Druhý pohled z 8.6.: O smyslu voleb
Volby nejsou k tomu, aby vybraly ty nejlepší či jinak nejvhodnější vládce. Volby jsou k tomu, aby potvrdily vládnoucí moc. Kdyby vládnoucí moc předpokládala, že potvrzena nebude, tak volby nepřipustí nebo změní pravidla. A kdo nemá moc změnit pravidla, toho nemůžeme pokládat za vládnoucí moc.
Nicméně k něčemu volby dobré jsou. Čas od času se stane, že vládnoucí skupina udělá chybu, podcení situaci a volby se změní v nenásilnou revoluci. Nepotvrdí vládnoucí moc, nýbrž ji naruší. Třeba v roce 2013, kdy elity připravily přímou volbu pro Karla Schwarzenberga, ale vlámal se jim do toho Miloš Zeman. Nebo v roce 2016, kdy hladké předání moci Hillary Clintonové překazil Donald Trump. Ani jedna z těch příležitostí nebyla využita a ani nemohla být. Ale příklad Maďarska roku 2010 ukazuje, že to principiálně možné je.
Eurovolby z principu nemohou být volbami – revolucí. Mohou být nicméně přípravou na volby následující. Různé skupiny se naučí vést kampaně, mobilizovat přívržence a někteří také získají imunitu a finanční prostředky, které se jim mohou příští rok hodit. O nic jiného v nich nejde.
O uzavřené společnosti
Možná víte, že Karl R. Popper napsal knihu o otevřené společnosti. Co je ale uzavřená společnost? To je taková společnost, kde jedinec (a v podstatě ani skupina) nemůže přijmout žádné rozhodnutí. Veškerý život do nejmenších detailů je řízen soustavou tabu, pověr a náboženských předpisů. Tedy velmi rigidní forma kmenové společnosti. Už život ve starém Řecku před téměř třemi tisíci let byl podle Poppera životem v otevřené společnosti.
Když je každá společnost otevřená, proč o tom psát knihy? Protože podle Poppera v evropských dějinách nacházíme znovu a znovu nostalgii po té staré uzavřené kmenové společnosti. A s tou nostalgií občasnou snahu obnovit ten archaický model, ovšem trochu upravený. A sice tak, aby byl dokonale odolný vůči jakékoliv změně.
Popper jaksi zapomněl, že taková uzavřená společnost už existuje. Islám. Civilizace, kde je život do nejmenších podrobností popsán předpisy obsaženými ve svatých spisech a kde je společenská inovace horším hříchem než vražda.
Mimochodem, jak se Západ vrací k před-osvícenským vzorcům myšlení a chování, už nám islamizace nepřipadá tak šílená a nesnesitelná jako před 20 lety. Vadí nám hlavně násilí, které je s ní spojeno. Všimli jste si toho?
