Druhý pohled z 27.9.: Komunisté dneška

„Klimatičtí aktivisté jsou komunisté dneška“, píše Echo24  a jednodušeji uvažující lidé bouří nadšením. Konečně to řekli naplno. Jenže tu je nepříjemná otázka. Jaké společné vlastnosti mají dnešní klimatičtí aktivisté a dřívější komunisté. Jasně, obě skupiny jsou fanatické. A dál? Ono je totiž skupin, které vyznávají nějakou ideologii příliš mnoho, než aby to stačilo.

Komunisté zabavovali velké majetky, klimatičtí aktivisté je pomáhají zvětšovat. Komunisté milovali technologický pokrok, klimatičtí aktivisté ho nenávidí. Komunisté stavěli miliony bytů, budovali přehrady a elektrárny, odvedli neuvěřitelnou práci co se týče všeobecné vzdělanosti a zejména technického školství. Byli posedlí myšlenkou zvyšování životní úrovně mas. Tomu, že se podobají klimatičtí aktivisté?

Opravdu to byli komunisté, kteří neustále řešili, že si lidé žijí nad poměry? Neslyšíme to spíš od liberálních ekonomů?

Co mají tedy společného dřívější komunisté a dnešní klimatičtí aktivisté? Obojí nás štvou – spojuje je tedy to, že v nás vyvolávají stejné emoce. Mají společného také to, že to přirovnání zaznívá ve veřejném prostoru tak často, že jsme o něm přestali přemýšlet. To je celé. Nic dalšího.

Je to přirovnání, které dobře vyhovuje těm, kdo jsou proti green dealu, ale zároveň hájí a podporují ty struktury, ze kterých green deal vyrůstá. Je to přirovnání, které jim umožňuje ochránit mysl před nepříjemnými otázkami. Možná by bylo výstižnější nazvat klimatické fanatiky novou generací kapitalistů. Rozhodně mají k dnešním finančním spekulantům blíže než ke starým bojovníkům za práva dělnické třídy. Ale to je myšlenka, do které se nechci zaplétat. Pod výraz „kapitalismus“ můžeme zahrnout tisíc naprosto rozdílných významů.

„Vystupme ze zavádějícího antagonismu socialismu a kapitalismu,“ vyzývá Ivo Budil v článku, který jsem tu již citoval a já se k němu přidávám. Domnělé rozdělení režimů na socialistické a kapitalistické mělo význam ve své době. Dnes je snad vhodné k hádkám po šesti pivech, ale brání nám rozumět světu kolem nás.

Brání nám porozumět, že ten klíčový spor je veden mezi průmyslovou společností (společností inženýrů, chcete-li) a „společností služeb“ (rozuměj finančních spekulací). Mezi společností, kde rozhoduje fyzická výroba a společností, která produkuje jen finanční produkty a reklamní kampaně. Mezi společností reality a společností powerpointových prezentací. Rozdíly mezi kapitalismem, socialismem a smíšeným modelem západní Evropy 50.-80. let jsou vedle toho kosmetické.

Kdo si ještě nepořídil Plnou verzi Hamplova druhého pohledu, prosím, aby tak učinil zde. A nejen kvůli tomu, aby nebyl černým pasažérem. Od příštího úterka bude volně dostupná ořezaná verze omezena a plná verze bude mít naopak nějaký obsah navíc.