Druhý pohled z 3.11.: Jak se podvodníci střelili do nohy

Před pár dny se v americkém státě Michigan stalo, že jeden čínský student přišel na úřad, vykázal se průkazkou studenta, podepsal čestné prohlášení, že je americkým občanem a hodil hlas v prezidentských volbách. Americkým občanem není, jenom zkoušel, jak to funguje.

Stát Michigan je přitom jedním ze států, které rozhodnou a čeká se výsledek tak těsný, že půjde o stovky nebo tisíce hlasů. O obsazení Bílého domu možná zase rozhodne volební podvod. Podle materiálů, které před pár dny publikoval zpravodajský analytik Jiří Wagner, je téměř jisté, že volby ve státě Michigan byly zmanipulovány už před čtyřmi lety. Wagner upozorňuje na takové „detaily“ jako sčítání korespondenčních hlasů až nakonec. Proč sčítat korespondenční hlasy až nakonec, když přišly jako první? Má to jediné vysvětlení. Na začátku sčítači nevědí, kolik hlasů budou potřebovat, aby převážili výsledek na stranu svého kandidáta. Fámy říkají, že údajně měli hlasovat i zemřelí. To je ale poněkud nepřesné. Stalo se to, že voličům byly řádně vydány nějaké korespondenční hlasovací lístky a při závěrečném sčítání se jich našlo o 175 tisíc více, než kolik bylo vydáno. Započteny byly všechny.

Nemělo by nás to překvapit. Tvrdé jádro příznivců Harrisové pokládá volební podvody za správné a morální. Představte si, že byste v Německu roku 1933 mohli zfalšováním voleb zastavit Adolfa Hitlera a zachránit miliony životů. Každý by to udělal! A přesně tak si dnes liberální demokraté připadají.

Jenže fanatismus plodí chyby. Kdyby v roce 2020 nechali Trumpa vyhrát, pokračoval by čtyři roky v neslaném nemastném vládnutí a kromě silných slov v projevech by toho moc nezměnil. V jeho týmu by hráli klíčovou roli neokonzervativní válečník Pence a zkušení byrokraté z Bushovy éry. Dnes má Trump znovu tým plný revolucionářů a po boku mu stojí protikorporátní radikál J. D. Vance. Nezbyde, než se pokusit to zfalšovat znovu. Jenže ono to nemusí vyjít.