Druhý pohled z 29.9.: Argentinský Havel

Když jsem před více než dvaceti lety poprvé četl Edmunda Burka, jak to nandal francouzským revolucionářům, byl jsem nadšením bez sebe. Ještě dnes tu knihu (Burkovy Úvahy o revoluci ve Francii) občas vytáhnu a těším se jeho brilantními formulacemi. Jenže jak člověk stárne a dozvídá se další věci, učí se vše zasazovat do širšího kontextu. Vedle Burkových strhujících vět vidí taky desetileté horníky, kteří odváděli dvanáctihodinové směny v dolech, aby gentlemani jako Edmund Burke mohli sedět v luxusních klubech, pokuřovat doutníky, pronášet projevy a rozčilovat se nad skandálností revoluce. Když Burke píše, že “my Angličané o žádné změny nestojíme”, kdo ví, jestli by s tím ti dětští horníci souhlasili. A později jsem do obrazu zahrnul i francouzské průmyslníky, kteří podpořili revoluci hlavně proto, aby zrušili zoufale nevýhodnou smlouvu s Anglií o volném obchodu, která byla pro francouzské podniky zničující.

Zkrátka, svět je složitější, než se to vypadá na první pohled.

Tohle jsem si uvědomil, když jsem poslouchal projev argentinského prezidneta Mileie v OSN. Patetický projev se spoustou silných formulací, který strhal další idiotský projekt OSN. Milei jasně řekl, že žádná globální struktura nemůže lidem nařizovat, jak mají žít, čemu mají věřit a s kým se mají stýkat. Vysmál se klimatickému šílenství a odmítl trangender. Skvělé! Skoro jako Edmund Burke. Posluchače z České republiky snad může být trochu varovat zmínka o tom, že i když je Milei argentinský prezident, prý není politik. Od koho jsme to jenom slyšeli? A sečtělý člověk si všimne, že Milei přeformuloval americkou deklaraci nezávislosti tak, aby se práva týkala jen bohatých (to v původním textu není).

Jenže je tu širší kontext. Kontext Mileiho skutečného vládnutí. Jeho reforma přinesla dramatické přerozdělení majetků a příjmů, takže miliony lidí začaly trpět hlady a zahraniční investoři mají zisky jako nikdy předtím. A co horšího, za Mileie se likviduje všechno související s argentinskou nezávislostí. Vše v zájmu partnerů, což je pár amerických korporací. Zrušení obchodních vztahů se všemi, kdo by těm korporacím mohli konkurovat.  Dokonce i argentinskou měnovou politiku mají přebrat americké banky. Ano, rozehnal pár zbytečných úřadů, to je obdivuhodné.  Ale snížilo se papírování a byrokratické povinnosti pro obyčejného člověka? Skončila praxe, kdy je nemajetný člověk vydán na pospas zkorumpovaným úředníkům, kteří beztak nemají jinou možnost, jak se v drancované zemi uživit?

A k tomu ta válečnická rétorika! Agresivní útoky proti každé zemi, která nenechá vydělat americkým korporacím.  Argentinci mohou být šťastní, že nesousedí s Venezuelou. Možná už by se válčilo.

Zkrátka, ten projev vyznívá úplně jinak, když si uvědomíme, že je za ním spálená země. A že teď v Argentině není prostor pro klimatické a genderové šílenství? Bez obav, to tam později zavedou ty korporace, kterým Miley předává moc nad svou zemí.

Připomínám, že už od tohoto úterka budou mít neregistrovaní návštěvníci k dispozici jenom ořezanou verzi Hamplova druhého pohledu. Plnou verzi si můžete objednat tady.