Druhý pohled

Druhý pohled z 31.7.: O pozorování světa a politických diskuzích

Jak se to stane, že lidé dochází ke stejným závěrům? Častěji tak, že jsou součástí jedné party, takže se jedná o kombinaci velmi podobného myšlení a skupinové konformity. Doby, kdy učenec strávil měsíce ve studovně bez kontaktu s jinými (kromě toho, že četl jejich knihy) a během té doby napsal dílo, které bylo skutečně jenom jeho, jsou pryč. V řadě ohledů je to škoda, nicméně v naší době zřetelně platí, že myšlenky patří spíše k určitým školám než k jedincům. A zajímavé pohledy se rodí i tak.

Jak se ale stane, že dojdou ke stejným závěrům, když mezi nimi kontakt není? Proto, že vycházejí ze stejných hodnot a používají stejnou metodu.

Na čem tedy stojí pohled na zahraniční politiku, který tak skvěle vyjádřil J.D. Vance?

Co se týče hodnot a ideálů, možná by se to dalo jednoduše shrnout jako modernita. Tedy pokrok, rovnost, racionalita, osobní svoboda, vzájemná solidarita a optimismus. Všimněte si, že tam nejsou záležitosti jako tradice, morálka a odpovědnost. Nejsou tam, protože jsou pokládány za nástroje potřebné k dosažení dobrého života, nikoliv za cíle. Tak by se dal shrnout pohled rozumného konzervatismu.

Co se týče metody, jejím základem je přesvědčení, že stejná sada zkoumacích nástrojů má být aplikována na všechna témata. Ty zkoumací nástroje podrobně vysvětluji ve svém kurzu Metod analýzy společenských jevů na Jungmannově národní akademii a během podzimu by měla být k dispozici internetová verze. Důležitější než detaily té metody je základní princip, že stejné zkoumací postupy musí být aplikovány na cokoliv a kohokoliv. Bez ohledu na osobní sympatie. Bez ohledu na momentální strategické zájmy. To je to, co Hamplův pohled (a Vancův pohled a pohled mnoha jiných) odlišuje od těch, kdo správně analyzují konflikt Rusko-NATO, ale zdráhají se totéž aplikovat na Blízký východ. Uznávají, že Rusko má jen velmi omezenou možnost jednat jinak, než jedná, ale nepřiznávají stejné právo Izraeli. Jsou skeptičtí k ukrajinské válečné propagandě, ale nekriticky akceptují propagandu Hamásu. Prostě opustili princip stejné sady zkoumacích nástrojů. A totéž samozřejmě platí pro ty, kdo kombinují izraelskou a ukrajinskou vlaječku.

Je to myšlenková chyba, která nás oslepuje.