Druhý pohled z 20.11.: O užitečnosti některých mýtů

Zase někde čtu, že Trumpovo vítězství je vítězstvím dělnické třídy. Za poslední dny snad jsem na to tvrzení narazil snad 20x. Do určité míry to je pravda, ale je to trochu nadsazené. V trumpovské alianci je mnoho skupin, které s dělnickou třídou nemají nic společného. Stejně dobře bychom mohli mluvit o vítězství průmyslových magnátů nebo o vítězství naštvaných mladých mužů nebo o vítězství konzervativních vzdělanců nebo o vítězství křesťanských fundamentalistů.

Nicméně i pokud by to byl mýtus, byl by to mýtus velice výhodný. Jestliže se cítím být zástupcem či ochráncem dělnické třídy, pak budu k dělníkům přistupovat s úctou a budu se snažit, aby se jim dobře dařilo. Pokud se cítím být zástupcem manažerů a intelektuálů, pak budu okázale vyjadřovat pohrdání hloupými a línými dělníky, a nebudu s nimi mít nejmenší soucit. Můj základní argument dokonce bude: „Podívejte se na ten lidský odpad (human trash). Přece byste nechtěli být jako oni.“

Což je i přístup pětikoalice. Pamatujete na výrok paní režisérky Sommerové, že na sídlištích nemají být knihovny, protože tam žijí normální pracující a pro ně je knih škoda? Řekla jen otevřeně něco, co v té vrstvě cítí všichni.