Druhý pohled z 6.12.: K čemu jsou na světě boháči

K čemu jsou na světě hodně bohatí lidé?

No přece k tomu, aby přebírali kus odpovědnosti za země, ve kterých zbohatli. Kdo jiný by měl mít zájem na udržení stability a podmínek pro slušný život? A kdo jiný má dost možností?

A taky k tomu, aby podporovali nápady a projekty tam, kde ostatní nemají dost prostředků. Konec konců, Jungmannova národní akademie by nevznikla bez inspirace a podpory dvou miliardářů.

A taky k tomu, aby si pořizovali krásné umělecké kousky, které si ostatní dovolit nemohou a které by jinak nevznikly. To se týká umění, architektury, ale i třeba automobilů nebo zbraní.

Všechno to samozřejmě otevírá otázku, k čemu jsou na světě boháči, kteří zbohatli krádeží či rychlou privatizací (nemají tedy zájem na udržení takových poměrů) a kteří jsou tupí, nevzdělaní a primitivní. K ničemu. Jsou to zbyteční lidé.

Vybavuje se mi vzpomínka z poloviny 80. let, kdy jsme vyškemrali devizový příslib a strávili kus prázdnin ve Švýcarsku, jako hosté jednoho továrníka (měl za manželku Češku). Hodně na mě tehdy zapůsobilo, kolik energie věnoval tomu, aby mnohem chudším a v zásadě bezvýznamným lidem dokazoval, že on je ten továrník, který se nepovyšuje, váží si jejich práce a je celkově vzorným boháčem. To je příznak zdravé společnosti.

Připomínám, že magnátem (odmítám používat zavádějící výraz oligarcha) nemusí být ten, kdo se chce stát férovým odběratelem Plné verze Hamplova druhého pohledu. To si může dovolit i ten nejchudší a objednat se to dá tady.