Glosy za říjen 2021
Kdy bylo nejlépe? (31. 10. 2021)
Socialismus nefungoval, kapitalismus nefunguje, tak co tedy? Pominu teď na chvíli zanícené zastánce jednoho nebo druhého (socialismus prý nefungoval, protože to nebyl skutečný socialismus a kapitalismus nefunguje, protože to není skutečný kapitalismus). Zdá se, že dosud nejlépe fungovaly ekonomické a politické režimy, které převažovaly v západní Evropě přibližně mezi lety 1950 a 1980. Však se taky někdy mluví o “třiceti skvělých letech”. Tedy kapitalistické ekonomiky, ovšem s velmi omezeným mezinárodním obchodem, masivním státním sektorem, výraznými regulacemi, volenými zástupci zaměstnanců ve vedení všech větších podniků atd. Tedy jakýsi kapitalisticko-socialistický hybrid.
Samozřejmě není možné ty staré časy vrátit a není možné znovu budovat starý model. Potřebujeme se dívat do budoucnosti. Ale snad je z toho poučení, že směsi, ve kterých jsou přiměřeně a pragmaticky užívána různá opatření, fungují lépe než “čisté” modely.
Běžná překážka (31. 10. 2021)
Curtis Yarvin: “Stávající oligarchie samozřejmě investovala doslova staletí do toho, aby Američany naučila, že tento 
zřejmý lék (“diktatura!”) je tou nejhorší politickou katastrofou, která nás kdy mohla potkat. To je normální překážka, kterou musí každá změna režimu překonat.”
U nás to má tu specifickou podobu, že režim investoval neuvěřitelnou energii do toho, aby nás přesvědčil, že padesátá léta byla nepřijatelná, zatímco třicátá léta byla v pořádku. Ne! Kdykoliv jsou vytvořeny takové poměry, že lidé trpí, jsou bezmocní a jsou zbaveni základní důstojnost, je to nepřijatelné. Má-li to ekonomické příčiny, není to méně špatné, než děje-li se tak z důvodů politických.
Problém s kapitalismem (31. 10. 2021)
“Hampla nebrat, je to komunista”, zaznívá v pravicových diskuzích, tentokrát u Daniela Vávry. Ne, že by mi to až tolik vadilo. Ona snad neexistuje urážka, kterou by o mě nešířil aspoň někdo (včetně toho, že prý mám být údajně buď homosexuál nebo pederast). Nicméně využiji toho k vyjasnění postoje.
Co mám proti kapitalismu? Když jsme v 90. letech nadšeně podporovali volnotržní koncepci tehdy prosazovanou Václavem Klausem, bylo to na základě očekávání dobře vyjádřeném tímto obrázkem:
Ten obrázek slibuje, že sice vzrostou nerovnosti, ale že si každý polepší. I ti nejméně úspěšní.
Jenže tahle teorie byla vyvrácena reálným životem. Nerovnosti vzrostly, s tím jsme počítali. Ty nerovnosti se promítly do školství, soudnictví a dalších oblastí, s čímž jsme nepočítali. Ale budiž. Jenže se nestalo, že by si všichni polepšili. Do té doby bylo normální, že životní úroveň všech pomalu roste. To skončilo. Významná část obyvatel si dramaticky pohoršila (když vezmeme, kolik lidí prošlo exekucemi, a jejich rodinné příslušníky, jsme skoro na pětině společnosti). Další velká část je na tom podobně, jako byla, ale platí za to životem ve strachu, násobným prodloužením pracovní doby, ztrátou soukromí (která s tím souvisí atd.). A jenom malá část společnosti si polepšila. A v té malé části jsou – žel – nadměrně zastoupení lidé vyhlášení svou nepoctivostí.
Zkrátka, volnotržní ideje byly vyvráceny empirickou realitou. To není zjištění komunistické, to je zjištění racionální. Z obhajoby volnotržního kapitalismu se stává náboženství (ne nadarmo píše Lukáš Kovanda, že posláním ekonomů je přinášet naději a víru). Přitom ta myšlenka možná není špatná. Možná by stačilo změnit některé parametry systému. Ale současná pravice není schopna o takových věcech přemýšlet. Takže zůstává jen pokřikování na chudé lidi, že jsou příliš rozmazlení. Měli by více pracovat, méně jíst, méně topit, a neměli by mít děti.
Globální daně? (30. 10. 2021)
Tak globální leadeři se dohodli na tom, jak budou danit globální firmy. Je to přesně ten druh sporu, do kterého bychom se neměli nechat zatáhnout. Vlastencům nemůže být sympatická ani jedna ze stran. Ani imperiální daňový systém, ani globální byrokratické kolosy zvané korporace. To, co potřebujeme, je vypovězení smluv o zamezení dvojího zdanění a danění korporátních aktivit podle našich zákonů a norem. Pokud si budou formálně vyvážet zisky, pak to nahradit daní z obratu, počtu zaměstnanců, počtu výrobků apod.
Symbióza nebo změna? (30. 10. 2021)
Jedním z problémů antiglobalistické opozice je to, že většina „alternativy“ ztratila schopnost samostatného myšlení. Nepřináší vlastní pohled, ale staví se jako zrcadlový obraz mainstreamu. Čeká, co mainstream přinese, a reaguje na to naprosto předvídatelným způsobem. V mnoha případech to dokonce vypadá na symbiózu výhodnou pro obě strany. Mainstream je spokojený, že vyhrává. Alternativci jsou spokojení s tím, že můžou naprosto neproduktivně ventilovat lidový hněv a tahat z lidí peníze. Jsou nekritizovatelní, protože by to znamenalo „rozbíjet jednotu.“ Ostatně, už samotné slovo alternativa to naznačuje. Alternativa nemůže existovat sama o sobě, vždy je pouze doplňkem k něčemu.
Zmizelo tak třeba staré rozlišování pravdivého a nepravdivého. Místo toho byl převzat mainstreamový novotvar „dezinformace“. To je slovo, které souvisí s cenzurou. Dezinformace je všechno, co má být z jakékoliv důvodu zcenzurováno. Rozumný člověk musí být samozřejmě proti cenzuře, to je jasné. Ale pro mnohé alternativce to znamená, že nově je správné lhát. Cenzurována nesmí být ani lež (s tím souhlasím) a staré rozlišení mezi pravdivým a nepravdivým zmizelo.
Upozorňuji na starší experiment, kde vědci vypustili mystifikaci o tom, že islamisté se zmocnili satelitních mikrovlnných zbraní. Islamisté samozřejmě existují a představují vážné nebezpečí pro západní civilizace, ale ty satelitní mikrovlnné zbraně jsou výmysl. Jedná se tedy o nepravdivou informaci. Zajímavé bylo, kolik oslovených bylo připraveno tu pitomost šířit bez toho, že by si to ověřili, nebo se nad tím i třeba jenom zamysleli. Kolik z nich reagovalo hněvivě, když to někdo zpochybnil. Jak jsem si všimnul, během posledních let tento postoj zesílil. Všechno, co je označeno za „protirežimní“, musí být uznáváno za pravdivé a šířeno. Ne! To je postoj těch, kdo žijí v symbióze s mainstreamem. Nikoliv postoj těch, kdo opravdu chtějí změnu.
Mimochodem, kdyby byl stejný experiment proveden dnes, dopadl by jinak. Desítky serverů by jej bez ověřování převzaly, a až by vědci odhalili, že se jednalo o jejich vlastní výmysl, nikdo by jim nevěřil. Jejich přiznání by bylo označeno za akci tajných služeb, a příběh by dál žil vlastním životem.
Karel Havlíček Borovský (30. 10. 2021)
Dvousté výročí narození Karla Havlíčka Borovského je aktuálnější než kdy jindy. Především jeho požadavek, abychom nepřijímali všechno, co si říká „vlastenecké“. Že hloupé, nepravdivé a odfláknuté věci máme odmítat – tím spíš, když se tváří jako vlastenecké. Vlastenectví není odkladiště myšlenkového odpadu. Získalo mu to spoustu nepřátel. A mocnářství tu myšlenku pokládalo za tak nepohodlnou, že mu raději zaplatilo pobyt v Brixenu. Ne, že by ho chtěli nějak trestat nebo mučit, ale nechtěli, aby havlíčkovské myšlení ovlivňovalo českou vlasteneckou debatu. Ten stejný princip platí dosud. Mocipánům nevadí věci hloupé, směšné a pověrčivé. Mocipánům vadí věci inteligentní. Hlupáky mohou nechat na pokoji, protože vědí, že je mohou zmanipulovat nebo zašlápnout, kdykoliv se rozhodnou.
Kudy z krize pro samostatnou republiku (29. 10. 2021)
Včera jsme ohlásili vznik sdružení za obnovu národní nezávislosti a soběstačnosti Kudy z krize. Zdůrazňuji, že se nejedná o politickou stranu, těch už je dostatek, a že nechce být ani konkurencí žádnému ze stávajících institutů, myšlenkových tanků či vzdělávacích zařízení. Děláme to, co je zapotřebí a do čeho se nikdo jiný nepustil.
Z manifestu Kudy z krize:
V dějinách každého národa se střídají období vzestupů a úpadků. Současná krize se nicméně svou povahou a dramatičností takovému cyklickému střídání vymyká. Pokud z ní nenajdeme východisko, je před námi reálná hrozba zániku našeho národa, jazyka, etnika i kultury.
Dnešní politické elity nejsou schopny situaci řešit. Pravděpodobně nejsou schopny dokonce ani pochopit míru a hloubku problémů a výzev, kterým české země čelí. Totéž platí o nejrůznějších mainstreamových expertech, komentátorech a pseudovzdělancích, kteří dominují v masových médiích, veřejných institucích a akademickém prostředí.
V této osudové historické chvíli je zapotřebí, aby lidé, kterým jde o naši vlast a její budoucnost, společně našli východisko kudy z krize. Je zapotřebí, aby začali s otevřenou myslí a zdravým rozumem intenzivně spolupracovat na přesném pojmenování problémů, pochopení příčin naší situace, a aby předložili odvážná, praktická a uskutečnitelná řešení.
Kdo za to může? (29. 10. 2021)
Trpí česká ekonomika v důsledku covidu (či karanténních opatření) nebo ji ničí Nový zelený úděl? Případně, jak je to kombinováno? Ekonomická data určitý obraz dávají. České hospodářství šlo po covidovém období nahoru, služby se vzpamatovávaly… než přišel náraz v podobě přerušení výrobních řetězců a raketového růstu cen energií a materiálu.
Koho naše země potřebuje (27. 10. 2021)
V brněnské přednášce upozorňuji na to, že jen málokdy vyhrává bitvu genialita vojevůdce. Mnohem častěji se rozhoduje v předcházejících letech, kdy jsou vojáci vyzbrojováni a cvičeni. V politice je to také tak. O tom, jak budou dopadat volby za pár let se rozhoduje v téhle době, a často v běžném každodenním životě. Jde o to, jestli tu vznikne kontraelita – tedy vlastenecky zaměřená vrstva lidí se silným logickým myšlením, dobrou znalostí přírodních věd, schopností dívat se na svět ideologicky (nikoliv konspiračně), s dobrou rozumnou kondicí, disciplínou, schopností organizovat se, dostatečnými zdroji (ve smyslu fyzických věcí, nikoliv peněz), znalostí řemesla, schopností určitého samozásobitelství atd. Je čas začít pracovat na sobě a pomáhat jiným, kteří chtějí jít stejnou cestou. Místo sezení u počítače, místo diskuzí na sociálních sítích, místo sledování videí. Tenhle národ nepotřebuje křiklouny, potřebuje elitu.
Ústavní a neústavní (27. 10. 2021)
Zpravodajka Parlamentních listů se mne dnes ptala, jestli je určitý krok v souladu s ústavou. Odpověď je jednoduchá – s ústavou je v souladu to, co pokládá za správné ústavní soud. A ústavní soud se už ani nenamáhá předstírat neutralitu. Za ústavní může být tedy pokládáno to, co je v souladu se zájmy Demobloku a Pirátostánu, respektive jejich sponzorů. Zdanit nadnárodní korporace je tedy neústavní. Uvěznit voliče SPD je ústavní. Když se budete vrtat v textu ústavy, asi dojdete k jinému závěru. Ale copak na vašem názoru někomu záleží?
Vlastizrádná dobročinnost (26. 10. 2021)
O tom, kolik od nás korporace vyvážejí peněz, a že jsme nejspíš nejvykořisťovanější zemí světa (onen Pikettyho „krmelec“) se mluví dost. Ale jsou i jiné okrádací cesty. Třeba, když oligarcha vezme 100 milionů vydřených z českých lidí a daruje je univerzitě v Oxfordu. Kdyby je dal třeba na to, aby se české děti pořádně naučily matematiku a fyziku, co všechno by se za to dalo pořídit! Kolik kroužků! Jaké metodiky! Místo toho budou peníze vynaloženy na vzdělávání britských a amerických vysokých manažerů a politiků. Není na světě snad nikdo, kdo by ty peníze potřeboval méně. To už rovnou mohl zafinancovat Gatesovi další jachtu a říkat tomu dobročinnost.
Takže ano, potřebujeme poctivé a kreativní podnikatele, kterým leží tahle země a tenhle národ na srdci. Ale rozhodně nepotřebujeme lidi, co zbohatli na kšeftování s politiky a zisky pak vyvážejí ven. Nepotřebujeme tady různé Luďky Sekery. Že se tenhle typ bezskrupulózního žraloka vytahuje „morální filosofií“, to už není jen cynismus. To je nějaká vyšší forma. Tak jen doufám, že si brzy všimnou, že se jedná o bílého muže, a dají mu co proto. Jenže jak známe lidi typu Bakaly a Sekery, začnou se cítit černochy.
To až někde uvidíte oslavný článek o tom, jak máme být hrdí na svého krajana, abyste věděli, která bije.
Slovenský recept na trvalou porážku (26. 10. 2021)
Většina Slováků věří, že svět je řízen tajnou spikleneckou skupinou nebo že covid je vymyšlenost, aby je zločinný Bill Gates mohl oočkovat nebo chemtrails nebo něčemu podobnému. Nejde přitom o současnou epidemii, s tou si nakonec Slováci nějak poradí. Ale jde o to, že jakoukoliv pitomost tajné služby vypustí, bez problémů jim to sežere celá opozice.
Vysvětluje to, proč s takovou snadností uspěli Kiska, Čaputová, Matovič, a proč uspěje každý další. Protože v opozici převládají konspirační teoretici, a konspirační teoretici prohrávají. Pokaždé a za každých okolností prohrávají. Vedle toho chybí opozice ideologická v tom smyslu, že by lidem pochopit vlastní zájmy a sledovat je. A ta chybí, protože v opozici nenajdete osobnost schopnou postavit se davu – jen politiky připravené budovat kariéru tím, že se povezou na vlně a budou davu říkat, co chce slyšet. Recept na dlouhou a neomezenou globalistickou vládu.
Přijďte oslavit výročí republiky (25. 10. 2021)
I my máme svůj den nezávislosti. Pokud bydlíte v Praze a okolí, nezapomeňte ho oslavit. Lenka Procházková připravila kladení věnců k sochám zakladatelů státu, já spoluorganizuji divadlo, a pak ještě bude následovat vzpomínka na Karla Havlíčka Borovského. A především – pivo a pražské hospody, pražské hospody a pivo. Kdo můžete přijďte.
Jak se chovali? (25. 10. 2021)
Jak se chovali vojáci Rudé armády k německým ženám?, ptá se už snad potisícáté titulek mainstreamových novin. Mnohem lépe než němečtí vojáci k ruským a běloruským ženám. Kdyby se k nim chovali stejně, tak by je zavřeli do stodoly a stodolu zapálili. Na německé ženy dopadl pouze zlomek toho, čeho se dopouštěli jejich manželé, otcové a synové.
Trumpismus ano, kult osobnosti ne (25. 10. 2021)
Druhý postřeh Davida Cola: Esencí „trumpismu“ je kombinace:
- Striktního protimigračního postoje
- Levicového (lehce socialistického) přístupu k ekonomice
- Velmi rozumného konzervatismu ve smyslu vyhýbání se příliš kontroverzním tématům
Rok 2016 ukázal, že s takovou ideologií je možné porážet i soupeře vybavené drtivou finanční a mediální převahou.
Není divu, že tolik různých skupin usilovalo o to, aby takový trumpismus zmizel – Republikáni i Demokraté, neomarxisté i neokoni, Zelení i zástupci energetických korporací. A podařilo se. Byl postupně nahrazen kultem osobnosti Donalda Trumpa. Jedna strana se tváří, že Donald Trump je tou záchranou a že svět nepotřebuje hluboké systémové změny. Druhá strana se zase tváří, že tím zlem je Trump osobně, a dělá všechno pro to, aby se zapomnělo, že „trumpismus“ kdy existoval.
K rakouskému puči (25. 10. 2021)
Zatímco veškerou naši pozornost poutá domácí dění, v Rakousku tiše proběhl puč. Provedením vlastně dost podobný „sarajevskému atentátu“. Prezident Van der Bellen, jinak aktivista Zelených, se dohodl s částí Kurzových Lidovců a Zelenými a premiéra prostě vyměnil. Vláda vzešlá z voleb nahrazena vládou loutkovou.
Teď je snadné být chytrý. Ale stejně by člověk čekal, že někdo jako Sebastian Kurz bude mít takové věci pojištěné a bude mít připravená náhradní opatření. Zvláště, když viděl zblízka (nebo možná dokonce spoluorganizoval) podobnou akci proti Strachemu. A taky věděl, co je rakouský prezident zač. Pamatujete ještě, že poprvé „vyhrál“ volebním podvodem a že jen díky obrovské benevolenci ústavního soudu dostal druhou šanci?
Pořád máme pocit, že politika je něco jako byznys a vyjednávání. Ve skutečnosti je to válka bez pravidel. Jenže jsme v situaci, kdy jedna ze stran si to uvědomuje a chová se podle toho, zatímco ta druhá se pořád snaží hrát aspoň podle jakýchsi takýchsi pravidel, a pak fňuká, že je nepřítel nečestný.
Chytřejší vyhrávají (24. 10. 2021)
Skvělý postřeh Davida Cola: „Pravičáci si rádi hrají na detektivy, a využívají principu „v čí prospěch“, aby vystopovali ty, kdo vše zorganizovali. „Obama využívá střelbu ve škole k omezování zbraní. Je tedy přece jasné, že to byl Obama, kdo to střílení naplánoval.“ Nebo „Demokraté využívají covid, aby nás připravili o svobodu. Proto museli vytvořit covid oni.“
Je to jeden z důvodů, proč si levice neustále udržuje náskok. Protože lidé na levici neztrácejí čas „odhalováním“, kdo co zorganizoval. Jejich mozky se zaměřují na jinou otázku: Jak mohu využít toho, co se děje, pro své cíle?
Připomínám, že David Cole rozumí pravicí všechny, kdo hájí základní civilizační hodnoty a levicí čistě destruktivní směry, bez ohledu na ekonomické postoje.
V Bruselu je všechno naopak? (24. 10. 2021)
„V Glosách 16.10. jsi napsal: Nová vláda bude samozřejmě tvrdit, že se jedná o dědictví po Babišovi. Jenže ouha! Sebevražedný Zelený nový úděl i studenou válku proti Rusku podporovaly Pirátostán i Demoblok, jak jenom mohly. Paradoxně tak narážejí na důsledky vlastní politiky ve chvíli, kdy teprve nastupují k moci. Rád bych Tě jemně upozornil, že pro „Green Deal“ hlasovali jako jeden muž ANO a Piráti. Někteří lidovci se zdrželi, ostatní byli všichni proti.”
Tohle upozornění mi poslal jeden kamarád, a má pravdu. Zdá se ale, že nejde o jedno hlasování, ale celkový trend. Eurohujerská ODS v Bruselu statečně hlasuje proti, zatímco skeptické a trochu vzpurné ANO tam ochotně schválí všechno. To je ostatně i případ KSČM. Že by to fungovalo tak, že se Brusel používá jako odkladiště? ODS tam tedy posílá euroskeptiky, ANO zase eurohujery.
V každém případě platí, že z pohledu nás jako občanů České republiky je rozhodující, co dělají politici u nás, naše vláda a náš parlament. Ten jeden hlas pro nebo proti se v europarlamentu ztratí.
Válka je válka (24. 10. 2021)
Politici globalistických stran se snaží odvolat prezidenta. Všude slyším stížnosti, že jednají amorálně, porušují ústavu, a že je to nedemokratické. Samozřejmě, že to tak je! No a co? Co jiného jsme mohli čekat? Je to přece boj o moc. Je to BOJ o moc. Ve válce se taky nerozčilujeme, že na nás nepřátelské tanky střílí nečestným způsobem, a že bombardování nedodržuje nějaké normy. Prostě udělají všechno, aby vyhráli, a aby jejich převaha byla nezvratná. Teď se k moci dostávají lidé, kteří dělají všechno, co je v jejich silách, aby úplně zlikvidovali národ a stát jako samostatnou entitu. Neskrývají to a pracují na tom. Nenadávejme jim. Nadávejme sobě, že je neumíme zastavit.
Není dějin bez temných míst (24. 10. 2021)
Curtis Yarvin: “Pokud však nikdy nehodláte následovat žádného proroka, v jehož jménu se vlády provinily zabíjením těch, kdo se jim postavili na odpor, budete muset zavrhnout svou zemi, své náboženství a svou lidskost.”
Zkrátka, neexistuje žádné hnutí a žádná myšlenka, která by se svých dějinách neměla tyranii. Jde o to, jestli je tam možné najít nějaké jádro, které by se dalo od těch temných záležitostí oddělit, jestli to násilí bylo “dobově normální” a jak se s tím vypořádaly další generace zastánců té myšlenky.
Přijďte vzpomenout Karla Havlíčka (23. 10. 2021)
Rekviem za komunisty (23. 10. 2021)
Novou šéfkou komunistické strany se stala profesionální funkcionářka, který nikdy neměla žádný výrazný názor a které to ani nestojí za to, aby se kvůli vedení strany vrátila do Prahy a přišla tak o diety. Jestli je teď něco opravdu jisté, pak je to to, že se nic nebude měnit. Není už žádný důvod se o tu stranu zajímat.
Z rozloučení s komunisty, které jsou napsal už včera, vyjímám:
“Samozřejmě mi nechybí přehrávkové komise ani domovní důvěrnice. Ale stejně se člověk nemůže ubránit sentimentu. I komunisté byli součástí našich dějin. Jejich příběhy k nám už prostě patří. I vzpomínky na to, že někdo měl tatínka buržoazního reakcionáře a tchána komunistu. Na to, jak citlivě se muselo postupovat při rodinných oslavách, a kolik bylo povyku, když si staří pánové připili. A jak je musely manželky uklidňovat. Je vlastně zarážející, že tehdy byli lidé spolu schopni soužít snadněji než dnes s rozdílnými názory na Miloše Zemana nebo Donalda Trumpa. Jako by byla společnost méně rozdělená. Jako by i protivníci tehdejšího režimu rozuměli tomu, že mosty se musí stavět a na vojnu se musí chodit.
…
Někteří samozřejmě budou jásat. Zejména mladí eurodemokraté – ano, ti co jezdí na zahraniční stáže, kde pak chodí na mejdany do hospod vyzdobených portréty Che Guevary a velkého kormidelníka Maa.”
Je trestné strávit noc a už nezavolat? Nejspíš ano (22. 10. 2021)
Zatímco jinde zuří MeToo, u nás jsme rozumnější. Opravdu? Jak kdo. V každém případě začínají být běžné sexuální kontakty kriminalizovány i u nás. Tak například jeden lékař z Motola provozoval s několika svými pacientkami aktivity, při kterých se jich dotýkal takovým způsobem, že dosáhly orgasmu (s každou zvlášť). Ve všech případech se jednalo o dospělé svéprávné ženy, které to podstoupily dobrovolně.
V následujících letech zjistily, že tím vlastně byla traumatizovány, a jedna dokonce tak děsivě, že skončila v invalidním důchodu. Každý, kdo o životě něco ví, dokáže uhnout, čím byly traumatizovány. Proběhl sexuální kontakt, vzniklo očekávání 
dlouhodobého vztahu, a vztah se jaksi nekonal. Přelétavý pan doktor dostal chuť na jiné maso.
Až sem je to běžné (až na ten invalidní důchod). A je taky jasné, že podle práva i zdravého rozumu by měl být okamžitě smeten každý pokus řešit to soudně. Ale ne tak v České republice. Státní zastupitelstvo obvinilo pana doktora ze znásilnění, a roky ho tahalo po soudech, než byl zcela osvobozen. Nejvyšší soud to vrátil s tím, že když ne znásilnění, tak mu mají přišít něco jiného. A hyenistická média tlačí na to, aby byl vyhozen z práce.
Takže, pánové, pozor! Přivést ženu k orgasmu a už to nikdy víckrát nezopakovat je u nás trestné.
Sbohem, americký sne (21. 10. 2021)
V Kalifornii proběhla další kauza, na které perfektně vidíme, jak zvyšování daní, ideologie volného trhu a pokrytecké řeči o pomoci diskriminovaným migrantům vytváří směs, která nejbohatším developerům pomáhá dále bohatnout a střední (tedy fakticky nižší) třídu zatlačuje ještě hlouběji. Na předměstích kalifornských měst byly zrušeny zóny, kde není přípustné stavět něco jiného než malé rodinné domky. Nově tam může stát i činžák. Ceny pozemků vyletěly nahoru, s tím i ceny nemovitostí a mnozí se budou muset odstěhovat, protože nemají na daň z nemovitosti. Vyrostou činžáky, v nich budou ubytováni ti nejchudší (většinou za státem hrazené nájemné) a čtvrtě budou upadat. Ti stejní developeři na tom časem vydělají znovu, až budou stejné oblasti „gendrifikovat“ – tedy předělávat skromné zóny na zóny luxusní. Další kus amerického snu, kterým byl domeček na předměstí, je likvidován. Palác nebo nic.
Skálovi komunisté nebo eurokomunisté? (20. 10. 2021)
Poté, co máme jasné a dlouhodobé srovnání vlády komunistické strany a vlády eurodemokratů se mohou komunisté hrdě vrátit na scénu. Nevycházejí z toho jako ti horší. To říkám v poselství, které jsem natočil před sjezdem, kde se komunisté rozhodnou, koho zvolí do čela a jakým směrem vyrazí. Jestli směrem národním nebo směrem euromarxismu. Jestli zkusí navázat na to, co dokázali vybudovat nebo jestli převáží absolventi nových ekonomických fakult. Nicméně já mohu mít názor, jaký chci. To rozhodnutí je na nich. Neradím katolíkům, jak mají uctívat kterého svatého a nemohu ani radit komunistům, jak prosazovat toho svého Marxe.
A konec konců, když Josefa Skálu nezvolí předsedou, bude mít víc času na naše společné aktivity, což je – z mého pohledu – ta lepší varianta.
Proč tak snadno? (20. 10. 2021)
Proč procházejí i ta nejnesmyslnější opatření schovaná pod Zelený nový úděl tak snadno? Protože neexistuje protitlak! Že prostí lidé nemají žádnou možnost do toho mluvit, to je jasné. Ale proč to nezastavily ty korporace, pro které jsou některá z těch opatření zničující? Měli přece dost peněz, aby ovlivnily tisk, zdiskreditovaly aktivisty a podplatily úředníky. Třeba velké energetické podniky nebo automobilky.
Problém je v tom, že není, kdo by ta postižená odvětví bránil. Pro jednotlivé vrcholové manažery je jednodušší najít si místo třeba v oboru poradenství nebo obchodování s emisními povolenkami. Ten, kdo bude dělat problémy, ten si jen sníží šance na novou práci. A když ty podniky nebrání manažeři, proč je nebrání vlastníci? Ze stejného důvodu! Vlastník může změnit strany stejně snadno jako manažer. Prostě prodá balík akcií a koupí jiný. Není žádného hradního pána, který by byl odhodlán bránit své panství do posledního dechu.
Armády bez generálů, země bez státníků (19. 10. 2021)
Vidlák příhodně napsal, že se v západní Evropě žilo v poválečných desetiletích tak dobře mimo jiné proto, že o kus dál číhali komunisté. Těžko můžeme poslat statisíce lidí do exekucí nebo spustit masové propouštění, když víte, že většina postižených začne vzápětí podporovat Stalina a za pár let tu můžete mít změnu režimu.
Jenže tak jednoduché není. Kdyby tehdy byli na vrcholných místech příslušníci dnešní mocenské elity, klidně by ty exekuce rozběhli. Pak by se divili, s jakou snadností komunisté převzali zemi a zabavili jejich majetky. Zmohli by se tak na to, že by s
nejvyšší možnou servilitou začali odříkávat marxistické poučky a nabízet služby novému panstvu.
Prostě, nebezpečí samo o sobě nestačí. Potřebujeme taky státníky, kteří na ně dokážou reagovat. V tomhle konkrétním případě to znamenalo jasně říct, že nikdo nebude zvyšovat zisky za cenu destrukce společnosti. A vybojovat to! Stejně jako bylo zapotřebí vybojovat jiné věci. To je to, co se změnilo. Zmizela celá sociální vrstva. Pořád tu jsou nějací velmi mocní lidé, ale jsou úplně jiní než v předcházejících generacích.
Když to radikálové přeženou (19. 10. 2021)
Před časem jsem tu napsal, že základem radikálního postoje je důvěra, že to nikdy nebude realizováno. To se přivazujete k rypadlu, voláte po zrušení elektráren, ale dobře víte, že je to jenom jako. Že druhý den přijdete domů, kde bude světlo a teplo, poteče teplá voda a budou fungovat všechny přístroje. Nikdo by přece nechtěl, aby tu elektrárnu vypnuli doopravdy. To znamená, že spoléháte, že se najde někdo, kdo ty všechny vaše požadavky smete ze stolu.
Jenže ti lidé už nejsou! To pak s hrůzou sledujete, že se všechny ty vaše nesmyslné požadavky naplňují. A nemůžete tu hrůzu vyjádřit nahlas, protože by se na vás vrhl dav radikálů stejných jako jste vy.
Jenže ono to občas funguje i v politice. To zvolíte Demoblok nebo Pirátostán, a pak s hrůzou sledujete, že oni to myslí vážně! Nemůžete nahlas říkat “zlatej babiš”, ale přesně tak se cítíte.
Zkrachovalí Republikáni a úspěšní politruci (18. 10. 2021)
Kdyby dnes Republikáni vybírali kandidáta do příštích prezidentských voleb, v primárkách by drtivě zvítězil Donald Trump. Obávám, že to jen potvrzuje, že Amerika přešla na systém jedné strany. Republikáni už nedokážou ani vybrat kandidáty. Bez ohledu na to, jak je Trump sympatický, je to muž minulosti. Bude se soustředit na rehabilitaci své osoby a na to, co mu kdo provedl neférového. Nelze čekat, že by prosadil jakoukoliv významnější změnu. Republikáni jsou zkrachovalá strana, která funguje už jenom ze setrvačnosti.
Mimochodem, pro ty, kdo věřili, že Trump má podporu ozbrojených sil, je tu studená sprcha. Výzkumy ukazují, že většina vojáků volila Bidena. Nikoliv vyšších velitelů (což by se dalo čekat), ale i obyčejných vojáků. Snad se to dá vysvětlit tak, že do armády nastupují mladí lidé, z nichž většina zrovna nevyniká bystrou inteligencí. Následuje intenzivní výcvik spojený s intenzivní indoktrinací – společně do nich nacpou návyky potřebné pro přežití na bojišti, ale taky správné názory. „Slouží režimu, který vás nenávidí, a pravděpodobně proti vám použijí své zbraně a schopnosti, pokud k tomu dostanou rozkaz,“ shrnul to Robert Hampton na Countercurrents. Bývalo to tak, že nad tímhle ideovým drilem v praxi převážilo, že vojáci pochází z dělnické třídy a mají v ní rodiče a kamarády. Ale jak je vidět, techniky vymývání mozku jsou efektivnější než dříve.
Nacionalismus nebo rasismus? (17. 10. 2021)
Obávám se, že každý, kdo nechce být nacionalistou, je odsouzen stát se rasistou. To je tvrzení, které by ještě před pár lety znělo přehnaně či dokonce nesmyslně, ale vývoj ho mezitím potvrdil. Západní liberální elity přešly k rasovému myšlení. Nechci teď otevírat otázku, zda se jedná nebo nejedná o oprávněnou nápravu nějaké historické křivdy. Ale je zřejmé, že lidé jsou nově posuzováni podle toho, do jaké rasy jsou zařazeni. K rasové příslušnosti se přihlíží při výběru uchazečů o studium. Podle rasové příslušnosti jsou udělovány dotace. Podle rasové příslušnosti jsou vybíráni kandidáti do zaměstnání a kandidáti na povýšení. Nikoliv skrytě, ale veřejně a okázale. Rasová příslušnost se vyplňuje do dotazníků a firmy posílají výkazy, kolik lidí které rasy pracuje ve kterém oddělení. Ještě před pár lety by to bylo naprosto nepředstavitelné, ale dnes je to realita. Všimněte si, že tento nový rasismus prosazují převážně lidé s vysokým příjmem a dobrým vzděláním, tedy příslušníci těch sociálních vrstev, které strávily desítky let bojem proti nacionalismu. Jak jsem řekl, kdo odmítá nacionalismus, je odsouzen stát se rasistou.
Zbytečné miliardy (16. 10. 2021)
Všimněte si, že příslušníci současné globální superelity spojují neuvěřitelnou chamtivost s „přizdisráčstvím“ (omlouvám se, nenapadá mě vhodnější výraz). V minulosti tomu přece bývalo tak, že král či velmož měl nějaký záměr, a z lidí se snažil vydřít co nejvíc, aby mohl ten záměr financovat. Někdy to byl obrovský luxusní palác, s jakým se nedalo nic srovnat. Jindy třeba nákladné válečné tažení. Vystavět gigantický průplav. Provozovat mnohatisícový harém.
Ale dnes? Palác Billa Gatese s 30 komnatami se může srovnávat se sídlem barokního velmože krajského formátu, ale na nejbohatšího muže světa to není nic moc. Malý soukromý ostrov? Lety do vesmíru? Žabaři! Měli by pomýšlet na Gatestown nebo Bezostown na Marsu. Miliardy se kupí bez užitku a jejich jediným smyslem je vydělávat další miliardy. O to absurdnější je snaha získat ještě víc a ještě víc za každou cenu.
Karma s předstihem (16. 10. 2021)
Fialova vláda nastoupí do funkcí ve chvíli, kdy se ceny energií utrhly nad únosné meze, hroutí se průmysl a další problémy kupí na všech stranách. Přitom jejich voliči očekávají růst životní úrovně i životních šancí – vždyť přece jediným problémem bylo, že nás všechny okrádal oligarcha.
Nová vláda bude samozřejmě tvrdit, že se jedná o dědictví po Babišovi. Jenže ouha! Sebevražedný Zelený nový úděl i studenou válku proti Rusku podporovaly Pirátostán i Demoblok, jak jenom mohly. Paradoxně tak narážejí na důsledky vlastní politiky ve chvíli, kdy teprve nastupují k moci.
Pacient měsíce na Radiu Dixie (15. 10. 2021)
Kdo si chce trochu oddechnout od politiky, tomu si dovoluji doporučit rozhovor na Radiu Dixie. O buranském pohledu na svět, o muzice, a o životě vůbec. Víte třeba, že jsem v mládí nějaký cvičil s Jasnou Pákou a že to nakonec dopadlo tak, že mi poradili, abych se zabýval něčím jiným než muzikou? Připomínám a doporučuju starý zvyk, aby – když se slaví svatba, oslava kulatých narozenin a podobně – si lidé pozvou kapelu a normální jí zaplatí. Vedle toho všeho jídla není těch pár tisícovek zničující. A muzikantům to pomůže, aby nebyli závislí na kulturních domech či velkých médiích. Ale řeč došla i na ty politické věci. Upozorňuji například, že Amerika se stala zemí s vládnoucí úlohou jediné politické strany a že má mnohem větší smysl sledovat směry a frakce uvnitř Demokratů než ztrácet čas se zkrachovalými Republikány. I kdyby ještě někdy něco vyhrála, stejně žádnou změnu neprosadí.
Jak je to tedy s tím islámem? (14. 10. 2021)
Z poznámky (mimo jiné) o multikulturním přístupu k islámu: “Nechme úplně na pokoji muslimské komunity v Evropě. Přihlížejme, jak se radikalizují. Dávejme jim další výhody a zdroje pro ovládnutí celé společnosti. Zároveň se ale snažme převychovávat nejrůznější muslimské země. Čím vzdálenější, tím lépe. Bojujme války kvůli školní docházce v Afghánistánu a svatbám v Mali.”
Miláček Biden (13. 10. 2021)
Čtenáře v České republice to možná překvapí, ale navzdory událostem posledních měsíců je Joe Biden nejoblíbenějším americkým politikem. O něco hůře na tom Donald Trump, ještě níže visí Kamila Harris a kongresoví politici jsou nesrovnatelně méně oblíbení. Biden setrvale klesá, takže je docela možné, že během pár týdnů spadne pod Trumpa, nicméně v tuto chvíli je jedničkou.
Ukazuje to, jak je americká politika vyčištěná od zajímavých osobností. Na prvním místě dementní prezident, na druhém místě bývalý prezident. Źádné nové tváře. Žádné ambiciózní osobnosti, které by se na ně tlačily. A taky to ukazuje, jak se může vnímání lišit. To je samozřejmé pro nás, to není vůbec samozřejmé pro jiné lidi, kteří sledují jiná média a žijou v jiném prostředí.
Hlas lidu, hlas epidemiologie (13. 10. 2021)
Ann Coulter v textu na covidové téma zformovala něco, co by se nejspíš dalo nazvat většinovým rozumným názorem. V roce 2020 se šířila vážná a velmi nakažlivá nemoc. Spojené státy měly statisíce mrtvých, menší státy „jenom“ desetitisíce, ale v každém případě bylo zapotřebí razantních opatření pro zastavení nebo aspoň zpomalení šíření viru.
Současná situace je ale jiná. Většina populace je proočkovaná. I když očkování nefunguje úplně na 100%, hodně pomáhá. Nějací další lidé získali dočasnou imunitu proděláním nemoci. Kromě toho se objevily první léky a zdravotníci se naučili na covid lépe reagovat. Loni to rozhodně nebyla jen těžší chřipka, teď to ale jen těžší chřipka je. To taky znamená, že už neexistuje důvod pro tak drastická omezení občanských svobod, jakými jsou zákazy vycházení nebo třeba povinné nošení roušek. Leda na místní úrovni.
Někteří volají po větší opatrnosti (a tudíž silnějších omezeních), což je legitimní postoj v debatě. Ale neznamená to, že by takový postoj měl převážit.
Zajímavé je, že tohle stanovisko odráží i převažující lidové stanovisko. Během většiny epidemie tomu bylo tak, že těch, kdo požadovali zpřísnění, bylo minimálně dvakrát víc než těch, kdo požadovali rozvolnění. To se změnilo, teď už drastičtější kroky požaduje jen menšina. Opět to potvrzuje, že „hlas lidu“ bývá hlasem rozumu i v poměrně odborných otázkách. Ale pozor! Jsou tím myšleni normální lidé, nikoliv aktivisté. Ani aktivisté v tom smyslu, že tráví čas sledováním fantazijních videí a jejich šířením.
Anglický nebo světový (13. 10. 2021)
Výzkum veřejného mínění ve Velké Británii ukazuje zajímavý rozdíl mezi voliči obou velkých politických stran. Otázka zní, jak se má řešit problém s nedostatkem řidičů náklaďáků. Příznivci Konzervativní strany by raději, aby se Angličani naučili řídit náklaďáky. Šance pro spoustu lidí, podpora domácí ekonomiky, růst sebeúcty… Příznivcům Labor Party je to jedno – hlavně ať to jezdí.
Máloco ilustruje současné politické rozdělení tak dobře.
Nové devadesátky? Ani náhodou! (12. 10. 2021)
Martin Konvička dnes skvěle o perspektivách Fialovy vlády:
“Skutečně chudí lidé jsou totiž na chudobu zvyklí. Mají zažité postupy, jak se s ní vyrovnat, od sledování různých slev po rodinnou a sousedskou výpomoc, práci v šedé zóně a hlavně schopnost vyjít s málem. Navíc jim vlády budou energetickou chudobu nějak kompenzovat, protože nikdo nechce mít v ulicích hladová romská ghetta, nebo propuštěné dělníky ze Škodovky. Zchudnutí pocítí střední třídy, vlastně je již pocítily. Jejich úspory se rozplývají. Kdo měl v letošním roce našetřeno na laciný automobil, třeba Škodu Fabii, už si jej nekoupí; Už si může koupit jen podstatně dražší automobil, třeba Škodu Octavii, pokud se na něj dostane v pořadníku. Střední třídy tím byly již nyní drasticky okradeny, a to je teprve začátek. Když se nyní podíváme na jednotlivé vítězné partaje, tak biti jsou a budou právě jejich voliči.”
Dodávám k tomu jen rychlý komentář:
Za prvé. Nejde jen o to, jak je člověk chudý v objektivním smyslu (kolik si toho může dovolit), ale jak to subjektivně prožívá. A lidé, co se cítí středními třídami, to prožívají hůře. Právě na ně to dopadne. Pro ně to bude nejbolestnější.
Za druhé. Mezi voliči vítězné koalice panuje pocit, že se opakuje listopad 89 a že jsou před nimi nová devadesátá léta. Jenže tehdy jsme zdědili zemi s fungující státní správou, masovou bytovou výstavbou, skvělým školstvím a nekonečným prostorem pro živnosti a malé podniky. Evropská komise nebyla agresivní, problém s migrací neexistoval, země nebyla zadlužená, a nové projekty se daly financovat prodejem obrovského státního majetku. Korporace o nás v prvních letech neprojevovaly zájem. To se dnešní situaci nepodobá ani trochu. A ti lidé to brzy zjistí. Možná už za pár týdnů.
Migrace jako čekání na příležitost (12. 10. 2021)
Na serveru American Renaissance vyšel zajímavý a přehledný článek o migraci z Haiti do USA. Představujete si to tak, že tam dojde k pohromě a lidé prchají? Ani náhodou. Většina těch lidí odešla z Haiti před mnoha lety. Dočasně se usadili v různých zemích od Mexika pro Brazílii, a čekají. Čekají, až v Haiti dojde k nějaká krizi či jiné pohromě. A ono se to jednou stane. Jakmile k té pohromě dojde, v novinách se objeví palcové titulky a stovky migračních organizací a neziskovek bleskově zareagují. Aktivují skupiny haitských migrantů v různých zemích, a rychle je dovážejí na americkou hranici. Kdo by jim bránil ve vstupu, když utíkají před tou děsivou pohromou?
Pro nás je podstatné, že stejný model je nejspíš využíván v souvislosti s Afghánistánem. Letos na jaře žilo více než pět milionů Afghánců mimo svou zemi. Žili v různých teritoriích jako uprchlíci, a všichni čekali na příležitost dostat se do Evropy. Teď jsou média plná obrázků řádícího Talibanu, a vznikl prostor pro citové vydírání na základě údajného dluhu vůči „spojencům“. A celá ta masa se může přesouvat. Dost možná, že už se přesouvá.
Proč prohráváme (12. 10. 2021)
Historik a sociolog náboženství Rodney Stark upozornil na to, že době upalování čarodějnic předcházelo několik staletí, kdy křesťanské duchovenstvo a čarodějníci (tedy většinou šamani předkřesťanských kultů) žili v symbióze. Pan farář občas pronesl kázání proti čarodějníkům, ale byl rád, že je tam má. Byly totiž situace, kdy za ním farníci třeba přinesli nemocné dítě, a on věděl, že modlitba nezaručí uzdravení. Byl tedy nakonec rád, když raději zaťukali na dveře čarodějnické chýše, vědma si od nich vzala peníze, provedla zaříkávání, dítě se stejně neuzdravilo, naštvaní vesničané vzali pochodně a vědma utekla do jiného kraje. Po čase se přistěhovala jiná a fungovalo to ke všeobecné spokojenosti. Soužití rozbila až reformace – obě strany (katolická i protestantská) začaly soutěžit, kdo je čistší a pravověrnější, a čarodějnice končily na hranicích.
Připomínám tuhle situaci jako odpověď na dotazy, zda je určitá tichá součinnost mezi mediální propagandou hlavního proudu a tvrdým jádrem konspirátorů. Nemohu vyloučit, že v některých případech je v pozadí šíření konspiračních teorií BIS a nemohu to ani dokázat. Rozhodně by to bylo logičtější než vidět tam Putina. Ale v každém případě se zdá, že vzniklo tiché soužití, kdy na sebe obě strany nadávají, obě jsou vlastně spokojeny a nikdo nemá zájem na změně.
Odnášejí to lidé jako Ivan David, kteří jsou házeni s fantazijními konspirátory do stejného pytle. Když Ivan David v Bruselu objeví opravdové svinstvo, mainstream se snaží vyvolat představu, že je to stejné jako chemtrails. Chemtrails je jen fantazie, tak nový zelený úděl musí být taky jen fantazie, snaží se nám vnutit různí „lovci hoaxů“. A hlavně, země se řítí do katastrofy, což je oběma stranám lhostejné.
Uvádím to jako doplnění k textu Proč prohráváme. Nejde o covid. Jde o to, že se během covidu zhroutila schopnost opozice racionálně myslet.
Politika jako umění poslouchat rozkazy (11. 10. 2021)
Rozhovor Ilony Švihlíková s Petrem Drulákem a Lukášem Valešem doporučuji k poslechu, protože jako jeden z mála působí realisticky a rozumně. Pánové prostě střízlivě rozebírají, jaké možnosti jsou teď před jednotlivými hráči, a co se dá čekat. Vypadá to, že se rýsuje vláda ODS – STAN – TOP09 – KDU. Programové průniky jsou dostatečné, parlamentní většina solidní. Dá se tedy dokonce čekat, že většina vydrží až do konce volebního období.
Vedle toho mě ale zaujal jiný motiv, který se neustále vracel. A sice se program vítězné koalice je v mnoha bodech naprosto stejný jako v 
polovině 90. let. Pánové politici nejspíš vůbec nezjistili, že svět se změnil, že dnešní Amerika už není Amerikou 90. let, že některé tehdy oblíbené recepty se neosvědčili.
Opravdu chtějí podle toho postupovat? Obávám se, že realita je tristnější. Dnešní premiér nebo ministr prostě plní příkazy, jaké dostává z Bruselu, Washingtonu, Berlína či z centrály nějaké korporace. Vlastní mozek musí zapojit pouze tehdy, když z Washingtonu chtějí něco jiného než z Berlína. A to mozek vyhodnocuje, koho je výhodnější poslechnout. Co je prospěšné nebo jaké dopady to bude na obyvatele ČR, to neřeší. V tom se vracíme do sobotkovských časů.
Proč jsme tentokrát prohráli (11. 10. 2021)
Během posledního roku došlo k faktickému zhroucení „alternativy“. Před pěti lety mohla být chápána jako hlas mlčící většiny. Blogy, facebooky a řetězové e-maily byly do určité míry protiváhou oficiální režimní propagandy. Masová veřejnost často nedůvěřovala jednotlivým představitelům opozice, ale souhlasila se základními postoji týkajícími se migrace, ochrany hranice, sexuálních menšin apod.
Covid a očkování to radikálně změnily. Názor alternativy je jiný než názor většiny veřejnosti. Navíc se mnozí zradikalizovali a dnes se zmítají ve fantazijně-konspiračních teoriích, kterým se normální lidé se zdravým selským rozumem smějí. Normální lidé potřebují, aby dál nerostly ceny energií. Potřebují bezpečnost a potřebují zachovat pracovní místa. Potřebují řešit bydlení a slušné platy. Nepomáhají jim konspirační vyprávěnky o zločinném Faucim, falešné epidemii, vraždících vakcínách, velkém resetu a podzemních jeskyních pedofilů. Pár vykuků to vytáhlo do funkcí a další na tom trochu vydělali. Ale fakticky to znamenalo likvidaci mimoparlamentní opozice.
SPD se snažilo manévrovat a nakonec na to doplatilo. Hlasy jedněch ztratili kvůli protiočkovací kampani, a pro tvrdé jádro konspiračních teoretiků zase nebyli dost radikální.
Za Andrejem Babišem (10. 10. 2021)
Z rozhovoru pro parlamentky, který vyjde zítra
Andrej Babiš chtěl dobré především pro sebe, ale vedle toho se snažil, aby se – v mezích možností – žilo dobře všem. To je postoj, který je mezi současnými politiky naprosto výjimečný.
Doplatil vlastně na svou zbabělost. Měl dost příležitostí zničit Českou televizi, zkrotit neziskovky, ovládnout tajné služby. Vyhýbal se konfliktům, odkládal přímý střet, a nakonec se všichni ti, které šetřil, obrátili proti němu. V tom se velmi podobná Donaldu Trumpovi.
Vítěz Trikolora (10. 10. 2021)
Zní to divně, ale mezi vítěze včerejších voleb pokládám Trikoloru. Strana má konečně šanci zbavit se vedení, které ji fakticky uneslo, zahájit vnitřní diskuzi a začít pořádně pracovat. Nikde jinde nenajdete tolik zajímavých osobností, a málokde najdete tolik nadšení. Teď už jde jenom o to využít toho potenciálu. A po včerejších volbách je jisté, že vedle SPD je místo minimálně pro jednu populisticko-vlasteneckou stranu.
Je váš podnik dost duhový? (9. 10. 2021)
Google nabízí, že internetový záznam o vašem podniku obarví na duhovo. Musíte ale splnit nějaké podmínky jako například mít mezi manažery dost deviantů nebo příslušníků „menšin“ a podobně.
Možná si říkáte, že je to záležitost jen pro toho, kdo chce pořádat homosexuální „svatby“, případně se zaměřuje na velkoměstské hipstry a ostatní to nemusí zajímat. Ale ouha! Ve stejnou dobu se objevil také tento inzerát.
Co to znamená? Že pokud budete potřebovat provozní úvěru, rozhodne banka podle toho, jestli jste dost „společensky odpovědný.“ A když banka, tak také energetický podnik. A provozovatel sítě supermarketů nebo velkého katalogu, bez kterého se o vás nedozví zákazníci. A další a další. Takže mnozí nakonec budou mít jen dvě možnosti – zduhovět nebo ukončit podnikání. Jenže zduhovění – to taky znamená, že za vámi mohou každým okamžikem přijít aktivisté a ptát se. Proč neděláte to či ono? Proč jste nepropustil člověka, který se nám nelíbí?
Všimněte si, že se to neděje z rozhodnutí žádné vlády. Jedná „neviditelná ruka trhu.“ Ale žádný rozdíl proti státem organizované totalitě v tom není.
Pardubická (9. 10. 2021)
Britové, zameťte si před vlastním prahem! (8. 10. 2021)
V rozhovoru pro Sputnik se vracím k českým dětem obviňovaným z rasismu:
V českých zemích rozhodně neexistuje žádný problém s rasismem. Nějaký rasismus tu existuje, stejně jako všude na světě. Jen naprosto výjimečně ale vede k násilí – ať už Romů vůči “bílým” nebo naopak. Do budoucna se tu rýsuje migrační násilí – zejména proto, že české soudy odmítají násilné činy migrantů přiměřeně trestat. Ale ani tady ještě nemůžeme mluvit o masové záležitosti.
Proti Velké Británii tu nicméně jeden rozdíl je. Velká Británie je mnohem rasističtější než Česká republika, tamní rasismus se ovšem projevuje převážně mezi elitními příslušníky vyšší třídy, mezi nejbohatšími a nejvzdělanějšími lidmi. Takový rasismus je většinou chválen a je pokládán za něco velmi pozitivního. Rasismus v českých zemích se týká spíš problémových a vyloučených lokalit a dotýká se spíše těch nejchudších a lidí v nejrůznějších problémech.
Investigativci mění žárovku (8. 10. 2021)
Určitě znáte ty vtipy o tom, kolika policistů je třeba k výměně žárovky a podobné. Teď nám je předkládají ještě v dramaticky horší podobě a tváří se, že to bylo míněno vážně. Někdo vytáhl ze seznamu tří set jmen jednoho Andreje Babiše a rozeslal informaci do médií. Kolik lidí na to bylo zapotřebí? Tři hodiny času jedné sekretářky? Přesto neustále slyšíme mantru o tom, že se prý jedná o práci 600 špičkových investigativních novinářů z mnoha zemí. A všech 600 novinářů by přece nezvedlo zadek kvůli premiérovi nějaké malé země.
Mimochodem, víte, kolik stovek investigativních novinářů potřebujete k výměně žárovky?
V Praze se bojuje o Budapešť (8. 10. 2021)
Jsou nadcházející volby důležité? Jak pro koho. Viktoru Orbánovi stály za to, aby se přijel osobně zúčastnit kampaně. Pokud by přišel o českého spojence, mělo by to Maďarsko mnohem těžší. A Maďarsko je v tuto chvíli jedinou baštou odporu v Evropě. Pro někoho jiného je zase strašně naléhavé zastavit Piráty, i když si uvědomuje, že Babišova vláda nemusí být zase o tolik lepší.
A pak tu jsou ti, kterým jde o státní příspěvek. Proti minulým volbám se to už ani nenamáhají skrývat. A je to trend, který podporují i vlivné osobnosti jako Petr Hájek nebo Petr Robejšek. “Váš hlas nejsou životní úspory,” prohlásil ten druhý, s tím že nevadí hodit to straně, která se stejně nedostane, a která jede na státní příspěvek.
Budu proti tomu citovat Davida Dvořáka, který je méně známý, ale hodně chytrý. “Pokud chcete mít čisté svědomí, hoďte to SPD nebo Babišovi a té “své” straně pošlete jednorázově 100,- Kč … dostane tak za Váš hlas 3x více než ve volbách, Vy budete mít klid na duši, protože jste pro další fungování strany dali více než by získala ve volbách a přitom jste nepodpořili propadlým a přepočteným hlasem probruselský tábor.”
Ale za čtení stojí celý ten text. Zajímavě rozebírá šance jednoho po druhém.
Foldyna jede! (7. 10. 2021)
Naprosto famózní předvolební klip Jardy Foldyny. Jasné, pravdivé a statečné. O té nejdůležitější věci, na kterou by se měly soustředit všechny předvolební debaty a o které je téměř zakázáno mluvit. Bravo!
Volná pirátská Trikolora (7. 10. 2021)
Z předvolebního komentáře: Pak je tu koncovka dvou malých stran – Svobodné Trikolory a Volného bloku. Tyto formace jsou dnes fakticky hlavním triumfem Pirátů. Kdyby babišovské straně neodsály kolem 10 poslanců, žádnou napínavou situaci bychom neměli. Zemanovská koalice by drahošovskou drtila suverénně. ODS-Pirátům totiž hlasy nikdo neodsává, s výjimkou jednoprocentních Zelených.
Více vetřelců! (7. 10. 2021)
Německá vláda vyslala letadlo o několik desítek žen, o kterých prokazatelně ví, že od první chvíle budou radikalizovat muslimské komunity, šikanovat ty muslimy, co nemají bezprostřední zájem o džihád, prosazovat ženské obřízky, dětské sňatky, vraždy odpadlíků a nejspíš se zapojí i do přípravy atentátů. Není to první akce tohoto druhu v Evropě – britská vláda před pár lety poslala válečnou loď, aby přivezla džihádistu, který pak zabil několik desítek dětí při bombovém atentátu.
Ono už to není tak, že by evropské vlády “jenom” nehlídaly hranice. Ony proaktivně přivážejí nepřátelské bojovníky! Ani tvůrci filmu Vetřelec neměli takovou fantazii- podle nich se jakási korporace snažila dostat příšeru na Zemi tajně. Ve skutečném světě by byl dovoz Vetřelců oficiálním vládním programem.
Kdo nám vlastně vládne (6. 10. 2021)
Vratislav Roháč v časopisu Argument:
Hovoříme-li o zájmovém konfliktu mezi prací a kapitálem, pak je třeba dodat, že od dob Marxových se kapitál poněkud změnil. Není reprezentován podnikatelem, který vládne suverénně svým majetkem, továrnou, dolem a buduje krok za krokem vlastní koncern. Jeho představitelem je dnes spíše manažerská třída, která spravuje a ovládá majetek anonymních akcionářů. Ve správě firem je často skryta větší moc, než jaká vyplývá z jejich formálního vlastnictví.
Tento posun připomíná někdejší vývoj feudalismu. Nejprve byli nositeli moci aristokraté vládnoucí suverénně nad svým panstvím, později se reálná moc přenesla do rukou dvorské aristokracie. Starší tzv. venkovská šlechta upadla, protože nebyla na místě, kde se v rámci absolutistického státu centralizovala moc. Místo ní nastupuje nová služebná šlechta, jejíž mocenské postavení vyplývá z úřední funkce ve státním aparátu.
Ke stejnému názoru dochází všichni, kdo se tou problematikou seriózně zabývají. Držitelem moci nejsou vlastníci, nýbrž manažeři. Ty manažery si ale nemůžeme představovat jako kluky a holky z chudých rodin, co prokázali talent, vystudovali manažerskou školu a prosadili se dobrými výsledky. Dnešní vysocí manažeři vesměs pocházejí z nejbohatších rodin, absolvovali nejdražší školy a od dětství vytvářejí sociální vrstvu zcela oddělenou od běžných lidí. V určitém smyslu tedy můžeme mluvit o transformaci – ti, kdo dříve vládli prostřednictvím vlastnictví, ti dnes vládnou prostřednictvím manažerských funkcí. Jenže tím, že se změnil způsob vládnutí, tím se také změnilo jejich chování a změnily se požadavky na charakterové rysy, které musí příslušník nové aristokracie předvést. Ubylo klasických psychopatů. Jak se ale ukazuje, žádné zlepšení to nepřineslo. Spíše naopak.
Hampl a Konvička doporučují (6. 10. 2021)
V již tradičním předvolením rozhovoru s Martinem Konvičkou připomínám, že proti situaci před čtyřmi lety dramaticky vzrostla kvalita kandidátů SPD. Jarda Bašta je na cestě být nejvzdělanějším poslancem parlamentu. Další osobnost Vladimír Zlínský – kdybych bydlel na Moravě, kroužkoval bych jeho. Samozřejmě pánové Foldyna a Kettner na ústecku. A k tomu to nejlepší ze stávajících poslanců (Kobza, Holík, Jarošová a další). Jestliže v minulých volbách vzbuzovalo personální složení kandidátek SPD rozpaky, tentokrát se podařilo sestavit listiny, kde rozhodně není méně osobností než jinde. Spíš naopak.
Misionáři a dobyvatelé (5. 10. 2021)
Ann Coulter: Stydíme se a červenáme až po prsty na nohou při vzpomínce na dřívější pokusy našich předků „civilizovat“ divochy tím, že jsme jim přinesli oblečení, vzdělání a křesťanství. Dnes je nabádáme: Buďte sami sebou!
To se ovšem týká jen případů, kdy jim vnucujeme něco tak hnusného jako křesťanství. Pokud jim neseme něco prospěšného, jako např. genderový feminismus, tak to je něco úplně jiného. To jsme připraveni i válčit.
Je normální, že země prosazuje momentálně vládnoucí přesvědčení. Včera to bylo křesťanství, dnes je to gender. Ale to spojení různých ideových přesvědčení a válčení ukazuje ještě něco jiného. Ono je opravdu nejúčinnější, když to jde dohromady. Na jedné straně lidé šířící světlo své víry (často to mohou být osobně bezúhonní lidé, kteří to myslí nepřetvařovaně upřímně), na druhé straně obchodníci, kteří na tom chtějí vydělat. Dokonalá aliance. Třeba idealisté snažící se vymýtit otroctví a obchodníci snažící se vyždímat africké země. Každý z nich měl jiné důvody podporovat kolonialismus, ale dokázali se dohodnout. Ostatně, i Ronald Reagan byl se svým antikomunismem směšnou a vysmívanou postavičkou, dokud si někteří boháči nespočítali, že dobýt země sovětského bloku by přineslo větší zisky než s nimi obchodovat. A tak je to velmi často. Nemusíme zpochybňovat dobré úmysly všech idealistů, ale to neznamená, že za nimi nejdou drancovači.
Babiš pod tlakem? Ale kdeže! (5. 10. 2021)
Nevím, jak pečlivě plánovali zveřejnění Babišovy transakce přes daňové ráje, ale tuším, že se střelili do nohy. Že by to odradili někoho, kdo chtěl volit ANO nebo SPD, to je téměř nemožné. Podobných zpráv jsou média plná už několik let, takže kdo chtěl křišťálově čistého politika, ten se rozhodl pro Českou andělskou stranu už mnohem dřív. Může to ale zvýšit volební účast na straně vlažných babišovců – názorně totiž vidíme, že existují zahraniční síly, kterým záleží na odstranění českého premiéra. A lidé mají přirozenou tendenci sjednotit se za vlastním proti cizincům.
Oproti tomu nelze očekávat, že by to zvedlo účast Pirátům nebo Demobloku. Protibabišovské emoce tam už byly vyšponované na maximum. Není co přidat.
Probuzení náboženské horlivosti a vývoj společnosti (5. 10. 2021)
Dan Drápal je nejvýraznější český nekatolický křesťanský myslitel (teolog?). V rozhovoru ukazuje, že je možné se dívat na svět ještě radikálně jinak, než jak je to běžné. Lidem s otevřenou myslí to rozhodně doporučuju, i kdyby “jenom” pro rozšíření obzoru. Opravdu to není jen další dávka pánbíčkářských frází.
…opustíš-li mě, zahyneš (5. 10. 2021)
V promluvě k voličům Pirátů připomínám, že je-li náš život celkem snesitelný, je to proto, že ze setrvačnosti funguje spousta věcí z dob relativně soběstačného národního státu. Urychlit proces likvidace jeho zbytků je sebevražda. Zasáhne to všechny, včetně voličů Pirátů.
Kdo je nejhorší rasista (4. 10. 2021)
Z vyjádření pro Sputnik: Velká Británie je mnohem rasističtější než Česká republika, tamní rasismus se ovšem projevuje převážně mezi elitními příslušníky vyšší třídy, mezi nejbohatšími a nejvzdělanějšími lidmi. Takový rasismus je většinou chválen a je pokládán za něco velmi pozitivního. Rasismus v českých zemích se týká spíš problémových a vyloučených lokalit a dotýká se spíše těch nejchudších a lidí v nejrůznějších problémech.
Na černých mrtvolách záleží (4. 10. 2021)
Akce proti americké policii, která údajně šikanuje nebohé černošské pachatele (Defund the Police), které probíhají po celých USA, dosáhly úspěchu. Počet vražd meziročně stoupl o 3 000. Více než dvě třetiny obětí jsou černoši. Je tedy čas na zakládání neziskovek za důstojné černošské náhrobky.
Před volbami (4. 10. 2021)
Tak máme týden do voleb a vybuchly očekávané nálože. Na Andreje Babiše prasklo, že si ještě před nástupem do politiky zkrátil daň o 60 milionů korun. Udělal to přesně tím způsobem, jaký naprosto standardně používají nadnárodní korporace a jaký Piráti nadšeně schvalují. Nicméně odhaduji, že to Babiše nijak nepoškodí. Nadcházející volby nejsou referendem o Babišově poctivosti (o té nemá valné mínění nikdo). Jsou referendem o tom, jestli je přijatelnější Babiš nebo Piráti.
A tím se dostáváme k druhé náloži, kterou si odpálil Ivan Bartoš osobně. Stále jasněji se ukazuje, že nechat ho volně chodit a mluvit je pro Piráty větší malér než veškeré aktivity soupeřů. V televizní debatě přišel s novou definicí slova “nacista”. Nacista je podle Bartoše ten, kdo se snaží zabránit zavedení islámského práva šaríja v České republice. Těžko to může vyvolat jiný dojem, než že Bartoš pokládá zavedení islámského práva za něco prospěšného. Tvrdé jádro pirátských příznivců to neovlivní, ti tady beztak chtějí mešity a kamenování. Ale může to zvýšit motivaci k volební účasti na druhé straně. Možná, že právě tohle dá babišovské koalici to potřebné křeslo navíc.
Mimochodem, pokud vás opravdu zajímá, jak je to s Konvičkovým “nacismem”, přečtete si to přímo v jeho knížce.
Hloupý padouch Bill, rafinovaný padouch Bill (3. 10. 2021)
„Jsem ochoten akceptovat, že by Vladimír Putin mohl být padouch. Ale nejsem ochoten věřit, že by byl padlý na hlavu.“ To jsem před lety napsal v reakci na kauzu Skripal. A vzpomněl jsem si na to znovu včera, když profesor Staněk ve svém vystoupení prohlásil, že Bill Gates má na bráně své nadace napsáno „depopulační centrum“. Že by ten padouch o něco takového usiloval, to by snad pravda být mohla.. Ale že by si to napsal na dveře?
K vyřešení záhady stačily dvě minuty brouzdání. Příslušná fotografie na sociálních sítích běhá, ale jedná o fotomontáž. Poučení. Ověřovat! Ověřovat! Ověřovat! Nevěřit ani profesorům ekonomie.
Jo, a to, že by snad bankám bylo nově nařízeno ukládat zákaznická data do cloudu Microsoftu, jak pan profesor rovněž tvrdil, to taky není pravda.
Volební doporučení (3. 10. 2021)
Nechali jsme si s manželkou vystavit voličské průkazy a pojedeme volit do Pardubického kraje, kde je leaderem kandidátky SPD Jaroslav Bašta. Volím tedy SPD. Ale mám za to, že neprohloupí ani ten, kdo nakonec zvolí ANO. Nedělám si iluze o poctivosti funkcionářů ANO a nedělám si ani iluze o jejich schopnosti čelit zahraničním tlakům. Ale je to hlas pro stabilitu, pro pokračování současného trendu (mizerného, ale zatím snesitelného) a především je ANO síla schopná zastavit Piráty a jejich spojence. Mám ve svém okolí řadu lidí, pro které je SPD nepřijatelná kvůli covidovému selhání a antiočkovací rétorice. Pro takové lidi je ANO nejméně špatnou volbou.
Proč Brexit funguje tak špatně (2. 10. 2021)
Proč nefunguje samostatnost Velké Británie? Protože Britové vlastně nechtěli a nechtějí udělat krok k samostatné a soběstačné zemi. To by obnášelo obnovu vlastního průmyslu, obnovu vlastního zemědělství, investice do školství, vrácení hrdosti dělnické třídě, jiné zacházení s lidmi, a nejspíš by to muselo obnášet i úplně jiné chování soudního systému a státní správy – rodilí Britové by už nesměli být lidmi druhé kategorie, kteří jsou vhodní leda tak jako lovná zvěř pro migranty. A kterým není tolerováno nic jiného než občas se opít do bezvědomí.
Angličani by se samozřejmě naučili řídit náklaďáky i všechno ostatní, ale museli by dostat příležitost a muselo by se s nimi zacházet jinak.
Jenže se nezdá, že k tomuhle by Británie směřovala. Prostě se zbavili pár obtížných byrokratických nařízení, ale nic jiného se nezměnilo. Když vaše země nadále patří cizincům, je Brexit vlastně zbytečný. To platí i pro české země. K čemu Czexit? Aby se na korporátní montovny přestala vztahovat pravidla, která majitelé těch montoven prosadili v Bruselu? Potřebujeme jít mnohem hlouběji.
Sláva statečným žateckým (2. 10. 2021)
Dnes je tomu přesně 600 let, co od Žatce odtáhla s nepořízenou druhá křížová výprava. I když město nebylo nijak skvěle opevněno, moderní a dobře organizovaná domobrana odrazila šest útoků mnohonásobné přesily profesionálních hrdlořezů. Křižáci pak nadále vypalovali vesnice a masakrovali “kacíře” (což byl každý, kdo se jim dostal do cesty), nicméně při srážkách s husity se jim nevedlo. Po řadě drobných porážek skončilo tažení bitvou u Kutné hory, kde byli rozdrceni Žižkovým vojskem.
Je dobré neztrácet z mysli, že výrazem “křižácká výprava” jsou označovány naprosto odlišná tažení naprosto odlišných válečníků, která se odehrávala v průběhu téměř pěti století. Vraždící hordy, proti kterým zemi bránili husité, nemají nic společného třeba s Bohemundem z Tarentu, jehož bojovníci několikrát rozdrtili saracénskou přesilu a na čas obrátili poměr sil mezi Západem a islámem.
Marie Kovalová: Říjnová výročí
Babiš versus obři (1. 10. 2021)
Andrej Babiš chce řešit emisní povolenky na Evropské radě. Proč z principu nemůže být úspěšný? Kdyby šlo jen o nějaké debilní byrokratické opatření, které razí byrokratický aparát, snad by se tomu dalo čelit. Nejspíš by to dopadlo formálním zrušením toho rozhodnutí, byrokratický aparát by svůj záměr tlačil jinými cestičkami, a následovalo by tiché přetahování. Ale tady stojí proti Babišovi úplně jiná síla. Vedle úředníků tu jsou firmy, které na těch povolenkách vydělávají miliardy a miliardy. Konzultanti, kteří pro ně pracují. Banky, které jsou do toho zapojeny. A tisíce dalších lidí.
Emisní povolenka totiž není běžná daň, jak jsme je znali. Emisní povolenku platíte firmě, která si tu povolenku koupila a která si s ní koupila i právo zvyšovat její cenu bez jakékoliv horní hranice. Proč by si měla nechat sáhnout na svůj majetek? Jen v naprosto výjimečných případech se premiér malé země dokáže postavit proti takové síle.
Hlasy pro trpaslíky – hlasy pro Piráty (1. 10. 2021)
V komentáři na Prvních zprávách tvrdím, že nadcházející volby může rozhodnout “koncovka dvou malých stran – Svobodné Trikolory a Volného bloku. Tyto formace jsou dnes fakticky hlavním triumfem Pirátů. Kdyby babišovské straně neodsály kolem 10 poslanců, žádnou napínavou situaci bychom neměli. Zemanovská koalice by drahošovskou drtila suverénně. ODS-Pirátům totiž hlasy nikdo neodsává, s výjimkou jednoprocentních Zelených.”