (16. 12. 2021)
Příštím ministrem zahraničí bude jedna z nejhloupějších a nejlínějších osob v zemi. To je zpráva, kterou můžeme jednoznačně vyčíst z jeho pokusu o studium. Leda by studoval v době, kdy byl jeho život rozerván nezvládnutým alkoholismem či užíváním návykových látek (což by nebylo o mnoho lepší).
Jedna výrazně pozitivní zpráva v tom ale je. A sice, že pan Lipavský to s problémy dotáhl na bakaláře. Člověk by měl tendenci čekat, že pro tenhle typ lidí nebude problém vzít si inženýrský diplom, doktorát nebo docenturu čistě za politicky-korektní postoje. Konec konců, ještě jsou v živé paměti profesura Jana Sokola získaná čistě za osobní kontakty a profesura Martina Putny získaná především za politickou angažovanost. Nicméně vypadá to, že pořád to ještě není tak zlé, aby se tituly rozdávaly úplně na běžícím páse. Zatím.
Anarchotyranie (15. 12. 2021)
Komentátor serveru Breitbart Allum Bokhari přišel s výstižným termínem „anarcho-tyranie“. Označuje tak společenské zřízení, které je tolerantní až přátelské vůči zločincům, ale postupuje tvrdě a brutálně vůči řádným slušným občanům. Mnozí vrahové odcházejí se symbolickými tresty, drobné krádeže se už ani neřeší… ale policisté toho stejného systému jsou schopni vás zmlátit a odvést v poutech, když na schůzi pronesete politicky nekorektní poznámku. Zapalování domů se toleruje, ale pokojné demonstrace jsou tvrdě rozháněny. Férové soudní procesy pořád ještě občas probíhají, ale je to jen otázka setrvačnosti. Rozhodně s nimi nemůžete počítat.
Prvním příkladem ukázkové anarcho-tyranie jsou Spojené státy americké, ale Evropa rychle dohání.
Od negramotnosti elit ke kolektivní slepotě (14. 12. 2021)
Jan Kulveit je český vědec zabývající se rozhodováním, myšlením, modelováním scénářů, pravděpodobností a podobnými hrozně těžkými tématy. Tedy oblastí někde mezi matematikou, psychologií a filosofií. Tentokrát si vzal na paškál spolek Zdravé fórum a místo, aby o nich jednoduše napsal, že to jsou magoři (což bych asi udělal já) rozebírá konkrétní chyby, kterých se dopouštějí a které znamenají, že z celkem správných vstupních dat vyvodí nesmyslné závěry.
U ezoteriků ze Zdravého fóra by se to ještě dalo pochopit. Jenže oni se stejných chyb systematicky dopouštějí i třeba profesor Klaus, profesor Beran či herní král Vávra (u kterého by se dalo očekávat slušné logické myšlení). To už není problém jedné diskuze o jedné nemoci, ale celkové atmosféry v zemi. Když statistická negramotnost začne naprosto běžně postihovat i vzdělané lidi s určitou reputací, jsme na cestě k průšvihu. Začíná kolektivní slepota. Více zde.
A zase ta kurvítka (13. 12. 2021)
Tak jsem zase narazil na stížnosti na „kurvítka“. To má být skutečná nebo domnělá součástka, která se porouchá těsně po skončení záruční doby, takže musíte zařízení zahodit a koupit si nové.
Obávám se ale, že je to ještě mnohem horší. Kdybychom dostávali solidně vyrobené spotřebiče s kurvítkem, dříve či později by se našel nějaký vynalézavý kutil, který to kurvítko dokázal nahradit. Jenže my za své peníze dostáváme spotřebiče, které jsou sestavené jenom z kurvítek! Solidní díl tam nenajdete.
Dosáhnout takového stavu nebylo jednoduché. Dalo to ohromnou práci. Jsou za tím desítky projektů, kdy se v každém podařilo zlevnit tu součástku o pár haléřů nebo urychlit její výrobu o pár vteřin. Až se postupně podařilo dosáhnout nejhorší možné úrovně, kdy přístroj ještě funguje. Jak je vidět, lidská kreativita nemá mezí, a když se spojí s tlakem na zvyšování zisků, vede k nečekaným výsledkům.
A to možná zdaleka nejsme na konci. Rostoucí ceny materiálů budou zvyšovat motivaci, na jejímž konci mohou být ještě chatrnější a nespolehlivější věci.
Co se do médií nevešlo (13. 12. 2021)
Dvě zprávy z USA, na které nezbyl prostor ani v “mainstreamu” ani v “alternativě”. A přitom mají obě svou zajímavost.
Americký prezident se přihlásil k politice “jedné Číny”. Obávám se, že přihlouplý politik z jedné malé středoevropské země navazuje na tradici kůlů v plotě.
A pak příspěvek do diskuze o tom, jestli to, co dnes prodává Pfizer, můžeme nazývat “Trumpovou vakcínou”. Zcela jistě je to tak, že sám Donald Trump tu očkovací látku pokládá za své dítě a má pro to silné důvody.
Vyjádření Donalda Trumpa k vývoji očkovací látky
Nenapodobovat! Porážet! (12. 2. 2021)
Z úvahy o strategiích politických zápasů:
“Kdyby si byl Žižka položil otázku „proč jsou ti rytíři tak silní a mocní,“ nejspíš by to vedlo k tomu, že by sedláky posadil na těžší koně, nechal je obalit plechem… a výsledkem by nebylo nic jiného než masakr. To je cesta, kterou dnes někteří doporučují, a která působí na první pohled logiky. Když oni mají neziskovky, které chodí do škol, založme taky neziskovky, které budou chodit do škol. Když oni mají své youtubery, vytvořme taky hvězdy na youtube. Ale to nikdy nebude fungovat. Protistrana to dělá už celé roky, má zázemí, má zkušenosti… nikdy je nebudeme porážet na jejich hřišti jejich zbraněmi.”
Kádrové rezervy (11. 2. 2021)
“Prezident respektuje vítěze voleb, ale zase si z nás nemohou dělat otevřeně srandu. To by mohl pan Fiala příště jmenovat ministrem svého oblíbeného koně,” tak jsem to včera napsal na twitter.
Ale ono to má i druhou stránku. A sice, ukazuje to příšernou pirátskou bídu ohledně osobností. Oni nedokážou sehnat kandidáta na ministra, který by měl rozumné vysokoškolské vzdělání! A tahle parta chce zavádět vzdělanostní společnost budoucnosti.
I když je samozřejmě pravda, že s novou ministryní vědy si Bc. Lipavský nemá co vyčítat.
Osudové prodlení (10. 12. 2021)
Michal Urban velmi správně připomíná, že od přijetí rozhodnutí zpravidla uplyne řada let, než pocítíme důsledky. Od zavedení emisních povolenek k děsivému zdražení energií uplynulo přibližně 15 let. Cyklus se zkracuje, ale prodlení tam pořád je. Současné zavádění elektromobility tedy neznamená dnešní nezaměstnanost, ale nezaměstnanost za pár let. Nezaměstnanost podobnou té, kterou známe z knih z třicátých let.
“Je úplně jedno, jestli někde čepujete pivo, stříháte nebo děláte ve skladu. Automobilovej průmysl sebou stáhne ÚPLNĚ VŠE,” píše Michal Urban.
Nacionalismus a rozum (10. 12. 2021)
Včera jsem obdržel třetí dávku Trumpovy vakcíny. Od začátku jsem počítal s pravidelným přeočkováváním (na chřipku taky chodím každý rok), takže mě současné běsnění nechává klidným.
Píchnutí přímo do lvíčka je vlastně symbolické. České národovectví je racionální, pokrokové, má úctu k vědě. Rázně se staví proti tmářství a pověrám. Vždy takové bylo. Takže ano, nacionalisté jezdí benzínovými auty, používají elektrické přístroje a očkují se.
Trumpovské umírání (9. 12. 2021)
Ve volebních okrscích, kde Donald Trump jasně zvítězil, umírá na covid téměř trojnásobek lidí proti těm, kde jasně zvítězil Biden. V tomto případě nejsou na straně elit jen média a peníze, ale také biologie, matematika a logika. A samozřejmě to prohlubuje příkop mezi trumpovskými aktivisty a mlčící většinou. Je to také jednoznačný doklad o tom, jestli lépe chrání očkování nebo prevence a zdravý životní styl.
Tragédie je, že z počátku Donald Trump vystupoval proti covidu jednoznačně, tvrdě a razantně. Elitářská opozice naopak zlehčovala virus a odmítala opatření. Když Donald Trump masivně investoval do vývoje vakcíny, neomarxistické New York Times před vakcínou varovaly.
Jenže pak se pozice otočily. Uvnitř opozičních skupin začal sílit antivaxerský proud (s mohutnou podporou Facebook Corporation, Google Corporation a dalších) a Donald Trump neměl odvahu se proti němu jasně postavit. Na rozdíl od Viktora Orbána. Výsledek vidíme. Nejen zbytečné umírání, ale také trium anticivilizační levice.
Není čas na reformy. Je čas na záchranu (8. 12. 2021)
Projev, kterým zahájil svou prezidentskou kampaň Eric Zemmour, se vymyká tomu, co je v politice zvykem. I když je osobnostně úplně jiný, přesto představuje podobné zjevení jako Donald Trump v roce 2016. Podobné v tom smyslu, že ignoruje a ruší dosavadní pravidla hry. Ruší pravidla o tom, co se má a nemá říkat. Je mu lhostejné, jestli elitní komentátoři něco označují za extrémistické.
„Není čas na reformy. Je čas na záchranu.“ Jasné, věcné, statečné sebevědomé.
Samozřejmě, že to může být jen chytrý reklamní slogan. Ale Zemmour dokazoval desítky let, že to myslí smrtelně vážně. Přesto ani jeho slova a slogany nemohou uniknout obvyklému osudu všeho velkého a patetického. Nebude trvat dlouho a velmi podobný slogan uvidíme v kampani Pirátů nebo nějaké podobné strany.
Nicméně v tuto chvíli doporučuji Zemmourův projev k poslechu. Je to velkolepé.
Co nám odkázal Václav Havel (8. 12. 2021)
Odpověď do ankety časopisu Argument:
Václav Havel nenapsal žádné dílo, ze kterého by bylo možné jednoznačně určit jeho politické a společenské názory. Máme jen kusé poznámky, které umožňují připsat Václavu Havlovi prakticky jakýkoliv postoj. Totéž platí o jeho politice, kterou provázela jediná zásada. Václav Havel podléhal prakticky jakémukoliv tlaku, ať už zahraničních spojenců, investorů nebo místních médií. Tak musíme číst i slavný rozhovor o humanitárním bombardování. Václav Havel pravděpodobně nezastával názor, typický pro americké neokony, že je zapotřebí napadat všechny odbojné státy. Prostě vyjádřil loajalitu, jak se to od něj čekalo. Snad jedině přesvědčení, že cokoliv dělá, je mravně správné a činí ho významnou morální osobností, ho provázelo po celou politickou dráhu. Jsem-li Havel (nebo aspoň havlista), je všechno dovoleno. V tom smyslu je nastupující koalice, zaměřená především na čekání na pokyny ze zahraničí a na osobní obohacování, autenticky havlovská.
Hampl nakladatelem (6. 12. 2021)
S potěšením oznamuji, že nakladatelství Petr Hampl zahájilo činnost. Nebudu v něm vydávat své vlastní knihy, ale zaměřím se na lahůdky – hodně zajímavé texty, které by neprošly u větších nakladatelů a u kterých se nedá čekat komerční úspěch. Začínám knížečkou Tomáše Očadlíka Esej o limitované užitečnosti vědy. Tomáš klade otázky toho typu, jestli náhodou nejsme na cestě k tomu, že by nás vědci a jejich touha po poznání (nikoliv korupce ani finanční zájmy!) dočista zničily. A taky, jestli e možné překotný rozvoj vědy omezit či zastavit. Osobně s jeho názory nesouhlasím, ale je to zajímavé čtení – užitečné mimo jiné k tomu, aby si člověk utřídil myšlenky. Jo, a taky jsem tu knížku opatřil předmluvou.
Ve Varech (6. 12. 2021)
Díky podpoře přátel jsme si mohli užít skvělý víkend v hotelu Millenium v Karlových Varech. Ten hotel mohu rozhodně doporučit. Zařízení cíleně zaměřené na české hosty, nemá problém s obsazeností, personál neobyčejně milý, vše v perfektním stavu, skvělé jídlo, velmi slušně čepované Krušovice. Je skvělé vidět, jak to může v turistickém ruchu fungovat. Jediné negativum je, že během jediného víkendu bylo vymazáno několik týdnů hubnutí.
Když člověk chodí po Karlových Varech a vyšplhá se taky k pomníku Petra I., uvědomí si, že město má už 17. století tradici místa, kam jezdí utrácet ti nejbohatší z nejbohatších Rusů. Co by za to dala mnohá francouzská a italská letoviska! Jak by se s tím dalo pracovat? Cenu kolika miliard to má? A s jakou snadností se to dá zahodit a zničit. A nemám na mysli jen poslední roky rusobijství, ale celkové dění desítek let, kdy bylo vše ponecháno „spontánnímu vývoji tržních sil“ a kdy bylo vlastně jedno, jestli k nám jezdí ruská vzdělaná třída, oligarchové nebo mafiáni.
Ono by se nejspíš ukázalo, že to lze dobře sladit s českým charakterem lázní. Čeští hosté by znamenali, že to budu pokojné bezpečné místo, kam by i bohatí Rusové jezdili raději, a peníze ruských boháčů by zase umožnily rozvoj. Nakonec nemáme ani jedno. Jen vybydlené město, poloprázdnou kolonádu a úplně zbytečný dekadentní filmový festival. Svým způsobem symbol současného „rozvoje“.
Bravo, hrdinové odboje (5. 12. 2021)
Tak to vidíme, kam až to může vést, když někteří lidé úmyslně ztratí smysl pro zodpovědnost. A netýká se to Pirátů, ani multikulturních aktivistů. Ti smysl pro zodpovědnost nemohli ztratit, protože nikdy žádný neměli.
V posledním roce a něco ale došlo k tomu, že skupina politiků, aktivistů a mediálních hvězd rozšířila naprosto příšerné lži o tom, že lékaři a zdravotní sestry údajně tají levné a účinné léky proti covidu. Většina lékařů a zdravotních sester je tedy údajně součástí jakéhosi obrovského globálního spiknutí s cílem píchnout všem smrtící vakcínu. Další aktivisté a mediální hvězdy kolem toho vybudili neuvěřitelně silné emoce. Začali označovat běžné medicínské a epidemiologické záležitosti výrazy jako „genocida“, „covidofašismus“ nebo „teror“. Dobře věděli, že část jejich posluchačů není tak inteligentní, aby poznali, že se jedná o přirovnání. Ale bylo jim jedno, co způsobí. A výsledek máme tady.
Hrubé urážení zdravotních sester, napadání lékařů, vyhrožování jejich dětem, obtěžování lidí v očkovacích centrech… a před pár dny nějaký hrdina prořezal pneumatiky vozů zdravotnického personálu před kladenskou nemocnicí. Bravo, hrdinové odboje! Impérium Billa Gatese se hroutí! George Soros bezmocně láme rukama. Přidejte ještě pár sprostých urážek a vytlučených oken a svět bude zachráněn. Není to směšné, je to odporné. A zvláště odporné je, že se mezi novými hvězdami, které se snaží zbohatnout nebo politicky prorazit na šíření lží a strachu z očkování, nikdo z nich se nenamáhal svoje stoupence umírnit. Nikomu to nestálo za pár jednoduchých vět typu „Lidi, neblbněte. Vyhrůžkami ani násilím se to nevyřešení.“ Naopak, na takovém guru Hnízdilovi je znát, že ho vlna zmatků a zbytečného násilí těší. Inu, těžké situace ukazují charaktery.
O zklamání z šlechty (4. 12. 2021)
Z odpovědí na otázky Taťány Taronské:
Když se vracela šlechta a když opět obsazovala pozemky, doufal jsem, že se mezi nimi najdou vlastenci a že budou mít chuť pro tuhle zemi něco udělat. Ale přišli jenom drancovat, nic jiného. Je to obrovské zklamání.
Sluníčkáři, pojďme diskutovat (4. 12. 2021)
Z poznámky na Prvních zprávách:
Jsme přesvědčeni, že kolonizace území České republiky jinými etniky a příslušníky jiné kultury nemůže skončit jinak než tím, že nově příchozí převládnou. Je také nutné počítat s tím, že nově příchozí nebudou tolerantní vůči dosavadní kultuře a dosavadnímu etniku.
Nicméně jsme ochotní podrobit svůj názor férovému zkoumání. Třeba nám představitelé nové vládnoucí moci ukážou muslimskou komunitu, která bude nadšená z české kultury, bude pohrdat islámskými šátky hidžáby a islámským právem šaríja a budou jí chutnat česká jídla. Třeba nám ukáže muslimy, kterým nebude vadit, že jejich dcery chodí s normálními českými kluky. Ale zatím nic takového nevidíme.
Takže milí sluníčkáři, pojďme diskutovat. Pokud ukážete něco jiného než cenzuru, vyhrožování, směšné konspirační historky a stádní mentalitu, jsme připraveni nechat se přesvědčit.
Spojenectví rukou a mozků (3. 12. 2021)
Ve čtvrtek v Otrokovicích, kde jsme měli společnou besedu s Josefem Skálou, jsem mimo jiné mluvil o tom, že stojíme před úkolem jak spojit myšlení expertních mozků cvičených k analytickým postupům s lidovým instinktem a zkušeností, s buranskou drzostí a neústupností. Obojí je důležité a taková myšlenková kombinace je neporazitelná.
Ukazuje se ale, že v praxi je to překvapivě obtížné. Zato velmi snadno dostanete spojení toho nejhoršího z obou stran. Spojení arogantního snobského elitářství s chátrovitou pověrčivostí a povrchností. Obě strany pak spojuje orientace na okamžitou emoci.
Nicméně snad už to, že jsme si toho problému v Kudy z krize vědomi, je dobrým začátkem.
Janečkova hlasovací katastrofa (2. 12. 2021)
O letošním Českém slavíku jsem už psal v souvislosti s vystoupením Karla Janečka. Ale jeden čtenář mě upozornil, že letos proběhla i jiná změna. Od svého založení v roce 1962 probíhal Zlatý slavík tak, že se prostě sečetly hlasy, které přišly nejdříve poštou, pak i elektronickými kanály. Karel Janeček to nahradil svým příšerným nepřehledným systémem, kdy má každý více hlasů a házejí se hlasy pozitivní a negativní. Samozřejmě, že je to velmi náchylné k manipulaci, resp. principiálně nekontrolovatelné (nemůžete sečíst, jestli počet hlasů odpovídá počtu hlasujících). Kromě toho ale vidíme, že to vyřadí zajímavé lidi. Zbyde jenom průměr, totální šeď. Všechno, co je jakýmkoliv způsobem zajímavé, je vyřazeno. Šeď, šeď a zase jenom šeď.
Kdyby se takový systém podařilo prosadit v politice, byl by to efektivní konec demokracie. Zmizelo by to, čím je demokratické rozhodování silné, a sice to, že při lidovém hlasování se dostávají ke slovu různé skupiny a různé úhly pohledu a že výsledek je jakýmsi pomyslným součtem. V Janečkově systému se různé skupiny a různé úhly pohledu navzájem ruší. Nikdy a za žádných okolností by lid nemohl nic prosadit. Zmizela by už i volba mezi vousatým a dredatým. Zůstaly by jen zákulisní hry.
Zlatý slavík je dnes už okrajová záležitost, nicméně ukazuje, že v umění působí Janečkova metoda ještě větší škodu. Umění je přece ta část života, kde by mělo být vyzdvihováno to, co je zajímavé, originální a neobvyklé. Kde by se mělo cenit, když někdo přijde s něčím novým. Tohle se podařilo potlačit. Vyhrávají jména, která všichni znají a která nebudí žádné emoce. To už není jen problém hloupého systému. To už je výpověď o hloupých lidech, kteří jsou schopni něco takového zavést.
Druhá transformace nebo stoprvní rozkrádačka? (1. 12. 2021)
Ekonom Jaroslav Šulc napsal delší rozbor k provolání Druhá transformace, které momentálně shání podpisy a podařilo se mu dosáhnout stavu „pokud chcete patřit k lepším lidem, nemůže tam váš podpis chybět.“ Šulcův komentář oponovali a doplňovali další členové sdružení Kudy z krize, takže vznikl hezký vyvážený text. Je k přečtení tady.
Moje poznámka je spíš pocitová. Když člověk čte zmíněné provolání, má pocit, že se znovu octl na začátku 90. let. Tehdy bylo možné věřit, že když se plně zapojíme do globální ekonomiky a budeme poskytovat služby těm největším korporacím, když vyhrajeme o soutěž o to, kdo nejvíc přispěje k jejich zisku, no tak, že budeme vítězi toho všeho. Budeme se mít skvěle a ostatní na nás budou pracovat. Kdo by to nechtěl!
Ten stejný příběh bychom mohli převyprávět trochu jinak. Nejprve nápad, že zavedeme otrokářství a tisíce lidí na nás budou makat. My budeme popíjet drinky na terase, jezdit na lov a komandovat otroky. O pár let později člověk zjistí, že otroctví bylo opravdu zavedeno, ale on má kouli na noze a pracuje v dole nebo na plantáži. A postupně nabývá pocitu, že to otrokářství není úplně přesně to pravé. Ale je bohatší aspoň o zkušenost.
Pokud autoři Druhé transformace opakují stejné fráze jako na začátku 90. let, dluží nám odpovědi na několik otázek.
- Jestliže nám globální hráči zabránili dělat chytré věci s vysokou přidanou hodnotou a vytlačili nás do odvětví jednoduchých komponent (mnohdy nejen ekonomickým tlakem, ale drsnými mocensko-politickými metodami), jak tihle pánové zařídí, aby s námi nově měli dobré úmysly?
- Nebo snad navrhují vzpouru? Jenže jak chcete někomu dodávat služby, a zároveň se proti němu bouřit? A jak to spojit s tím, že většina z nich pracuje pro nadnárodní skupiny v rolích jakýchsi dohlížitelů nad českými nevolníky.
- Navrhují takové změny jako vylepšení školství. Jenže to jsou právě ti, kdo celé roky podporovali jeho devastování. Máme se tedy vrátit do konce 80. let, kdy jsme měli školství s unikátně vysokou úrovní výuky technických disciplín a přírodních věd? Nebo autoři Druhé transformace doufají, že tentokrát prorazíme odříkáváním pouček o klimatické změně a správném počtu pohlaví?
Bez těch odpovědí vypadá Druhá transformace jenom jako další habaďůra. Co nejrychleji rozkrást zbytek toho, co tu zbývá, a utáhnout šrouby. Zvláště, když mezi podpisy vidíme opravdové „hvězdy“. Třeba manažera, který zastupoval stát, vyjednal extrémně nevýhodnou privatizaci a vzápětí nastoupil do představenstva té globální korporace. Za jeho dobrou pracovní pozici zaplatili čeští daňoví poplatníci desítky miliard. Nebo podnikatele, který zbohatl na českém technickém know-how a zakázkách od českého zdravotnictví, aby svůj podnik vzápětí přeregistroval do ciziny a přestal tu platit daně.