Glosy za červen 2019
30. 6. 2019
Summer Souther Session v Hřměníně není jen setkáním přátel skvělé muziky, ale taky živou vzpomínkou na polosoukromé festivaly, jejichž pořadatelé a účastníci od nikoho nic nechtěli, kromě možnosti bavit se po svém. Ani dotace, ani předpisy a regulace.
Přistihl jsem se, že si dávám pozor, abych nefotil tváře konkrétních lidí. I tak zdánlivě nevinná záležitost jako návštěva nekorektního hudebního festivalu, může mít v některých organizacích nepříjemné důsledky. Navíc trend jednoznačně směřuje k dalšímu omezování svobody, takže co když ty obrázky někdo vytáhne za pár let? Třeba jsem příliš pesimistický, ale zatím mi vývoj dává za pravdu.
29. 6. 2019
Vyslovuji tímto obdiv a uznání vedení školy, které mělo odvahu potrestat soudružku klimatickou záškolačku za neomluvené hodiny. Tu soudružku to příliš nepoškodí, navíc se jí nejspíš zjeví Greta a poskytne ji útěchu. Ale v dnešní České republice, kdy se angažovaní ředitelé škol předhánějí, kdo ukáže více pohrdání zákony a pravidly, v tomhle prostředí to snadno může spustit kampaň. Trvat alespoň symbolicky na dodržování pravidel chce odvahu.
Asi nepřekvapí, že proti té škole už vystartovala neziskovka EDUin, která hraje klíčovou v permanentní reformě českého školství (v transformaci ze systému, který něco naučil, v čistě ideogické vymývání mozků).
Mimochodem, zajímalo by mě, co soudružka aktivistka dostala z fyziky a kdy půjde na reparát.
28. 6. 2019
„Mám už 94 let, a po přečtení Vaší knížky jsem získal naději, že řešení islamizace se najde,“ napsal mi pan Gil, který v mládí přežil vyhlazovací tábor i pochod smrti, a potom 60 let pracoval pro republiku.
Když si člověk uvědomí, že 30letí usmrkanci, co zatím dokázali jenom vést klackovité řeči, říkat si o dotace a horlivě přikyvovat lidem, co provozovali vyhlazovací tábory a teď chtějí zpátky miliardové majetky, že tihle usmrkanci si osobují právo cenzurovat a určovat, kdo je „extrémista“, a že dokonce chtějí lidem jako pan Gil odebrat volební právo, pak je těžké necítit vztek.
28. 6. 2019
Na včerejším křtu knihy Pepy Provazníka Odhalujeme Putinovy lži jsem připomněl, že naše doba je zvláštní v tom, že svoboda není automatickým rysem mládí, ale něčím, do čeho se musí dorůstat – podobně jako do moudrosti. Chce to mít něco odžito a rozhodně to není samozřejmost.
Na tu knížku ještě napíšu recenzi, ale jako zábavné a lehké dovolenkové čtení ji rozhodně doporučuji.
27. 6. 2019
Včera na parlamentkách:
Pokud premiér Babiš v něčem postupuje špatně, bylo to známo už před třemi lety. Přesto ho voliči znovu vybrali. Od té doby se nic nezměnilo, dokonce ani nevzniklo žádné nové podezření. Neexistuje žádný důvod, proč by právě teď měla propukat nespokojenost.
Nicméně reagovat by Andrej Babiš měl. Připravit zákon proti zahraničním neziskovkám, vyměnit radu České televize a následně celý management, dostat znovu pod kontrolu státní školství a zasáhnout proti Bakalovu impériu. Nejspíš neudělá nic z toho, ale aspoň nějaký drobný pokrok snad čekat můžeme.
Petr Hampl: Petr Hampl se pustil do umělců z Letné
26. 6. 2019
Z nedávné přednášky v Brně:
SVOBODA PROJEVU ZNAMENÁ SVOBODU POHORŠUJÍCÍHO A NEBEZPEČNÉHO PROJEVU. Nikdy v dějinách se neobjevil spor o to, jestli někdo může lichotit panovníkovi. Takovou svobodu projevu mají i v Severní Koreji. Kvůli tomu revoluce nevypukaly. Spor o svobodu projevu je výhradně sporem o to, zda je možné říkat nebezpečné věci. Jestli je možné zpochybňovat vžité představy. Jestli je možné hlásat rebelské věci, které rozvrací společenský řád. Jestli je možné zesměšňovat to, co je pokládáno za vědecky prokázané. To je skutečná svoboda projevu!
Jan Hus byl upálen za to, že hlásal věci, které v důsledku rozvracely společenský řád. A konec konců, stejně tomu bylo se dvěma postavami, které stojí u kolébky naší civilizace – Sokrates a Ježíš Kristus. Oba byli popraveni za šíření fake news, tedy za propagaci názorů, které byly pokládány za extrémistické a podvratné.
26. 6. 2019
Proti obnově Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí jsem ze stejného důvodu, z jakého byl proti němu T.G. Masaryk.
V českých zemích jsou tisíce mariánských památek, jsou pevnou součástí naší krajiny i naší kultury, a nikdo proti nim nemá nejmenších námitek. Jenže staroměstský mariánský sloup je něco jiného. Byl vztyčen na paměť vítězství nad vzpurnými Čechy a Moravany, v době počínají pobělohorské genocidy, kdy se katoličtí vítězové pokusili český národ „roztříštit jako hliněný džbán“ (doslovný citát vídeňského arcibiskupa).
Jsou lidé, kteří tvrdí, že ten sloup tak myšlen nebyl. Jenže ti stejní lidé tvrdí, že pokus o vyhlazení Čechům vlastně prospěl, a že to byla úžasná dobrotivost. Obávám, že se v tom příliš neliší od omlouvačů stalinského teroru, a že přirovnání primátora Hřiba je v tomto jednom aspektu výstižné.
Mimochodem, ve stejné době začíná další kolo pokusu o vydrancování českého státu. Podnikají jej šlechtické rody, jejichž majetky vznikly z pobělohorských konfiskací.
Takže jaké je správné řešení? Mariánský sloup do muzea nebo na dvůr arcibiskupství. A šlechtické rody po masarykovsku vyvlastnit. Beztak není mezi nimi nikdo, kdo by toho majetku nabyl poctivě.
25. 6. 2019
Ze společného článku s Honzou Sinnreichem:
Za druhé světové války kupovala americká vláda vojenská letadla od desítek různých firem. Dnes probíhá výběrové řízení v podstatě jen mezi dvěma firmami, případně o zakázku soutěží ještě Boeing, ale to je vše.
Vznik gigantických firem ovlivňuje politickou situaci. Může-li si být firma téměř jista, že zbrojní zakázky dostane právě ona, je pro ni výhodné investovat do vyvolávání válečných konfliktů. Čím více, tím lépe. Bylo by zajímavé pozorovat, co by zbylo z neokonzervatismu, kdyby zbrojovky přestaly tento směr podporovat.
Petr Hampl, Jan Sinnreich: Joseph Schumpeter a konec kapitalismu
24. 6. 2019
Když čtete komentáře chvilkařů a jejich příznivců, na první pohled si všimnete, že vnímají situaci českých zemí jako pochmurnou, děsivou a téměř zoufalou. Ti stejní lidé několik posledních let opakovali mantru, že „máme se dobře tak, jako ještě nikdy, a nevážíme si toho.“
Co způsobilo tu změnu pohledu? Nezhroutila se burza, nevypukla válka, nedošlo k výměně vlády a vlastně ani k žádnému dílčímu posunu. Nebylo odhaleno nic nového. Že Andrej Babiš a všichni ostatní rozkrádají dotace, to se ví už celé roky, a nic se na tom nezměnilo. Konec konců, dotace přece nemají jiný smysl než umožnit rozkrádání.
K jediné změně došlo v PR agenturách. Vyslaly novou zprávu do propagandistických kanálů, a totálně komforní mozky změnily myšlení o 180 stupňů. V podstatě během jediného dne! Až v agenturách vydají jiný pokyn, ty mozky změní myšlení jinam.
To není pozůstatek komunismu. Před listopadem 89 tu neexistoval takový propagandistický aparát ani takové poslušné mozky. Je to cena za globalizaci.
24. 6. 2019
Vlastimil Vondruška píše knihu o sociologovi, který mapuje současné hroucení elit. Rozhodně by tam měl zdůraznit brutální útoky, jakým jsou vystavena sociologova játra. Třeba jen minulý týden:
23. 6. 2019
Po setkání ovcí přichází na řadu setkání rebelů. Už příští víkend!
22. 6. 2019
Moji čtenáři a posluchači mají někdy obavy, jestli čas investovaný do vlasteneckých aktivit a kroužků i do šíření informací není úplně ztracený. Vždyť se nic nemění.
Dnes jsme opět viděli, jak je to důležité. Na Slovensku, kde takové opoziční vlastenecké podhoubí téměř není, stačilo sorosovcům ovládnout média, naplnit pár náměstí, a země byla jejich. V České republice nepochodili a nemají šanci, že by pochodili – pokud nepřejdou k pouličnímu násilí, o čemž pochybuji.
To je výsledek práce tisíců bezejmenných vlastenců. To jsou skuteční obránci země! Bravo!
(obrázek z besedy organizované Táborskými vlastenci)
22. 6. 2019
Máloco je tak poučné jako tohle vyjádření Ondřeje Neffa. Je si dobře vědom, jak děsivou hrozbu představuje kombinace imigrace a islámu. Ale kdykoliv bylo možné udělat i jen něco málo pro zmírnění problému, postavil se vždy proti. Potřebné změny by totiž měly dopad na sociální rozvrstvení společnosti, a aristokrat raději nechá zničit civilizaci (včetně sebe), než by se vzdal své nadřazenosti. Ondřej Neff v tom není nijak výjimečný. Jsou tisíce lidí, kteří si situaci uvědomují, mají dost možností a prostředků, aby pomohli, ale není to pro ně dost nóbl.
Privilegované postavení bez odpovídající odpovědnosti za celek je destruktivní pro jedince, společnost i civilizaci.
Ondřej Neff: Migrace je nezastavitelná a šaríja bude nutnost, uvidíte do 15 let
22. 6. 2019
Z textové verze videopořadu Prolomení hradeb:
Současný systém neprodukuje chudobu. Ta tu byla už předtím. Produkuje ale nesnesitelnost chudoby. Exekuce, to je jenom vrchol ledovce…Jestli někdo říká, že dokáže odstranit veškerou chudobu, tak je obyčejný lhář. Ale je možné zajistit, že život chudých nebude neúnosný a že nebudou zbavováni důstojnosti. To by byla změna, která by mohla mít revoluční dopad na celou společnost.
Petr Hampl: Proč se elity snaží učinit chudobu nesnesitelnou
22. 6. 2019
Tak se nám opět dostalo poučení o vztazích mezi sociálními třídami.
Když holku z vesnice brutálně znásilní, je to běžná věc, která nestojí za řeč. Když redaktorce Českého rozhlasu napíšou pár nepěkných zpráviček, je to národní tragédie. Schválně si to zkuste představit obráceně – brutální znásilnění redaktory a pár zpráviček vesnické holce. Jaká by byla reakce?
Aňa Geislerová chce objíždět venkov a vysvětlovat lidem, jaká je situace. Už nemusí, všem nám to bylo názorně předvedeno.
21. 6. 2019
Podle multikulti idiotů dochází v ČR každou hodinu k více než 10 případům toho, že je nezletilá dívka přepadena a znásilněna tak, že skončí v nemocnici. Jaký smysl má diskuze s takovými lidmi?
21. 6. 2019
Na parlamentkách ke znásilnění v Lukavci:
Kdyby ke stejné události došlo před třemi lety, následovalo by rozmístění ozbrojenců na ulice. Bylo by to k ničemu, ale vláda by tak lidem ukázala, že se aspoň o něco snaží. Dnes už čeští občané nestojí ministrovi vnitra za to, aby se namáhal něco předstírat. Místo bezpečnostních opatření (skutečných či fiktivních) vyhrožování občanům. Mezitím Česká republika klesá v žebříčku bezpečných zemí a tisíce ovcí budou pozítří demonstrovat, jako by správné čerpání dotací bylo důležitější, než jestli někdo zmlátí a znásilní jejich manželky a dcery.
Petr Hampl: Za znásilnění v Lukavci jsou odpovědní premiér, ministr vnitra a mainstreamoví novináři
21. 6. 2019
Až s odstupem se ukazuje, že tu od začátku 90. let probíhal tichý, ale úporný zápas Klaus – Soros (vedle mnoha jiných zápasů), ovšem zdaleka ne tak úspěšný jako v Maďarsku. Středoevropská univerzita (Sorosova regionální centrála) byla jen jedním z příčin sporů, které tady byly vedeny. To dnes přiznávají i Sorosovi lidé. Zeman se k protisorovskému odporu přidal až mnohem později.
Časopis Šifra: Chartisty platil Soros. Jeho plány překazil až Klaus, přiznává Janouch
20. 6. 2019
Mnozí mají ze stavby obrovské buddhistické svatyně u Kamenných Žehrovic obavu jakožto z narušení původní kultury, ale já tu stavbu vítám. České země zcela jistě potřebují nějakou formu duchovní (náboženské) obrody. Mainstreamové církve jsou příliš kompromitované a morálně poničené, aby z nich mohlo něco vzejít. Historie nás navíc učí, že v dějinách naší civilizace není nikdy nic obnoveno v historické podobě. Úspěšné bývají nové věci, které jsou slavnou historií inspirovány, a které opakují historický vzorec. A při pohledu do dějin si můžeme také všimnout, že velké duchovní proudy vždy vyrostly z chaotického období naplněného hemžením nejrůznějších sekt a sektiček, často i vyloženě bizarních.
Křesťanům by kontakt s buddhisty prospěl. V něčem se mohou poučit (napadá mě bojovnost) a v mnoha ohledech by jim to pomohlo ujasnit si vlastní kořeny, a lépe porozumět, co je v jejich víře opravdu důležité. Platí to, ostatně, ve všech ohledech – čím jsme jedineční, to můžeme vidět až v kontaktu s těmi, kdo jsou jiní.
Čímž rozhodně nehoruji pro idiotský „mezináboženský dialog“, ze kterého mají prospěch jenom zkorumpovaní funkcionáři.
19. 6. 2019
K Petru Fialovi jsem často velmi kritický, ale jedno mu nelze upřít – vkus na knihy má skvělý.
18. 6. 2019
Posuzování ekonomického dění 90. let je obtížné tím, že tu probíhal poměrně ostrý boj mezi dvěma skupinami:
a) havlisté chtěli všechno rozdat nadnárodním korporacím,
b) klausovci chtěli vytvořit vrstvu domácích podnikatelů a národní kapitalismus.
Po letech si už málokdo pamatuje, kdo co chtěl a kdo co prosazoval. Víte třeba, kdo ovládal Fond národního majetku a Ministerstvo privatizace? Pamatuje si někdo, že Václav Klaus ponechával velké banky ve státních rukách a neprivatizoval ani těžební firmy? Nebo, že do kuponové privatizace nechtěl pustit harvardské ani jiné fondy, ale byl přehlasován v parlamentě?
V lidových představách je dnes VK starší odpovědný za všechny. I za činy havlistů, proti kterým už tehdy bojoval, a kteří proti němu nakonec zorganizovali puč. Je to nefér, ale nic už s tím nenaděláme. Život není spravedlivý.
18. 6. 2019
Svět bez Mursiho je lepším světem. Stejně jako by byl svět lepším světem bez Muslimského bratrstva, bez AI, Open Society, hyen bez hranic a tisíců dalších organizací.
18. 6. 2019
Tomáš Měsťan:
AltRight jako novodobá SocDem
Může to znít divně jak chce a anarchokapitalisté, mě teď označí za etatistu. Nicméně je to fakt. Už Trump a jeho ekonomické reformy, inspirované Stevem Bannonem a jeho národním ekonomickým programem, mají tihle studentíci ekonomie, za komunismus.
Pravda je, ale taková, že dávat lidem práci není komunistické, ale čistě pravicové, je to lepší, než je nechat nezaměstnané na sociálních dávkách. Roste tak následně spotřeba, protože mají z čeho utrácet a tím roste ekonomika. Důraz na věci sociální, je tedy základním prvkem AltRight, tak, jak to kdysi dělala SocDem. Ta se odvrátila od svého voliče a její místo nahrazuje právě AltRight. „Neviditelná ruka trhu“, dnes již není jasným řešením, protože korporace na tohle nehrají.
Podpora státu k tomu, aby měli lidé práci a tím pádem budoucnost je dnes zásadní. Kdo chce podnikat ať podniká a nehážou se mu klacky pod nohy, kdo chce mít živnost, ať ji má bez velkých omezení a kdo chce být zaměstnancem, ať jím je. Je nutné zdanit a osekat korporáty, to nemá s normální firmou nic společného…
Budoucnost tedy patří v politice tomu, kdo se „postará“ o to, aby měli lidé práci, která je uživí a klid na práci a svoje životy. K tomu ještě ten další aspekt jménem bezpečnost.
Kdo tohle nabídne, vyhraje volby…
Hamplův komentář: Přesně tak. Zatímco „skutečně pořádné pravicové strany“ jsou zakládány jedna za druhou (zatím bez významnějšího úspěchu), masivní poptávka po starolevicové straně je ignorována.
17. 6. 2019
Z rozhovoru pro Hlavne spravy:
Fenomén Greta dobře ukazuje, že stoupenci globálního oteplování jsou fanatici odmítající racionální myšlení. Když se ukázalo, že dokumenty OSN jsou založeny na úmyslně zfalšovaných datech, byli ochotni to tolerovat. Když se ukázalo, že klíčové osobnosti klimatického hnutí se dopouštěly podvodů, ani to jim nevadilo. A jako jiné věci, i fanatismus je progresivní. Takže teď přijímají jako autoritu mentálně postiženou puberťačku. Moje prognóza je, že v dalším kroku přijmou za autoritu nějaké zvířátko. Co třeba roztomilá veverka?
Hlavné správy: Sú stúpenci globálneho otepľovania fanatici odmietajúci racionálne myslenie?
17. 6. 2019
I když dnes oceňujeme některé pozitivní aspekty husákovského režimu, nemůžeme zapomínat, že pořád ještě řádila Státní bezpečnost, že tu bylo pár zakomplexovaných funkcionářů, a že kdo měl smůlu, na toho to dopadlo velmi tvrdě.
Spisovatelka Lenka Procházková v tom prostředí projevila velikou osobní statečnost, zejména ve srovnání s fešáckými „disidenty“ typu Havla, a dost toho vytrpěla. Když ji ale prezident nominoval do rady Ústavu pro studium totalitních režimů (kdo jiný by tam měl být než ona, která má osobní zkušenost?), posuzovali ji předlistopadoví straníci a horliví podlézači režimu. Možná včetně těch, jejichž blízcí spolupracovníci Lenku Procházkovou mlátili. Pochopitelně ji do rady neschválili. A pak šli na tribunu pronést projev „proti estébákovi“.
Nejde jen o konkrétní skandální situaci, ale o celkový trend, který – žel – nezmizí s odcházející generací. Děti předlistopadových papalášů dostaly lepší výchozí postavení, takže dnes vedou „protikomunistické“ aktivity zatímco děti těch, kdo si s režimem nezadali, ti jsou označováni za komunisty a šikanováni.
Dnešní antikomunisté – to jsou skuteční bolševici.
16. 6. 2019
V červnové epizodě videomagazínu Prolomení hradeb se – s Ladislavem Jaklem – věnujeme svobodě projevu. Upozorňuji, že „kdo si odvykl svobodně mluvit, ten si odvykl i myslet. Kdyby byla svoboda projevu a myšlení zase obnovena, takový člověk bude nepoužitelný. A to jsou dnes stovky vysokoškolských učitelů, politiků, redaktorů a dalších. Svoboda projevu pro ně představuje existenční hrozbu.“
15. 6. 2019
Zatímco se vedou neplodné a zbytečné hádky o privatizaci před 30 lety, probíhá privatizace nová. Jedna parta si zprivatizovala Českou televizi, další Český rozhlas, knihovny už taky patří soukromým partičkám, teď zjišťujeme, že si někdo osvojil i památník v Lidicích…Je tu ale podstatný rozdíl v tom, že s každou tou institucí získává nový vlastník také právo být navždy a neomezeně financován daňovými poplatníky.
Tohle je skutečná divoká privatizace!
15. 6. 2019
Z besedy v Karlových Varech jsem si přivezl limitovanou edici kalvadosu, a taky zážitek. Po delším čase přišel diskutovat profesionální politolog (prý funkcionář místního milionu). Na opravdu důkladné debatování nebyl čas, nicméně i krátká doba stačí k tomu, aby byl člověk znovu překvapen, jak málo toho takový politolog zná. Bylo pro něj třeba obrovským překvapením, že mezinárodní smlouvy mají prioritu nad českými zákony. Pochopitelně nebyl schopen složitějšího přemýšlení o trendech. Ani stopa po logickém myšlení. Zato hojné opakování frází.
Nikdy jsem nevěřil, že přijde doba, kdy toho budou skladníci vědět o ústavách, zákonech a mocenské struktuře víc než profesionální politologové. Ale přišla.
14. 6. 2019
Inspirace na víkend.
13. 6. 2019
Takhle by měla vypadat rozumná zemědělská a ekologická politika. Lidé si řeknou, jakou kraji ve své zemi chtějí (třeba malá políčka a hodně luk), a pokud trh vede k něčemu jinému, tak si svými daněmi prostě připlatí. Za pár let se mohou podívat, jestli to funguje, a v programu pokračovat nebo ho zrušit.
Konečně bez Bruselu: v Británii se rodí zdravější systém dotací pro zemědělce
12. 6. 2019
Na český překlad a vydání nové knihy Billa Warnera rozhodně přispěji. Ty knihy jsou skvělé a dělají výbornou práci.
Podpořte vydání knihy Billa Warnera: Politický islám v kostce – úroveň 2
11. 6. 2019
Zatímco diskutujeme o záležitostech domácí politiky, svět prochází největší změnou od roku 1989. Opět se formuje rozdělení do dvou bloků, které spolu soupeří – ekonomicky, politicky i vojensky. Opět mnoho z nás sympatizuje spíše s tím „nepřátelským“, tak jako před rokem 1989.
Svět rozdělený do dvou bloků je mnohem nebezpečnější než svět s mnoha hráči bez jasné převahy kohokoliv. Zvláště pro malé státy je situace mnohem obtížnější. Jednoznačnou vinu nesou Spojené státy americké, jejichž agresivní chování zahnalo všechny ostatní do kouta a přinutilo je uzavřít naprosto nelogická spojenectví. Za prezidenta Trumpa se americká zahraniční politika zlepšila výrazně, ale nedostatečně.
Děje se téměř přesně to, co před 30 lety předpověděl Samuel Huntington. Západ a islám společně proti celému ostatnímu světu. S tím, že Huntington předpovídal, že islám bude na té protizápadní straně. I on podcenil rychlost, s jakou bude Západ ovládnut do té míry, že západní technologie a zbraně fakticky slouží saudskému králi.
Nová Republika: Putin oznámil doktrínu globální konfrontace s USA
10. 6. 2019
John Sinnreich:
Jakl
Muž, který údajně napadl v metru někdejšího poslance a tajemníka bývalého prezidenta Václava Klause, se sám přihlásil policii. Podle něj však celý konflikt proběhl jiným způsobem
Ladislav Jakl patrně ne ve zcela střízlivém stavu v pražském metru fyzicky napadl mladého studenta matematicko fyzikální fakulty Karlovy univerzity Daniela R. poté, co onen jinoch podle měsíčníku Respekt řekl své přítelkyni: „S tímhle kriplem já nepojedu.“ Výše uvedený Jakl na mladého muže zuřivě zaútočil pěstí a ke zvýšení palebné razantnosti v následující rvačce použil i brutální úder známý pod technickým názvem hlavička, přičemž překvapený mladík ho v sebeobraně udeřil do ramene a do tváře. Do incidentu se nakonec vložil další cestující v soupravě a oba dva muže od sebe statečně oddělil, čímž zcela jistě zabránil zbytečnému mordu krvavému, či jiným kolaterálním škodám na straně přepadeného subjektu a jeho blízkého okolí.
Zdroj: https://martinmarak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=716791
Muj komentar: Pokud plati verze toho „slusneho studenta„, ktery verejne (podle vlastniho vyjadreni) nazyva starsiho cloveka kriplem, tak se vubec nedivim, ze dostal pres hubu. Velice take pochybuji, ze podobne individuum studuje exaktni vedu.
10. 6. 2019
Strana VK mladšího (nikoliv společný projekt dvou Klausů!) je na světě. Snad je to dobře, personální a programová podoba nové strany se ukáže až na podzim). Zatím to vypadá, že se nebude jednat o konkurenci SPD, ale že strana bude mířit na úplně jiný typ voličů. Podle včerejšího vyjádření se chce zaměřit na témata jako rychlejší stavba dálnic, lepší využívání peněz ve školství a odstraňování zbytečné byrokracie. O tématech jako bezpečnost, imigrace a islám ani zmínka. Slovo „národ“ ani „národní stát“ nezaznělo ani jednou. Za celou dobu nezaznělo žádné vyjádření, které by nemohl říct třeba Petr Fiala, prostě umírněný styl klasické politiky. V devítičlenném vedení strany je Tomáš Grygar ze Svobodných (pokud si pamatuji, obdivovatel britské Konzervativní strany), a pak samí lidé, jejichž politické názory jsou absolutně neznámé (pokud nějaké mají).
Osobně neskrývám určité zklamání. Na základě předchozího vystupování VK mladšího jsem čekal něco trochu jiného. Ale je to teprve začátek, za pár měsíců může být vše úplně jinak.
10. 6. 2019
9. 6. 2019
Z dnešního komentáře o duši protibabišovského demonstranta.
Vidíte, že s vaší zemí to jde od desíti k pěti, a přitom pravidelně opakujete frázi o tom, že „ještě nikdy jsme se neměli tak dobře.“ Papouškujete, že „muslimové k nám nechtějí,“ a přitom vidíte všechny známky rychlé probíhající islamizace.
Ten rozpor se dá potlačovat celé roky. Ale dobře se s ním nežije. A najednou je tu řešení. Splynete s davem, který vám dá pocit, že jste poctivý, autentický a mravný. I ta nejmenší stopa vlastního selhání je pryč.
9. 6. 2019
Samizdat.cz:
Fiktivní rozhovor člověka z naší doby, třeba pana Karla (K), s Ferdinandem II. Aragonským (FA) před 500 lety:
FA: A jak teda bude probíhat conquista za vašich dob?
K: Budou se k nám plavit hordy nevzdělaných zubožených lidí přes moře.
FA: To je jasné. A budou mít dobré lodě, děla a pušky?
K: Ne, budou mít jen chatrné čluny.
FA: A vy nebudete mít loďstvo a armádu?
K: Ale budeme, budeme mít nejmodernější zbraně s obrovskou palebnou silou a skvěle vycvičenou armádu.
FA: Tak proč je nepotopí ještě na moři?
K: No, armáda je bude pomáhat zachraňovat.
FA: Tomu nerozumím. Pak je budou prodávat na trhu jako otroky?
K: Ne, pak jim zajistí ubytování a peníze ze sociálních dávek.
FA: Co to jsou sociální dávky?
K: To je, že stát vezme peníze těm, kteří něco dělají, a rozdá je těm, co nic nedělají.
FA: Takže si vlastně budete dovážet a vydržovat žebráky?
K: Vlastně se to tak dá říct.
FA: A jak pak bude probíhat to kolonizování, když na vás budou pořád závislí? Neumím si představit, že by se nějací žebráci spojili a ovládli mé království. Kdo by jim pak taky dával almužny, že?
K: No, sami jim umožníme, aby se dostali k moci.
FA: A proč? Provedou nějakou vzpouru nebo povstání?
K: No, pár z nich bude umět vyrábět a odpalovat výbušniny, pár jich někoho zastřelí nebo podřeže nožem za to, že je křesťan, ale půjde to celé mírumilovnou cestou.
FA: Pořád tomu nerozumím.
K: No, nakonec vyhrají v demokratických volbách.
FA: Jako, že je necháte kandidovat do úřadů?
K: Ano.
FA: Proti tomu se přece musí šlechta a měšťanstvo postavit!
K: No ti, kteří se proti tomu staví, jsou zavrženíhodní rasisti. Vzdělanci naopak budou bojovat za to, aby se tady cítili co nejlépe, byla co nejvíc respektována jejich kultura a zvyky, a aby mohli i volit a být voleni.
FA: I když to budou barbaři?
K: Ano, i tak. Oni nás budou svou kulturou a svými zvyky obohacovat, násilí proti nám bude páchat jen menšina z nich.
FA: Aha, to mí poddaní chtějí, abych je před barbary chránil, a abych zajistil uchování a šíření našich zvyků a naší kultury.
K: To ale není demokratické a humanistické.
FA: Vy mi přijdete nějací divní. Kdo jsou vůbec ti vaši dobyvatelé?
K: Muslimové.
FA: Muslimové? S těmi jsme se vypořádali jednou provždy. Tohoto chlápka znáš (ukazuje na obraz)? To je Rodrigo Díaz de Vívar – El Cid, náš národní hrdina.
K: Já vím, ale o něm se u nás nesmí mluvit, uráží to náboženské cítění našich muslimských spoluobčanů.
FA: A jak se vlastně jmenuje ten váš podivný kontinent?
K: Evropa.
FA: Evropa? To si snad děláš srandu, v Evropě by nikdo nic takového nedopustil. Zavolejte mi Cortése. To je náš přední conquistador, řekneš mu to ještě jednou, to ho pobaví.
8. 6. 2019
Martin Konvička je první ekolog, na kterého jsem kdy narazil, který není zaslepený fanatik, používá mozek a dá se s ním normálně diskutovat. A rozbíjí dogmata. Třeba tohle.
„Kdybych mi někdo zaplatil za návrh, jak efektivně a rychle zničit zbytky evropské přírody, nenavrhl bych „betonovat“, protože to trvá, je to pracné a beton po pár letech rozpraská a v prasklinách umožní růst rostlinkám a život živočichům. Navrhl bych: Masívně zalesňovat.“
A o kus dál:
„Rostou vám pod oknem palmy, nebo naopak ledovec? Nerostou. Tak co blbnete?“
Především ale Konvička ukazuje, že návrh zelených radikálů jsou zničující nejen pro lidi, ale i pro evropskou přírodu.
8. 6. 2019
David Bohbot:
Evropa už nemá šanci vyhnout se občanské válce. Jak dopadne je jen na nás, ale věřím, že dokážeme vyhrát. Vše záleží na přípravě a na tom, zda lidé tady konečně přestanou žít v růžové mlze a začnou vnímat realitu takovou, jaká skutečně je.
Já zase znám velmi dobře problém radikálního islámu a jeho situaci. Žil jsem v tom prostředí, rozumím mentalitě různých skupin. Pocházím ze smíšeného města, žil jsem mezi Araby a Izraelci a znám obě mentality. Právě proto naléhavě říkám, že se musíme začít připravovat teď, dokud ještě máme úplnou kontrolu nad situací – ne za deset let, kdy tuto výhodu ztratíme a budeme jednat naslepo.
7. 6. 2019
Po událostech posledních dnů připomínám svou několik týdnů starou analýzu působení neziskového sektoru. Ukazuji v ní, že neziskovky přímo či zprostředkovaně financované ze zahraničí fakticky představují dobyvatelskou armádu, případně okupační správu. Tvrdím, že je zapotřebí na jejich aktivity reagovat jako na agresi. „To znamená registrovat, podrobit sledování, ty nejhorší postavit mimo zákon.“ A vytvořit něco jako lustrační zákon pro lidi, kteří se s nimi zapletli, aby nemohli ovlivňovat politickou situaci.
(od 57. minuty).
6. 6. 2019
Z pravidelného komentáře na parlamentkách:
Přikládáme příliš velký význam programům politických stran. Ve skutečnosti je mnohem důležitější něco na způsob třídního instinktu. Tím myslím vědomou příslušnost k sociální vrstvě. Profesionální politici se v kritické chvíli postaví na stranu profesionálních politiků, korporátní manažeři na stranu korporátních manažerů, neziskovkáři na stranu neziskovkářů. Ideály půjdou stranou. Osobnosti, které se tomu dokážou vzepřít, existují, ale mnoho jich není.
5. 6. 2019
Babiš dával Sorosovi všechno, co po něm chtěl (finanční podporu neziskovek, tichou podporu islámské imigrace, uprchlický pakt, istanbulskou úmluvu…). Proč se ho Soros přesto snaží zničit? Proč jde až tak daleko, že ho možná zažene do jednoho houfu s Orbánem?
Smysluplnou odpověď můžeme hledat v chování byrokratických aparátů, protože Sorosovo nadnárodní neziskovkářské imperium už není ničím jiným než byrokratickým aparátem.
Jednotlivé části a jednotliví aktivisté – byrokraté sledují svoje zájmy, potřebují navyšovat rozpočty a vykazovat činnost. Každý intrikuje proti ostatním, a zároveň si musí dávat pozor, aby si proti sobě nepoštval celou smečku. Noví se snaží získat pozici na úkor starších aktivistů – byrokratů. Ti starší se je snaží potlačit, ale zároveň musí dokazovat, že jsou pořád dost pořád dost aktivní. Majitel to může snad nějak ovlivňovat, ale je z principu nemožné to dostat pod kontrolu. Aparát žije svým životem a generuje iracionální rozhodnutí.
Tentokrát hraje byrokratická tupost ve prospěch národa a civilizace.
4. 6. 2019
Ivo Budil skvěle:
Možná se blíží zkouška, na kterou jsme čekali celá desetiletí plných porážek a selhání mezi lety 1938 až 1989. Bude to zkouška, v níž obstojíme tváří v tvář nepřátelům demokracie a tentokrát zvítězíme. Nestojí proti nám nacistické nebo sovětské tanky či Lidové milice, ale pouze dav opájející se narcistním pocitem výlučnosti a mediální aktivisté.
Ivo Budil: Milionchvilkaři jsou nepřátelé demokracie. Obstojíme dnes?
4. 6. 2019
Před 30 lety čínští komunisté krvavě potlačili studentský protest v Pekingu. Tehdy jsem to pokládal za strašlivou tragédii. Ale dnes to vidím mnohem složitěji. Čína se vrací ke své civilizační tradici, a pečlivě si vybírá, které západní prvky přijme. Svobodu v našem západním významu nerespektují, stejně jako ji nerespektují muslimové. Ale je otázka, jestli máme právo jim to vyčítat.
Kdyby tehdy čínská vláda nenašla odvahu rázně zasáhnout, nejspíš by to přerostlo v barevnou revoluci, Čína by dnes byla rozdělená mezi americké korporace, svobody by tam bylo stejně málo, hladovělo by se a lidé by byli připraveni o veškerou důstojnost i perspektivu. Pokud Číňany nevidíme jako kořist, nemůžeme jim zazlívat, že takovou cestu nechtěli.
3. 6. 2019
Už Gréta zjevila, kdo má být premiérem místo Babiše?
3. 6. 2019
Američtí lepšolidé se snaží své spoluobčany přesvědčit, že se „mají tak dobře, jako ještě nikdy“. Musí to ale ukazovat na změně mezi lety 1900 a 1990, potom se totiž trend obrátil. Až do Trumpova nástupu se stále lépe dařilo horním pěti procentům, imigrantům a speciálním menšinám, zatímco život pracujících lidí byl stále těžší. Stejně jako v celém západním světě.
Human Progress: Those Born in U.S. Today Are „Luckiest Crop in History“
2. 6. 2019
Z dnešní úvahy:
Andrej Babiš není dobrým premiérem. Země je pod jeho vedením na cestě od špatného k horšímu. Přesto je racionální, abychom ho jako občané dočasně podporovali. Abychom mu ze všech sil drželi palce, než se objeví někdo schopný porazit ho ve volbách a vládnout lépe. Ovcovitý dav manipulovaný euroneziskovkami a sorosovskými nátlakovými skupinami tou alternativou rozhodně není.
Petr Hampl: Proč dočasně podporuji svého premiéra
2. 6. 2019
Bolševismus se vrací. Vše nasvědčuje tomu, že ve své rané brutální podobě. Stalinista Corbyn je na cestě stát se britským ministerským předsedou a Zelení jsou podle výzkumů nejsilnější stranou v Německu. Lidé jsou zděšeni (jako v tomto případě Hynek Charous) a pořád ještě doufají, že je to omyl. Doufají, že až si lidé uvědomí, koho vlastně volí, přestanou Piráty, Zelené a jim podobné podporovat.
Ve skutečnosti ale aktivisté a tvrdé jádro podporovatelů Pirátů velmi dobře ví, o co jde. Stejně jako to vědí komentátoři, univerzitní učitelé a politici tzv. demokratických stran, které s Piráty a různými sorosovskými skupinami spolupracují. A další mají příliš vymyté mozky.
Je ale důležité vidět jeden obrovský rozdíl proti starému bolševismu. Komunismus, který jsme poznali v českých zemích, byl vždy spojen s étosem ochrany chudých pracujících vrstev. Dnešní nový zelený bolševismus počítá s terorem bohatých vůči chudým, nikoliv naopak. Tak tomu bylo v prvních letech Sovětského svazu, kdy bolševici z nóbl rodin masakrovali vesnické rolníky a další „méněcenné“ skupiny.
Proč jim vadí estébák v čele vlády? Protože reálný socialismus odsuzují jakožto příliš mírný, příliš národní, příliš lidový, příliš tolerantní. Jan Čulík do Britských listů nedávno napsal, že husákovský režim byl nesnesitelně pravicový. Kdyby Babiš pomáhal nějaké che-gueverovi, a zůstaly za ním hromady mrtvol, kavárna by jej oslavovala jako hrdinu.
1. 6. 2019
Dnes na parlamentkách:
Otázka nezní, proč došlo k napadení Ladislava Jakla, ale proč k tomu nedošlo mnohem dřív. Je to jeden z klíčových rysů současného politického režimu – urážení politických oponentů, označování slušných lidí za fašisty, rasisty a xenofoby, zákazy besed, blokování na sociálních sítích, policejní stíhání, vyhazování z práce, teď logicky dochází na fyzické napadání a bude se to dále stupňovat. Portál Seznam zveřejňuje seznamy údajných nepřátel státu, terče jsou tedy jasně definovány.
