Druhý pohled z 30.11.: O realitě omezené vlády
Včera jsem zpochybnil tezi Curtise Yarvina, že každá vláda je z principu neomezená. Z čistě logického hlediska má Curtis Yarvin pravdu. Pokud by si vláda musela nechat své kroky do někoho schvalovat, byl by skutečným vládcem ten schvalovatel. Neomezeným vládcem. Nicméně v reálném životě vidíme, že vláda nemůže úplně cokoliv. Jak to tedy je?
Rozhodně je tomu tak (a v tom má Curtis Yarvin pravdu), že z principu nemohou existovat žádná zákonná omezení. Evropané strávili několik set let, že vymýšleli různá omezení typu „brzdy a rovnováhy“, „vláda zákona“, „demokratická kontrola“, „rozdělení moci na tři složky“ apod. Byl to úplně ztracený čas. Nic z toho nefunguje a fungovat nemůže.
Nicméně vedle toho jsou omezení daná stavem společnosti. Ukažme si to na příkladu Fialovy vlády. Víme, že může odebrat důchodcům část důchodů. Víme, že může v zásadě libovolně porušovat parlamentní procedury. Víme, že může zavřít nepohodlné malé noviny a nemusí nikomu vysvětlovat proč. Kam daleko ale její moc sahá? Mohla by kupříkladu poslat všechny mladé muže na východní frontu?
Kdyby takové rozhodnutí přijala (poslat mladé nebo staré muže na frontu), zcela jistě by nenarazila na žádnou „pojistku“. Podpořil by jí v tom ústavní soud, prezident, všechna velká média a případně další vlivové agentury. To má na mysli Yarvin, když označuje moc za neomezenou. Měla by ale schopnost to provést? Drtivá většina vybraných vojáků by se odmítla zúčastnit. Drtivá většina veřejnosti by se odmítla zapojit do jejich nahánění. Většina příslušníků bezpečnostních složek by patrně byla laxní. Ani tajná policie by do nedokázala vyřešit, protože by nebyla dost početná. Zkrátka nerealizovatelné.
Nicméně je představitelné, že by vláda najala nějaká komanda, která by operovala na území republiky, náhodně odchytávala kluky a dovážela je na frontu. Veřejný odpor by to možná dokázal ztížit, ale nedokázal by tomu zabránit.
A podobně je tomu skoro ve všech oblastech. Vláda není omezena ústavou, nýbrž tím, co dokáže realizovat, což závisí na míře veřejné podpory.