Druhý pohled z 27.10.: Strategické myšlení. Pamatujete?

Co vedlo Izraelce k předvčerejšímu útoku na Irán? Je to jednoduché. Jejich stratégové vyhodnotili situaci tak, že neprovést útok znamená větší riziko než ho provést. Ostatně, totéž platí o ruském vpádu na Ukrajinu v únoru 2022. Ruští stratégové dospěli k názoru, že pokud k válce nedojde, vznikne z Ukrajiny včleněné do NATO smrtící hrozba, kterou nebude možné zastavit. Vpád na Ukrajinu měl tedy snížit riziko.

V obou případech jde o státy a národy, které bojují o život. Izraelci hrají o holé životy, Rusové o přežití svého impéria (alternativou je rozdělení na ministáty fakticky vlastněné americkými korporacemi a zotročení místního obyvatelstva).

Samozřejmě, jejich stratégové se mohou mýlit. Mohou vycházet z chybných předpokladů. Mohou propadnout skupinovému myšlení. Mohou se projevovat jejich osobní zájmy, zapojení do různých kšeftů atd. Nicméně probíhá proces, kdy jsou definovány různé varianty dalšího vývoje, jsou srovnávány, jsou hodnoceny hrozby atd.

Ještě před generací byl Západ ve strategickém myšlení silnější než kdo jiný. Ale časy se mění. Kdesi v kancelářích Pentagonu se podobná cvičení nejspíš ještě provádějí, ale zjevně to nemá žádný dopad na politické rozhodování.  A v zemích typu České republiky ta schopnost vymizela úplně. Mimo jiné proto, že veškeré strategické myšlení je podmíněno tím, že připustíte i ty možnosti, které vám nejsou sympatické. Třeba možnost, že Vladimír Putin není veden myšlenkou expanze, ale že je upřímně přesvědčen, že brání Rusko v dosavadních hranicích. A o takových věcech se nesmí ani přemýšlet.

Co horšího. Stejný trend vidíme i u analytiků a komentátorů, včetně alternativních. Nemluví se o strategických variantách a scénářích vývoje. Neuvažuje se o tom, proč ta nebo ona strana zvolila právě tuto variantu, co od toho očekává, a jak může reagovat oponent. Veškerá pozornost je soustředěna na to, kdo je hodný a kdo je zlý. Snad jedině komentáře Oskara Krejčího o válce na Ukrajině se tomu vymykají.

K čemu je tato rubrika Druhý pohled? K tomu stejnému, k čemu Hamplovy knihy. Aby se čtenář dokázal dívat na události jinak než předtím, aby se zvýšila jeho schopnost předvídat dění a aby dokázal o něco lépe odhadnout důsledky vlastního jednání. Pokud vám připadá, že opravdu pomáhají, pak je na místě si objednat Plnou verzi (zde). Přece jen těch 18 korun měsíčně není smrtící částka ani pro ty, kdo mají hlouběji do kapsy.