Druhý pohled ze 7.8.: O vědě a výrobním průmyslu

Z přednášky J.D. Vance, na kterou jsem zde už upozorňoval, vypichuje další skvělý postřeh: Věda nemůže existovat bez průmyslu. Důvody míří na obě strany.

K čemu je pokročilá věda, když nemáte fabriky, které by ty objevy využívaly? Představa, že budete výsledky vědecké činnosti posílat kamsi do ciziny, naučíte tamní lidi tomu rozumět a oni vám pak budou posílat licenční poplatky je slaboduchá. Obejdou se bez vás.

Mnohem podstatnější je ale druhý směr. Věda potřebuje zpětnou vazbu. Evropská věda vyrůstala v prostředí enormního rozmachu průmyslu. Vědci, inženýři a podnikatelé byli propojeni sítí vztahů. Tam tomu bylo ve všech politicko-ekonomických systémech, co se v Evropě vystřídaly. Vědci potřebují své teorie ověřovat, potřebují si ty věci ve výrobě osahat, prohlížet si je pod mikroskopem, měřit je, potřebují testovat. To vám nenahradí žádné výzkumné pracoviště. Bez toho se může rozvíjet leda tak lov grantů. Zmizí průmysl, zmizí věda. A vzdělanost bude následovat. Na čas zůstane pár izolovaných špičkových pracovišť, ale těch bude ubývat. A vědecký pokrok se spontánně přesune tam, kde se vyrábí.

Jestliže někdo dává desítky miliard na rozvoj vědy a zároveň likviduje průmyslovou výrobu, je v nejlepším případě hlupák. Stejně jako ten chytrolín, které v 90. letech napadlo účetně oddělit výzkumné ústavy od fabrik a poté je zavřít, protože se domněle nevyplácejí.

Zelený úděl nelikviduje jen průmyslovou výrobu a zemědělství, ale taky vědu a celkovou vzdělanost.