Druhý pohled z 19.9: Co je to deep state
Kdo rozumí anglicky, tomu doporučuji lahůdku. Rozhovor Johna Mearsheimera s Jeffrey Sachsem. Konečně v něm zaznívá jasná definice, co je to deep state. Denně o něm čteme, ale často nerozumíme přesně.
Takže deep state je tiché, nicméně pevné spojenectví tří různých úrovní americké státní byrokracie. Spojenectví lidí, kteří se znají a kteří spolupracují pro dosažení společných dílů. Jakýsi kolektivní mozek. Může být korumpován a manipulován někým zvenčí (a často je), ale může na vnější aktéry působit – třeba ovlivnit chování zdánlivě nezávislých firem.
Oba diskutující si všímají, že ať je prezidentem Demokrat nebo Republikán, klíčoví lidé rozhodující o zahraniční politice se nemění. Typickým příkladem je Victoria Nulandová, která už celou generaci usiluje o vyvolání války s Ruskem. Jiným příkladem je John Bolton, který ve svých pamětech dokonce napsal: „Když Trump nesouhlasil, museli jsme prostě najít způsob, jak ho obelstít.“ Harrisová by taková problémy neměla. Tu by nikdo nepotřeboval obelstít, protože by ji vůbec nenapadlo, že by mohla neposlechnout.
To všechno by ještě nemuselo být zlé. Skupina zkušených odborníků, kteří cítí odpovědnost a v tichosti dávají pozor, aby primitivové, co náhodou vyhráli ve volbách, třeba nezpůsobili jadernou válku nebo jinou škodu. Jenže ono to tak není! Vidíme převažující kolektivní debilitu, fanatismus a naprostou nezodpovědnost. Rozdíl mezi zfanatizovaným pákistánským davem útočícím na kostely a hinduistické chrámy a těmito lidmi je jen ve způsobu oblékání. A také v tom, že ten pákistánský dav neřídí zemi.
