Druhý pohled z 31.8.: O vlivu délky života na vývoj civilizací

Přemýšlíme o tom, jak může vypadat svět, kde se bude rodit tak strašně málo dětí. Je stále jasnější, že to nesouvisí s civilizačním úpadkem, protože chuť plodit potomky ztrácí i ty civilizace, které prožívají rozmach. A do toho obrazu vstupuje ještě úplně nový prvek – zpomalování stárnutí. Začíná být představitelné, že člověk bude v 90 letech stejně vitální jako dnes ve 40 nebo 50. Co by to znamenalo pro životní styl? Co pro odchody do důchodu? Co pro jiné složky životního stylu? To lidé stráví v jednom manželství víc než 100 let?

Je to vzdálené, ale už to nevypadá nemožně. Léky zaměřené na prodlužování telomer (což jsou nějaké součástky chromozomů, kritické pro stárnutí) se začínají nasazovat na psech a zdá se, že to opravdu funguje. To zdaleka neznamená, že preparáty pro lidi jsou za dveřmi, ale jsou reálně představitelné. A z dosavadních dějin víme, že:

• Jakmile technologie existuje, nedá se zastavit ani zakázat.
• V první fázi se týká jen nejbohatších, ale časem se stane dostupným pro další a další vrstvy.

Když na to nedojde v jedné části světa, dojde na to v jiné.