Druhý pohled

Druhý pohled z 30.6.: Nenahraditelný Soros

Ještě zajímavější než Bidenovo selhání při debatě s Trumpem a je směs paniky a bezradnosti, do jaké upadli jeho příznivci a vlastně všichni Sorosovi pohrobci. Jejich zoufalství působí mnohem větší škody než samotná debata. Přitom se nestalo nic, s čím se nedalo počítat. Ale takhle se chová chátrovitý dav. Mezi nenávistnou primitivní agresivitou a zbabělým úprkem je pár vteřin.

Přitom ti lidé mají všechno, co potřebují k pohodlnému vítězství. Kdyby byl Georg Soros o 10 let mladší, Joe Biden by nezískal demokratickou nominaci. Stačí připomenout, s jakou snadností Soros vyřadil ze hry Clintonovou v roce 2008 a Sanderse v roce 2016. Ale i kdyby Biden letošní nominaci přece jen získal, jeho podporovatelé by byli připraveni. Všichni by jedním hlasem prohlásili, že Biden byl v debatě mnohem lepší než Trump a sociální sítě by byla zaplaveny krátkými videonahrávkami buď šikovně sestříhanými nebo doplněnými umělou inteligencí, ve kterých by Biden vycházel lépe než Trump. Po týdnu by jen málokdo věděl, jak to vlastně bylo. Jenže to nemůže dělat volební štáb. To musí dělat „nezávislé“ neziskovky.

A kde je geniální stratég Soros, aby je koordinoval a motivoval? Byl nahrazen svým nevýrazným synem, typickým manažerem bez barvy, chuti a zápachu.

O zbytečných životních chybách

Trápení Joe Bidena je i osobní tragédií. Mohl si užívat klidného pohodového stáří v blahobytu. Nikdo by mu nepřipomínal nejrůznější špinavosti, které celý život podporoval.

Rozhodnutí kandidovat na prezidenta bylo z hlediska osobního štěstí, sebeúcty i možnosti vést dobrý život to nejhorší rozhodnutí, jaké mohl udělat. Prostě se rozhodl chybně.

Ono se to pěkně říká, ale ve skutečnosti nejspíš všichni děláme podobná rozhodnutí. Překvapivě často usilujeme o věci, od kterých čekáme, že nás učiní šťastnými a výsledkem je zničený život. A to ne proto, že nějaká sázka nevyšla nebo že jsme něčeho nedosáhli, ale právě proto, že jsme dosáhli cíle. Jsme často neschopní poznat, co náš učiní šťastnými.

Jenže podle čeho se řídit? Existují tisíce rad filosofů a náboženských vůdců, které ovšem ve skutečnosti fungují mizerně nebo na nás kladou nároky, jaké stejně nedokážeme splnit. Až v poslední generaci se objevilo dost exaktních výzkumů a experimentů. Ne všechny poskytují spolehlivý výsledek, nicméně určitý obraz skládají.

Ale nemuselo by to tak být. Je k dispozici dost výzkumů a experimentů. Ne všechny dávají spolehlivý výsledek. Nicméně se z toho určitý obraz skládá. O tom videopozvánka.