Druhý pohled z 8.8.: Americké volby – aktualizace
Harrisová už má vybraného viceprezidenta, může se naplno pustit do volebního boje a skutečně se jí daří. Nálada z prvních dnů po atentátu na Trumpa je zapomenuta, náskok odmazán. Kdyby byly volby dnes, nejspíš by dostala Harrisová víc hlasů v celé Americe a Trump by se stal prezidentem, protože by vyhrál v rozhodujících státech. Stejně jako v roce 2016 proti Clintonové. Nicméně podstatný je posun za těch pár dnů. Skutečně probíhá pohyb voličů od Trumpa k Harrisové. Trumpovi stratégové očekávají, že tenhle pohyb bude do poloviny září, pak má přijít pohyb opačný.
Situace je podobná roku 2016 i v tom, že zatímco Trump mluví o válce, ekonomice, školství a budoucnosti, program Demokratů má dva body. Za prvé. Zdůrazňovat, že Trump je nesympatický. Za druhé. Šířit stupidní konspirační historky o údajných Trumpových tajných plánech. Rozdíl proti roku 2016 je ale v tom, že zatímco Clintonová byla výrazná, Harissovou se její tým snaží schovávat. Pokud se už nemůže vyhnout krátké promluvě na veřejnosti, odříká pár frází, nepouští se do ničeho složitého, neodpovídá na otázky. Jako u nás Petr Pavel. Je to rozumné. Když se Harrisová v roce 2020 ucházela o nominaci na prezidenta, skončila její vystoupení ostudou, což voliči ohodnotili jasným posledním místem. Nikoho slabšího tehdy Demokraté neměli. Je správná strategie z ní neukazovat víc než pečlivě sestříhaná videa.
Tak nebo onak se už zdá být jisté, že kampaň nebude připomínat rok 2020, kdy hrálo roli, že Donald Trump nesplnil předvolební sliby a že jako prezident působil neschopně – nedokázal přinést očkovací vakcínu (ta byla oznámena až den po prezidentských volbách), nedokázal uklidnit nepokoje a drancování v centrech amerických měst, nedokázal postavit plot na hranicích… voliči nakonec dali přednost nudnému politickému profesionálovi.
Nicméně síly jsou vyrovnané (vyrovnaný je už i sázkařský kurz) a obě možnosti otevřené.