Druhý pohled z 22.8.: Jak rozumět Kursku
Boje v kurském okrese v Rusku trvají už třetí týden, ale pořád ještě nevíme, co se děje. Veřejný prostor je plný primitivních propagandistických textů, ale z těch moc nepochopíme. Předevčírem konečně vydal obšírnější analytický materiál Big Serge, kterého zde často cituji. Je to anglicky píšící blogger, podle všeho vojenský historik, ale jinak o jeho osobě nevíme nic. Až na to, že je schopen srovnat historické situace, podívat se z nadhledu a vidět víc než ostatní – nejen oproti mainstreamu, ale i třeba oproti Scottu Ritterovi.
Čeho si tedy všimnul Big Serge? Ukrajinské válčištích má hodně dlouhou frontu. Rusové mají početní převahu, což jim na dlouhé frontě poskytuje obrovskou výhodu. Mohou pokrýt větší úsek a mohou početně převýšit nepřítele i na jednotlivých bojištích. Čím delší fronta, tím lépe pro Rusy. Čím kratší fronta, tím lépe pro ukrajinské jednotky NATO. Připomínám, že v první fázi války, když byla početní převaha na ukrajinské straně, se Rusové snažili frontu zkracovat – i za cenu toho, že vyklidili některé oblasti. Rozšíření fronty o bojiště u Kurska je z tohoto pohledu bláznivé až sebevražedné.
Jenže ono je to ještě horší. Rusové totiž chystali další armádu, která měla tlačit ze severu. Jednotky připravované pro tuto třetí armádu teď bojují v kurském regionu. Nejsou nuceni nikoho stáhnout z fronty. Na ukrajinské straně ovšem žádné takové zálohy nemají, takže musí stahovat lidi, stroje a munici z fronty, což se projevuje rychlejším ruským postupem, a vyššími ukrajinskými ztrátami.
