Druhý pohled z 27.11.: O předraženém banánu

Nějaký boháč zaplatil asi 150 milionů korun za banán přilepený lepící páskou ke stěně. On to nebyl ledajaký banán, protože předtím pět let visel v galérii, ale stejně…

Je to doklad o tom, že se šíří šílenství? Neřekl bych. Je to spíš doklad o tom, že vznikla skupina lidí s astronomickými majetky, kteří ty majetky získali spekulacemi a neumí s nimi nic jiného než dál spekulovat. A nemají, chudáci, do čeho to investovat. Ten banán dobře ukazuje základní investiční strategii – nepřemýšlím a nacpu peníze do čehokoliv. Mám jich tolik, že ztráta nevadí. A jedna z 10 nebo 50 investic vynese obrovské peníze. Pak ten chlápek dává novinové rozhovory a těší se obdivu, jaký je úžasný talent. Ve skutečnosti projevil srovnatelně talentu jako někdo jiný při koupi losu.

Víc kapitálu než kolik dokážou využít produktivní odvětví. To je ten problém. Důsledek neschopnosti států najít správnou míru zdanění a prosadit jí (případně občas aplikovat Pikettyho koncept „konfiskační daně.“ A vede to k mnohem horším věcem než předražené banány na stěně.